Sedmý březen není jenom dnem Tomášů obecně ale také dnem, kdy si Česká republika připomíná výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka, od něhož letos uběhlo sto šedesát jedna let.
Lidé v České Lípě si toto výročí připomněli stejně jako v předcházejících letech na náměstí TGM u busty prvního prezidenta Československé republiky. Kromě vedení města se sem dostavili i zástupci z řad veřejnosti, kterých bylo o něco více než v loňském roce.
Akci zahájil historik Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Ladislav Smejkal, který hned v úvodu předal slovo přítomné starostce Haně Moudré. Ta ve svém projevu připomněla odvahu, s jakou Tomáš Garrigue Masaryk hájil principy, o nichž byl přesvědčen, že jsou správné. Zmínila jeho angažmá v Hilsnerově aféře, stejně jako jeho neústupný boj proti podvrženým rukopisům, které nepravdivě svědčily o do hluboké minulosti sahající kulturní úrovni českého národa. Rozkrýváním podobných mýtů Masaryk přispíval k vědeckému poznání, jehož nezaujatost pro něj byla základním pilířem bádání.
Na slova Hany Moudré navázal Ladislav Smejkal. Ten zdůraznil hluboce lidský rozměr prezidentovy osobnosti, jeho umění naslouchat a odpovídat věcně lidem. Masaryk podle slov Ladislava Smejkala znal stav společnosti a měl hluboké poznatky o životech a smýšlení obyčejných lidí.
Poté, co příchozí položily květiny k bustě prezidenta Masaryka a vyslechli projevy řečníků, se většina účastníků shromáždění vydala do budovy muzea, ve které byla slavnostně otevřena výstava kreseb a maleb českolipského rodáka Jana Vondry.
