Z čtenářského deníku – leden 2012

Verze pro tisk |

V každoroční nadprodukci tisíců knih se většina novinek k potenciálním čtenářům vůbec nedostane. Čtenář se o „svých“ knihách často ani nedozví. Proto zde upozorním na tucet titulů, které mě v posledních měsících zaujaly.

Podrobnější „recenze“ by byly zbytečné, považujte text jen za subjektivní seznam čtenářských tipů. Jestli vás anotace zaujme, na internetu objevíte podrobné informace i hodnocení, které už napsali povolanější. Za přečtení stojí ale všechny. V diskuzi možná uvedete i vaše vlastní objevy.

Umberto Eco: PRAŽSKÝ HŘBITOV
Deníkové záznamy falzifikátora dokumentů a policejního agenta, který na sklonku XIX. století bilancuje své životní úspěchy. Všechny ostatní postavy historické fresky skutečně žily, tvrdí autor. Eco odkrývá původ podvrženého pamfletu Protokoly sionských mudrců. Z cynických úvah a skutků pisatele je čtenáři chvílemi dost nevolno. Ale náročná četba dodá protilátky proti nejrůznějším spikleneckým teoriím, kterými nás samozvaní „odborníci na všechno“ otravují i dnes. (Kniha roku v tradiční anketě Lidových novin.)

Oriana Fallaci: HNĚV A HRDOST
Slavný apel italské novinářky vyšel v českém překladu až deset let od prvního vydání a pět let po smrti autorky. „Fallaciová dala velkou lekci z netolerance milionům lidí“, namítá italský profesor dějin filosofie. Esej je skutečně politicky dost nekorektním protestem proti islamistickému terorismu po 11. září 2001. Je to protest až zoufalý, ale upřímný a podpořený osobní zkušeností. Měli bychom o něm vědět.

Herma Kennelová: BERGERSDORF
15. březen 1939 slavili němečtí obyvatelé jazykového ostrova u Jihlavy jako své osvobození... Dokumentární román popisuje osudy starosty Bergersdorfu (vsi s čestným titulem Vesnice SS), jeho rodiny a mnoha dalších „obyčejných“ lidí, které semlelo soukolí velkých dějin. Autorka v závěru popisuje i známý masakr na louce u Dobronína.

PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
„Nejlepší český historický komiks“ – doporučená četba pro mládež i pro dospělé s krátkou pamětí. 13 skutečných příběhů z totalitních časů, například osudy generála Tomáše Sedláčka, málo známého odbojáře „Hurvínka“ nebo paní Milušky Pomplové-Havlůjové, která 17. listopadu 2011 z rukou svého syna právem převzala Cenu Paměti národa.

Michael Cunningham: ZA SOUMRAKU
Americký autor nenašel inspiraci u spisovatelů menšinového sexuálního založení poprvé. V jeho slavných Hodinách to byla Woolfová, v této novele Thomas Mann a jeho Smrt v Benátkách. Pouto mezi rodiči a dospělými potomky, obyčejný život stárnoucí dvojice na Manhattanu. Současně také vztah humanismu a umění, prozaická báseň o (marném?) hledání krásy a lásky.

Anna Enquistová: KONTRAPUNKT
Nizozemská psychoanalytička s hudebním vzděláním se vyrovnává s tragickou smrtí nadějné dcery. Kapitoly románu uvozují interpretační úvahy pianistky nad proslulými Goldbergovými variacemi J. S. Bacha. Věčné téma rodičovského stesku z dospívání dětí a jejich osamostatňování.

Petra Soukupová: MARTA V ROCE VETŘELCE
Nad fiktivním deníkem jednoho roku průměrné dívky na hranici mezi opožděnou pubertou a adolescencí čtenář žasne nad její naivní pasivitou, nebo naopak nad zbrklými činy, kterými komplikuje život sobě i svému okolí. Deník je tak sugestivní, že jistý recenzent vytkl povrchnost a hloupost samotné autorce. (V listopadu zde o knize psala Jana Kočová.)

Vikas Swarup: ŠEST PODEZŘELÝCH
Autora zfilmovaného bestselleru Milionář z chatrče jistě znáte. Důmyslně konstruovaná kriminálka o šesti podezřelých z vraždy odpudivého ministrova syna barvitě vypráví o současné Indii. O zemi protikladů, která je zároveň kouzelná i krutá, okázale bohatá i k nesnesení chudá. Asi nejvděčnější z dnes uváděných tipů.

Jan Šolc: ŘEČI POD VĚŽÍ
Časové i nadčasové fejetony „o světluškách, o dětství, o velké lásce, o levici a pravici, o Liberci, o zlodějně, o trubači, o NATObetlému, o tom Rusku a taky o špionážních aférách a semtam o sobě,“ říká autor v předmluvě. Výběr 72 řečí, které si můžete taky poslechnout zde přímo z archivu.

NEJLEPŠÍ ČESKÉ BÁSNĚ 2009 / 2010 / 2011
Výběr je snad až moc poplatný osobnímu vkusu dvojice editorů, kteří jsou pokaždé jiní. Ročně vycházejí desítky sbírek, další básně se objeví v časopisech nebo na internetu. Vybrat z nich 178 básní a pak výběr omezit na 39 „nejlepších“ (v ročníku 2010) – to je asi objektivně nesplnitelný úkol. Tři výbory doplněné vždy články obou editorů ale poslouží k základní orientaci.
 

Nahoru

Komentáře

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Vámi popsaný princip přece funguje u každého čtenáře. Pět z uvedených autorů jsem taky už četl dřív, ale nebyl důvod to tady rozvádět. Škoda, že jste neuvedl žádného "svého" autora, s kterým cítíte souznění. Bylo by možná jasnější, proč jste si nevybral.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Taky bych byl zvědav na povinnou literaturu pro vysokoškoláky.
Mne ohromně oslovila tvorba Miroslava Václavka.Jeho básně nemají chybu.A knihu povídek,která je připravena k tisku již od něj mám v PC. Heč :o)))

Nahoru

Komunistovi,který si říká Milos Novak

Zákonem 198/1993 Sb. je řečeno,že komunistický režim panující v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný (§ 2, odst. 1)a že KSČ byla (stejně jako podobné organizace založené na její ideologii) organizací zločinnou a zavrženíhodnou (§ 2, odst. 2).Tedy než začnete poučovat,uvědomte si,že komunisté jsou dle našich zákonů rovni esesákům a nacistům,kteří byli zavrženíhodnými zločinci pojmenováni v Norimberku.Než začnete někoho napadat,zameťte si před vlastním prahem.Ani kopáním kolem sebe to nezměníte.
Ta zákeřná komunistická podlost z vašich článků jen syčí.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

To jsem si vše přečetl,nebojte.U nacistů to bylo zákonem stejné,odpovědní byli ti kteří tuto ideologii vytvářeli a prosazovali.Osobně čekám,kdy dodáte ten platný čsl.zákon podle něhož byli postříleni na NB náměstí po válce civilisté.Nemusíte nějaké blb,bla,bla.Stačí napsat číslo zákona a §,který to bez soudu a obhajoby umožnil.Pro takového znalce zákona to snad není problem.
A nebo je?To pak dokládá,že vaše partička ohlupuje širokou veřejnost svým lživým tvrzením o tzv spravedlivé popravě.
To že máte plnou podporu komunistických bosů, s kterou se ještě vychloubáte, je příznačné.
Když jste vzpomněl Ukrajinu,jistě víte o komunisty záměrně způsobeném hladomoru,kterému podlehlo v r.1933 přes 3 mil. obyvatel.
PD taky dlouho tvrdil,že s komunisty nemá nic společného.Až to o něm napsali v Českolip. deníku.Při vaší ukradené identitě očekávám to samé.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Je dobré přečíst Bergersdorf a Horowitzovou.Přečíst Šmída a shlednout Habermannův mlýn autora,který část dětství prožil s rodinou v koncentrácích.A přemýšlet.Protože naštěstí můžeme vidět i 40let zamlčované pohledy.Porovnat třeba Novelu J.Tichého a film Lidice.Kolik tam naleznete paralel!Strašně se mi líbilo,co řekl autor scenáře Zdeněk Mahler ..Ďábel zla byl vypuštěn,dohledněme,aby se to neopakovalo.

Nahoru

Bludov. Velmi symbolické.

