10. výročí od povodní

Lukáš Vasilek: Na tak úžasnou vnímavost publika se nezapomíná

Verze pro tisk |

Čtvrtý festivalový týden přinese vyvrcholení německého přesahu festivalu Lípa Musica v podobě vystoupení komorního sboru Martinů Voices v sále žitavské radnice, které se uskuteční v sobotu 18. října. Exkurz do písňového světa německého romantismu a secese slibuje zajímavý hudební zážitek. Ostatně více už sám zakladatel a vedoucí Martinů Voices Lukáš Vasilek

Před čtyřmi lety jste založil komorní vokální soubor Martinů Voices, který je dnes ve světě sborové interpretace pojmem. Co Vás k tomu tehdy vedlo a jak jste sám s jeho dosavadním vývojem spokojen?

Měl jsem tehdy pocit, že chci zkusit něco jiného, nového. Zároveň jsem měl okolo sebe několik lidí, které také zajímala vokální komorní hudba. Tak jsme se domluvili a vznikl ansámbl Martinů Voices. Profesionální komorní sbor, který by se věnoval podobnému druhu repertoáru jako my, tenkrát v Česku nebyl a já myslím, že se nám podařilo vyplnit tuto mezeru. Důkazem snad může být úspěch Martinů Voices: ansámbl už funguje pátým rokem, má prestižní koncerty (letos třeba na Pražském jaru nebo s Českou filharmonií) a nahrává CD – na jaře vyšlo první sólové album Martinů Voices u vydavatelství Supraphon. S dosažením takových met jsme na začátku vůbec nepočítali, i když jsme v ně samozřejmě ve skrytu duše doufali.

Na festivalu Lípa Musica jste se již s ansámblem představil, jak na to vzpomínáte?

Na festivalu jsme zpívali před dvěma lety a bylo to v úžasném prostředí baziliky sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Koncert měl zvláštní atmosféru. V tom výsostně duchovním prostoru jsme totiž z velké části zpívali světské skladby. A právě v nich jsme využili členitost baziliky a rozezněli celý prostor z různých stran. Bylo to hlavně ve skladbě Jana Nováka Exercitia mythologica. Tato mimořádně náročná kompozice měla u publika největší úspěch – na tak úžasnou vnímavost obecenstva se nezapomíná.

Letos přivážíte do Německa program složený z převážně německého romantismu, ve kterém zazní i díla, která nebyla původně určena "jen" pro sbor. Můžete nám jej blíže představit?

Sborovému obsazení nebyla dokonce původně určena ani jedna z uváděných skladeb. Brahms zamýšlel své Kvartety pro čtyři sólisty a pouze pro účely domácího a salonního muzicírování. Postupem času se ale ukázalo, že jsou to geniální skladbičky, které patří do koncertních síní, a které navíc daleko lépe vyznívají v obsazení většího ansámblu. Dalšími autory našeho programu jsou Wagner a Mahler. Ani jeden z nich žádnou významnou samostatnou sborovou skladbu nenapsal. V posledních letech se ale v koncertních programech objevují transkripce některých jiných jejich skladeb určené šestnáctihlasému sboru. Jejich autorem je skladatel Clytus Gottwald a jsou to úpravy původních sólových písní nebo částí oper s doprovodem orchestru. Sbor v těchto transkripcích neprovádí pouze původní zpěvní linku, ale supluje i celý orchestr a svým zpěvem tak nahrazuje hudební nástroje. Gottwaldovy aranže nejsou nijak podbízivé a jsou umělecky mimořádně hodnotné. Rychle si získaly respekt hudebních odborníků a staly se doslova hitem.

 

