Romská otázka

Verze pro tisk |

Mezinárodní den Romů připadá na 8. dubna. Pro Romy je tento den příležitostí oslavit svou kulturu, společné kořeny, jazyk a „romipen“ – svou romskou identitu. Pro nás ostatní je tento svátek příležitostí dozvědět se více o Romech. To řekl před rokem velvyslanec USA Norman Eisen. Proto právě teď, na začátku dubna, upozorním na novinku „Romská otázka – Psychologické důvody sociálního vyloučení Romů“ (2011) Kláry Samkové.

Účelem článku není popsat ani recenzovat obsah stostránkové brožury. Abych vás přesvědčil, že je to čtení zajímavé i pro laiky, vybral jsem jen několik ukázek:

Na výkopech bývali spolupracovníky všichni kopáči bez rozdílu „barvy pleti“. Po roce 1989 vznikl standard, že normální Rom je nezaměstnaný. Romové už se nepotkávají s příslušníky majority „u piva“, ale jako s lidmi v mocenském postavení (učitelé, lékaři, sociální pracovníci, úřady práce). Každý z nich má dotyčného Roma nějakým způsobem v moci, může jeho život zlepšit, nebo i zhoršit. Romové dnes prakticky neznají situaci, v níž by „gádžové“ byli součástí jejich života v místě bydliště širší rodiny, jako stálí sousedé nebo dobří známí, v rámci klubů apod. Jen církve, které Romy přijímají do svých řad jako plnohodnotné členy duchovních sborů, mají v romských komunitách dílčí úspěchy (například Svědkové Jehovovi).

Politika vůči Romům není založena na emancipaci Romů, romského hnutí a romského národa, ale na sociální práci s nimi. V tomto ohledu je popřením svobody, a proto nemůže vést k cíli. – Romové jsou tím nejméně svobodným etnikem. Mají ale zkušenost s ochranou alespoň malého duchovního prostoru ve svém nitru. Právě z něj vyzařuje zásadní nedůvěra ke všem „gádžům“, ke všem, kdo by snad chtěli a mohli i tento nepatrný kousek jejich vlastní svobodné identity ohrozit a zničit. Z tohoto prostoru také pramení hluboké pohrdání „kokosy“, tj. těmi, kteří popřeli svoje romství, zůstali na povrchu černí, uvnitř však jsou bílí.

To, že romštině skoro nikdo nerozumí, je pro Romy zárukou svobody ve vyjadřování názorů, které by si nedovolili vyslovit před majoritní společností. Jestliže se příslušník majority naučí romsky, vnímají to jako možné ohrožení: dotyčný je možná špeh, dejte si na něj pozor! Proto taky svůj jazyk nepropagují, je to jeden z důvodů, proč ani část romské intelektuální elity nechce zavádět romštinu do škol pod záminkou „neužitečnosti“. Romština by pak ztratila exkluzivní status útočiště.

Autorka nikdy neviděla svoje romské přátele z různých sociálních vrstev tak pobavené, jako při komentování případu „Plzeňská práva“. Ten mezi Romy vyvolal záplavu vtipů typu „dáme děti na doučování k Řápkové“. – Vzdělání obecně přináší dva bonusy, ekonomický plus společenský vzestup – a ten druhý nebývá pro Romy vzděláním dosažen. Jedním z důvodů, proč Romové odmítají vzdělání, je proto přesvědčení, že ani dosažené vzdělání jim nezabezpečí získání úcty, nezlepší jejich přijetí ve společnosti, tedy nezmírní jejich existenciální samotu.

Nic není Romům vzdálenější než židovsko-křesťansko-aristotelovské pojetí smyslu života. Sebereflexí svého osudu se totiž dostávají k otázce, proč se narodili jako Romové. „Být Romem“ považují za tak určující faktor, že si otázku bytí nebo smyslu života vůbec nekladou. Fatalisticky nechávají řešení na Pánu Bohu, ten má jistě svoje plány a ví, co dělá. V odpovědi na otázku „proč být Romem“ je obsažena i odpověď „proč být člověkem“ (slovo „Rom“ přece znamená „člověk“). Přitom hraje roli i fenomén karmy jako něčeho, před čím není úniku. Každý člověk si nějakým způsobem svůj život „zasloužil“ a Romové by si moc přáli zjistit, proč. Často vnímají vlastní existenci jako trest za své minulé hříchy, včetně hříchů z minulých životů.

