Trošku jsem si vypůjčil motiv od Milana Kundery. Veřejnost, občanská společnost, politici, politické strany, volby, zastupitelské orgány všech stupňů. Kolik se toho přihodilo od roku 1989. Politici, politické strany se střídají, vznikají, zanikají, procházejí krizemi, aféry, kmotři a kmotýrci, triky a podrazy.
Ve společnosti převládá s politikou nespokojenost, znechucení, únava. Tohle je do určité míry oprávněné, ale také ne.
Sám systém zastupitelské demokracie je poměrně těžkopádný. Jeho hlavním cílem je zabránit totalitě (ne vždy se daří) pravidelnými volbami (lidé se mohou obměňovat), rozdělením moci (vláda, parlament, senát, soudy). Systém ale nic neříká o kvalitě lidí, kteří ve volených orgánech působí.
Ti mohou být různí, charakterem, morálkou, vzděláním, zkušeností, přehledem, pracovitostí, touhou po postavení, moci, penězích atd.
Jakýmsi filtrem by měla být politická strana. Tam by měl dotyčný člověk ukázat co umí, co je v něm. Už tady začínají mnohé problémy. Šíbři, lidé v pozadí, manipulující s členy strany. Známe již tyhle story – média jsou toho plná. Někdy šéfové stran jednají bez skrupulí, jedna strana téměř do krve bojuje s druhou, aby se vzápětí „opozičně“ domluvili.
Máme ve volených orgánech ty nejlepší lidi? Nikoliv, nemáme. Naši nejlepší lidé jsou vědci, lékaři, učitelé, soudci, slušní a úspěšní podnikatelé, umělci... tam jsou zapotřebí velké znalosti, pracovní výkon, spolehlivost, korektnost.
V politice jsou lidé z lepšího průměru společnosti, jistě chytří, jistě ambiciozní, se svým vybavením charakteru a morálky. Jinými slovy nikoliv ti nejlepší z nás. Někdy jsou do politiky vtaženi lidé prvé skupiny (např. Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB), aby po nějaké době zjistili, že tohle pro ně není – viz odchod Z. Tůmy z čela pražské TOP 09. Jakpak by asi obstál v dnešní době TGM se svým chápáním morálky a politické činnosti? Měl by šanci?
Poctivá práce v zastupitelských orgánech je hodně namáhavá. Mnoho schůzí, mnoho jednání, mnoho materiálů ke studiu a přezkoumání, mnoho různých případů k řešení, kauzy občanů atd. atd. Dost z námi zvolených si rádo práci zlehčuje, viz prázdné poslanecké lavice.
Máme říci, že vše je k ničemu a za nic to nestojí? A jít do hospody láteřit? Ale to je přece spíše útěk. Útěk před svobodou, řekl by Erich Fromm. Nemáme vynalezeno nic lepšího, než těžkopádnou demokracii. A lidé jsou, jací jsou, dobří i špatní.
Tak co s tím? Ve společnosti začít od toho základního, slušnost mezi námi všemi. Chce to také trpělivost, soustředění na poctivou práci a čas. A byla někdy poctivá práce lehká? Nevím o tom. Příklad TGM je stále platný.
Přeji hezké letní dny,
MUDr. Ladislav Záruba, občan České Lípy
Komentáře
Re: L. Záruba: Nesnesitelná lehkost vládnutí
3. Září 2014 - 11:29 | Jan Tichý
Půjdu do historie ještě dál, a připomenu i po 168 letech aktuální slova novináře Karla Havlíčka:
Odjakživa jsem byl nepřítelem marného naříkání a kvílení, přesvědčen jsa, že jenom pilná práce a snažení k předu pomůže. Kdyby jen každý jednotlivý člověk na tom místě, kde stojí, k dobrému se snažil: zajisté by se i celá země šťastného stavu neminula. Pročež také myslím, aby každý raději malé nedůstatky okolo sebe, ku kterých zdvihnutí moc jeho stačí, napravoval, místo planého stesku na všeobecné veliké nedůstatky, které jeden napraviti nemůže. Tak bychom se zajisté dříve velikého rozkvětu vlasti své dočkali...
Nic nového. Můj prastrýc Ferdinand i v časech TGM říkával: Jó - za Rakouska, to se nám to úpělo!
NahoruRe: L. Záruba: Nesnesitelná lehkost vládnutí
3. Září 2014 - 12:26 | Radosta
Aktuální slova TGM : ... "Nikde na světě neslyšíte lidi tolik reptat a stěžovat si jako u nás; to je ta nekuráž a ještě něco horšího. Já si myslím, že každý takový nespokojený člověk má nerad své povolání; proto nadává na politiku, na poměry a na celý svět. Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání; co všechno se od něj dozvíte!" ... řekl někdy v r. 1926.
NahoruSnesitelná lehkost váhání
3. Září 2014 - 13:45 | Lubomír Šádek
Vážený pane doktore, milý Ladislave!
Na stránkách IN jsem nejednou ocenil Tvoje příspěvky, kterými jsi takřka pravidelně (jako výjimka) informoval o zasedáních městského zastupitelstva ČL. Vždy velice korektně, erudovaně, čtivě, s příjemnou snahou o lehký nadhled a dle možností s úsměvem a stálou "láskou" ke svým filmovým divám...
Lehce a snad i snesitelně váhám, zda po velice dlouhé odmlce není Tvůj příspěvek, dle mého názoru dosti obecná, filosoficky laděná úvaha, motivován spíše účastí na kandidátce jedné ze stran. Pravda, volební kampaň odstartovala, nemalý počet kandidujících se revitalizoval, mnohdy ve službách jiné cestovní agentury...
Ke obsahu Tvého příspěvku si dovolím, při vší úctě, připomínku. Naši nejlepší lidé jsou podle Tvých slov: inteligence (shrnuji výčet profesí), slušní a úspěšní podnikatelé, umělci... Tři tečky nepomíjím. S tím nelze nesouhlasit. Nicméně bych osobně velice rád akcentovat ve výčtu opomenutou většinovou množinu poctivě pracujících z řad dělnických profesí a zemědělců. Na nejedné kandidátce je právě těchto osobností jako šafránu...
S přáním dobré pohody a zdraví
NahoruLubomír B. Šádek, rodák a občan České Lípy
Re: L. Záruba: Nesnesitelná lehkost vládnutí
3. Září 2014 - 14:22 | Jan Tichý
Přidám se v tom smyslu, že každá paušalizace podle profesních skupin je zavádějící a nepravdivá: kdekoli lze prožít nečekanou "srážku s blbcem" a naopak - slušné a moudré lidi najdeme ve všech profesích, dokonce i mezi těmi politiky :o)))
Jde "jen" o to, jak je poznat - a zvolit!
NahoruRe: L. Záruba: Nesnesitelná lehkost vládnutí
3. Září 2014 - 14:55 | Radosta
On ten T.G. Masaryk také říkal: "V demokracii netřeba pořád myslet na to, aby byl z kluka pán - de facto nějaký písař v úřadě - sedlák, řemeslník, dělník jsou často větší páni než ten inteligent, jen ať je každý pánem, každý mužem na svém místě, každý celý člověkem. A děvčata? Nejinak!"
Nahoru