Zpět na článek
Habermannův lynč a národní sebebičování
12. října 2010

Vyhnání Němců nejde ospravedlňovat, lze ho „jen“ pochopit. Kdyby se ale tvůrci filmu Habermannův mlýn kromě jména a tragické smrti hlavního hrdiny inspirovali i skutečnými bludovskými válečnými událostmi, snáze bychom pak chápali tu obrovskou nenávist Čechů vůči všemu německému.
Kdyby byly jednotlivé scény nového českého filmu Habermannův mlýn pravdivé, pak porodní bába, která v roce 1938 přivedla na svět dceru hlavního hrdiny, byla moje bábinka. Filmové Eglau je totiž můj domov – Bludov na severní Moravě.
Právě sem situoval režisér Herz film, který má jednoznačnou ambici – být zrcadlem zvráceností, jichž se Češi dopustili na Němcích. Vystavěn je efektně, v kině jen málokteré oko zůstane suché. Přestože není zcela jednostranný a ukazuje i nacistické hrůzy, jeho celkové vyznění je zcela jiné. Mlynář Habermann je vylíčen jako mučedník, na němž se nespravedlivě vybily nejnižší možné davové pudy.
Kdyby šlo o fiktivní jméno, fiktivní příběh, nemohl by nikdo říct ani půl slova. Problém nastává ve chvíli, kdy konkrétní historické postavě a konkrétnímu činu vyfabulujeme příběh. Na film se těší lidé z okolí, aby konečně viděli, jak to bylo. Za chvíli nikdo nikomu nevymluví, že se v Habermannově mlýně nestalo přesně to, co je ve filmu. Ale ono se to nestalo, skoro vše bylo jinak.
Film má neobyčejně silnou moc – a v tomto případě ji tvůrci zneužili. Nejenom tím, že si zcela vymysleli motivy vraždy i samotné vrahy, ale například i tím, že udělali patolízala a člověka hrajícího na obě strany z majitele lázní, jemuž jen nepatrně změnili jméno. Vědí vůbec, že právě tento člověk byl tak statečný, že byl od roku 1944 prvním předsedou ilegálního okresního národního výboru a že byl posléze jedním z nejdéle vězněných politických vězňů bolševického režimu, který se na svobodu dostal až v roce 1966?
Vražda z osobní nenávisti Jak to bylo s Habermannem ve skutečnosti? Pocházel, stejně jako jeho žena, ze smíšeného německočeského manželství. Za války Čechům pomáhal, neví se ale o tom, že by to bylo na hranici vlastního sebeobětování. Rád hrával karty, což se mu stalo v posledku osudným. Když byl 8. května 1945 revoluční gardou zatčen a odváděn před revoluční ONV, potkal je cestou mladý holič, jeho kumpán z hospody, nad nímž Habermann v kartách často vyhrával. V okamžiku skončené války byl navíc v euforii, vytáhl zbraň a mlynáře bez rozmýšlení zastřelil. Tuto verzi potvrzují i nedávno objevené dokumenty v okresním archivu, konkrétně trestní spis s vrahem. Jiná věc je, že jeho čin byl amnestován dekretem prezidenta Beneše z roku 1945.
Habermann nebyl ubit lidovým lynčem, nebyl mučedník trpící za to, že jediný byl statečný.
Šlo o vraždu z osobní nenávisti, jakých se v Bludově do té doby odehrálo několik. V roce 1913 například „nevypátraný padouch“ umlátil z neznámých důvodů hasičskou sekerkou ženu a její čtyřletou dceru. V roce 1921 zavraždil otec, prý pro „rozhárané rodinné poměry“, svou ženu a čtyři děti, zapálil dům a sám se na půdě oběsil.
Ano, Habermann byl zatčen jen proto, že byl Němec. I vila byla vykradena. Film by ale vyzněl zcela jinak, kdyby se kromě jména a tragické smrti hlavního hrdiny inspiroval skutečnými bludovskými válečnými událostmi. Snáze bychom pak chápali dobovou náladu českého obyvatelstva, tušili bychom, jak se mohlo stát, že se v lidech zahnízdila obrovská nenávist vůči všemu německému. Filmový lynč se odehrát mohl a leckde se možná i odehrál, ne ale ve starém mlýně na řece Moravě.
Příjezd Němců v říjnu 1938 nebyl vítán vlaječkami, ale pláčem a bezmocným vztekem. Bezprostředně poté následoval útěk československých státních úředníků a poloviny učitelů. Nenávist vyrůstala z řádění nového německého ředitele školy Erbena, který byl také vedoucím místní nacistické organizace. Za něj byly provedeny čistky ve školní knihovně, jimž padly za oběť i knihy jako Babička Boženy Němcové, bylo zavedeno povinné vyučování němčiny, zastavena výuka dějepisu, zakázán zpěv hymny Kde domov můj. Po vychození obecné školy neměli čeští žáci další možnost, jak se dále vzdělávat. České vyšší školy neexistovaly, do německých nebyli přijímáni. Nemohli nastoupit ani do učení.
Další chybějící scény. Rozehnání českých spolků včetně nacionalistického Sokola – ten ale ve filmu zcela ahistoricky funguje, dokonce v něm cvičí s komunistou lidovecký starosta (Čech nemohl být v Říši starostou, ale to by se nehodilo do kolaborantských obrazů filmu) a Němec Habermann. Větší slátanina už nemohla nikoho napadnout.
Emotivní by byl pohled na bezmocnou lítost a pláč plného kostela při rekvírování nových i starých kostelních zvonů pro potřeby výroby německých zbraní.
A co teprve kdyby byl ve filmu pohled na 12 velkých sedláků a jejich rodiny, jak musí vyklidit své statky, odjet do neznáma a na jejich místo nastupují cizí němečtí sedláci.
Starý farář, který ve filmu oddává a křtí a poté, klišé téměř nejhorší, přislibuje hlavnímu nacistovi pomoc při útěku, byl ve skutečnosti rok před koncem války zatčen za podporu odboje. Byla by to dojemná a na rozdíl od většiny filmu navíc pravdivá scéna, v níž by po ročním utrpení naposled vydechl v náručí svého bludovského kaplana v Terezíně tři dny před koncem války se jménem Bludov na rtech.
Kolektivní pocity Nenávist vůči Němcům jako etnické skupině, která vyhřezla po válce a která je v určitých generacích národa dodnes přítomna, nemusela nutně pramenit z chování jednotlivých Němců. Dokonce i ti „nenávistníci“ přiznávají některým Němcům konkrétní zásluhy – v bludovském případě Habermannovi, občas i hraběnce Gabriele Žerotínové. Nenávist pramenila daleko spíš z kolektivních pocitů – z hrůz heydrichiády, vypálených Lidic, Ležáků či Javoříčka, ukradeného mládí, národního ponížení při zákazu zpěvu hymny.
Lze se divit, že dlouholeté národní ponižování našlo svůj ventil ve vyhnání Němců a v etnické nenávisti? Ano, nebylo to humanistické a nejde to ospravedlňovat. „Jen“ to lze pochopit... Je proto otázkou, zda vůbec a jak se lze poučit z nešťastných květnových událostí roku 1945. Rozhodně bychom si neměli sugerovat celonárodní vinu za neomluvitelné chování. Toto chování bylo reakcí – reakcí jistě přehnanou, ale pochopitelnou v kontextu předchozího vývoje.
***
Za chvíli nikdo nikomu nevymluví, že se v Habermannově mlýně nestalo přesně to, co je ve filmu. Ale ono se to nestalo, skoro vše bylo jinak.
Starý farář, který – klišé téměř nejhorší – přislibuje hlavnímu nacistovi pomoc při útěku, byl ve skutečnosti rok před koncem války zatčen za podporu odboje
O autorovi| STANISLAV BALÍK, politolog a zastupitel obce Bludov

Nahoru

Re: Bludov. Velmi symbolické.

Tak jsme si poděkovali a teď ke strojům soudruzi.Mám radost,že jste přišli na to,že tyhle kumštýřské věci jsou problematické a člověk pak musí dlouho pátrat, jak to ve skutečnosti bylo.Proto mám radši literaturu faktu,tam jsou odkazy a hned člověk ví, na čem je.
Herz,Lustig.Prošli koncentrákama a teď tohle.Ale ono je to i s těmi koncentráky nějaké divné.Představte si co napsali zavření odbojáři -radisté o pobytu v Mauthausenu kniha Jiskry,lampy rakety
Po večeři bylo volno a v 21.00, zase na znamení zvoncem, nastal noční klid. V neděli byl oběd v 10 hod. a večeře v poledne. Odpoledne byly dvě hodiny povinného odpočinku. Pak se hrál na apelplacu fotbal, nebo býval koncert táborové hudby a na pódiu se konávala utkání v boxu. V prvním bloku po levé straně byla pisárna, opravna bot a nevěstinec s tuctem žen, dodaných z Ravensbrücku. Za návštěvu se platily dvě marky. Z toho 50 feniků dostala dotyčná žena a zbytek říšská pokladna SS, KZ-Zentrale v Oranienburgu.
Tak si člověk říká,jestli tam vůbec byli.

Nahoru

Re: Bludov. Velmi symbolické.

Taky si říkám.A to ten autor je Dr.Ing.

Nahoru

přestaňte soustavně lhát pane tzv. Nováku!

Dekretem prezidenta Beneše a patřičným zákonem,který jsem uvedl, byla jednoznačně dána pravomoc i odpovědnost za vnitřní bezpečnost do rukou Národních výborů.Nikoliv samozvancům,říkající si Dubnoví partizáni(jak trefně podotknul premier Nečas).
Dnem 5.5.1945 také vstoupil,opět dekretem prezidenta,v platnost prvorepublikový právní řád v plném rozsahu.Ten obsahoval zákon O stanném řízení,ale s výslovným určením práva obžalovaného na obhájce ,zápis a stanný soud.Je tedy jasné to ,co uvedl Vojenský historický ústav,že Sekáč a jeho parta jednali v rozporu s platnými zákony a byla to svévolná akce jedinců.Je velice,velice smutné,že i nacisté mezinárodní normy stanného práva dodržovali,byť mnohdy formálně.Až na Lidice,kde odporný čin ,zastřelení lidických mužů(čest jejich památce),byl uskutečněn na přímý rozkaz Führera.Že se v tomto způsobu jednání zhlédli v NB je velice,velice smutné.
To ,že vás podporuje Kom.bos Filip,kandidátka na Komunistickou prezidentku Bobošíková je zajímavé politické spektrum.Pan Danys jistě nebude na seznamech STB,jako jiní řadoví komunisté.U nich se totiž bonzování ve prospěch STB předpokládalo.JInak uveďte jmenovitě ty funkcionáře KSČ z mého okolí.Jistě v tom máte přehled,nedivím se.
A přestaňte konečně lhát o spravedlivé popravě.Usvědčuje vás,že asi popadesáté nejste schopen napsat jediné- č.zákona a §,dle kterého Sekáč jednal.Jenom mlžíte a blábolíte.Který kompetentní to nezpochybnil? Ti dva esembáci,co měli příkaz ospravedlňovat takové činy,viz.Pazúr?

Nahoru

Již píšu-každého člověka je nutno hodnotit podle jeho činů

Úplně jednoduché pane Novák!Zvládají to děti ve druhé třídě,snad to svedete i Vy.
Úkol.Doplň čísla místo teček tak,aby výrok byl pravdivý.
V Novém Boru byla vykonána spravedlivá poprava,protože pplk.Sekáč postupoval v souladu se Zákonem č....../.......,§.......
Pokud to neumíte,je evidentní,že o žádnou spravedlivou popravu nešlo.Parta tzv.Odpůrců památníku nacismu jsou pak lháři, kteří ohlupují veřejnost.
Na komunisty a různé totalitní funkcionáře jste koukám expert.Je poznat vaše minulost.Máte pravdu,hemží se to jimi v Čechách.Kupodivu až na vyjímky nikdo nebyl potrestán,ani vyhnán z vlasti.Taková spravedlnost po česku..

Nahoru

tak.zv.Novák je v koncích,osočuje,lže,popravu neobhájil

Nováku,váš styl podsouvání mi dost připomíná Doškáře.Napište konečně pplk.Sekáč jednal dle Zákona č...../......,§.......Takto se snad odsuzuje po staletí.Jenom že vy to neumíte a ani umět asi nemůžete!
Takže platí SEKÁČOVA AKCE BYLA SVÉVOLNÝM ČINEM JEDINCE.tak jak to napsal Voj.historický ústav.Lze pak dovodit,jaká je morální úroveň těch ,kteří obhajují pravděpodobnou vraždu.
Prezentujete se jako ignorant zákonů.Existovala totiž smlouva Protektorát- Německo o příslušnosti a občanství.Jediní kdo si mohl volit občanství byli češi,kteří přišli do Sudet po první sv.válce.Nikdo jiný.Dokonce i češi,bydlící před IWW v pohraničí a jejich děti dostali automaticky Říšskou příslušnost.Nikdo se jich neptal.Zeptejte se Doškáře,možná o tom něco ví od pana Zimla.