Pro Romy je přirozené, že i mrtví jsou s nimi přítomni a jsou součástí jejich života. Předěl mezi životem a smrtí nevnímají jako něco zásadně antagonistického. Autorka popisuje, jak její bývalí švagři šli navštívit na hřbitov svého bratra, který zemřel ve věku tří měsíců. S naprostou samozřejmostí se k zemřelému chovali jako k dospělému. Mladší bratři mu jako staršímu (narozenému dřív, než oni) vzdali úctu tak, že na hrob položili zapálené cigarety... – V historii byli Romové psanci, kterým byl pohřeb na hřbitovní půdě odepřen. Je proto pochopitelné, když si některé rodiny olašských Romů (například v Brně) pořizují nejlepší hrobová místa a instalují na ně honosné pomníky s bohatou výzdobou.

Smutek po romských obětech nacismu je stále živý. Vybudováním památníku na autentickém místě v Letech u Písku by majoritní společnost tyto oběti symbolicky uznala a přijala. Místo toho opakovaně odmítáme vykoupení vepřína s poukazem na ekonomickou neefektivnost a nehospodárnost požadavku.

Když v Afghánistánu terapeuti pracovali s lidmi na možnostech řešení konfliktu, byli příslušníci obou válčících stran překvapeni zjištěním, že i protistrana trpí, má také své oběti a truchlí nad svými padlými. Předtím nad tím nikdy neuvažovali. Podobně zjišťujeme, že Romové nejsou schopni pochopit problémy „gádžů“. A naopak představa, že Romové mají svoje rodinné či osobní city, estetické potřeby nebo prostě jen starosti stejného druhu jako členové majoritní společnosti, je úplně cizí řadovým pracovníkům zejména ze státní správy. Možnost, že s Romy cokoli sdílejí – třeba jen sledování stejných pořadů v televizi – je pro řadu lidí nepředstavitelná.

Není náhodou, že negativní nálady nebo protiromské postoje projevují hlavně lidé, kteří s Romy sdílí stejný sociální status a „lepšími“ je dělá pouze příslušnost k majoritě. Ve Varnsdorfu mezi protestujícími proti tomu, že „Romové nepracují a berou jen dávky“ byla řada lidí, kteří žijí také z podpory v nezaměstnanosti. Zcela absurdní bylo, že je „proti cikánskému zlořádu“ vedl Lukáš Kohout, nezaměstnaný, adoptovaný z dětského domova, absolvent zvláštní školy s opakovanou kriminální minulostí.

Romů je u nás asi 300 000, tj. 3 % populace. V Poslanecké sněmovně by tedy mělo být pět až šest romských poslanců, v Senátu jeden senátor. I v obcích, kde Romové tvoří víc než 3 % celostátního průměru, obvykle není ani jeden romský zastupitel. Ve vládách 1993-2010 bylo postupně 215 ministrů, úměrně k početnosti populace by mezi nimi mělo být šest až sedm ministrů z řad Romů.

Autorka vzpomíná na panické stavy, kterým propadali zejména v prvních měsících činnosti členové Občanského fóra, když se k nim přihlásili Romové. I velmi humanisticky zaměření lidé měli skutečné problémy oslovovat například JUDr. Emila Ščuku „pane doktore“ a chovat se k němu stejně jako ke kterémukoli českému vysokoškolákovi. Byly na nich vidět typické projevy paniky, včetně rudnutí, koktání či nadměrného pocení. Dr. Ščuka přecházel tyto projevy s úsměvem a v podstatě majoritním členům OF pomáhal v překonání jejich bariér, nikoli bariér ze strany Romů.