Martinů Voices 

Komorní sbor Martinů Voices byl založený v roce 2010 jako vokální těleso s ambicí interpretovat sborovou tvorbu na nejvyšší umělecké úrovni. Všichni jeho členové jsou profesionálové, kteří získali vzdělání na konzervatořích a hudebních akademiích, a navzdory svému mládí mají bohaté zkušenosti z praxe. V názvu sboru se objevilo jméno klasika české hudby 20. století. Důvodem nebyl záměr provozovat výhradně dílo Bohuslava Martinů, ale obdiv k uměleckému odkazu kosmopolitně orientovaného skladatele, který nikdy nezastíral svůj český původ. Taková je i dramaturgie Martinů Voices. Česká hudba v ní hraje významnou roli, repertoár sboru je však minimálně ze dvou třetin zaměřený na světovou vokální tvorbu. Nepreferuje žádné stylové období a uvádí skladby od renesance až po 21. století. Sbor vystupuje převážně samostatně, ale nevyhýbá se ani spolupráci s vynikajícími sólisty, komorními ansámbly a orchestry. I přes krátkou dobu své existence si získal respekt české odborné veřejnosti. Nastudoval rozsáhlý a náročný repertoár a uskutečnil řadu koncertů v České republice (například na festivalech Concentus Moraviae, Lípa Musica, Mahler Jihlava, Svatováclavský festival Ostrava) a ve Španělsku. Několikrát vystoupil v České televizi a nahrává pro Český rozhlas. Některé ze zmíněných nahrávek vyšly na CD u vydavatelství ArcoDiva a Radioservis. Rok 2014 je pro Martinů Voices zvlášť významný. Ansámbl debutuje na festivalu Pražské jaro a v prosinci poprvé vystoupí s Českou filharmonií a jejím šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Supraphon vydal jeho první samostatné CD věnované sborové tvorbě skladatele Jana Nováka. Výkony mladého sboru zaujaly několik významných osobností české kulturní scény natolik, že se rozhodly k jeho aktivní podpoře. Patronát nad Martinů Voices převzali Jiří Bělohlávek, Aleš Březina, Karel Fiala, Jiří Heřman, Miroslav Košler a Rudy Linka. Martinů Voices pracují pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka.

Lukáš Vasilek vystudoval dirigování na pražské Akademii múzických umění a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1998–2009 byl sbormistrem Foerstrova komorního pěveckého sdružení a dovedl tento sbor k absolutnímu vítězství na mezinárodních soutěžích v Klajpedě (2003) a ve Vídni (2006). V roce 2005 mu Unie českých pěveckých sborů udělila cenu Sbormistr junior. V období 2005–2007 vykonával funkci druhého sbormistra operního sboru Národního divadla v Praze a v posledních letech se věnoval také orchestrálnímu dirigování. Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Kromě studia programu a řízení samostatných koncertů je součástí jeho práce příprava tělesa k účinkování ve velkých kantátových, oratorních a operních projektech. Spolupracuje při tom s významnými světovými dirigenty (např. Barenboim, Bělohlávek, Eschenbach, Hogwood, Honeck, Luisi, Mehta) a orchestry (Berliner Philharmoniker, Česká filharmonie, Staatskapelle Dresden, Wiener Symphoniker a další). V letech 2010–2013 hostoval se sborem na operním festivalu Bregenzer Festspiele. Z nahrávacích projektů uskutečněných pod jeho vedením vyniká především účast PFS na sólových albech zpěvaček Anny Netrebko a Sumi Jo (Deutsche Gramophon 2008, 2011) a několika CD vydaných společnostmi Naxos, Neos a OEHMS Classics. Významné je i natáčení české a světové sborové tvorby pro Český rozhlas (od roku 2008) a realizace méně známých operních a operetních titulů pro Westdeutscher Rundfunk (2008–2009) a Bayerischer Rundfunk (2010–2013). V roce 2010 Lukáš Vasilek sestavil a hudebně připravil jazzový vokální ansámbl, který provázel Bobbyho McFerrina na koncertech v České republice. V tomtéž roce založil profesionální komorní sbor Martinů Voices.


PÍSNĚ NĚMECKÉHO ROMANTISMU A SECESE
sobota 18. října, 19.30
Zittau, Radnice – Burgersaal
Martinů Voices,
Lukáš Vasilek – umělecký vedoucí

Johannes Brahms (1833–1897): Drei Quartette op. 31 pro smíšený sbor a klavír
Richard Wagner (1813–1883): Träume (Wesendonck Lieder) pro šestnáctihlasý smíšený sbor a capella, upr. Clytus Gottwald (*1925)
Richard Wagner (1813–1883): Isoldes Liebestod (Tristan und Isolde) pro šestnáctihlasý smíšený sbor a capella, upr. Clytus Gottwald (*1925)
Johannes Brahms (1833–1897): Vier Quartette op. 92 pro smíšený sbor a klavír
Gustav Mahler (1860–1911): Die zwei blauen Augen (Lieder eines fehrendes Gesellen) pro čtyři smíšené sbory a capella, upr. Clytus Gottwald (*1925)
Gustav Mahler (1860–1911): Ich bin der Welt abhanden gekommen (Rückert-Lieder) pro šestnáctihlasý smíšený sbor a capella, upr. Clytus Gottwald (*1925) 

Vstupenky na vystoupení Martinů Voices v Žitavě je možné zakoupit ve festivalové kanceláři, on-line i ve večerní pokladně na místě před koncertem.

alt
alt
alt
Nahoru