Nahoru

Re: Tak.zv. Novák je v koncích,osočuje,lže.

Pan pplk Sekáč měl jednoznačně postupovat dle zákona.Jak jsem dříve uvedl,možností měl několik.
Já tvrdím,že to byl zřejmě svévolný čin jednotlivce.Nepostupoval zřejmě dle platných zákonů ČSR.Poprava bez rozsudku je vražda.Vy tvrdíte,že poprava byla spravedlivá,tedy dle práva.
Proto uveďte,pokud vědomě nelžete, dle jakého Zákon.č..../....§.....
Vy to potřebujete doložit.Ne já.Já jsem zatím žádný takový zákon nenašel.

Nahoru

Re: Pro úplně hloupé.

Pro úplně hloupého Nováka jsem patřičnou vyhlášku i zákon již jednou uvedl.Stejně tak jsem uvedl paragrafy ,které tam jsou vysloveně uvedeny,pokud by někdo-ať voják či civilista tento zákon porušil.ANI JEDEN VŠAK NEUMOŽŇOVAL TRESTAT SMRTÍ.
Zase vedle pane Novak.Ale o tom už jsme tu snad diskutovali.Nebo také ztráty paměti,jako u Doškáře?

Nahoru

Re: Pro úplně hloupé.

Dne 2.6. byly platné prvorepublikové zákony v plné šíři a to již od 5.51945,kdy vešel v platnost příslušný dekret prezidenta Beneše.Vy neznáte takové základní věci?Pak se nedivím.
O vaši hlouposti svědčí i opětovná lež,že Provolání obsahuje trest smrti.Není tam ani ťuk.Naopak je tam důležité...že za provedení jsou odpovědni Československému národnímu výboru.Naprosto v souladus platným dekretem prezidenta.Tedy žádnému ostrostřelci Sekáčovi a dubnovým partyzánům.
A nyní Zákon č....../......§........Vy ho potřebujete,aby ta partička lidí,tzv Odpůrců,nebyla pro veřejnost za podvodníky a hlupáky.Já vám ho nedám.To je jako by jste se mě ptal podle jakých zákonů měli postupovat ti Romové v Tanvaldu.

Nahoru

Re: Pro úplně hloupé.

Výborně,takže jsme ve finále ,budu vás citovat
1...veškeré pravomoci vyšetřovat a trestat velící důstojník.......Tak prosím ten § zák.131/1936 Sb
To snad nebude problém.Nebo jste si to vymyslel?
2...o stanném právu ve zkráceném řízením trestním.Takže prosím to trestní řízení,jak proběhlo?Co soudci,obhájce,zápis.Přeci muselo být trestní řízení v souladu s platnými právními normami ČSR!
Nebo přeci jen svévolná akce jedince?

Nahoru

pro chytřejší než Milos Novak

§120zákona se nazývá Opatření o vnitřní správě v poli.I když přijmu nápad pana Novaka dle tohoto §,že bitevní pole bylo mezi Českou Lípou a NB,operační pásmo bylo NB náměstí a etapní pásmo byla zeď NB radnice,pořád tam čtu,že velitel může po dohodě ministrů vnitra a národní obrany nahradit policii,pokud tam není.Toď vše.Myslíte,že policista může zasrřelit třeba vraha když ho dopadne?
Pane Novak,přestaňte se už ztrapňovat.Prostě fakta jsou fakta,s tím nic nenaděláte.Nic nového nepřinesete,proto končím.Přečtěte si něco o stanných soudech.Mohlo by vám být jasněji i když pochybuji.

Nahoru

Re: Pro méně bystré a J.W.

Pro vaše IQ tykve.
Stanné právo bylo součástí Právního řádu ČSR od vzniku republiky až do roku 1990
zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Stann%C3%A9_pr%C3%A1vo
16/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech
Lidové soudy si pletete se Stannými?
O Vaši hlouposti se může přesvědčit každý čtenář,pokud ovšem má na Vás žaludek

Nahoru

Re: Pro méně bystré a J.W.

Výborně!Takže už mi konečně povíte ta jména soudce,obhájce a zápis ,když ty lidové soudy fungovaly naprosto stejně jako stanné.Jistě víte,že ti,co stříleli bez soudu do civilistů byli souzeni jako ZLOČINCI! Ať už to bylo v Lidicích,Srebrenici atd.Doufám,že taková skvrna není na kabátě Sekáče a spol.!!!!

Nahoru

Re: Pro méně bystré a J.W.

Stanné soudy a Stanné řízení soudní byly součástí Právního řádu ČSR od 18 .10.1918 do r.1990.To snad nepřekroutíte.Bylo použito např.při ozbrojeném střetu s Maďarskem,stávce v Brně,dva roky platilo na Podk.Rusi,v Sudetech v létě r.1938.
Již jsem vám to psal,včetně odkazů pro osvěžení vaší unavené paměti..Už se jenom hloupě opakujete,protože obhajujete neobhajitelné.

Nahoru

Milosi Novakovi-popírači Benešových Dekretů

Cha,cha,cha!Opět zákon všechno bylo jinak!A že vydal pres.Beneš Dekret i zákon,kterým určil odpovědnými za vnitřní bezpečnost státu Národní výbory a to od 5.5.1945,jak dokazuje i vyhláška o Stanném právu n území CL,to je něčí výmysl?Co si to ten Beneš všechno nevymyslel?Nebo si to vymýšlí jakýsi Novak,který tím popírá Benešovy dekrety.To bych do Vás neřek.....

Nahoru

Re: Milosi Novakovi-popírači Benešových Dekretů

Popíráte dekret pres.republiky Beneše č.18,19 z 4.12.1944 a vládní nařízení z 5.5.1945,kde odpovědnost za vnitřní bezpečnost byla jednoznačně na osvob. území dána
Národním výborům okamžikem jejich vzniku.Tuto odpovědnost mohl odejmout a přenést pouze ministr vnitra .Pplk.Sekáč se měl jednoznačně řídit pokyny NV a ne naopak.
Stanné právo bylo naprosto v souladu s těmito dekrety vyhlášeno ONV Čes.Lípa,tedy ani Sovětskou armádou,která se držela zákonů.Narozdíl od Sekáče.
Ještě k té vaší Branné pohotovosti státu.Dle tohoto zákona bylo vyhlášeno jediné-Mobilizace.Velitelé byli odpovědní za vnější obranu státu, rozhodovat mohli o jediných občanech -vojácích podléhajících Mobilizační vyhlášce.

Nahoru

Re: Milosi Novakovi-popírači Benešových Dekretů

Podle kterého zákona?Já myslím,že demokratický stát vždy řídí zvolená vláda a zvolení zástupci.Moc měl dokonce soustředěnu do svých rukou prez.Beneš.Že si komunisti dělali co chtěli je jiná věc.A taky ti,co seděli za Protektorátu na vysokých židlích,následně s tučným důchodem.Museli dohnat co měli,ale nedělali, za války.

Nahoru

Pane Novaku alias...

Zřejmě máte fixní ideu, která vás pronásleduje dnem i nocí. A k tomu navíc jakousi alergii na moje jméno. To vám není samotnému divné, co všechno jste "vytěžil" z mé úplně neutrální zmínky o Dobroníně (z pouhých 11 slov)?

Nemohl byste si laskavě založit to svoje milované téma boje proti skutečným i domnělým esesákům v Hydeparku? Aspoň se ukáže, jaký je skutečný zájem o vaši vyšinutou a anachronickou ideologii. (Že byste publikoval Názor pod skutečným vlastním jménem, to nepředpokládám.)

A tady bychom se pak mohli konečně bavit o knihách a o čtení.

Nahoru

Je nutné připomínat zločiny nacistů a komunistů

Ano,byly to odporné činy.Ještě odpornější ale bylo,ře čeští komunisté mnohé nacisty získali do svých řad a nechali je bez potrestání dožít vysokého věku.A to dokonce esesáky vydané spojeneckými vojsky k potrestání.
PROTO JE NUTNÉ přpomenout jak si komunistickém Československu lebedili hlavní akteři např.Lidic.
Prezident Zápotocký omilostnil vraha, jenž si ani v šedesátých letech nepřipouštěl výčitky. Rostock tak místo výčitek psal básně Není esesák jako esesák, scénáře k válečným filmům anebo si s estébáky vyjížděl do Lidic, kde jim detailně popisoval, kde a jak se co stalo. A pak si zajeli do Kladna na oběd,“...... Eduard Stehlík, Vojenský historický ústav.
Stejně tak SS-Obersturmbannführer Wilhelm Leimer.A mnozí další.
Je dobré vědět,kdo má v Novém Boru plnou podporu komunistů,kdo je ve straně komunistické kandidátky na prezidenta a jak se nám bývalí komunisté přebarvují.

Nahoru

Re: Je nutné připomínat zločiny nacistů a komunistů

Otázka je,jestli to jsou váleční zločinci,nebo řadoví členové jako Pavel Danys.Pak by na tom byli jako on.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Taky bych se rád bavil o čtení a knihách.Navíc se přiznám,že romány ,novely moc nečtu,prostě se k tomu nedostanu.Hodně čtu literaturu faktu.Tak se nechám rád poučit ať panem Tichým,nebo Zahradníkem.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Četl,jsem četl.Nechme asi na Juraji Herzovi,proč odmítl scenář tak,jak ho napsal Urban.Asi byl ten Limmerův lepší,když Vámi vychvalovaný A. Lustig o něm napsal že připravovaný film svým příběhem, odvážným obsahem, etickým zaměření slibuje pozoruhodné dílo, které plně doporučuje k realizaci právě na základě výtečného, pravdivého scénáře.Proto taky film dostal podporu Českého fondu pro kinematografii.Nesvádějme všechno na Němce jak je tady zvykem.
Jak nám to svými knihami vylhali obrozenci.Právě fakta a jejich tvorba je to nejrozporuplnější,co jsem četl.Kolik filmů a knih bylo na tema Mnichovská zrada a podvod Anglie a Francie.Jo zní zvon,zrady zvon.Jenže ono se na faktech ukázalo/Nečasova mise/,že to bylo naopak.
Takže historické romány z jedné i druhé strany a přemýšlet u toho.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Jenom k filmům.Když máte chuť,většina filmů je na Internetu,třeba Kinotip.Ale to asi víte.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

To by člověk nečekal, jak naše čtenáře zaujme čtenářský deník :o)). Nejvyšší týdenní čtenost, široká diskuse. Jen mi přijde, že někteří pisatelé ve své čtenářské gramotnosti uvízli někde mezi Neználkovým dobrodružstvím a Main Kampfem.