I v Kanadě se dopustili vůči Inuitům (Eskymákům) toho, čeho se dopouští česká společnost vůči Romům; totiž zaměnění jejich problému národní identity s problémem sociálním. Kanaďané začátkem 60. let vystříleli eskymácké psy, aby jejich pány odřízli od jejich tradičního kočovného způsobu života; rodinám byly odebírány děti do internátních škol, aby získaly odpovídající vzdělání. Výsledkem byl totální alkoholismus, závislost na drogách a dealerství drog, více než 90% nezaměstnanost a masivní závislost na sociálních dávkách, naprostá rezignace na komunitní a často i na osobní život, prostituce a kriminalita, což jsou všechno jevy, které dobře známe ve spojení s Romy. Zvrat v tomto katastrofálním trendu přineslo až uznání Inuitů za národ a podpora jejich národního sebeuvědomění a tradičních národních hodnot. Nestalo se to proto, že by si to vymyslelo pár idealistických intelektuálů, ale prostě proto, že jiné pokusy o řešení zkrachovaly. (Inuit je v Čechách méně známý pojem, v Kanadě má označení „Eskymák“ asi stejnou konotaci jako u nás „Cikán“ nebo případněji „cigoš“.) Shodné zkušenosti udělala i australská vláda s Aboriginci, případně novozélandská vláda s Maory. Přes tyto bohatě zdokumentované zkušenosti česká vláda zarputile trvá na řešení problému Romů jako problému sociálního.

Cílem Romů je přežít jako Romové – cílem majority je nemít problém s Romy.

Romská otázka
Nahoru

Komentáře

Re: Romská otázka

Když myslíš :-)

Nahoru

Re: Romská otázka

Byla by velká škoda nedoplnit tuto informaci o anotaci napsanou k této knize.

Autorkou je advokátka Klára Samková, která byla počátkem 90. let poslankyní posledního federálního parlamentu za Romskou občanskou iniciativu, ačkoliv sama není Romka. Reagujeme tak na na palčivé téma české veřejnosti, rozjitřené konfliktními událostmi konce léta a podzimu roku 2011. Jedná se o ojedinělou korektní vědeckou práci, veřejnosti zcela srozumitelnou, která dosud v Čechách a zřejmě i v celé Evropě nemá obdoby. Reflektuje mj. i skutečnost, že na území EU žije přes 10 milionů Romů. Kniha je určena především orgánům státní a obecní správy, ale i veřejnosti.

Odpovídá na otázky, proč jsou Romové jací jsou, proč mají strach ze smrti, ze svobody, z osamělosti, ze ztráty smyslu života, jaká je jejich sociální frustrace v českém prostředí, proč je s nimi komunikace obtížná, jaký je jejich vztah ke vzdělání, úřadům atd. Především usvědčuje současnou vládní garnituru České republiky z naprosté nekompetentnosti řešit romskou otázku. Už mohla být vyřešena, kdyby měla kvalitní přístup k tomuto tématu, jehož základem je dostatek informací a kvalifikovaný náhled.

P.S. Nedávno navštívil náš pan starosta celounijní konferenci o Romech. Bylo by dobré, kdyby nám sdělil k čemu tam pánové a dámy došli. Jak tyto závěry uplatníme v našem městě.

Nahoru

Re: Romská otázka

Zajímali by mě 2 věci. Je-li kniha určena celé veřejnosti, kolik Romů si asi tak tu knihu přečte a co si z toho pro sebe vyvodí? A kolik pánů a dam z řad Romů navštívilo tu celounijní konferenci o Romech a co z těch závěrů hodlají uplatňovat oni sami. Předpokládám, že se tam nejednalo o nich bez nich.

Nahoru

Re: Romská otázka

Tyto a podobné publikace nejsou určeny cikánům.Kdo kdy viděl cikána an čte.Vždyť ani ti bílí už nečtou,ale multikulturalisti ji přijmou s jásotem a autorka si přijde na nějakou tu korunu.Schválně ji zkusím vyhledat v knihovně.Tu knihu.

Nahoru

Díky, pane zastupiteli Vltavíne

Jsem upřímně rád, že se v zájmu dobré věci shodneme. Taky jsem vám ještě neměl příležitost vyjádřit úctu za odvahu, s kterou jste demonstroval proti vandasovcům. (Sám jsem ten den "hlídkoval" u ubytovny s dvěma duchovními a dalšími aktivisty.)

K věcem, které by zajímaly Alana, jen poznamenám: Ze všeho, co tu bylo řečeno, vyplývá, že studie je určena nám, gádžům, abychom se dozvěděli víc o Romech a abychom jim (snad) líp rozuměli. Sami Romové se v knížce asi moc novinek o sobě nedočtou, ale mohli by objevit líp popsané situace a problémy, o jejichž příčinách, následcích a možných řešeních jistě taky někdy uvažují.

