Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Verze pro tisk |

V průběhu života máme snad tisíckrát možnost odpovědět na otázku, zda se nám něco líbí nebo ne. Klademe-li si tuto otázku v oblasti architektury, měli bychom být také vždy schopni přesvědčivě zdůvodnit „proč“ a studenti architektury se to učí od prvního ročníku.

A stejně tak jako by měl být kladen mimořádný důraz na argumentaci, proč je konkrétní architektonická vize kvalitní a nakolik bude její případná realizace přínosná pro podobu prostředí, ve kterém žijeme, stejně tak důležité je upozornit na možná úskalí a negativní dopady, které může přinést. O to více, pohybujeme-li se ve veřejném prostoru. V tak významném veřejném prostoru, kterým Náměstí Míru v Novém Boru bezesporu je.

Proč teď?

Debata o podobě náměstí je již opravdu hodně stará. První a zároveň poslední opravdu veřejně řešená a prezentovaná podoba je architektonická soutěž z roku 2001. Od té doby se o tom více méně pořád jen mluvilo. Dle dostupných zápisů se začala podoba samotného náměstí opět řešit v lednu roku 2015 v Komisi rozvoje města, tak aby se náměstí mohlo začít realizovat v letech 2016/2017. V květnu 2015 byla podoba studie schválena zastupitelstvem a až na konci listopadu 2015 byla veřejně prezentována na webu města. Do zmíněného listopadu bylo náměstí řešeno pouze na zastupitelstvu, které je sice veřejné, ale přiznejme si, kdo z občanů na zastupitelstvo chodí. Pro nás, kteří v Novém Boru trvale nepobýváme, ale máme k rodnému městu z pochopitelných důvodů citové vazby se o dění ve městě můžeme dozvědět právě jen zájmem o web města. Forma veřejné prezentace architektonického návrhu, kterou novoborská radnice zvolila, je v dnešní době zcela nedostatečná a nestandardní v porovnání se srovnatelnými projekty. Proto jsme v prosinci 2015 kontaktovali město, tedy vzápětí po zveřejnění návrhu.

Jsme přesvědčeni, že prezentaci kvalit a přínosů, pokud předložená studie vůbec nějaké má, bylo ze strany novoborské radnice věnováno minimální úsilí. S prezentací a pojmenováním konkrétních problémů a nedostatků, které v návrhu spatřujeme, bychom naopak rádi oslovili co nejširší část veřejnosti, které není budoucí podoba známého sklářského města lhostejná.

Z tohoto důvodu vznikla iniciativa a petice za vyhlášení veřejné architektonické soutěže na podobu Náměstí Míru v Novém Boru. Body uvedené v petici jsou pro srozumitelnost velmi zjednodušeny, a proto nám dovolte Vás tímto způsobem seznámit se zásadními architektonickými a urbanistickými nedostatky předloženého projektu.

Auta na úkor veřejného prostoru

Plánovači měst ve 20. století řešili, kolik musí veřejný prostor pojmout aut. Plánovači měst ve 21. století řeší, kolik může veřejný prostor vstřebat lidí. Studie rekonstrukce náměstí je však naprosto nelogicky podřízena dopravnímu řešení.

Nový Bor má náměstí, kterým prochází frekventovaná a rušná silnice II. třídy. Proto se přímo nabízí vytvořit k ní v rámci náměstí jakýsi protipól – klidovou zónu. Kompromisním názorem v obecné otázce, zda autům umožnit na náměstí vjezd či nikoliv, může být ten, že jim sice umožníme se do prostoru náměstí dostat, dotknout se ho, na chvíli zaparkovat a zase odjet, ale už jim neumožníme průjezd. Toto řešení samozřejmě v Novém Boru není možné, studie však vedle průjezdu po silnici od pošty k úřadu a vedle nedávno realizovaného průjezdu před lužickými domky vytváří průjezdy další – kolem dokola po ploše náměstí se současným vyústěním do Kalinovy ulice a ulice před sklářským muzeem. Jestliže je navíc na náměstí uvažováno kolmé parkování, musíme si také uvědomit, že komunikace, která k těmto parkovacím stáním přiléhá, musí splňovat normové požadavky - tedy minimální šířku 6 metrů. Přestože by v rámci řešené plochy byl uvažován jednosměrný provoz, bude mít komunikace parametry jako dvouproudá. Pokud si dovedete představit rozsah tzv. „pojížděných“ ploch v rámci celého náměstí (a věřím ve Vaši dobrou představivost, neboť studie vztah centrálního prostoru k těm okolním nevyobrazuje), dojdeme ke zjištění, že se nám uprostřed centra, s nadsázkou řečeno, rýsuje krásná čtyřproudá dálnice.

Jsme si vědomi toho, že otázka parkování v Novém Boru je ožehavým tématem. Nejsme však ochotni se smířit s tezí, že právo na parkovací stání by mělo být zapsáno na Listinu základních práv a svobod člověka. V každém případě rozhodnutí o počtu parkovacích stání na náměstí by mělo vzejít z podkladu širší dopravní studie celého území města nebo generelu dopravy, ne z usnesení zastupitelstva. Argument, že lidé by neměli důvod na náměstí být, pokud jim nezajistíme parkování, nemá opodstatnění. Právě naopak – umožníme-li lidem parkování v takovém rozsahu, budou na náměstí přijíždět, odcházet z něj řešit si své osobní záležitosti mimo náměstí a zase odjíždět. Místo toho, abychom se snažili lidi na náměstí udržet, tak život v tomto mikrosvětě urychlujeme. Představa, že někdo přijede na náměstí a zaparkuje zde, aby mohl s přáteli posedět u fontány, je mylná.