Nahoru

Soukromě pro pana Nováka

Z Ústavu pro studium totalitních režimů mám Protokol registrace svazků spolupracovníků |útvar: OO MV Nový Bor .Mimo jiných známých tváří je tam Josef Danys |krycí jméno: Dušan |registrační číslo: 2466 |útvar: OO MV Nový Bor.Nevíte kdo by to mohl být?

Nahoru

Re: Soukromě pro přátele Danyse

Bohužel Valtr a Walter je nebetyčný rozdíl.Zato Danys a Danys sedí jak pr....na hrnci.Ten Dušan to musel být kapr agent StB .Jestli to nebyl stínový kapitán Minařík z tý Svobodný Evropy.
Ti Odpůrci,to je teda partička :o)))

Nahoru

Re: Soukromě pro přátele Danyse

Konečně jste se odhalil.zakuklenej Gemán!Jsem pro něj Walter.A teď ještě kdo byl ten agent StB Danys!Nebo už má ten gang "Kluci máme Rudou knížku v kapse" v kalhotech?Pěkná partička!
A že tam budete taky?Proto ze sebe děláte správce hradu!

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Chabé,opět odpovídající duševnímu pozadí.Akorát jsem nevěděl,že jste zakuklenej germán,když mne jmenujete Walter.A teď ještě ten Danys.Co oněm říkal ten Niki Lauda?:o)))

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Osobně se těším na další Čtenářák Jana Tichého. Doufám, že se poučí a vynechá červený hadr a my nebudeme muset číst podobný diskusní hnůj a opravdu podiskutujeme o knihách.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Pane Tichý,být Vámi zavedu si autocenzuru a už sem nenapíšu ani ň.Ono totiž stačí,že na píšete... á a už se tu seběhne partička,která Vás dlouhodobě uráží,osočuje,která si myslí,že si může dovolit cokoli.Která by Vás nejradši zadupala,udělal z Vás veřejně Stbáka apod.Která si nevidí do huby jako pan Doškář,který z mých rodičů,kterým na konci války nebylo ani 10 let veřejně udělá ty,co stříleli do spojeneckých vojáků.
Kupodivu celou dobu to nikomu nevadilo,včetně pana Bárty.Dokonce se máte poučit.co můžete psát a co ne.
Upřímně řečeno není mým stylem,co tu předvádím.Jenom dělám naprosto to,co ta partička tzv Odpůrců s komunisty v zádech.Měl jsem toho dost a štvalo mě,že to nikomu nevadí.Prostě nemám rád jakékoliv hulvátství.Hlavně ne to červenohnědé,které slušnost považuje za slabost.
Panu Bártovi asi ušlo,kdo tu byl jako třetí s příspěvkem.. Proč Jan Tichý opět lže a uvádí občany v omyl?
Pokud chce ten hnůj omezit,měl by začít u sebe a diskuze,které se stáčí okamžitě jenom k pošpinění pana Tichého zarazit.A ne ho ještě "napomínat". Howg,domluvil jsem :o)))

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Tak tahle věta se vám dost povedla: "Není mým stylem,co tu předvádím." Tu si schovám do pointovky :o))).
Myslím si, že jste jeden jako druhý, jen jeden říká be a druhy eb. Výsledek je stejný. Soudný člověk chvíli souhlasí s jedním, chvíli s druhým. Moc velký rozdíl ve vás nevidím. A pan Tichý jistě počítal s tím, že zmínkou o Dobrodíně zamává panu Doškářovi před očima rudým hadrem. Teď nemyslím rudým hadrem sovětskou vlajku ani nacistický prapor. Aby někdo nezačal lustrovat, jestli můj otec v pěti letech nesouhlasil s popravou Horákové.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Těším se na tu pointovku.Snad bude oduševnělejší než ty doposud.Zatím to bylo jenom to be,be,be.Snad jste pochopil,proč jsem tu vytvořil eb,eb,eb,když vy jste mlčel.Takový stejný protipol,zrcadlo.I když chápu,že dostat se do Doškářova kádrovacího soukolí není jednoduché.To se můžete dozvědět,že jste se stal agentem StB ještě dva roky před tím,než jste se narodil.A máma ve třech letech podporovala bleskovou válku nacistů.Táta v pěti letech postřílel spojence.Přeji vám příjemnou spolupráci s těmito Odpůrci
.Snad každá rodina byla postižena válkou.Některá nacisty i následně komunisty.To ale nikoho neopravňuje obhajovat zlo v jakékoliv podobé.Myslím,že se radši budu věnovat historii.Ta je poučnější.A divil bych se panu Tichému,že sem něco napíše.Jak se říká,kdo chce bít psa,hůl si vždy najde.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Dovolil jsem si jen namítnout, že běžný čtenář by očekával diskusi nad přečtenými knihami.

Nahoru

Poděkování

My IP adresy nevidíme.Vy ano.Proto děkuji ,že jste na mou poznámku k reakci na Proč Jan Tichý opět lže a uvádí občany v omyl? odpověděl.... Tichý jistě počítal s tím, že zmínkou o Dobrodíně zamává panu Doškářovi před očima rudým hadrem.
Pan Smutný Cyklista Doškář se oficialně zjevil až včera večer,aby ho okamžitě Novak a zahradník pochválil
Vltavíne, děkuji za zajímavý příspěvek, který jste tak rychle našel. To už je více než infantilní.Jenom pozor,aby Vás za to Doškář nepohnal k trestní komisi

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Krááásné zimní opoledne. Reaguji po druhé v této diskuzi a úžasně se bavím .
Vzhledem k tomu, že mne Bárta zatahuje do debaty, tak se přeci jenom krátce vyjádřím.
Pan Tichý mne specielně se svým čtenářským deníkem nemůže vůbec rozházet. Zmíňka o Dobroníně už vůbec ne.
Jsou to takové náhody v životě. V Dobroníně jsem pracoval a bydlel od roku 2001 do roku cca 2007. Znám dobře Kamennou, Dobronín, Ádol, Polnou i Štoky. Do práce jsem jezdil na kole.Úžasný kraj.
V Dobroníně se tradovalo, že po se válce utloukli Němci mezi sebou.
V té době mne to nezajímalo. Ukázka z diskutované knihy něco napovídá:
Bergersdorf, 13. března 1939.
V časném ránu byl vzduch ještě jiskřivě chladný, rodil se však již
příjemný teplý jarní den. Wenzel Hondl, starosta německé vesnice na
Českomoravské vrchovině, měl naspěch. Musel okamžitě zakročit.
Před budovou české školy v Bergersdorfu se srotila asi stovka mužů.
Škola se nacházela přímo uprostřed vsi, v prostorách obecního domu.
Chasníci se chystali školu obsadit. Tlačili se před vchodem a dobývali
se dovnitř. Klíč měl ale u sebe český učitel a zdráhal se jim ho
vydat.
Musel tedy zasáhnout starosta. Požádal učitele, aby okamžitě otevřel.
„Ne!“
„Prosím, ten klíč!“
„Ne!“
„Sem s ním!“
„To nemohu!“
„Sem s tím klíčem, ten teď patří nám!“
Učitel rezignoval. Se slovy „Jsem jen státní úředník!“ hodil klíč starostovi
k nohám. Chlapi se ho zmocnili, odemkli, vtrhli do tříd a školu
zabrali.
České žáky, kteří přišli na vyučování, poslali domů. Toho dne se na
české ani německé škole v Bergersdorfu neučilo.
Pozdě odpoledne dorazil do vsi šéf politické sekce okresního hejtmanství
z okresního města Jihlavy,* doprovázený dvojicí českých četníků.
„Proč jste zavřeli školy?“
„Děláme jen to, co my sami považujeme za správné,“ odpověděli mu
muži.
* Politický okres Jihlava, soudní okresy Jihlava a Třešť, pozn. překl.
16
„Kdo vám k tomu dal rozkaz?“
„Ten jsme si dali sami!“
„To přece nejde!“
„My si teď rozkazujeme sami!“
„Tak tedy znovu – kdo vám to přikázal?“
„Vás, Čechy, my už k ničemu nepotřebujeme!“
„Někdo vám to musel nařídit. Němci obsadili české školy ve všech
okolních vesnicích!“
Četníci vyslýchali ředitele německé školy, nic nového se však nedozvěděli.
Mezitím se uprostřed vesnice kolem starosty srotilo veškeré německé
obyvatelstvo. „Protestujeme proti českému útlaku. Chceme nápravu
křivd, zmizte odsud!“ zaznívaly výkřiky z davu.
Úředník z okresního hejtmanství přelétl zrakem početný dav lidí
a usoudil, že za daného stavu věcí bude nejrozumnější toto nehostinné
místo co nejrychleji opustit. Obrátil se na starostu se slovy: „Konstatuji,
že v řadách obyvatelstva vládne klid a pořádek. Nikomu se nestala
žádná újma, a můžeme tedy odjet.“ Nato vsedl do auta a rychle
se i se svým doprovodem vzdálil.
Česká škola v Bergersdorfu, založená v roce 1925, zůstala od onoho
dne pro všech svých čtrnáct žáků uzavřena.
2
Počasí se změnilo. Slunce zmizelo za mraky a ochladilo se. Dvacet
mládenců z místní organizace Volksdeutsche Mannschaft* v Bergersdorfu
se v časných ranních hodinách 14. března vypravilo do sedm
* Organizace Volksdeutsche Mannschaft (VM) byla v jihlavském jazykovém ostrově
založena počátkem února 1939. Lhůta k přijetí za člena VM končila 15. března 1939.
Vstoupilo do ní celkem 1 475 mladých mužů, z toho 47 z Bergersdorfu. Jejich „slavnostní
slib“ se konal 3. a 11. března. Emanuel Sladek a jeho školitel dr. Stephan stanovili
mladým příslušníkům VM úkoly na 13., 14. a 15. března: musí být obsazeny
české školy, radnice, úřady, některé továrny a další instituce. Provokacemi a cílenými
dezinformacemi je především třeba vyvolat destabilizaci a neklid v řadách českého
obyvatelstva, abychom tak poskytli Adolfu Hitlerovi záminku k obsazení území Čech
a Moravy německými vojsky 15. března 1939.
17
kilometrů vzdálených Štoků (Stecken) s úmyslem obsadit tamější cejchovní
úřad. Četníci ve Štokách se jim v tom rozhodli zabránit. Drželi
pušky v ponosu, zahájit palbu se však neodvážili. Mladíci, k nimž
se postupně připojili členové Volksdeutsche Mannschaft z okolních
obcí, do budovy cílevědomě vtrhli a české úředníky vyhnali. Obsadili
také sídlo okresního soudu a radnici. Vyvěsili vlajky s hákovým křížem
a chod všech institucí předali do rukou německých členů místní
a okresní správy. Radniční budova zůstala přes noc obsazena.
Na některých místech v okolí došlo toho dne k nepokojům. České
školy byly obsazeny a učitelům bylo nařízeno, aby se i se svými rodinami
odstěhovali do českých vesnic.
V Bergersdorfu vládl po výtržnostech z předešlého dne klid. Starosta,
který obhospodařoval usedlost číslo 23, se vrátil ke své každodenní
práci. Dělal si starosti o budoucnost. Proslýchalo se, že již brzy
vstoupí na území Čech a Moravy vojska z Říše. Doufejme jen, že se to
obejde bez krveprolití, pomyslel si.
Odpoledne začalo sněžit – zpočátku jen slabě, poté však stále hustěji.
Starosta poprosil svého syna Wenzela, kterému nikdo neřekl jinak
než Wenzi, aby mu pomohl s odhrnováním sněhu. Wenzimu bylo
patnáct a navštěvoval chlapeckou měšťanskou školu v Jihlavě.
„Tak co se povídá v Jihlavě?“ prohodil otec.
„Řekli nám, že zítra není škola.“
„A co ještě?“
„Že se zítra neučí – ale máme prý stejně přijít.“
„Nic víc už neříkali?“
„Ne.“
„Tak je to tady,“ mínil otec. „Ráno k nám přijdou německá vojska!“
Večer se české obyvatelstvo okolních vesnic odebralo do Štoků, aby
vyjádřilo protest proti německému vpádu. Čeští četníci včetně těch ze
sousední stanice byli v plné pohotovosti.
K nepokojům ani potyčkám však nedošlo. Mladíci z Bergersdorfu se
pozdě večer vraceli hustou vánicí do svých domovů.
Kolovaly pověsti o tom, že byl přepaden německý automobil a jeho
řidič surově zbit. Do Štoků prý nyní míří několik desítek ozbrojených
komunistů.
Ve tři hodiny čtyřicet minut obdržel okresní hejtman v Jihlavě
z krajského....

