Maribor s Erasmem 4

Verze pro tisk |

Hynek Bárta pobývá v Mariboru v rámci projektu Erasmus a pravidelně nás informuje o životě ve Slovinsku. (První díl je zde, druhý zde, třetí zde).

17. 3. 2016 Den dvacátý osmý

Tak krásně jako dnes tu ještě nebylo, ráno jsem měl mít pohovor na brigádu v jedné místní firmě, ale nakonec byl kvůli neočekávaným událostem zrušen a přesunut na další den. Měl jsem tedy celé dopoledne na sportovní aktivity. Na kole jsem si zajel na prolézačky a po cestě rovnou pořídil větší nákup v Lidlu, abych do něj nemusel jezdit obden. Hodina Total Quality Managementu skončila, stejně jako všechny předchozí, po dvaceti minutách. Odpoledne jsem tak opět strávil u školních záležitostí a prokládal je sportovními událostmi, nejdříve ženským biatlonem, navečer pak fotbalem, kde Sparta příjemně překvapila. Do jedné jsme seděli výjimečně poklidně v kuchyni a povídali si o všem možném a zajímavém z našich států.

18. 3. 2016 Den dvacátý devátý

Trochu překvapivě už třetí den za sebou je krásně. Poprvé jsem tu běhal bez kulicha a rukavic a bylo to fajn. Odpoledne jsem vyzkoušel další restauraci zadarmo. A také jsem si našel brigádu v místní účetnické firmě jménem E-Računi, která vyvíjí účetnický software pro malé a střední firmy a momentálně plánuje expanzi do Česka. Co mě trochu zarazilo, že Slovinsko nemá nějakou hospodářskou dohodu s Českem a já bych musel platit 38 % daň z příjmů. To si ještě budu muset promyslet. Večer konečně začalo MS v atletice a nebyla žádná party, takže byl klidný večer, bez nějakých nočních probuzení od spolubydlícího.

19. 3. 2016 Den třicátý

Tak už jsem tu měsíc. Opět jsem se probudil do krásného dne, vypadá to, že už sem přišlo jaro. Oslavil jsem to na prolézačkách a trochu delší dopolední projížďkou na kole. Odpoledne jsem si uvařil boloňské těstoviny a sledoval úspěch našich biatlonistů. Trochu jsem se opět věnoval škole, protože ve středu prezentujeme první semestrální práci. Po delší odmlce jsem opět žehlil. Spát jsem šel v půl deváté, protože na nedělní skoky na lyžích v Planici je odjezd ve tři ráno.

20. 2. 2016 Den třicátý první

Vstávání ve 2 ráno byla opravdu lahoda, procházka prázdným Mariborem byla také zajímavá. Do Planice, na finále světového poháru v letech na lyžích, jsme přijeli v 7 a hlavní závod začínal v 10. Navzdory tříhodinové rezervě jsem stál poměrně vzadu. Zkušenost to byla zajímavá. Slovinci fandili sympaticky všem závodníkům, což možná bylo trochu dáno tím, že jejich Peter Prevc už je od února jistým vítězem světového poháru. Někteří lidé z naší výpravy se protlačili až dopředu a závod si vyloženě užili, já nemám moc rád davové akce a na druhé kolo jsem se odebral na nedaleký svah, ze kterého jsem měl celý můstek jako na dlani a užil si to především jako divák. Rachot, který se ozval při Prevcově závěrečném vítězném skoku, je nutné zažít. Tříhodinové čekání v zácpě na parkovišti, které na 35 tisíc lidí nebylo absolutně připraveno, už tolik nedoporučuji. Do postele jsem zapadl v deset večer, spánkový deficit se začal projevovat.