Další kontroverzní otázkou je umožnění vjezdu na plochu náměstí z kruhového objezdu. Navrženým řešením se dopravní situace na Sloupské ulici nezlepší, problém se pouze posune o pár metrů dál. Centrálním bodem města se stane malý kruhový objezd s pěti výjezdy, jehož podobu si musíme opět pouze představovat. Každopádně rozhledové poměry v křižovatce budou při výjezdu z náměstí značně zhoršeny vzrostlými keři (o kterých se zmiňujeme v další kapitole), čímž bude snížena bezpečnost a plynulost provozu. Musíme si uvědomit, že počet parkovacích stání se sice sníží, avšak počet řidičů hledajících si „to své volné místo“ bude stále stejný. A tak budou marně kroužit uprostřed náměstí, zatímco mnohem radikálnější redukce míst by je od toho zcela odradila. Je možné, že by se za nějaký ten rok situace ustálila a řidiči si na počet míst na náměstí zvykli, avšak cílem by mělo být hledání vhodnějšího řešení již v počátku.

Navíc hustým rozmístěným sloupků (byť sklopných) podél centrální pobytové plochy autor návrhu sám popírá myšlenku, že provoz na náměstí bude klidný. Při klidném pohybu, jehož hlavním cílem je zaparkovat, stačí řidiči naznačit pás určený pro jeho auto použitím jiného typu dlažby, vodícím páskem nebo mírným zvýšením plochy pro pěší (nemluvíme o vysokých obrubnících) a není nutno komunikaci striktně vymezovat hradbou vysokých sloupků, které sice vytváří bariéru autům, ale zejména představují optické i fyzické překážky pro lidi. Problémem asi je, že s cílem vytvoření naprosto nesmyslného sluníčkového motivu uprostřed náměstí (který v kontextu místa neladí vůbec s ničím a jeho odkaz má s městem nulovou souvislost), je v dlažbě použito tolik různých materiálů, že námi naznačené řešení by nebylo přehledné.

Ale od dopravy zpět k otázkám veřejného prostoru.

„Zákoutíčka“

Radní tvrdí, že předložená studie vychází z vítězného návrhu architekta Bořka Šípka, který zvítězil v architektonické soutěži v roce 2001. Účelem našeho článku není představovat genezi tohoto projektu, přesto je nutno poukázat na jeho značnou zastaralost a neaktuálnost vzhledem k dnešním podmínkám. Musíme ale podotknout, že původní návrh řešil celý prostor náměstí jako celek. Je samozřejmé, že studie III. etapy rekonstrukce se bude vztahovat pouze na určenou plochu, to je logickým důsledkem etapizace. Nesmí ale ignorovat vztahy a vazby na okolní veřejné prostory a stávající zástavbu, která celý prostor definuje. Měla by však hledat jednotící prvky, společné kompoziční principy nebo návaznosti pěších propojení. Tyto vztahy však studie neřeší a jsme schopni to prokázat (v následujících dvou kapitolách).

A ptáme se, v čem konkrétně současná studie vychází z původního návrhu.

Jediný motiv, který nacházíme u obou návrhů, je pás vzrostlých keřů lemující hranu silnice. Problém vidíme v tom, že v návrhu pana architekta Šípka se objevuje jednolitý pás zeleně, který tvoří poměrně elegantní celistvou linii – a hlavně má jasnou funkci: oddělit od sebe prostorově i pocitově dva naprosto odlišné prostory. Rušnou silnici a klidovou část náměstí. Tento kontinuální pás zeleně se však příčinou narušení vjezdem z okružní křižovatky rozpadá na fragmenty prapodivných barokizujících tvarů. Pás zeleně ztratil svoji původní funkci, neboť prostory silnice a prostory na náměstí jsou si nyní svým charakterem velice podobné. To, co bylo v původním návrhu silným momentem, je nyní matoucí. To, co v původním návrhu vznášelo do celého prostoru řád, nyní vnáší do prostoru chaos a překáží. Ornamentální tvary se tlučou se striktními liniemi a ostrými úhly paprskovitého motivu a ty se zas nesnesou s dokonalostmi kruhu a koule v prvku fontány. Je do toho tak nějak podivně zapojen neurčitý lichoběžník komunikace, který je v rozích nepochopitelně akcentován vzrostlými stromy. Všemu pak vévodí dominantní obdélníky v půdorysu parku před budovou úřadu, avšak jejich vztah vhledem ke geometrickým útvarům uprostřed náměstí studie opět neilustruje.

Vraťme se ale zpět k „barokním“ keřům. Vzhledem k tomu, že půjde o vzrostlou zeleň, budou tyto pásy ohraničovat a definovat nějaké prostory, zákoutí. Řekněme si, jak budou tyto prostory vypadat. V první řadě to budou opět prostory podřízené dopravnímu řešení – tvarem a křivkami silnice a komunikace na ploše náměstí, popř. parkovacími stáními. Ve slangové terminologii se jim říká „vyšlismy“ – tak nějak tam prostě vyšly. Nelze předpokládat, že umístěním lavičky do takového prostoru dojde k jeho zpříjemnění, uvážíme-li, že za zády budeme mít frekventovaný kruhový objezd s pěti výjezdy a před námi se bude odehrávat scénické představení aut kroužících po ploše náměstí, marně hledajících volné místo. V lepším případě se budeme dívat do kmenu stromu, budeme-li sedět v zákoutí nejblíže kostelu. A zákoutí u městského úřadu už je natolik malé, že se do něj ani lavička nevejde, a tak se stane pouze velkým kontejnerem na odpadky. Podobné prostory – velmi obtížně udržovatelné z důvodu špatné přístupnosti jakoukoliv čistí technikou - odpadky bohužel přitahují a člověka spíše odpuzují.

Ještě si dovolíme podotknout, že podobná intimní zákoutí lze částečně akceptovat v parcích, kde lze o jejich významu, především v nočních hodinách, vést bujnou diskusi, avšak na náměstích nemají tyto prostory co dělat.