Dark Side, zrovna vy byste si měl tu brožuru určitě přečíst. Mimochodem: Ve dvou předmluvách knihu doporučují Fedor Gál a Cyril Höschl, vaše ironie je poněkud nemístná.

Nahoru

Re: Romská otázka

Já jim rozumím.Jak kterým.Na cikánské otázce si hodně lidí namastí kapsu.

Nahoru

Re: Romská otázka

Je dobře, že ta kniha vyšla. I když některé lidi nepřesvědčí, protože ty nepřesvědčí nic. Jejich problém.

Nahoru

Re: Romská otázka

U nás v knihovně ji nemají.Byl bych si ji byl býval půjčil.Tam kde ji mají si ji půjčí jenom ti přesvědčení,normální člověk těžko.No problem.

Nahoru

Re: Romská otázka

Jednoduchá odpověď: Požádal jsem v prodejně a Zora Šepsová ji pro mě objednala. Doporučená cena 160.- (Vydavatelství Blinkr brožuru zasílá, ovšem za poštovné a balné). Pokud ji ale jako čtenáři budete vyžadovat, knihovna ji snad taky pořídí?

Nahoru

Re: Romská otázka

Já myslím,že tihle ji fasují jako pracovní pomůcku.Komunisté taky měli své Poučení...

Nahoru

Re: Romská otázka

Je to na roztrhání.Takovej Paroubek na těch svých spisech zbohatnul.přeju totéž i paní Veselé.Pokud celý náklad zkoupí Romea.cz.

Nahoru

Re: Romská otázka

100 stran za 160 Kč + poštovné a balné,celkem 210 Kč.

Nahoru

Re: Romská otázka

A vzhledem k tomu, že knihkupci na rozdíl od chudých kmotrů politicko-betonářské lobby vydělávají ve svých živnostech těžké miliony, je dosti pravděpodobné, že pan Tichý na tom agentování neskutečně zbohatne. Hanba!

Nahoru

Re: Romská otázka

Pan Novak se dehonestuje sám.Já jen nechápu,kde se v někom může brát tolik lidské zloby.

Nahoru

Re: Romská otázka

Pan Novák má jiný názor,tož mu přišijeme lidskou zlobu.Ale výběr nálepek je veliký...

Nahoru

Re: Romská otázka

Pitomost není "názor"!

Nahoru

Re: Romská otázka

To je duševní charakteristika.

Nahoru

Re: Romská otázka

Doktoři se v minulosti taky pěkně "vyznamenali",nejenom herr Mengele.

Nahoru

Víte komu patřil onen mýty opředený tábor v Letech?

Když trochu zapracujete na webu, zjistíte, že to byl pracovní tábor, který byl zřízený z důvodu kalamity, která nastala v lesích. Polomy nebyl majitel schopen sám vytěžit. Takže požádal o pomoc německou správu. Ta mu nejdříve dovezla židy, ale jejich pracovní nasazení nebylo optimální. Takže hledali dál, až našli cikány. Šlo jen a pouze o pracovní tábor pro hospodářské účely. No a proč to píšu? Kdo byl ten majitel pozemků a ten, kdo si nechal německou správou vybudovat ten tábor? Byl to otec našeho ministra zahraničí, hrabě Schwarzenberg. Američan, který o tom napsal knihu, kontaktoval našeho knížete. Ten souhlasil, že to tak bylo. Takže sakra, za co se máme cikánům omlouvat? Kdyby někdo, tak pan kníže. A ten by měl tedy vykoupit ten statek. Jo, ta kniha se moc neprodala, protože sklad, kde byla připravena, vyhořel a dotisk se jaksi, neplánuje. Takže asi tak...

Nahoru

Re: Romská otázka

Jo, to mně spadnul kámen ze srdce, že se nemusím nikomu omlouvat. To je totiž hrozné ponížení. O to horší, že bych se JVBR (Já Vyšší Bílá Rasa) měla omlouvat nějakým ...