21. 2. 2016 Den třicátý druhý

Počasí se stále drží, a tak jsem se ráno na kole vydal poprvé do práce. Pořád stále nejsem úplně přesvědčený, jestli se mi tu chce pracovat, docela jsem si za první měsíc zvykl na tu pohodu nicnedělání. Dostal jsem práci na první týden na zkušenou a dohodli jsme se, že až ji udělám, tak se uvidí co dál, nechci tu totiž zbytečně válčit s něčím, co mi úplně nejde. Už mám také zadané semestrální práce z domácí vysoké školy, tak jsem odpoledne věnoval jim, protože nerad nechávám něco na poslední chvíli. Večer jsme doladili prezentaci na Innovation Management, kterou prezentujeme ve středu.

22. 3. 2016 Den třicátý třetí

Ráno jsem se opět projel zacvičit si na prolézačky a nakoupit do Lidlu. Zvládl jsem i rychlý oběd v podobě tortilly s kuřecím masem a letěl jsem do školy na Entrepreneurship. Učitel mě nemile překvapil, když řekl, že limit 400 slov na hodnocenou domácí práci je konečný, a že za 1000 slov mi dá nedostatečně. Na domácí univerzitě budu příští semestr absolvovat povinnou praxi, a proto jsem se odpoledne pustil do psaní motivačního dopisu a vylepšování životopisu, abych měl větší šanci uspět. Zbytek dne se nic zajímavého nedělo. Vzhledem k tomu, že další den budeme prezentovat již zmiňovanou semestrálku, dokonce i můj spolubydlící šel poprvé, co jsme tu, spát před půlnocí, aby byl připraven.

23. 3. 2016 Den třicátý čtvrtý

Při ranním výběhu jsem si zapomněl kartu a neberu si s sebou mobil, takže se mi běhání krapet protáhlo. Prezentace proběhla celkem v pořádku, ale ze zpětné vazby od profesorky se pořád nemůžu zbavit pocitu, že to zadarmo jen tak někomu nedá, jak si spousta lidí na Erasmu myslí. Odpoledne jsem dotáhl motivační dopisy a životopisy. Dopsal jsem i semestrální práci na Základy automobilové techniky, které mám dálkově v ČR. Trochu jsem potrénoval i němčinu, kterou mám v Česku také zapsanou. Ze svého pohledu bych tak středu označil za studijně plodný den. Večer většina osazenstva rezidence zamířila do místního studentského klubu na kovbojskou párty.

24. 3. 2016 Den třicátý pátý

Z party skoro všichni dorazili v půl páté a ještě do šesti dělali hluk po baráku. Docela je obdivuji, že jsou schopní být vzhůru do tří nebo do čtyř každý den. Na druhou stranu, můj spolubydlící pak spí každý den minimálně do 11 a ještě si přidává poobědovou siestu. Ve škole jsme měli poslední přednášku Total Quality Managementu, příští týden už budeme prezentovat náš projekt, tak jsem na to zvědavý. Z projektu na Innovation management z předchozího dne jsme získali plný počet bodů, takže dobrá zpráva. Jinak celkem běžný den, prolejzky a nákup v Lidlu. Jen večer jsem se po delší době vydal ven a poseděli jsme ve studentské kavárně, která má obrovský výběr pivních speciálů z celého světa a taky dobrou kávu. Studenti mají navíc na všechno 20 % slevu.

25. 3. 2016 Den třicátý šestý

Ráno jsem si byl zaběhat a následně jsem se vydal do práce. Už jsem se tam částečně usadil a funguji jako jakýsi konzultant a překladatel českého účetnictví. Jsem rád, že mi umožnili pracovat doma, mám tak větší pohodu. Odpoledne jsem pak strávil na nákupech s holkami z Česka, prý aby mě „nepokakal“ beránek. Ve všech obchodech, včetně nákupního centra měli vše s 50 % slevou, což je asi nějaká místní tradice. Mám tak skvělou košili a kravatu s Mickey Mousem, celkem za 4,5 €. Odpoledne jsme zakončili kávičkou na terásce v centru města. Škoda, že všichni číšníci a servírky se tu moc nezajímají o své klienty, po přinesení kávy se u nás během hodiny nikdo ani neotočil a platit jsme také museli jít k baru. Večer byl odpočinkový, zavřel jsem se u sebe v pokoji a učil se. Také mi z domova přišel balíček s oblíbenými zdravými sladkostmi z Česka, za což děkuji.