Trávníčky a cestičky

V této kapitole nastíníme problém řešení prostoru před základní školou. Travnaté pásy jsou díky chodníkům pro pěší rozčleněny na několik dílů a o bohatém travním porostu lze v těchto drobných plochách polemizovat. V návrhu postrádáme nějaké rozptylové plochy před hlavními vstupy do budovy školy. V návrhu je naznačeno určité rozšíření, je však dostatečné, aby pojmulo větší počet žáků, kteří se v místě budou koncentrovat před nebo po vyučování? Neměla by být prostoru před vstupem do tak významné instituce věnována v návrhu maximální pozornost s precizním architektonickým detailem?

Už jenom samotné zatravněné pásy jsou diskutabilní. Rozsáhlé travnaté plochy jsou v rámci náměstí situovány v parku před městským úřadem – nebylo by vhodnější, aby zbytek náměstí byl uceleným kamenným a reprezentativním prostorem bez rozbahněných trávníčků?

Zároveň se pozastavujeme nad smyslem umístění řady vzrostlých stromů do těchto zatravněných pásů. Vcítím-li se do pozice chodce, který půjde od kostela podél školy směrem ke sklářskému muzeu, budu po levé ruce v těsném kontaktu se zaparkovanými automobily a po pravé ruce mě od budovy školy bude oddělovat trávník a řada vzrostlých stromů, které mimo jiné budou svými větvemi clonit okna školy. Nebylo by přeci přirozenější a příjemnější, kdybych mohl procházet po opravdu několik metrů širokém chodníku přímo podél fasády školy a naopak od zaparkovaných aut by mě pocitově oddělovala řada vysázených stromů? Samozřejmě ne v trávníku, ale v ochranné mříži – vždyť tento princip sám autor u některých stromů používá. Klidně by stromy mohly být vysázené i hustěji, aby v létě tvořily příjemnou klenbu a stín nejen pro chodce, ale i pro auta zaparkovaná pod nimi. A zároveň by tak byl zopakován motiv jakéhosi „stromořadí“, který nacházíme i v prostoru před lužickými domky, vzrostlá zeleň by získala nějakou kompozici a žádnou jinou další by již nebylo třeba navrhovat, protože by byla nadbytečná a jen by zakrývala pohledy na architektonické dominanty stávající zástavby.

Není naším zájmem to projektovat (nejde nám o osobní prospěch, naopak to stojí hodně času a energie, kterou bychom mohli věnovat sobě a našim rodinám), ale pouze nabízíme varianty možného řešení, které by mohly mít pozitivnější dopad na kvalitu prostředí a pozastavujeme se nad tím, proč tomu tak není. Nacházíme se ve fázi po dokončení studie, je na změny tedy ještě čas.

Třeba ale autor návrhu spatřuje v cestičkách a trávníčcích před budovou školy nějakou svojí architektonickou vizi, které však lze, snad obstojně, oponovat dalšími argumenty. Především se pozastavujeme nad tím, odkud kam vlastně ony cestičky vedou. Mluvíme-li o chodníku podél školy, jeho návaznost u sklářského muzea je na osu komunikace pro auta před muzeem, nikoliv opět na chodník, což by bylo logické (a řešení nastíněné v předchozím odstavci by to umožňovalo). Chodník vedoucí z Kalinovy ulice má přímou návaznost do sloupků a stromu s lavičkami, chodník vedoucí od schodiště u školy má návaznost do zaparkovaných aut. Dovedete si to představit? S velkou námahou zdoláte schody, dostanete se do nástupního bodu do náměstí, které je vždy klíčovým bodem celého prostoru – a narazíte do hradby aut. To si člověk opravdu oddychne.

Ale pokračujme. Chodník vedoucí od severního vstupu do budovy školy vede kamsi neurčitým směrem – možná by to mohlo být k fontáně, ale tak nějak to nevychází, no a chodník od jižního vstupu do budovy je vůbec nejlepší, protože ten směřuje přímo pod kola aut do nejširší části komunikace. Ten exkluzivní dvojitý přechod, který v této části náměstí dnes je, tam můžeme klidně nechat a netřeba jej rekonstruovat, protože vzhledem k navrženému řešení bude i nadále potřeba.

Zde jen malá poznámka k prezentaci návrhu vůbec. Z nadhledové perspektivy je zřejmé, že stromy u východní strany náměstí přiléhají fasádě školy. Proč tomu tak v zákresu do reálné fotografie není? Neplave to celé tak nějak na vodě – jestliže mi bude pět stromů stínit fasádu školy do úrovně prvního patra, nebylo by vhodné ukázat, jak to vlastně bude vypadat a netvářit se, že bude celá tak krásně prosvětlená i nadále?

Co dál nás ještě v návrhu trápí

Protože se text začíná nepříjemně natahovat, v popisu dalších nedostatků či závad se omezíme už jen na jejich stručné nastínění v bodech. A doplníme je cíleně mířenými otázkami. Třeba právě forma hledání odpovědí a širších souvislostí vzbudí ve veřejnosti zájem o to, jaké náměstí vlastně chce mít.

Předně nás mrzí, že studie neřeší také rekonstrukci prostoru před kostelem. Těch pár (desítek) metrů čtverečních by již nebyla tak rozdílně větší investice. Ale opět – jedná se o významný (troufáme si tvrdit, že hlavní) nástupní bod celého náměstí. V ten moment, kdy do tohoto prostoru vstoupím z ulice TGM, v ten samý moment se mi otevře celé náměstí. Mělo by být zřejmé, že i tento prostor tvoří s ostatními částmi náměstí jeden celek? Nehodilo by se naznačit již zde nějakou formou „ano, tady jste na náměstí, pojďte dál“ a zakomponovat místo do celého návrhu? Fakt, že je předložená studie osekána a ořezána čistě na plochu ohraničenou silnicí, školou a chodníkem u jižní strany parku je skutečně hrubým porušením jedné z nejzákladnějších urbanistických zásad.

