10. výročí od povodní

Lípu Musicu zahájila Pražská komorní filharmonie

Verze pro tisk |

Slovutná Pražská komorní filharmonie zavítala opět do České Lípy a stejně jako před dvěma lety zahájila Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Pro organizátory i pro město samotné byla podobná návštěva velkou ctí a zážitkem zároveň.

Pražská komorní filharmonie vystupovala v zaplněné bazilice Všech svatých. Úvodního slova se zhostil ředitel festivalu Martin Prokeš. Po něm už zaujali svá místa na pódiu členové souboru, které následovala charismatická postava dirigenta Ondřeje Kukala. Toho doprovázel o generaci mladší sólista Roman Patočka, jenž vzápětí okouzlil účastníky koncertu svou hrou na housle.

Pro zahajovací koncert byla vybrána díla Ludwiga van Beethovena a Felixe Mendelsohna-Bartholdyho. Beethovenův koncert pro housle a orchestr D dur opus 61 byl festivalu velmi důstojným zahájením. Dílo tohoto bonnského rodáka, který žil na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, je plné emocí, jež sebou doba přinášela, byl to konec rokoka, stejně jako doba, v celé Evropě ohlas nalézající, francouzské revoluce a napoleonských válek. Ačkoliv je těmito dramaty naplněna i Beethovenova hudba, nacházíme v ní i přirozenou radost a pozitivní východiska, o kterých nás přesvědčil svou houslovou hrou sólista Roman Patočka.

Po přestávce, jejímž zpestřením bylo občerstvení před bazilikou, ohlásil druhou půli koncertu zadutím na trubku jeden ze členů Pražské komorní filharmonie. Když posluchači zaujali svá místa, rozezněla se pod vysokými stropy baziliky Všech svatých o něco mladší a neznalejšímu divákovi přístupnější hudba Felixe Mendelsohna-Bartholdyho. Konkrétně šlo o jeho symfonii číslo 4 A dur Italská opus 90, která je jakými cestovním deníkem. První črty tohoto díla učinil Mendelsohn-Bartholdy během své cesty po Itálii, kterou podnikl jako sotva dvacetiletý.

Cesty do Itálie byli neodmyslitelnou součástí vzdělání mladých kavalírů a učenců již od počátku renesance a v módě byly tyt poznávací cesty až do devatenáctého století, v jehož první polovině Mendelsohn-Bartholdy tvořil a žil. Výsledným produktem jeho cesty do Itálie, ale nebylo dílo, které by bylo zpěvné a lehké, jako to Italové v klasice umí. Mendelsohn-Bartholdy se narodil a prožil významnou část svého života v Berlíně. Jeho Italská symfonie tak byla dílem s inspirací jihu a provedením a logikou severu.

Pražské komorní filharmonii nechyběla preciznost a zároveň z interpretů a jejich nástrojů sálala neskutečná energie. Největší přínos klasické hudby je v tom, že svou uceleností a dokonalostí vytváří nad posluchači jakousi auru, která tak mocně působí právě naživo. Snad nás opravdu alespoň na chvíli dělá lepšími a vyrovnanějšími. O důvod více proč na ní chodit a navštěvovat i další koncerty festivalu.

Nahoru