A to je vše, pane Bárto. Všechny věci po válce vysvětlil velmi dobře pan zastupitel z Bludova / viz výše/.
Jsou "holt" lidi, kterým to nikdo nevysvětlí. ,

Jinak kádrovat v NB začal Jan Tichý. Já jenom bráním ty, co kádroval a odhaluji ty, na které JT zapomněl. Kádruji bývalé borské nacistické zločince a pan Jan Tichý je obhajuje.
Toť definitivně vše.

Nahoru

Rok 1938- mýty a realita

Články J.Doškáře vždy pobaví,nikdy nezklame.Krátce se vyjádří,což je asi 150 řádků.V úvodu i závěru si kopne do J.Tichého stylem -ostatně soudím.že Kartágo má být zničeno.
To co přetáhne je vždy politicky korektní,bohužel historická realita je jaksi jinde.Vyjmu stěžejní myšlenky .
Příjezd Němců v říjnu 1938 nebyl vítán vlaječkami, ale pláčem a bezmocným vztekem. Bezprostředně poté následoval útěk československých státních úředníků a poloviny učitelů.
Klíč měl ale u sebe český učitel a zdráhal se jim ho
vydat.
Musel tedy zasáhnout starosta. Požádal učitele, aby okamžitě otevřel.„Ne!“
„Prosím, ten klíč!“
„Sem s tím klíčem, ten teď patří nám!“
Učitel rezignoval. Se slovy „Jsem jen státní úředník!“
. „Protestujeme proti českému útlaku. Chceme nápravu
křivd, zmizte odsud!“ zaznívaly výkřiky z davu.
. České školy byly obsazeny a učitelům bylo nařízeno, aby se i se svými rodinami
odstěhovali do českých vesnic.
................................................
O co tedy šlo?V posledních desetiletích Rakouska-Uherska platil zákon ,podle kterého musela obec,pokud v ní bylo alespoň 20% obyvatel hlásící se nějakému tzv.obcovacímu jazyku pro ně zřídit obecnou školu.
Po vzniku ČSR toto bylo zachováno.Neplatilo to pro jediné -Čechy.Ti si mohli zřídit malotřídku kdekoliv se jim zachtělo.Navíc tyto školy platil stát,tedy z daní všech. Stát jim platil i učebnice,někdy svačiny apod.,takže do českých škol si přihlásili chudé děti i rodiny jiné národnosti./zdroj B.Hynek-česká škola ve Cvikově./
Nakolik to bylo od proklamací o rovnoprávnosti v Ústavě nechám na vás.
Po Mnichovské dohodě,uskutečněné představiteli GB a F na tajné přání E.Beneše
/zdroj http://www.revuestrednievropa.cz/upload/9.pdf str.81/
byly Sudety připojeny k Říši,přijaty její právní normy a okamžitě začalo platit pravidlo 20%.
Učitelé malotřídek,jako zaměstnanci České republiky na cizím území tak přišli o práci.
Toto nebyla jen otázka Sudet,pan Doškář ví,že stejné "vyhánění" bylo na Slovensku,Slezsku a jiných oblastech bývalé ČSR.V stejné situaci zaměstnanců na území jiného státu byli i jiní úředníci ČSR po odtržení Podkarpatské Rusi,Sudet Slezska,nebo vzniku Slovenského státu.

Nahoru

للانترنت واحد في الوسط وعندما وصلت

Přikládám něco stejně hodnotného:
... لذلك أنا أفضل أن نحذر مقدما. إذا تصل في نهاية المطاف ، لذلك كنت أتساءل عن أي شيء أبدا :-) تفقد فقط... وليس هناك ما التباهي... اما انا افضل المواقع الرئيسية في المربع المفضلة.
لا أريد لمجرد تسجيل الايام الماضية كانت محمومة جدا... ومنهم من تريد أن تبقي...
حتى وقت قريب ، وأنا انتظر عبثا لأنه يحدث أحيانا أن عندما يكون هناك شيء في مكان ما ، والكثير جدا يتطلع إليها بسبب جدا من الرصاص. والعكس بالعكس.
عندما لا يتطلع في مكان ما ، وعادة بما في ذلك العمل الممتاز. وإذا كان من شيء لا استطيع الانتظار ، وعادة ما أو شخص ما ثم شيء رهيب بخيبة أمل. ربما ميرفي المقبل القانون ، أو بالأحرى مفارقة :-)
ولكن عندما استمتعت مؤخرا على دي في دي ، وكسر ذلك. على الرغم من أن جاء أول محبط بعض الشيء ، ولكن بعد ذلك كان مجرد ممتازة ومتميزة. أخيرا ، كنت شيئا استمتعت به كثيرا ، ولم يخيب لا.
ولكن الآن عاد مرة أخرى إلى "طبيعية". أنا لم أكتبها هنا من قبل ، ولكن عندما تركت للمدرسة ، لذلك أنا لا يتمتعون على الإطلاق. كانت المدرسة ليس قليلا على الطريقة مملة ، وليس فكرة وجود حزب مع مجموعة من زملائي نهض الشعر قليلا. أنا فقط بالارتياح من حقيقة ان ما لا يقل عن ذلك سيكون في أولوموك ، حيث كنت ترغب في ذلك.
أفكر كيف نشأت netěšení... وبقدر ما يمكن أن يكتب في المدرسة لذلك. دقائق لا تعجبهم. انها مثل هذا اليوم خاصة عند سيدة تستحق الدراسة (عن دائرة أو قسم... أنا لا أعرف ، ما يسمى عموما "دراسة" أو "دراسة") يتحول في مطارق ، أجش المسمومة ، والتي تعطيك واضحة كيف تعقيدا بكثير حياتهم. وسوف تساعد السنة بأكملها مع أي شيء ، ولكن أثناء التسجيل هي أسوأ من كاتب في مكتب البريد.