Předpokládáme, že dva nejvytíženější toky pohybu lidí budou od kostela podél školy směrem ke sklářskému muzeu (jeho problematiku jsme si již vysvětlili) a od kostela diagonálním směrem k městskému úřadu, popř. do Zahradní ulice. Ptáme se, proč toto spojení není navrženo tak, aby bylo přímé a rychlé, ale staví se mu do cesty několik překážek a bariér? Jmenovitě: Sloupská ulice (s tím nic neuděláme) – nejširší místo okružní komunikace na ploše náměstí – strom s lavičkami, možná úspěšně i sloupek – stupňovitě vyvýšená fontána s lavičkami a květináči – v dalším rohu další strom s lavičkami a sloupky – a na závěr opět nejširší místo komunikace. A pak se ptáme – kam jsme to, po absolvování tak náročné cesty vlastně došli? Jsme u městského úřadu a víme, že jeho hlavním prostorem je plocha před východní (delší) stranou. Nebylo by ale opět fajn, kdyby se patřičná pozornost s vypiplaným architektonickým detailem věnovala také prostoru před jeho kratší (jižní) stranou? Tím spíše, že toto je hlavní nástupní místo pro ty, kteří na náměstí přijdou ze Zahradní ulice?

Prvek kašny je odstupňován a nejvýše umístěná plocha zdá se být přístupná. Je tato přístupnost na plochu bezbariérová – tedy jednoduše přístupná pro lidi na invalidním vozíku nebo maminky s kočárky?

Jak bude vypadat detail vydlážděné „špičky“ v místě, kde „barokní“ pás keřů přestává kopírovat hranu silnice? Jak se to místo bude uklízet? Jak bude naopak působit trojúhelníkový prostor u zastávky? Není prostor u zastávky zbytečně zabírán zákoutím s „barokním“ keřem?

Kolik typů materiálů, linií, křivek a tvarů, solitérních stromů, prvků různorodého městského mobiliáře je v návrhu použito a není to nějak moc? Nebude mě to zbytečně mást a dezorientovat? A když tedy už ne mě, nebude chápání tohoto prostoru problematické pro někoho, kdo v Novém Boru nikdy nebyl?

A poslední otázka zní: Splňuje současný návrh základní atributy, které by každé náměstí splňovat mělo? Tedy aby bylo prostorem přehledným, kultivovaným, s jasným řádem, snadnou orientací a nadčasovou architekturou?

Pokud jste stejného názoru jako my, tedy že nesplňuje, podpořte, prosím, naší iniciativu a připojte svůj podpis k petici, která usiluje o vypsání nové veřejné architektonické soutěže na podobu náměstí.

A co bude dál…?

Původně jsme se chtěli ještě částečně vyjádřit k tomu, jaké kroky v celé věci činíme. Ale nechme tento článek jen a pouze v architektonické a urbanistické ose. Pouze nám dovolte Vás informovat, že v pondělí 11. 1. 2016 byl všem zastupitelům Nového Boru zaslán rozsáhlý text, ve kterém jsme je, stejně jako Vás, informovali o problémech, které v předložené studii rekonstrukce náměstí spatřujeme. Zároveň jsme jim objasnili důvody, proč se v celé kauze angažujeme až nyní – a stejným způsobem jsme jim naznačili možná řešení. Ne na úpravu náměstí - není v našich silách, abychom v našem volném čase po někom překreslovali studie a napravovali jeho chyby (ačkoli i Vy v článku jste se mohli přesvědčit o tom, že jisté alternativy a inspirace pro zlepšení návrhu máme – ačkoliv náš cíl je jiný, tedy vypsání nové architektonické soutěže na podobu náměstí). Zastupitelům jsme nabídli několik variant toho, jak v celé věci dále postupovat, aby vznikl skutečně kultivovaný a nadčasový návrh rekonstrukce Náměstí Míru. Pokud některý ze zastupitelů tvrdí, že ne – zřejmě naše vyjádření nečetl.

Nyní tedy čekáme na oficiální vyjádření města, které bylo přislíbeno v článku MF DNES dne 12. 1. 2016. Posléze připravíme vyjádření i z naší strany, ve kterém budeme reagovat na jednotlivé argumenty zastupitelů.

Pokud je něco špatně (a současná podoba rekonstrukce náměstí špatně určitě je, nad čímž se díky postupné medializaci celé kauzy shodují odborníci napříč republikou – nehledě na krkolomný vývoj a způsob vzniku tohoto návrhu) a uděláme to o trochu lepší, tak je to pořád špatně. Naším záměrem je udělat to dobře, aby mohli být občané hrdí na to, jaké mají náměstí. Pokud budou všechny zainteresované strany jednat rychle, je reálné i stihnout zamýšlený termín realizace.

Pokud souhlasíte s našimi myšlenkami a argumenty připojte prosím Váš podpis pod petici:

http://e-petice.cz/petitions/vyhlaseni-souteze-na-podobu-namesti-miru-v-novem-boru.html

Děkujeme. 

alt
alt
alt
Nahoru

Komentáře

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Vážení mladí páni architekti,
přečetl jsem si celý váš článek. Máte mou 100% podporu .Dovolím si napsat jen pár (2 ) drobností, které
asi nevíte. Hlavní vchod do školy používá jen personál a návštěvy, takže se děti před ním asi nebudou rojit, neboť vstupují do školy z Kalinovy ul. Plocha před kostelem je už udělaná, možná to tak ani nevypadá, :-) ale stutečně jejím předlážděním všechny 3 další etapy rekonstrukce náměstí začínaly.
Myslím si, že by bylo dobré pro věc napsat zjednodušený a zkrácený článek do Novoborského měsíčníku (max. na půlstránky ) ,cílený spíše na starší generaci, která neoperuje na internetu. Tiskne se cca 1000 kusů, ale lidé si měsíčník půjčují, takže čtenářů bude víc. Uzávěrka na leden byla 15.prosince, předpokládám ,že kdybyste krátký článek poslali zítra 15.ledna , mohla by jej redakce ( mruzickova@novy-bor.cz ) zařadit do únorového vydání.Nějak tam taky ale nezačali fungovat, nemají aktualizaci s uzávěrkami na r. 2016

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Dobrý den.