26. 3. 2016 Den třicátý sedmý

Ráno bylo opět hezké počasí, sport tedy nechyběl. Zbytek dne se toho moc nedělo, ale Velikonoce většina národů slaví v neděli, takže holky barvily vajíčka, já si zkusil uplést pomlázku, ale ani s pomocí youtube, a dědových rad jsem si s nekvalitními proutky neporadil a pomlázka se v půlce pletení zlomila, takže jsem si ze zbytků upletl parodii na vánočku a mám cosi ze tří proutků. Večer také začínal turnaj v beer-pongu v klubu Kaos, takže jsme trénovali, protože jsem se rozhodl, že trochu polevím ze své morálky a dám si případně pivo. Nakonec jsem vypil dvě deci, takže to ani tolik nebolelo.

27. 3. 2016 Den třicátý osmý

Většinu lidí poznamenala party z předchozího dne, která se táhla do 5 do rána a změna času také udělala své, takže se vstávalo poněkud později. Nicméně už od předchozího dne jsme byli domluveni, že uspořádáme brunch a každý stát připraví nějaké své typické jídlo. Já jsem pomohl s přípravou „Boží milosti“, což má být typicky české, ale nikdy jsem o tom neslyšel. Počasí bylo nejlepší, co jsem tady, takže brunch proběhl venku na prosluněné terase a opravdu se vydařil. Myslím, že většina kluků následně získala plus, když jsme se nabídli, že za odměnu za výborně připravené jídlo vše uklidíme. Zbytek dne většina osazenstva regenerovala a připravovala se na večer, kdy proběhla velikonoční party s dalším turnajem v beer-pongu. Tentokrát jsme vyhráli.

28. 3. 2016 – Den třicátý devátý

Ráno jsem se vydal lehce sešvihat alespoň Češky na ubytovně. Nebyly dvakrát nadšené, že je někdo budí v devět ráno, ale tak to chodí. Za odměnu jsem dostal čokoládového zajíčka. O chvíli později se přiřítil zástup Čechů a Slováků z kolejí a zmlátili všechny holky, co jim přišly pod ruku. Také se u nich prý polévá, tak společně s holkami, které na vodní válku přistoupily, vyplavili celou rezidenci. Oproti portugalské tradici, při které se zapalují kočky, mi to ale stále přijde jako nevinná zábava. Nakonec jsem lehce sešvihal i slečny z Polska, Slovenska a Aruby a za odměnu si dopřál oběd v čínské restauraci a následně procházku po nábřeží. Odpoledne už se nic neděje, je svátek a tak se všichni jen poflakují.

Nahoru

Komentáře

Re: Maribor s Erasmem 4

Parádní čtení.

Nahoru

Re: Maribor s Erasmem 4

Díky.

Nahoru

Re: Maribor s Erasmem 4

Ahoj, našel jsem v tvém blogu jisté zalíbení. Jen mi vrtá hlavou, jak je možné, že bez karty běháš pomaleji. Nicméně.bych rád, kdybychom se někdy mohli domluvit a provětrat naše stehna dohromady.
Nemohu se dočkat dalšího dílu, jen tak dál.

Nahoru

Re: Maribor s Erasmem 4

Jestli narážíš/narážíte na to, jak jsem ji nechal doma, tak to bylo myšleno tak, že jsem běhal déle, protože jsem neměl co jiného na práci.

Nahoru

Re: Hynek & Lukáš

Hoši, hoši! S tím "provětráním vašich stehen dohromady" raději opatrně a bezpečně... :) :)

Nahoru