وانا اتطلع للكتابة حول هذا الموضوع أكثر من ذلك ، كان لي مشكلة صغيرة. على الرغم من أنني قد أوفت بجميع الالتزامات التي جمعت الدراسة وجود عدد كاف من اعتمادات في الفهرس ولكن كنت قد كتبت بالكاد نصف من ذلك. عند دراسة عن بعد ، لذلك ليس لدي الكثير من الوقت في مكان ما تطارد الأساتذة مع فهرس ، وخصوصا عندما تكون قرابة نصف المرنمين خارج الموظفين. لذا كان قلقا بشكل رهيب أنا حول كيفية حل هذا اليوم عندما يكون هناك عزوف عن الدراسة.
هذا يثبت لي znechuitit جميلة إلى الأمام المدرسة ويبحث في الواقع إلى الأمام للحزب لأنني كنت أخشى أن الجميع يريدون التحدث فقط عن المدرسة ، والتي حاولت عدم التفكير بشكل أفضل.
وحدث كل ذلك مرة أخرى وفقا لهذه التناقضات. وكان سيدة من الدراسة ليست الدراسة بسهولة ويسر حلها ، وهو مزاج جيدة اضافية ، يضحكون ومساعدتي. ربما كان المرة الأولى التي استمتعت الكتابة. ثم جئت وآسف بفظاعة التي حصلت كل شيء تسويتها.
كان الحزب أيضا مدهشة... من أولوموك بالتأكيد أفضل. سقطت عليه الكثير من الرسائل ، التي نعالج بعضها البعض الآن ، في هذه الصهيل النكراء ، وفقط نحن نعرف ما يعنيه... تماما مثل المراهقين... بينما أنا في حزب واحد من أصغر :-) ولو إلى أربعة لست إغلاق المسار الذي مكثت في اللحظة الأخيرة ، وأود في ناد حيث كان له عظيم الحانة الريفية مربع ، سبت حتى بداية المدرسة... وفي الكليات وعدوت في الدقيقة الرابعة قبل أن تأمينه والباب علقت لافتة من kolejbáby "حتى 4.30 ساعات كنت في دورية". سبت حتى كنت هناك وشاهدت في وقت مبكر صباح حنا. السرير ونهض الاربعة الماضية في نصف الساعة السابعة وأستيقظ مرة أخرى. النوم أتذكر فقط أن الكلية كان لا بد من طرف آخر بعد تعميم لانه يمكن سماع هدير كبيرة ، وانها لعبت أغنية "أنا ". هذا ما تذكرت الصباح عندما كان المرآة شخص أعرفه... انه الدوائر تحت العيون ورئيس لالموهوك العملاقة. وحتى إذا كان غريبا الدش ، ما زلت لا تبدو تماما الطريقة التي تصور نفسك. :-)
وكان الشيء الرئيسي الذي لم يكن لدي صداع... أنا لست المتحشمة أو الممتنع عن المكسرات ، ولكن خمرة البرية لقد ترعرعت في الحزب... لم أكن للحد من الشرب ، ولكن أعرف ما وما لا... الحصول على القديم؟
كان ذلك عندما كنت في بعض الأحيان بقيت المهجع ، بالنسبة لأولئك في . هم ترام النهائي الطرق وعلى مقربة من محرقة ، وفقا للاسم الذي توقف. حتى عندما كنت أذهب إلى هناك الجملة الترام ، والتقارير ، والتي من البهاء العمود الفقري : "المحرقة -- التوقف النهائي". وعندما كنت أعود ، حتى المحطة التالية هي المقبرة ، وبالتالي فإن الترام يقول : "المحرقة. المقابر المحطة التالية." مخيف جدا ، أليس كذلك؟
ولكن هذه المرة أنا ألقى في الجامعة في وسط المدينة. في الواقع ، على مسافة قصيرة من مدرستنا ، ولكن مركز المعلومات نصحني المرضى ، ولذا فإنني تجاوز الطريق من المدرسة حول مركز كامل أولوموتس. ربما ينبغي لي استشارة الطريق الدائري الذي أستمتع وزارة الصحة. بيوت الشباب في وتلك الموجودة في المركز هي لطيفة جدا مع وسائل الراحة الحديثة... ومن نفس الخلية هناك 3-4 غرف مع تقاسم المرحاض والحمام والمطبخ. عندما كنت مقارنة مع كيف عشت في براغ في النجمة ، حيث كان لدينا الحمام والمراحيض والحمامات المشتركة في الطابق بأكمله ، والذي كان حوالي أربعين غرفة ، ولذلك فمن المحتمل ان يكون الفرق بين ولذا :-))) ترابانت حالات مثل الذهاب الى الاستحمام ، والدعوة لأول مرة في "صبي أو فتاة؟" وعند الثالثة وصوت "فتاة" ، ولذلك عليك أن تنتظر حتى يتم تجنيب أنهم في أولوموتس. :-)))
لقد وجدت عندما ذهبت إلى البقاء ، أن الطابق الأرضي من مبنى مهجع هي الصالة الرياضية الكبيرة. من خلال الزجاج لترى كيف يمكن أن ربما هناك مثل fifty السيدات الشابات يعطي مرونة في ملابس التمارين الرياضية. كان غريبا :-))) البصر زحفت قبل أكثر من نصف من الكلية ، كنت متوترة جدا ، ونرى الشباب يونة الجسم ، وبالتالي لم أفعل جيدا في جميع :-)))
وكنت أيضا في مقهى للانترنت واحد في الوسط وعندما وصلت هناك ، وقال انه طلب مني في خدمة الانسان "الطلاب؟" فقلت ، والحق. حوالي نصف ساعة ثم كنت أعمل في البريد babral الذي جئت في يوم واحد حوالي ستين رسائل جديدة... ثم أردت أن تدفع ، على ما يصل إلى خمسين واحد من مشغل الفصل قد اتهم لي أربعة التيجان. مرتين إذا كان حقا ، لأنني لا أريد أن أصدق جدا... من الآن فصاعدا ، وأنا أقول في كل مكان ، "الطالب".
ابن تعبت من الكتابة ، حتى أستقيل. أعتقد أن لا أحد يبحث :-)

Nahoru

因此它

A přikládám překlad: ...所以,我寧願提前發出警告。如果了最後,讓你永遠不知道任何事情:-)剛剛失去...沒有什麼可以炫耀或者... ...我喜歡在我的最愛中各大網站。
我不想只是記錄最後的日子已經相當緊張 ... ...,其中一些要保留...
直到最近,我徒勞地等待著它有時會發生,當一些地方,並非常期待它也因領先。反之亦然。
當不期待的地方,通常包括出色的行動。而如果它是我不能等待,我平時那麼可怕的東西或人失望。也許下一個墨菲定律,或者說 EBI悖論 :-)
但是,當我最近喜歡上,因此它打破了。雖然第一次來有點失望,但是它只是優秀和突出。最後,我是我喜歡的東西非常多,沒有讓人失望。
但現在又回到了“正常”。我沒有把它寫在這裡,但是當我離開學校,所以我不喜歡的。學校是不是對位的繁瑣方式,既不是一個有一堆同學黨的思想起身一點點頭髮。我只是安慰的是,至少它都將在奧洛穆茨,在那裡我喜歡它。
我了解它是如何起源netěšení認為 ...至於學校可以為它編寫。會議紀要不喜歡。它是這樣一個特殊的日子,當這位女士值得研究的(約部門或部門 ... ...我不知道,是俗稱“研究”或“研究”)在粗野,毒害雪橇,給您清晰的轉多麼複雜的生活。全年將幫助什麼,但在註冊過程中比在郵局職員差。

而且我期待著關於它寫多了,我有一個小問題。雖然我已經履行了所有義務,並研究在收集了足夠數量的指數學分,但我幾乎沒有寫了一半。當遠程學習,所以我沒有太多的時間與地方追逐指數教授,尤其是當近一半是外來人員領唱者。所以,我擔心得要命如何解決時,有一天這項研究勉為其難。
這證明我很znechuitit提出的學校,實際上期待著黨,因為我怕大家會想談談學校,我盡量不去想更好而已。
而這一切都發生再根據這些矛盾。這項研究是不容易和容易解決,研究的夫人有一個額外的好心情,笑和幫助我。這也許是我第一次喜歡寫作。然後,我非常抱歉,我來到了一切解決。
黨也驚人 ...從奧洛穆茨絕對是最好的。他倒下的消息,這是我們解決彼此現在,在這個可怕的嘶鳴,只有我們知道這意味著什麼,就像很多年輕人 ... ...當我在最年輕的:-)黨 one很當初四個我不緊密跟踪,我在最後一刻留,我會在一個俱樂部,他們有一個偉大的點唱機盒,坐在直到學校開始 ... ...在大學裡我跑了四分鐘,然後才上鎖,門口掛著一個標誌從kolejbáby“直到4.30小時我在巡邏。”所以,我坐在那裡,看著清晨花。床和起身過去四年半在七我爬不起來。睡眠我只記得,該學院已成為又一個主流政黨,因為他聽到一個大吼聲,它起到了歌曲“我načančám。”這就是我想起了早上當鏡子是我認識的人... ...他曾在眼睛圓和一個巨大的莫霍克頭。而且,即使陌生人洗澡,我還是沒有看相當想像自己的方式。 :-)
最主要的是,我沒有頭痛 ... ...我不是放不開或滴酒不沾,但野生hooch我已經長大了... ...在我黨是不是要限制飲酒,但我知道什麼 zkousnu,什麼不能... ...老了?
當我Olmíku偶爾在宿舍住,它是為那些在Neředín。他們是最後一站電車路線和接近火葬場,根據該站名。所以當你去那裡,電車句報告,從中巴哈脊椎:“火葬場 - 的最後一站。”而當你回去吧,所以下一站是墓地,所以電車說:“火葬場下一站墳場。”很嚇人,不是嗎?
但是這一次我在大學裡扔在城市中心。其實,從我們學校不遠,但信息中心勸我生病了,所以我繞過從周圍的奧洛穆茨整個中心學校的道路。也許我應該諮詢通告路由我喜歡衛生部。在Neředín和中心的旅館都非常現代化的設施不錯 ... ...這是同一個單元有三四個共用浴室,廁所和廚房的房間。當我與我是如何在布拉格住在天星,在這裡我們有一個衛生間,廁所和淋浴共同的整層,這是大約四十間客房,所以它可能是一個 之間的差異和:-)))所以這樣的情況,就像去了淋浴和進入第一個叫“男孩還是女孩?”而當路聲“姑娘”,讓你不得不等待,使他們在奧洛穆茨倖免。 :-)))
當我留下來,我發現,該宿舍樓一樓是一個大健身房。透過玻璃,因為你可以看到這樣的五十也許有彈性的年輕女士們提供了健美操的服裝。這是一個奇怪的景象:-)))在我大學一半以上的爬,我很緊張,看到柔軟年輕的身體,所以我沒有做以及在所有:-)))
我也是在一個網吧的中心,當我到了那裡,他在問我的人服務的“學生?”所以我說,沒錯。約半小時,我當時在babral郵件中,我在一天大約六十來新郵件的工作... ...然後,我想付出,成立五十一章從經營者收取我四冠。 兩次我zeptral如果真的是,“因為我不希望也相信從現在開始 ... ...,我說無處不在,”學生“。
我累了寫作,所以我不干了。我相信沒有人期待:-)

Nahoru

Habrmannův mlýn- recenze Karla Čecha

Habermannův mlýn - další příspěvek k přepisování dějin
aneb pohádka o hodném mlynáři Habermannovi a zlých Češích

Ve filmu není jedna jediná skutečně negativní postava „sudetského Němce“.
Naprostou většinu negativních a odpudívých postav představují ve filmu Češi.
Jediná skutečně negativní postava Němce je z Říše dosazený velitel SS s polským jménen.Většina Němců se k Čechům chová slušně a snaží se jim pomáhat.
Naprostá většina Čechů měla tehdy s Němci diametrálně odlišnou zkušenost, než jak se film snaží namluvit.