Díky za vaše postřehy a předně díky o Váš zájem o veřejný prostor.

K první připomínce - je mojí chybou, že jsem se o provoz ZŠ nezajímal více a omlouvám se za ni (přeci jen - já osobně jsem "lesák" ;-) ). Přesto - i když nejsou pojmenované vstupy do budovy školy těmi hlavními, myslím, že řešení prostoru před školou je věnováno minimální úsilí. Troufám si tvrdit, že budova základní školy si coby významná instituce i jedna z klíčových architektonických dominant celého prostoru zaslouží mnohem reprezentativnější podobu parteru a jeho preciznější řešení.

A k té druhé - je-li plocha před kostelem jen předlážděna čistě bez zbytečných ornamentů (což může být krok správným směrem) - lze jen opět poukázat na to, jak nesourodý vztah s ní plocha náměstí se svým nepřeberným množstvím ornamentů bude mít. Neříkáme, že je třeba rekonstruovat i dosud opravené části náměstí, Pouze upozorňujeme, že kvalitní urbanistický návrh by v první řadě hledal návaznosti a spojitosti i s těmito prostory.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Pokud obrázek náměstí ze studie uvidí nějaký Číňan, tak nejen Novoborští, ale možná i další čeští skláři budou mít po "ftákách" - to opravdu není dobrý nápad.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Pan arch. Križan věnoval oponentuře návrhu III. etapy rekonstrukce hodně času a úsilí, za což mu patří uznání. Chtěl bych ujistit čtenáře i-novin, že novoborští koaliční zastupitelé též usilují o co nejlepší náměstí, přičemž vnímají a diskutují náměty na optimalizaci stávajícího návrhu. Jsem přesvědčen, že za stanovených podmínek (realizace v r. 2017, nepřekročení rozpočtu, min. 40 parkovacích míst, sjezd z kruháče) lze aktivní spoluprací zainteresovaných subjektů dosáhnout výsledné podoby náměstí, za níž se rozhodně nebudeme muset stydět, aniž by bylo nutné vypisovat novou architektonickou soutěž.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

O víkendu jsem navštívil Nový Bor, abych si mimo jiné prohlédl, jak dopadla rekonstrukce části náměstí před lužickými domky. O detailu masivního kovového zábradlí na kamenné zídce, popř. o budoucím kontrastu podobného typu zábradlí před základní školou v kontrastu se subtilním kovaným zábradlím před kostelem (ten kontrast je tam patrný již dnes - ale když už se to bude rekonstruovat, tak proč to neudělat lépe...) by dokázal lépe pohovořit kolega Urbánek, který se věnuje rekonstrukcím památek.

Mě v prostoru před lužickými domky zarazilo zejména rozmístění laviček ve spodní úrovni. Ty jsou umístěny u opěrné zdi naproti lužickým domkům. Což je určitě správně, než si řekneme B - a to, že přímo před lavičkami je situován pruh parkovacích míst s podélným parkováním. Z laviček bude výhled na historické domky namísto do kapoty aut jen v momentě, kdy tam zrovna žádné auto zaparkované nebude. A takových okamžiků bude dle mého názoru jen velmi málo a stejně to nebude příjemné místo k posezení. Dokonce myslím, že k takovému tvrzení netřeba mít vystudovanou architektonickou vysokou školu, ale postačí k němu selský rozum. Každopádně reálná zkušenost to ukáže brzy sama.

Opravdu nechci za každou cenu shazovat a hanit něčí práci - myšlenka rekonstrukce náměstí je zajisté záslužná. Jenom mě mrzí, že když už se někam investují nemalé finanční prostředky z veřejných rozpočtů, moc se u toho nepřemýšlí a na výsledku je to znát.

Nahoru

Lavičky proti Lužickým domkům

Lavičky se mohou hodit méně pohyblivým spoluobčanům, zejména seniorům, pro něž je nesnadné zdolat schody do horní úrovně, či to obcházet. Někdo vyhledává klid, jiný rád pozoruje lidi procházející po chodníku. Parkování před lavičkami bude zpoplatněno, takže tam auta nebudou trvale. Pokud se lavičky neosvědčí, mohou být snadno přemístěny jinam.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Máte pravdu, přidám navíc svou zkušenost z těchto míst z minulého týdne. Před lužickými domky je změna a místo pěší zóny je jednosměrně průjezdná silnice , u konce směrem k poště je teda dost - mevro - za krátkou dobu, kdy jsem tudy procházel ve všední den bylo slyšet několikeré troubení ( výstražné nebo naštvané ? ) Pletou se tu navzájem chodci s autama. Taky jeden z dalších nedomyšlených nápadů rekonstrukce.A to masívní trubkové zábradlí, když ho tam před měsícem instalovali , mě stejně jako vás vyděsilo, nechápu proč tak velký průměr , něčí " estetický "záměr nebo možná to zbylo z ropovodu :-)

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Kdy a kde asi bude slíbená odpověď města autorům petice ?