Nahoru

Re: Romská otázka

Vážený, moje rodiče, ani prarodiče nespolupracovali s německou okupační správou. Takže já, za sebe, nevidím důvod se omlouvat, protože tohle byl soukromý bussines rodiny pana kníže, nebyl to ani koncetrační tábor, ani pracovní tábor zřízený z vůle lidí v ČR, ani rozhodnutím vlády. Byl to jen a soukromý obchod. Takže vyvolávat pocity viny směrem k majoritě je úplně scestné a mimořádně sprosté. Protože pokud se pan kníže sám neomluvil, nedal odškodné, tak tedy sorry, ale proč se mám omlouvat já? Nemáte hrdost, že Vám nevadí, že se po Vás chce omluva za něco, co jste neudělal? Když Vás někdo nařkne, že jste mu něco ukradl, omluvíte se mu za to? I když jste to neukradl? Pokud ano, lituji Vás. Není to o tom, že já se cikánům neomluvím. Omluvím, pokud budu mít za co. Ale proč vykupovat vepřín z peněz občanů, když by to měl dělat a udělat sám pan kníže? A že nereagujete na obsah, tedy, že téma Letů míří na pana knížete, nevadí Vám jeho postoj?

Nahoru

Re: Romská otázka

Vážený pane,Vaše interpretace knihy Bouře od amerického boxera Polanskeho je značně nepřesná.Navíc kniha je dost pochybná.Např tvrzení,že V.Havel je vyfocen na klíně R.Heydricha se chytil pověstný čechoameričan Hedvicek,který vypsal velkou sumu za tuto fotografii.Nikdo ji však nedodal.
Ale ke knize.Není pravdou,že tábor zřídila německá moc,ale Protektorátní česká vláda.Kalamita byla již v r.1939 a z počátku na ní pracovali Slováci.Ale jako příslušníci cizího státu posléze odešli.Poté Schwarzenberg požádal Protektorátní vládu-min.vnitra o pomoc,protože práce nebyl schopen zvládnout ani s dělníky v celém okolí/padlo 40% stromů/.Byl zřízen tábor pro vězně-většinou ale v pokročilém věku-kapsáře,drobné zlodějíčky apod.To nic neřešilo,stejně jako židé-lékaři,advokáti,obchodníci.Gohužel i toto svědčí o postojích tehdejší společnosti.Více Holocaust.cz
Romové se tam dostávali nikoliv z příkazu německých orgánů,ale dle prvorepublikových zákonů,konkretně zákon č.117/27 Sb. o potulných cikánech. a příkazem ministra Josefa Ježka.Těch již v první republice bylo 15.
Veškerý velice brutální dozor zajišťovalo české četnictvo a čeští dozorci.Za své nelidské činy byli přísně potrestáni-jeden dostal po válce důtku.
Prosím,nedělejte závěry z faktů,které nejsou pravdivé a ani nejsou v knize obsaženy.
Německé úřady do případu vstoupili až v r. 1942 deportacemi do KZL.
Takže české zákony/prvorepublikové/,česká vláda,český dozor.
Co se týče Schwarzenberga.Požádal vládu o pomoc vězňů.To se dělá dodnes.Např.pomoc po povodních.Otázkou je,nakolik mohl ovlivnit podmínky tábora a výběr vězňů.To nevím.
Ještě co jsem našel na Holocaust.cz.Vězni pracovali především na stavbě silnic,ale i v zemědělství a lesnictví.Podnikatelé za práci vězňů platili !
,A ještě jedno podstatné.Záměr vybudovat kárný pracovní tábory pro osoby starší 18 let,které nejsou schopny prokázat zdroj příjmů vznikl již v r.1938.Kalamita byla v prosinec 1939.Projekt se realizoval červenec 1940.Vaše interpretace tábora jako Byznys p.Schwarzenberga je tedy minimálně absurdní.

Nahoru

Re: Romská otázka

Pane Novak,oba dobře víme,kde je jádro pudla-Šepsovi a tzv.Odpůrci :o))
Žádná reklama

Nahoru

Re: Romská otázka

Já si počkám na sbírku cikánských pohádek o tom kterak chytrý cikán hloupého gadža napálil.