Po zhlédnutí filmu konečně pochopíte, že za války byli největší zrůdy Češi a nejvíce trpěli Němci. Autoři zcela účelově vybírají z války jen to, co se jim do jejich propagandistického díla hodí.
Pokud jde například o historický rámec příběhu, je zcela pominut zuřivý a nenávistný boj sudeťáků v roce 1938 za rozbití demokratické ČSR a připojení k Německu. Jsou zcela pominuty teroristické útoky jejich ozbrojeného Freikorpsu proti českému obyvatelstvu (desítky mrtvých) a československým státním orgánům, je zcela pominut teror sudetoněmeckých bojůvek proti českému obyvatelstvu, fyzické napadání Čechů, rozbíjení oken, ničení majetku až po vyhnání z odtrženého území. Je téměř pominut německý teror a vraždění Čechů během celé války. Je zamlčen nenávistný postoj Němců z pohraničí vůči Čechům, naopak, podle filmu, se většina tzv. sudetských Němců chovala k Čechům za války dobře a pomáhala jim. Ve filmu prakticky není mezi skutečně negativními postavami žádný sudetský Němec. Naopak zářným příkladem charakterního člověka je sudetský Němec mlynář Habrmann. I když jistě i takoví byli, rozhodně představovali velmi vzácnou výjimku. Smutné je, že většina takových Němců nepřežila válku, protože je jejich soukmenovci udali a zlikvidovali. Buď skončili na popravišti nebo v koncentráku. Jediný skutečně negativní Němec je ve filmu šéf SS Kozlowski, ale ten má polské jméno, takže kdo ví, jak to s jeho „němectvím“ bylo.
Češi, se podle filmu měli za války v podstatě dobře a byli to oni, kdo dělali problémy a ohrožovali Němce, třeba budovali v lese skladiště zbraní, nebo roznášeli letáky. Vždyť i tu akci SS a popravu 9 Čechů vyvolali Češi, zabili přece nesmyslně dva německé vojáky. A Češi také kolaborovali a udávali. Takových postav je ve filmu hned několik, aby bylo jasné, jací ti Češi vlastně jsou.
Zraněným německým vojákům, jedoucím z východní fronty, kde způsobili smrt milionů lidí a další nezměrná zvěrstva, jsou věnovány detailní záběry a podrobně je vylíčeno jejich utrpení. Pocta je vzdána i cti německého vojáka a jeho oddanosti velkoněmecké myšlence. Ani vážně zraněný mladší Habermanův bratr nezanevře na Hitlera a válku a netouží po ničem jiném, než se vyléčit a vrátit se na frontu a dál bojovat za svého vůdce. Nechybí ani jeho oddaný vztah k rodné hroudě. Když ho na konci války kdosi vyzývá, aby raději utekl, hrdě prohlásí, že tady je jeho domov.

Ano, Němci jsou v podstatě příkladní lidé, zato Češi jsou zlí, mstiví, násilničtí, bezcitní, nízcí a hrabiví a po válce jim nešlo o nic jiného, než zmocnit se majetku slušných a pracovitých Němců. To film umocňuje i tím, že scény lynčování Němců, hlavně žen a dětí, jsou zařazeny dvakrát – hned na začátku, aby nebylo pochyb - a na konci. Tím se
propagandistický účinek zvýší, to je známo už z televizní reklamy. Zcela je pominut fakt, že všechny tyto hrůzné věci, ke kterým bohužel také došlo, byly vyvolány tím, co u nás Němci, a mezi nimi převážná část těch tzv. „sudetských“, šest let dělali a jak se celou tu dobu chovali. Byly vyvolány tím, že díky své nenávisti vůči jiným národům, především slovanským, rozpoutali nejstrašnější válku v dějinách lidstva, včetně dosud nevídaného teroru vůči civilnímu obyvatelstvu, nevyjímaje mučení, vraždění apod. Výbuch, ve kterém se mísil spravedlivý hněv a řádění lůzy vyvolalo to, co během války napáchali a jak se chovali. Nemůžem být na to hrdí, ale nemůžem to také vytrhovat z dějinné souvislosti a z ostatních událostí té doby. A nezapomeňme také, že k podobným událostem došlo těsně po osvobození i v jiných zemích Evropy, například ve Francii, Norsku, Holandsku, Polsku apod. V roce 1938, by Němce určitě nikdo nevyháněl, nepřipravoval o majetek, natož aby je lynčoval nebo zabíjel. Tyto strašné síly tady rozpoutali během války oni a po jejím skončení dopadly i na ně.
Zajímavé je, že vyvražďování Židů je zmíněno velmi okrajově a jen jakýmsi náznakem. Na nádraží je krátký záběr na vagony, za jejichž okny zahlédneme tváře a ruce židovských dětí prosících o chleba.
Překvapivé na filmu je, že ukazuje velmi problematickou a velmi negativní roli katolické církve, která na konci války a po jejím skončení pomáhala největším nacistickým zločincům, často masovým vrahům a lidským zrůdám, uprchnout před spravedlností, většinou do Jižní Ameriky.

Manipulace s fakty a fabulace v zájmu propagandistického vyznění

Neférový přístup autorů a tvůrců spočívá především v tom, že film je prezentován jako dílo založené na skutečných poválečných událostech v obci Bludov. To dodává filmu na autentičnosti a příběhu na věrohodnosti. Jediné, co však odpovídá historické pravdě, je postava mlynáře Habermanna, který skutečně zemřel násilnou smrtí těsně po válce. Prakticky vše ostatní už je vymyšlený příběh, který navíc ani neodpovídá realitě té doby. Zde je několik příkladů:

1) Mlynář Habermann nebyl ubit zdivočelými českými šovinisty přivázaný na točícím se mlýnském kole, jak film barvitě ukazuje na začátku i na konci, ale byl zastřelen svým opilým kumpánem z hospody údajně proto, že nad ním pravidelně vyhrával v kartách (vrah byl Čech, povoláním holič).
2) Mlynář Habermann neměl za ženu Češku, jejíž otec byl navíc Žid, ale Němku.
3) Není známo a doloženo, že by mlynář Habermann nabízel důstojníkovi SS svůj život za život deseti českých rukojmí, které chtěl důstojník zastřelit. Je jasné, že je to propagandistická fabulace útočící propagandisticky na city.
4) Němci nepopravili v Bludově 9 Čechů za to, že v lese nesmyslně zastřelili dva německé vojáky, ale popravili 23 rukojmí za spolupráci s partyzány.
5) Bludovský farář nevyprovázel soucitně bludovské Němce do odsunu, ale byl za podporu odboje poslán Němci i s kaplanem do Terezína, kde oba zemřeli.
6) Majitel místních lázní nebyl slizký český kolaborant, ale statečný člověk, který prokazatelně podporoval odboj a později byl vězněn v padesátých letech za politické postoje.
7) Dvakrát je ve filmu opakován oblíbený historický nesmysl Landsmanschaftu, že na základě Mnichovské dohody byly tzv. Sudety vráceny zpět Německu. České a moravské pohraničí k Německu nikdy nepatřilo a čeští i moravští Němci byli vždy poddanými českých panovníků.

Věci, které byly za války nemyslitelné:

1) Němci cvičí za války společně s Čechy v Sokole. K něčemu takovému nemohlo s ohledem na německou nadřazenost nikdy dojít, nehledě na to, že Němci Sokola po obsazení pohraničí zakázali.
2) Habermannova žena nemohla nevědět, že její otec byl Žid, musela přece znát svůj křestní list.
3) V Bludově, který se stal součástí Říše, nemohl být starostou Čech, to bylo vyloučeno.
4) Není možné, aby Němci zjistili poloviční židovský původ Habermannovy ženy až koncem války. Tyto skutečnosti měli různými způsoby, včetně studia matrik, podchyceny od začátku okupace. Ve filmu se to nakonec dozví v dubnu 1945. A jak jinak, než od českého kolaboranta.
5) Důstojník SS posílá Habermannovu ženu i s dítětem v dubnu 1945 do koncentračního tábora. Ale do jakého? Osvětim i další vyhlazovací tábory byly již osvobozeny.

Děj filmu je vymyšlen jako jednoznačná protičeská propaganda. Zapůsobit může v tomto duchu zejména na mladé lidi, kteří pak budou mít větší pochopení pro požadavky Landsmanschaftu na omluvu, odškodnění, návrat apod. Ale i v Německu a Rakousku, kde se
určitě bude promítat, a kde o válečných a poválečných událostech v československém pohraničí vědí ještě méně než u nás, bude vytvářet dojem, že Češi byli skutečně odporní, zlí, nenávistní a chamtiví šovinisté a jejich němečtí soukmenovci nevinné trpící oběti. A jejich
požadavky, které vůči Čechům neustále vznášejí, jsou oprávněné. Váhu tomuto názoru dodá i fakt, že film natočil Čech, navíc s židovskými kořeny, který sám říká, že v koncentrácích zemřely desítky jeho příbuzných. Proč se k takovému přepisování dějin, očerňování Čechů a očišťování německých zločinů propůjčil, zůstává otázkou jeho svědomí. Možná bychom se dozvěděli víc v odpovědi na otázku, kdo ho podporoval během emigrace v Německu.

Film vznikl v koprodukci Česka, Rakouska a Německa. Bylo by možná zajímavé zjistit jaké je napojení rakouských a německých koproducentů na kruhy Landsmanschaftu, případně neonacistů.
Přestože se film odvolává na skutečnou událost, je v něm skoro všechno vymyšlené, a to tak, aby to zapadalo do hlavních tezí přepisování dějin. Nebezpečí spočívá v tom, že za nějaký čas, už nikdo nikomu nevymluví, že v Bludově bylo všechno jinak. A potažmo i v celé válečné a poválečné historii.
Jak to v té době v odtrženém pohraničí také bylo a co autoři filmu opoměli:

1) Vypjatou nenávist většiny tzv. sudetských Němců vůči všemu českému.
2) Ozbrojené útoky sudetoněmeckého Freikorpsu (měl asi 12 000 ozbrojených členů)
na české policisty, vojáky, finanční stráž, další státní orgány i jednotlivce. Na české straně byly desítky mrtvých a stovky zraněných.
3) Neustálé provokace, vyvolávání konfliktů a neklidu a následné překrucování situace a označování Čechů za viníky.