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Pane Válku, jste jediný zastupitel, který se k rekonstrukci náměstí tady vyjadřuje , lépe řečeno vysvětluje nebo obhajuje. Dovolím si vám tedy položit otázku , protože si nejsem jistý z obrázku bez popisu , zda si to podle něj vysvětluji správně. Ten oblouk směrem do náměstí naproti autobusové zastávce u hlavní silnice je
autobusový záliv ? Má tam být taky zastávka v protisměru ? Jestli to tak bude, tak vyjadřuju nesouhlas, protože méně pohyblivým lidem a zejména seniorům se nebude bezpečně a pohodlně přecházet frekventovaná silnice , třebaže je tam semafor.. A většina přecházet bude, neboť cíl má jinde než na náměstí.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Ano, bude tam autobusový záliv se zastávkou v protisměru. Je logické, aby zastávky byly naproti sobě. Tento záliv bude navíc využíván pro vystupování turistů, mířících např. do muzea, z autobusu, jenž poté odjede zaparkovat mimo centrum. Dovolím si nesouhlasit s námitkou ohledně přecházení silnice. Pokud se potřebujete dostat na druhou stranu, někde silnici přejít musíte, což byste musel absolvovat, i kdyby zastávka v opačném směru zůstala na nynějším místě. Těžko si v centru představit vhodnější místo než zmíněný přehledný bezbariérový přechod se semaforem, situovaným v místě, kde auta po výjezdu z kruháčů jedou zvolna,

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Umístění zastávky na náměstí nevidím jako problémové. Naopak - vnímám to velice kladně, na náměstí je k tomu prostor a jak píše pan Válek - umístění 2 zastávek naproti sobě je logické a žádoucí. Lze to vnímat i jakousi podporu veřejné hromadné dopravy.

Problém ale vidím opět v něčem jiném - a to v logických pěších návaznostech samotné zastávky. Jsme u toho co už jsem několikrát namítal. Vystoupím-li z autobusu, měl bych mít jasný přehled o tom, jak vypadá organizace prostoru, ve kterém se nacházím. Namísto toho, abych měl k budově úřadu nebo do parku co nejednodušší cestu, budu muset obcházet nějaké zakroucené křoví, které zcela postrádá smysl i funkci (je to ještě v kombinaci s tím stromem zcela hluché místo, tam se prostě nebude dít vůbec nic), ještě k tomu po poměrně zúženém chodníčku.

Nějaké rozšíření pro dav turistů, kteří na zastávce vystoupí ze zájezdového autobusu, je sice naznačeno, ale je vklíněno mezi parkovací místa bez nějaké proporce a místo toho, aby se využilo a nějakou formou naznačilo nebo zdůraznilo třeba právě propojení ke sklářskému muzeu nebo do parku, je utnuto komunikací v ploše náměstí. A prokličkovat se ze zastávky ke kostelu vnímám s nadsázkou jako nadlidský úkol. Společný jmenovatel výše popsaného je jediný - podřízení se dopravnímu řešení.

Já to zkusím říct ještě jinak. Tady se věnoval obrovský kus náměstí dopravní obslužnosti a vše to, co je pro veřejný prostor skutečně důležité, je vtěsnáno do zbytkových plošek okolo (to jsou přesně ty "vyšlismy"). Tyto zbytkové plošky vecpané do růžků a zákoutí však nemohou fungovat z hlediska pěších vazeb. A z hlediska pobytového nemůže fungovat ani centrální prostor, protože opět - je definován pouze dopravním řešením, a to, co člověk vnímá jako přirozené, postrádá.

Podřízení se dopravnímu řešení z 95 % znemožňuje využití potenciálu, které náměstí má, a který by prověřil a naplnil skutečně kvalitní architektonicky-urbanistický návrh.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Dosud jsem si myslel, že když je někde u schodiště zábradlí, musí být jeho konstrukce především funkční , že tam je kvůli možnosti přidržení a opory , zejména starších lidí. Ne tak je tomu v Novém Boru - tu trubku rukou
neobejmete, abyste se přidrželi , navíc schodiště je točité. To vidím jako dost zásadní pochybení.
A k té studii centrálního náměstí mám pochybnosti, zda zájezdové autobusy smí stát na zastávce linkových, zvláště víme-li, že autobusy z CL jezdí každou půlhodinu. Jak dlouho tam mohou stát ? kde budou čekat lidé ze zájezdových autobusů a bude tam i nějaký přístřešek ? Z obrázku nic takového není patrno. Má-li se ještě něco vylepšit diskuzemi, bylo by dobré zveřejnit nějaký podrobnější výkres autora - pokud tedy existuje.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Přístřešek bude stejný jako na zastávce naproti. Na zastávku se vejdou dva autobusy za sebou, byť ne zcela komfortně. Zájezdový autobus zastaví na zastávce pouze na rychlý výstup či nástup turistů, kteří nebudou mít sebou těžká zavazadla. Prostoru pro čekající turisty bude dostatek.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Specifikem novoborského náměstí je, že je to spíše velká náves, kde kromě běžné radnice a pošty stojí navíc ještě kostel, škola a malý parčík a návsí probíhá hlavní silnice přes ves. To je na vesnici snesitelná kombinace, ale na město je toho trochu moc. Proto na náměstí parkuje tolik aut, nestojí tam zbytečně, lidi si prostě potřebují vyřídit svoje věci, dojít do školy, do kostela, na poštu, na úřad. Do takto funkcemi zatíženého prostoru se architekti rozhodli přidat další autobusovou zastávku a další park s anachronickou kašnou. Takže k současným funkcím náměstí ještě přibude provoz na zastávce a provoz v parčíku číslo 2. Současné pohodové parkování na náměstí se přesune do stísněných prostor okolních ulic. To se Vám architekti fakt nepovedlo. Náměstí bude sice krásnější, novější, voňavější, ale jen na úkor nepohodlí parkování a žití v okolních ulicích, kde se zvýší provoz. Za to ten parčík 2 fakt nestojí a do kašny pro vodu už dnes také nechodíme.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Ještě přidám jeden čerstvý poznatek. Řada lidí nechodí od autobusu dolů po žádném z mnohočetných
schodišť ,ale střihne to vrchem rovně přímo k poště - sníh nesníh a nějaký živý plůtek jim v tom nezabrání. Tak mě napadlo, jestli si tam autor projektu zídky se schodišti vůbec někdy stoupl a sledoval chvíli, kudy lidé přirozeně chodí.Asi neví , že lidi jsou od přirozenosti líný a když po schodech nemusí , tak nejdou i kdyby jich tam bylo na výběr šest, jak byl původní stavební plán naproti lužickým domkům :-)