Nahoru

Re: Romská otázka

Zahlédl jsem dnes v TV reportáž o chystané rekonstrukci kostela sv. Floriána v Krásném Březně v Ústí nad Labem, ve které byla zmíněna událost z r. 1999, kdy zloději vyhodili zvon z r. 1601 z okna a střepy prodali do sběrných surovin za 5 300 Kč, když historická cena původního zvonu byla vyčíslena na 750 000 Kč. Vzpomněl jsem si při tom na závěr jedné rómské pohádky : ...... a pohádky je konec, někdo ukrad zvonec.

Nahoru

Re: Romská otázka

Já zas na jedno (jistě také rómské) rčení: "Kdo nekrade dnem i nocí, každou hodinu, ten okrádá sebe a svou rodinu." Včera jsem slyšel ekonomický komentář, jehož autor tvrdí, že právě to bylo principem tzv. velké české privatizace v 90.létech. Že by Rómové ovládli již i nejvyšší patra české ekonomiky a politiky?

Nahoru

Re: Romská otázka

V tomto kostele jsem byl pokřtěn! Jinak je unikátní tím,že byl postaven ve stylu saského baroka a přímo na příkaz Habsburků byl proto zakázán pro veřejnost a mohl sloužit jen pro bohoslužby pro vedlejší zámek.Kostel vydržel obrovký sesuv půdy,který ho "utopil 2m pod zem.Proto ta vlhkost

Nahoru

Re: Romská otázka

Zdenekbarta.blog.idnes.cz/c/251215/Nasi-cikani-Mistry-sveta-Gratulujeme.html

Nahoru

Re: Romská otázka

No jo, máme svobodu slova. Jak už před skoro 100 lety pravil hostinský Palivec: "zaplať si pivo ... a žvaň si co chceš."

Nahoru

Re: Romská otázka

Hysterická? Asi by to chtělo zalistovat ve slovníku cizích slov.

Nahoru

Re: Romská otázka

V podobných případech by i naše děti (před mnoha lety) poznaly, že autor "používá ironii" - divím se, že to někdo hodnotí jinak.

Nahoru

Re: Romská otázka

Myslím, že provokace by měla být trestná - zjevná provokace pak jako u recidivistů, zvýšenou sazbou. Protože kdo má pořád přehřívat mozkový vinty vymýšlením aspoň trochu trefné reakce.

Nahoru

Re: Romská otázka

Ovšem zase na druhé straně, horší než zjevná je skrytá (latentní) provokace. A to proto, že provokovaný musí teprve odhalit, že je vlastně provokován. Což tedy energetický výdej jeho vintů pěkně zvýší. Takže nic platno, dvojnásobná trestní sazba by měla být jak za zjevnou, tak i za skrytou provokaci.

Nahoru

Re: Romská otázka

Mirku a co tykadla?

Nahoru

Re: Romská otázka

Pokud je energetický výdej vintů přespřílišný,je třeba to dohonit pránou.

Nahoru

Re: Romská otázka

Mirku,vy tady mrskáte trestními sazbami,napadlo by vás něco takového u cikána?

Nahoru

Re: Romská otázka

Mirku,předpokládám,že vy pivo nepijete:-)

Nahoru

Re: Romská otázka

Internaci v Letech nepřežilo 326 Romů, mezi nimi 30 novorozeňat. Mnoho dalších bylo odesláno do KZ, a taky zahynuli. V citovaném odstavci je řeč aspoň o symbolickém uznání a přijetí těchto obětí nacismu. Jiné odstavce naznačují rozdíly ve vztahu ke smrti a k památce mrtvých. Některé příspěvky naznačují, jak si i v tak zásadních věcech s Romy nerozumíme. O nějakou "omluvu" přece vůbec nejde, jde o ten smrad z prasečáku. Strpěli bychom my - gádžové - něco podobného na jiných pietních místech?

Nahoru

Re: Romská otázka

A to jako omlouvá jejich dnešní "styl" života? Přece nikdo nepochybuje o tom,co se v těch Letech stalo.Jako nepochybujeme o Osvětimi atd.Řešíme dnešek,ale amaterští badatelé se brodí pořád jen v minulosti.Ano,minulost je bezpečná.

Nahoru

Re: Romská otázka

Brodit se v minulosti je nutné pro správné pochopení přítomnosti.Nic se neděje jen tak

Nahoru

Re: Romská otázka

Takže podle vás je za romskou kriminalitou to jejich utrpení v minulosti?

