Oliver Lakota: Cítím hudbu celým tělem jako zpěvák

Verze pro tisk |

Další ukázkou německé interpretační školy bude v rámci 14. ročníku MHF Lípa Musica sobotní vystoupení úspěšného trumpetisty Olivera Lakoty, který se ve vrcholně barokním repertoáru představí v kostele sv. Petra a Pavla v Prysku za doprovodu varhaníka Pavla Svobody. I tuto zajímavou osobnost jsme pozvali k festivalovému mikrofonu…

V sobotu 17. října vystoupíte v malé české vesničce Prysk na severu Čech v rámci MHF Lípa Musica. Bude to Váš český debut, nebo již máte zkušenost s českým publikem?

Již jsem měl to potěšení v České republice několikrát vystupovat. Dvakrát jsem byl v Praze a vzpomínám rád i na koncerty ve Slavonicích a Českém Krumlově. České publikum jsem si velmi oblíbil, protože cítím, že má rádo dobrou hudbu, je vždy velmi vnímavé a nepostrádá zájem.

Mezi Vaše koncertní partnery se řadí řada světově významných osobností klasické hudby. V Prysku se představíte společně s českým varhaníkem Pavlem Svobodou. Jak vznikla Vaše spolupráce?

Pavel Svoboda je vynikajícím mladým varhaníkem a já jsem opravdu nesmírně šťastný, že jsem ho zhruba před rokem poznal. Věřím, že spolu do budoucna připravíme celou řadu zajímavých projektů a také se chystáme na společné nahrávání.

Váš životopis je plný významných úspěchů, kterých jste dosáhl takřka po celém světě. Kterého si sám osobně nejvíce vážíte a vnímáte jej tak, že Vám pomohl nastartovat Vaši kariéru?

V mnoha uměleckých životech je ten příběh stejný. Pro mladé muzikanty je důležité potkat a nechat se ovlivnit dobrými učiteli. Později je nezbytné být otevřený i vlivu jiných vynikajících umělců a kolegů. Pro mě to byl Bo Nilsson ze Švédska, Otto Sauter z Německa a můj přítel Robert Lehrbaumer, slavný dirigent z Vídně. V současné sobě je pro mě velmi přínosná spolupráce s původem českou klavíristkou Veronikou Böhmovou, se kterou v současné době koncertuji po celém světě včetně mexického Paláce krásných umění nebo newyorské Carnegie Hall. To jsou momenty, které jsou klíčové pro moji osobní motivaci.

Na festivalu Lípa Musica budete prezentovat repertoár 17. století, nicméně jste současně i velkým obdivovatelem hudby soudobé. Která hudební epocha je Vašemu srdci nejbližší?

Řekl bych, že obojí. Opravdu miluji hru na piccolo trumpetu a zásadní barokní repertoár. Současně se ale s potěšením věnuji francouzské soudobé hudbě na klasickou C trubku. Myslím, že "přepínání" mezi styly je dobré, aby se hráč udržel stále svěží. Není vhodné věnovat se úzce jen jednomu hudebnímu období, to je velmi ochuzující. A kromě toho hudba, které se věnuji, mě musí i osobně oslovovat.

Jak byste popsal svůj osobní styl hudebního vyjadřování a co považujete z hlediska intepretace za rozhodující?

Vždy se snažím hrát jako zpěvák a cítit hudbu celým svým tělem. Přistupuji ke svému hraní a interpretaci velmi aktivně. Považuji za důležité, abych co nejlépe a přímo svoji interpretační představu předával svému publiku.

sobota 17. října, 19.00 | Prysk, kostel sv. Petra a Pavla

Oliver Lakota – trubka
Pavel Svoboda – varhany

Henry Purcell (1659–1695): Trumpet Tune
Dietrich Buxtehude (1637–1707): Preludium g moll, BuxWV 211
Johann Sebastian Bach (1685–1750) / Antonio Vivaldi (1678–1741): Koncert D dur, BWV 972
Georg Muffat (1653–1704): Toccata (Apparatus musico–organisticus)
Georg Friedrich Händel (1685–1759): Suita D dur
Johann Pachelbel (1653-1706): Partita Was Gott tut, das ist wohlgetan
Marc-Antoine Charpentier (1643–1704): Te Deum – Preludium

Vstupenky k zakoupení zde, v pokladně festivalu v České Lípě či ve večerní pokladně před koncertem na místě.

alt
alt
Nahoru