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Doporučuji shlédnout záznam včerejšího jednání zastupitelstva Nového Boru na webu města.Záznam celý trvá přes hodinu a půl, ale koho zajímá právě diskuze o podobě náměstí, stačí když si nastaví 1h10 min na záznamu. Starosta se rozhodl otevřít na jednání tuto diskuzi a mluvil především Ing.arch.Rýdl , až přetáhl, takže mu starosta odňal slovo. Zeptáte-li se mě , co zásadního řekl - nevím , je to mistr nicneříkajících frází.
Záznam bude ke shlédnutí týden, pustil jsem si tuhle část několikrát , ale kromě výmluv, omluv, díků Otovi a bagatelizaci vlastního výtvoru ( studie ) tam žádné racionální jádro nenacházím.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Protože schéma mnohdy řekne víc než 1000 slov a každý architekt by měl v maximální možné míře využívat grafického projevu, jedno takové schéma o Náměstí Míru v Novém Boru jsem dnes připravil. Demonstruje stav po plánované rekonstrukci dle předložené studie. Schéma zobrazíte vykopírováním následujícího odkazu:

http://www.imgup.cz/image/aw7

Jedná se o schéma, nelze jej chápat se 100 % přesností, nicméně základní problémy návrhu znázorňuje snad uchopitelně a i lajk si je dokáže představit.

Při zkreslení návrhu mi vyvstala zásadní otázka, kde se vůbec vzal požadavek na 40 parkovacích míst. Jaké je odůvodnění? Proč jich není třeba 36 nebo 42???

Ihned vysvětlím, proč se na to ptám... Kdyby byl totiž požadavek na 38 míst, mohla by zmizet dvě nesmyslná parkovací místa před kostelem, parkovací místa by byla jen po delších stranách náměstí a nástupní prostor by vypadal hned jinak (snad lépe). Navíc parkování na tomto místě hned za výjezdem z okružní křižovatky - no upřímně já bych to se svými chabými zkušenostmi s parkováním nedal, ale tak vyježděným řidičům by se tam možná parkovalo snadno, nevím... Kdyby byl požadavek na 36 míst, mohla by zmizet hned další dvě místa u jižního vstupu do budovy školy. Už jsme si řekli, že to není hlavní vstup do školy, ale na úkor 4 parkovacích míst by zde vznikl úplně jiný prostor, alespoň trochu důstojný prostoru před školou a kostelem.

Vidím zde zásadní pochybení v tom, že zastupitelstvo schválilo tvrdý požadavek 40 míst a nedalo architektovi prostor na prověření variant. Zadání nemělo být "Na náměstí bude 40 parkovacích míst", ale např. "Studie prověří vhodný počet a rozmístění parkovacích stání na náměstí s ohledem na místní podmínky, možnosti a s ohledem na celkovou urbanistickou strukturu náměstí.

Architekt bohužel však pouze slepě požadavek města striktně dodržel. Úkol zněl jasně. A bylo mu vlastně jedno kam místa rozmístí - prostě všude tam, kam se vešla.

Tohle je ale přeci hlavní zodpovědnost architekta - musí hledat nejvhodnější řešení ve variantách, které musí předkládat investorovi - lajkovi - a důsledně vše vysvětlovat. Říct "Podívejte se, milí zastupitelé, vím že jste žádali 40 parkovacích míst, ale ty se tam ne zcela vhodně dají rozmístit, navrhuji zde u vstupu před kostelem vytvořit na úkor 4 míst, které jsou stejně obtížně přístupná, hlavní nástupní prostor do plochy náměstí."

Tedy tak bych to alespoň řekl já. Ale zase se tu dostávám do pozice, kdy něco "přeprojektovávám" - a to nechci. Je to jen laciné "záplatování". Cíl naší snahy, aby byl dle pravidel České komory architektů vysoutěžen zcela nový návrh rekonstrukce náměstí z dílny zkušených architektů a urbanistů, zůstává stále stejný.

Malý dodatek k formální stránce. Záznam ze zasedání zastupitelstva jsme si samozřejmě pustili a s povděkem kvitujeme snahu tuto záležitost nadále řešit a zabývat se jí, považujeme to za skutečně důležité. Bohužel moc netušíme, co je tím "oficiálním vyjádřením města", které bylo přislíbeno v článku MF DNES. Zda je to mail od pana arch. Rýdla, který jsem obdržel jako reakci na můj dopis ze začátku ledna (den před vydáním článku v MF Dnes), a ze které víceméně vyplývá, že naše nespokojenost s návrhem plyne z jeho nedostatečné znalosti, nebo zda je to diskuze zde na i-novinách, nebo zda je to záznam z jednání zastupitelstva. "Oficiální vyjádření města", které bylo přislíbeno v regionálním krajském tisku, bychom si spíše představovali podobou formou, tedy článkem v novinách nebo alespoň na webu města.

Kromě i-novin jsme prý dostali prostor v novoborském měsíčníku, za který děkujeme. Stejně tak, jako i-noviny poskytly prostor nám v tomto článku, věřím, že stejný prostor by i-noviny byly ochotny poskytnout pro oficiální vyjádření města.