Nahoru

Re: Romská otázka

Proč jsou Darku pozice finančníků,obchodníků atd.obsazeny především židy.Protože po celou dobu v Evropě měli zakázánu řemeslnou činnost.Jako finančníci pak byli takovou skrytou pokladnou panovníků.Udělal se nějaký pogrom a penízky byly.Hitler neudělal nic jiného-hrozil bankrot státu.Nejprve si originálně zapůjčil na věčnou oplátku od židů a pak,když to nestačilo,pokračoval jinými způsoby.
Cikáni byli po příchodu do Evropy postaveni na roveň lovné zvěři.Do Josefa II.Hlad je sviňa...V podstatě neměli jinou možnost.než krást.Naučili se to a vzali za normu chování

Nahoru

Re: Romská otázka

Ale k přítomnosti.Romové se dostali třba do Ustí ze dvou důvodů.
1.Jako předdemoliční četa pro vyklizení prostor na stavbu paneláků a průmyslových objektů
2.Jako levná pracovní síla na jednoduché práce,které majorita nechtěla vykonávat.Kopáčské práce,popeláři,dělníci v těžkém průmyslu.Neřekl bych,že se flákali.Viděl jsem je i na nástěnkách vzorných pracovníků.
Jenže doba se změnila a pracovní trh tyto profese nevyžaduje.Místo toho,aby se těmto skupinám dostalo zvláštní nadstandrtní péče v oblasti vzdělání,použili se peníze na zacpání úst sociálními dávkami,které je naučili žít vcelku standartním životem jako dříve a bezpracně.

Nahoru

Slepice nemají možnost vytvořit ghetto

Ta drahá vejce trápí v téhle době snad každou domácnost....
Předmět na VŠ zemědělské stavby a součástí zkoušky z tohoto předmětu byla i znalost plochy, kterou musí mít jednotlivá ustájená zvířata.
Horší je to s některými našimi spoluobčany, kteří se mohou sestěhovávat a přistěhovávat jak chtějí a dle libosti.
http://ceskolipsky.denik.cz/nazory_region/nazor-ta-draha-vejce-trapi-v-tehle-dobe-snad-kazdou-domacnost-20120403.html

Nahoru

Re: Slepice nemají možnost vytvořit ghetto

Spíše podle toho, jak se zlíbí některým podnikatelům s lidskou bídou.

Nahoru

Re: Romská otázka

Se židy já nemám sebemenší problém.Černoši (afroameričané :-) si taky prožili svoje (otroctví,segregace,apartheid) a kde jsou dnes? Cikán těží z toho,že je cikán a my je v tom utvrzujeme.Ještě jsou tu vietnamci.Všude je ta kriminalita v nějaké normě,pouze u cikánů je to jinak.

Nahoru

Re: Romská otázka

Jasně, u nich to musí být jinak, i kdyby nebylo. Protože jinak by se některým z nás zřítil pracně poslepovaný světonázor.

Nahoru

Re: Romská otázka

Darku vyrůstal jsem v romské čtvrti Krásné Březno 100m od pověstné Matiční.Rodiče tam jsou dodnes.Nikdy se nám neztratilo ani ň.Ve Cvikově jsem byl již třikrát vykraden.Vždy bílými.Z toho 2krát lidmi kterým jsem chtěl pomoci a dal jim práci.Naposledy se mi jeden místní vloupal do kůlny a ukrad frezu na sníh.Všichni byli odsouzeni k náhradě škody.Platíš právníky a stejně nic zpátky nedostaneš.To je moje zkušenost

Nahoru

Re: Romská otázka

Zajímavé - jaká je "norma kriminality" a jak ji naplňují jednotlivé rasy a menšiny?
A uveďte, odkud ty čísla máte, pane kolego.
Jak poznáte Žida, když ho na ulici potkáte?
A kolik potkáváte v Lípě černochů, že s nima taky nemáte problém a víte, kde jsou dnes? Na americkém Jihu o nich ještě nedávno mluvili přesně stejně jako vy se vyjadřujete o Romech. Dnes si to v USA už nikdo nedovolí, protože by se znemožnil.

Nahoru

Re: Romská otázka

A proč bych,proboha,měl toho žida poznat? Chtěl byste mu snad našít hvězdu?

Nahoru