Hudebně taneční projekt Fandango, který se na festivalu Lípa Musica uskuteční v pondělí 20. října na zámku v Doksech, bude připomínkou běžné hudební praxe 17. a 18. století. Představí dnes již pozapomenutou kombinaci dvou cembal a barokních kastanět, které vytvářejí doprovod pro sólový tanec. Interpretace se ujme duo cembalistek Lucie Guerra Žáková a Petra Žďárská hudbu barokních a klasicistních mistrů a doprovodí světoznámou španělskou tanečnici a hráčku na kastaněty Ludovicu Moscu v pestrých ukázkách barokních tanců. Projekt Fandango je pro publikum velice přitažlivý, neboť se v něm představuje minulost dnes již zapomenuta, přesto stále živá, ale o tom jsem si již více povídali s úspěšnou mladou cembalistkou Petrou Žďárskou.
Na festivalu Lípa Musica budete debutovat projektem Fandango, který představí klasické podoby tohoto tradičního španělského tance. Jak vznikla tato dramaturgická myšlenka?
Před několika lety jsem se díky stipendiu mohla zúčastnit kurzů ve francouzském městečku Sablé sur Sarthe, kde se vždy zároveň koná i inspirativní barokní festival. Právě zde jsem se poprvé setkala s tanečnicí a hráčkou na kastaněty Ludovicou Mosca. Ukázala mi různé typy kastanět a asi hodinu jsme si společně zahrály. Již tehdy jsme si padly do oka a začaly jsme pomýšlet na naši budoucí spolupráci. Toto přání nám zrálo v hlavě několik let a vše se dalo do pohybu teprve poté, co jsem začala spolupracovat s cembalistkou a varhanicí Lucií Guerra Žákovou. Vzhledem k tomu, že Lucie žije ve Španělsku a sama si již předtím přála s kastaněty hrát, volba dramaturgie byla brzy jasná. Projekt FANDANGO není pouze o španělském tanci stejného názvu, ale ukáže i široké spektrum hudby, k níž neodmyslitelně kastaněty a tanec patří.
Kombinace dvou cembal a tance působí na první pohled poněkud neobvykle. Je to pro oblast hudební historie, kterou prezentujete typické nebo jste přistoupily k úpravám?
Kombinace dvou i více cembal není v barokní hudbě vzácností. Některé skladby jsou napsané přímo pro toto obsazení, jiné jsme si upravily, či využily již existující úpravy jiných cembalistů. Kastaněty a jiné perkuse se používaly běžně, problém je v tom, že často nebyly notovány a hráči na tyto nástroje improvizovali. Ludovica v průběhu koncertu vystřídá několik druhů kastanět. Pozornému posluchači jistě neunikne, že každé mají trochu jiný zvuk a vystihují jiný charakter. Kastaněty se používají v párech, bývají laděné o tercii od sebe a ta vyšší má ženskou roli, Ludovica toho s nimi umí opravdu mnoho, jsou plnohodnotným nástrojem k rozhovoru. Dokáží hrát nejen forte, ale i piano, legato i staccato.
Na projektu spolupracujete se španělskou umělkyní Ludovicou Mosca. Můžete nám tuto osobnost, která českému publiku není příliš známá, více představit?
Ludovica Mosca je renesanční bytost. Na festivalu se představí jako tanečnice a hráčka na kastaněty, ale je zároveň uznávanou klavíristkou a malířkou. Vystupuje po celém světě a věnuje se hojně i pedagogické činnosti. Sama na ní obdivuji její neustále radostnou náladu, chuť objevovat nové věci a schopnost sloučit všechny své činnosti do harmonického celku. Spolupráce s ní je nesmírně inspirující a velmi mne profesně i osobně obohacuje.
Věnujme se však spíše osobnosti Vaší. Jste laureátkou Pražského jara, máte mnohé zahraniční zkušenosti. Jakých svých dosavadních úspěchů si nejvíce ceníte?
Ačkoliv se nerada s někým porovnávám, lhala bych, kdybych řekla, že mne ocenění na Pražském jaru v roce 2012 nepotěšilo. Dalo mi impuls pokračovat v práci a ujištění, že jsem na správné cestě. V letošním roce jsem byla na základě nahrávky vybrána na soutěž J. S. Bacha v Lipsku. Měla jsem velmi málo času na nastudování obsáhlého a velmi náročného repertoáru. Ještě měsíc před soutěží jsem si myslela, že to nemohu zvládnout. Jsem na sebe hrdá, že se mi to nakonec za velké podpory mého muže, rodiny a paní. prof. Giedrė Luksaitė – Mrázkové podařilo.
Vaše kariéra se slibně rozvíjí, jaké jsou Vaše plány a ambice do budoucna? Kde byste se ráda viděla za cca 10 let?
Co se týká profesních plánů, přála bych si, abych měla stále dostatek radosti a energie, kterou mohu na koncertech posluchačům předat. Chtěla bych se vydat s českou hudbou pro cembalo častěji za hranice naší republiky. Po dostavení svého dvoumanuálového nástroje, kterého se snad dočkám na konci letošního roku a na nějž čekám již několik let, bych ráda natočila své první CD s hudbou J. A. Štěpána. Jeho tvorbě pro cembalo se zároveň věnuji v rámci svého doktorského studia na AMU. Mým tajným snem je pořízení kladívkového klavíru a rozšíření své působnosti i tímto směrem.
Petra ŽĎÁRSKÁ – nejúspěšnější česká laureátka Pražského jara 2012 v oboru cembalo. Studovala na CNSMD v Lyonu ve Francii, zúčastnila se mnoha mistrovských interpretačních kurzů po celé Evropě (např. Académie de Sablé (FR), Atelier für alte Musik Aflenz (AT). V září 2012 debutovala na festivalu Mladá Praha Koncertem pro cembalo a malý orchestr B. Martinů. V uplynulém roce dále koncertovala pro Český spolek komorní hudby spolu s vítězem Pražského jara 2012 Victorem Julien–Laferrière (violoncello). Aktuálně pokračuje v doktorandském studiu na AMU ve třídě prof. Giedrė Lukšaitė–Mrázkové. Jako téma své disertace zvolila zapomenuté cembalové a komorní skladby Josefa Antonína Štěpána z arcibiskupského archivu v Kroměříži. Pravidelně vystupuje v souboru Prague cembalo duo s nevšedními projekty Hudební putování s Charlesem Burneyem po Evropě pro cembalo na 4 ruce a průvodní slovo ve spolupráci s herečkou a moderátorkou ČRo2 Vltava Janou Trojanovou a se zde prezentovaným projektem FANDANGO.
www.zdarska.com