Po Mnichovské dohodě
4) Fyzické napadání Čechů (docházelo k němu i předtím), loupení jejich majetku, odvlékání doŘíše, vyhánění do vnitrozemí (asi 160 000 Čechů).
5) Okamžité zatýkání českých a německých demokratů, jejich věznění, nebo odeslání do
koncentračních táborů.
6) Na odtrženém území byly okamžitě zrušeny všechny české školy. Ponechány byly jen
některé školy obecné. Mladí Češi neměli možnost studovat, ani nastoupit do učení.
Fungovaly pouze školy německé, ale do těch nesměli být Češi přijímáni. Češi byli do
budoucna určeni k tomu, aby vykonávali jen podřadné práce.
7) Byly rozpuštěny všechny české spolky a politické strany. Jejich majetek propadl Říši
8) Byly zakázány všechny české noviny (až na jednu výjimku), časopisy a další
tiskoviny.
9) Označení obcí, obchodů, úřadů apod. v češtině bylo zakázáno. Povoleny byly pouze
německé nápisy.
10) 11. listopadu 1938 proběhla i na odtrženém území tzv. křišťálová noc, při které byly
ničeny židovské obchody, živnosti a podniky, hořely synagogy. Židé byli fyzicky týráni, zabíjeni a posíláni do koncentračních táborů.
11) Češi byli odstraněni ze všech vedoucích pozic v úřadech i podnicích a směli
vykonávat jen podřanou práci. Často byli vystěhováni ze svých bytů do nuzných
příbytků a do jejich bytů se nastěhovali Němci.
12) Čeští sedláci byli vyháněni ze svých usedlostí a jejich statky byly osídleny „německou
krví“.
13) Zakázány byly veškeré české kulturní akce (koncerty, divadlo apod.).
Podobných filmů, televizních pořadů, rozhlasových relací, knih a článků, překrucujících dějiny a snažících se v zájmu landsmanschaftu a dalších neonacistických skupin vymazat z vědomí lidí historickou pravdu se v posledních letech objevilo hodně. Míra lživosti a manipulace fakty v nich je rozdílná. Pro lepší přehlednost by se měla stanovit jednotka, která
by míru manipulace kvantifikovala. Po natočení Habermannova mlýna, kde jsou hrubě zkreslovány poválečné bludovské události, by touto jednotkou mohl být jeden Bludov. Při dosažení určitého počtu Bludovů by měl autor nárok na udělení vyznemenání za přepisování dějin a hanobení českého národa. Mohlo by se nazývat třeba „Cena Emanuela Moravce“.
Mohl by si ji přiřadit k těm, které za podobná dílá dostane z Německa, třeba od Svazu vyhnanců paní Steinbachové.

Nahoru

Další recenze,tentokrát nikoli od normalizačního novináře

Když psal Kamil Fila úvod ke své kritice,byl zřejmě inspirován Obhájci popravy na náměstí NB dle dosud neznámého zákona.
Recenze - Byly doby, kdy existovala nezobrazitelná tabu. V kmenové společnosti se za ně vyhánělo, v totalitní společnosti se za ně perzekvovalo jinak, ale když člověk odešel, tak si spíš polepšil. Téma poválečného vyhnání sudetských Němců bylo v české společnosti tabu od konce války až do raných 90. let v tom smyslu, že se o něm příliš nemluvilo, a přitom bylo většinově bráno jako spravedlivá odplata, dokonce snad jakési „konečné dějinné vítězství nad mnohasetletým německým útlakem.
V Česku nepochybně pořád panují předsudky vůči Němcům a vyhnání Němců ze Sudet trápí jen určitou část intelektuálních elit. Většina lidí starší generace existenci problému naopak bagatelizuje či popírá. Nejraději by zapomněli, ale média jim to připomínají a jsou tím protivná stejně, jako když propagovala „transformaci" nebo „reformy".
Český tisk v průběhu 90. let podporoval vyrovnání a omluvu Němcům a leckoho, kdo trpí konspiračním myšlením, může napadnout, že to bylo proto, že majitelé většiny zdejších novin jsou Němci. Jenomže ono jde spíš o obecný lidský postoj: uznat dávnou vinu a schopnost vidět sama sebe jako stejné zlo, na nějž ona agrese byla údajně „jen odpovědí".
Pro příslušníky mladší generace se nicméně napětí bublající pod povrchem zdá téměř neviditelné. Neznám ze svých vrstevníků nikoho, kdo se cítí být spojen s dotyčnou historickou vinou, nebo měl pocit, že přetrvávající (nedořešené) česko-německé vztahy nějak ovlivňují to, v čem žijeme dnes. Připadá mi jaksi normální, že se Češi mají Němcům za co omlouvat, ale přitom to není nic, co by mě trápilo - na rozdíl od přetrvávajících reliktů normalizace, které potkávám dnes a denně.
Stoprocntní souhlas.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Jestli mám dát poměr,tak musím znát kriterum pro Sudetské Němce a Čechy.Činy hodné omluvy,které zvolíte.Pak to napíšu.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

Ale to je další vaše zbožné přání.A prosím vás ta kriteria.Čeští historici přiznávají cca přímo zabitých 18tis.Sud.Němců a okolo 60tis zabitých nepřímo.Sebevraždy,nepřežití sběrných táborů,neposkytnutí zdrav.péče,následky div.transportu atd.Kolik Čechů pozabíjeli Sudetští Němci?To by mně docela zajímalo.Abychom věděli ten poměr omluv.

Nahoru

Re: Z čtenářského deníku – leden 2012

I já se bavím pane Novaku,kterého p. Bárta odhalil jako Vltavína.Takže čísla dle Ústavu pro soudobé dějeny AVČR Ze zjištěných 18 816 obětí bylo 5 596 zavražděno, 3 411 spáchalo v internaci sebevraždu, 6 615 zemřelo v koncentračních táborech, 1 481 při transportu, 705 bezprostředně po transportu, 629 na útěku a u 379 úmrtí nešlo příčinu zjistit. Přibližně 200 tisíc lidí se dodnes pohřešuje.Pro konkrétní jména si napište T.Staňkovi,který to zpracovával.
Českoslovenští Němci rozbili republiku,jediní?Kdopak hnal Doškářovic rodinu ze Slovenska a rozbil republiku dokonce dvakrát?Navíc po boku Wermachtu zahájili WWII.
„V poválečné republice se počet politických stran omezí, zavede se lidová demokracie, nastoupí těsná hospodářská spolupráce se SSSR, která bude vyžadovat přestavbu průmyslu a dopravy, vědecky se připraví první pětiletka.“ Nechal se slyšet Edvard Beneš v rozhlasovém projevu již dne 21.prosince 1943, z Moskvy, čímž naprosto jasně deklaroval jakému pánovi a jakému zlu slouží.A to od dob kdy si jezdila Benešové do Moskvy pro prsteny a kožichy.
Vaše znalosti Cvikova jsou obdivuhodné :o))))Z vaší demagogie se line rudý pach,jak by napsal PD
A teď ty počty Čechů pozabíjených Sudetskými Němci,ať vyřešíme co jste nakous.

Nahoru

Pár poznámek autora článku

Pane Bárto, musím se ohradit. Věcná zmínka „o známém masakru na louce u Dobronína“ NENÍ žádný červený hadr. Protože se případ ještě vyšetřuje, vůbec jsem nezmiňoval totožnost pachatelů ani obětí a žádné hodnocení jsem nepřipojil!

Probíraly se tu některé zásadní věci (nikoli hnůj, pane Bárto!), které ale patří NĚKAM JINAM, protože s četbou uvedených knih vůbec nesouvisí: Zločiny nacismu a zločiny komunismu – Filmy s válečnou a poválečnou tematikou – Habermannův mlýn – Koncentrační tábory (Mauthausen) – Sklářský rod Pfohlů – Seznamy spolupracovníků StB – možná i některé další.

Nestálo by za úvahu redakčně mazat příspěvky, které nemají s úvodním článkem vůbec nic společného (a navíc hned nesmyslně obviňují autora ze lži a „zákeřné podlosti jeho jednání“)? Kdybyste, pane Bárto, smazal anonymu Novakovi první 2-3 příspěvky, možná by ho to přestalo bavit a nemusela vzniknout ta vleklá a bezvýsledná „diskuze“.

Neměl byste mazat taky příspěvky Vltavína-Doškáře, který si oblíbil klávesy CtrlC + CtrlV a „úžasně se baví“ tím, jak zapleveluje internet texty, u nichž pramen i autora musíte teprve pracně odhalit? Každý čtenář i-novin si přece snadno najde recenze filmu Habermannův mlýn, stránky obce Bludova atd., k tomu stačí jediný odkazový řádek. O nejdůležitějším pramenu k autentičnosti filmu, kde potomci hájí čest svého dědy, majitele lázní, nejspíš Doškář vůbec neví – viz http://www.lazne.bludov.cz/restituce2.htm

Vysokou čtenost článku pak ve skutečnosti ovlivní to, že ideolog Novak sem každý den vleze třeba 20x. Skuteční zájemci o knihy asi jeho výplody znechuceně opustí, nebo je zkarikují jako Kafka. Ani se mu moc nedivím.

Nahoru

Pár poznámek

Vltavín se skutečně baví a odpočívá. Do této diskuze přispívám, po třetí.
Na spoustu věcí máme, pan Tichý i já, zcela odlišný názor. Nepovažuji za podstatné se vyjadřovat
k tomu, co mu bylo několikrát vyvráceno.
Nejdůležitější názor k Bludovu vydal STANISLAV BALÍK, politolog a zastupitel obce Bludov.
Nechci zpochybňovat argumenty potomků, které jsou často zkreslené / viz zkreslené informace o Trägrech, kterým to JTzbaštil i s navijákem/.
Pane JT, já budu uvádět kopírování pomocí klávesy CtrlC + CtrlV vždy, když to budu považovat za nutné.
Čtenáři snadno posoudí, kdo válčí s Novákem a která dvojice mu nejvíce odpovídá a kdo má nejvíce příspěvků. Je snadné to spočítat.

Vracím se krátce k Pfohlům. V prosinci 2011 vyšel v Novoborském měsíčníku tento text:
Nedá mi, abych nereagoval na článek paní Elišky Vavříčkové
o sklářské rodině Pfohlů.
Není pochyb, že se rodina Pfohlů zasloužila o rozvoj sklářství
v našem městě a klobouk smekám nad jejich uměním.
Musím však protestovat proti oslavnému tónu jejich morálního
kreditu, kterým je prodchnut nejen celý článek, ale hlavně
informační leták, kterým je uváděna výstava v novoborském
sklářském muzeu.
Pro pořádek tedy informuji čtenáře, že Erwin Pfohl, nar.
17. 3. 1906 byl členem NSDAP, po válce (podle pí Vavříčkové
člen KSČ) a od 24. 6. 1965 až do své smrti (tj.10 let ) byl veden
jako agent STB.
Starší bratr Erwina Pfohla, Alexander Pfohl, nar. 17. 3. 1894
byl také členem NSDAP.
Při své poslední návštěvě v muzeu jsem se snažil na tyto
skutečnosti upozornit a žádal jsem o nápravu, protože oslavné
články o morálním kreditu Pfohlů nejsou na místě.

Pro pana Jana Tichého, znovu opakuji, že kdyby nebyla rodina Pfohlů oslavována :
Vzhledem k tomu, že zejména v propagační brožůrce je uvedeno: "..svým příkladným životem, pevnými zásadami … podíleli se na kulturním, sportovním a politickém životě města.“

Musel jsem reagovat stejným způsobem, jako by musel reagovat každý, kdo by psal o K. Sabinovi něco o jeho příkladném vlasteneckém a politickém životě / přestože byl Sabina řadu let ve vězení/.
třeba při uvádění Prodané nevěsty v ND.
Končím a jdu se zase bavit.

Nahoru