Naše čekání na takové vyjádření mohlo u někoho vzbudit dojem, že jsme s celou věcí zaspali nebo se s dosavadní formou vysvětlení spokojili. Není tomu tak - nespokojili a neusnuli jsme a v celé věci podnikáme další kroky, o kterých Vás budeme opět informovat.

V poslední řadě - stále běží petice a i nadále děkujeme za její sdílení všem, kterým není budoucí podoba náměstí lhostejná.

http://e-petice.cz/petitions/vyhlaseni-souteze-na-podobu-namesti-miru-v-novem-boru.html

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Ano, z vámi předloženého schématu vidíme, že všude, kde je na něm " brutální "červená se na náměstí pohybují auta. A to je skoro všude - bohužel.
I-noviny poskytují prostor všem, kteří se vyjadřují věcně a slušně k aktuálním tématům. Za to jim patří dík.
Želbohu, zastupitelům se s občany na této platformě diskutovat nechce, anebo to mají zapovězeno,přestože tady ty diskuze samozřejmě čtou. Ale vyjádřit se sám za sebe - to chce odvahu :-)
Jeden požadavek nikoliv architektonický ale občanský , dám do paralelní diskuze , možná Ota zas odpoví.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Jen pro zajímavost - jak se nyní plánují rekonstrukce veřejných prostranství v Praze?

Např. takto: http://www.iprpraha.cz/namestiosn

Jenom si všimněte, že součástí vzniku koncepční studie je i tzv. "urbanistická procházka" - tedy jakýsi "výlet" urbanistů zpracovávajících studii společně s uživateli území a občany přímo do terénu, kde v reálném čase a reálném prostoru diskutují přímo o problémech lokality a možnostech jejich řešení.

A v jiný den také "sousedské setkání nad mapou", tedy opět otevřená diskuze plánovačů a obyvatel u map, leteckých snímků, plánů, historických fotografií apod. ...

V prvním případě o víkendu po obědě, v druhém případě naopak večer, ovšem v jídelně gymnázia. Ne na jednání zastupitelstva, kde se řeší desítky jiných věcí, ale zcela separovaně a pouze nad tématem veřejného prostoru. A zejména diskuze předchází návrhu... V dalším kroku pak bude studie podobnou formou nejprve opět prezentována veřejnosti (vycházkou, výstavou, veřejnou prezentací, webovou prezentací, prezentací v tisku), upravena a až následně podrobena schvalovacím procesům.

Cituji: "Rekonstrukce však nemůže proběhnout bez většího zapojení občanů, kteří v ulici bydlí nebo ji denně používají. Občanská účast bude mít dvě fáze. V první, která proběhne v únoru 2016, bude zjišťováno hodnocení současného stavu a potřeby uživatelů náměstí OSN. V druhé fázi, která proběhne na jaře 2016, budou mít občané možnost zkonzultovat a okomentovat návrh studie zaměřené na úpravu uspořádání a vybavení veřejných prostranství."

Že je to přístup náročný? To bezesporu ano. Ale takový přístup veřejný prostor přesně potřebuje.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Přiznám se, že pražákům závidím velkorysost institutu plánování a rozvoje města při rekonstrukcích veřejných prostranství. Tak by se mi to taky líbilo v Boru. Jenomže o aktivní spolupráci města s občany popsaným způsobem si můžeme nechat jen zdát. Tady se to praktikuje tak, že jediným a nejvyšším estétem a zároveň expertem na rekonstrukci náměstí je pan zastupitel Rýdl a nikdo mu nikdy nedělal oponenturu. Snad ze strachu, aby se neztrapnil, když je jenom laik. No a podle toho výsledky architektonické činnosti ve městě vypadají. Snad měla být gestem neurčité vstřícnosti k občanům výzva na posledním jednání zastupitelstva , aby pokud má někdo z občanů nějaký nápad, aby mu ho dal nebo zaslal ?
Nějaké neformální schůzky na neutrální půdě nebo praktické vycházky do terénu ??? Tak něco takového je tady v současné době se současným vedením města nemyslitelné. Sorry , že to tak musím napsat.

Nahoru

Re: Proč se nám nelíbí návrh rekonstrukce náměstí v Novém Boru?

Dalším specifikem novoborského náměstí je, že zde nikde nenajdeme klasické a osvědčené uspořádání Dům, před domem chodník, za chodníkem parkovací místo, pak ulice a pak hlavní plocha. To je škoda. Tvář náměstí dělají tváře domů, které ho lemují. Když si v Boru stoupnete na náměstí, tak místo toho abyste viděli do tváří podstávkových domů, vidíte jen autobusové nádraží. Pak po směru hodinových ručiček Radnice. Stojí do náměstí bokem, navíc zakrytá nesmyslnými borovicemi. Egermannovy domky skryté za parčíkem. Proč parking směrem do parku a ne směrem k domům? Škola na náměstí by se měla přejmenovat na školu Kalinova, s náměstím nijak nekomunikuje a stojí k němu drze bokem. Kostel prima, Restaurace Pošta opět stojí do náměstí bokem, nekomunikuje, Budova pošty je fajn vidím hlavní vchod a lidé vycházející z hlavního vchodu vidí náměstí. To se bohužel o většině budov na náměstí řící nedá. Páni architekti, prosím uvědomte si, že na náměstí se chceme dívat domům do tváří. uvědomte si, že normální je zaparkovat před domem, ne před parkem a pak přebíhat k domu, uvědomte si prosím, že pokud zastavíte jedinou volnou plochu náměstí svými pomníčky, zkazíte ji. Jen si vybavte, kde stojí lidé na Mikuláše, na Silvestra atd. Myslíte že v parčíku? Ne. Stojí na krásné multifunkční ploše, kterou někteří nesprávně nazýváte parkovištěm. Parčík je mrtvý. Parků má Nový Bor dost jinde. Na náměstí nepatří.

Nahoru