
V předminulém díle Pantheonu jsme zjistili, jak se do Mimoně dostal předek slavné zpěvačky a herečky Olivie Newton-John, rabín a židovský učitel Philipp Ehrenberg. Ze zachovalých tří strojopisných stránek biografie jeho manželky Julie Ehrenberg vyplývá, že v Mimoni žili její bratři.
Julie podle všeho měla jen dva bratry. Gustav se narodil 15. ledna 1822 v Praze a zemřel 28. června 1895 v Drážďanech. Alexander se narodil 21. dubna 1829 v Praze a zemřel 24. prosince 1916 v Kasselu. V základních datech žádná spojitost s Mimoní není.
Zdroj: geni
Více mi pomohlo pátrání po tom, v čem Fischelovi podnikali, a to byla ta správná stopa. Juliin, Gustavův a Alexandrův otec byl podnikatel v oboru minerálních olejů. Už v roce 1822 založil v Praze první továrnu na zpracování řepkového oleje. Po smrti Davida Gabriela Fischela pokračovali v podnikaní jeho synové. Firma se v té době jmenovala D. G. Fischel Sohne. V okamžiku, kdy rostlinné oleje začal z trhu vytlačovat petrolej, se vrhli na nový obor: na ohýbaný nábytek.
A právě v Mimoni rozjeli jeho výrobu. Byli úspěšní a postupně otvírali závody i v jiných okolních obcích: Kuřívodech, Zákupech, Bělé pod Bezdězem, Brništi nebo Stráži pod Ralskem. Společnost se mimo jiné chytila se sortimentem školních lavic, které se používaly až do třicátých let 20. století. To už ale firma rodině nepatřila a bratři se podle všeho vystěhovali do Německa. I já už pamatuji, když firma definitivně končila v devadesátých letech minulého století pod názvem Falcon.
Některé postřehy z historie továrny čerpám z článku Fischelova továrna na webu Mimoňská historie. "Není bez zajímavosti, že již koncem 80. let 19. století v Mimoni existovala výchova k výtvarnému chápání práce se dřevem a odborná průprava k jeho zpracování, a to vše bylo zavedeno jako součást základní školní výuky. Firma využívala i zručnost místních řezbářů, kterou zaměřila na zdobení opěráků židlí."
V roce 1879 zodpovídal za technologické vedení společnosti Gustavův syn Arthur, který byl podle článku největším organizátorem života v Mimoni.
Zdroj: Mimoňská historie
Před koncem 19. století koupil firmu Ernest Hirsch z Vídně. Po vzniku ČSR v roce 1918, byla ochranná značka ohýbaného nábytku z Mimoně změněna z FISCHEL Wien, Niemes in Böhmen na FISCHEL Made in Czechoslovak State. Do roku 1925 tento podnik zůstal jediným větším podnikem na území republiky, který se zabýval výrobou ohýbaného nábytku a nebyl přitom v žádném akciovém sdružení.
Zdroj: aukro
Když začala druhá světová válka, byla společnost zabavena, protože i Hirschovi byli Židé. Stala se součástí německého podniku Melder Werke s generálním ředitelstvím v Mnichově. Spíše než nábytek se pak v Mimoni vyráběly vrtule na letadla či bedny na munici. V roce 1945 byl podnik zestátněn a po desetiletí byl známý jako TON.
Takto továrna vypadala na začátku tohoto tisíciletí.
Mrknul jsem se, jak rod zakladatelů mimoňské továrny dopadl. Přežili holokaust? Nemají v rodě také nějakou hvězdu z Pomády?
Nejprve jsem dohledal 23 lidí, které lze považovat za potomky Gustava Fischela. Nikoho z nich jsem nenašel v seznamech obětí holokaustu a nikdo mě nezaujal natolik, abych po něm dále pátral. Řada potomků je žijících a k informacím o nich se kvůli soukromí těžko dostává.
To větší mazec je v případě Alexandra. Jeho jediná dcera Emilie Gabriele si totiž vzala Maximiliana Ottu Ehrenberga, jednoho ze tří synů mnou od začátku zkoumaného rabína Philippa Ehrenberga. Ano, toho, co zemřel v Mimoni na mrtvici v roce 1882. Dva dny poté, co se tam s manželkou odstěhovali na stáří. A toho, který byl na Štědrý den pohřben v České Lípě.
V potomstvu Emilie a Maximiliána se pár zajímavých osobností objevit dá.
Jejich první syn, Hans Philipp Ehrenberg, byl židovský a protestantský filozof a teolog s doktorátem z Heidelbergu, kde se nakonec stal i profesorem.
Během první světové války si vysloužil Železný kříž 2. třídy. Válku však kritizoval a po ní vstoupil do SPD - německé sociálně demokratické strany. V červenci 1933 vydal Sedmdesát dva tezí o židovsko - křesťanské otázce. Jeho domov byl zničen během Křišťálové noci a on na čas skončil v koncentračním táboře v Sachsenhausenu. Nakonec se mu podařilo emigrovat do Anglie. V Německu je po něm pojmenovaná škola v Sennestadtu i náměstí v Bochumi.
Hans Ehrenberg si bere Else Zimmerman, 1913. Zdroj: wikipedie
Hans Ehrenberg před svým kostele, uprostřed. Zdroj: kirche-im-ruhrgebiet.de
Prostřední syn Paul se neproslavil a zemřel v americkém Cincinnati v roce 1960. Pohřbený je na zdejším židovském hřbitově.
Zdroj: findagrave
I nejmladší syn Victor si vysloužil během první světové války Železný kříž 2. třídy. Vystudoval architekturu ve Stuttgartu a starověké dějiny v Gottingenu. Mimo jiné působil i na univerzitě v Praze, v letech 1929 – 1939, kam utekl před nastupujícím nacismem v Německu. Poté emigroval do Anglie. Publikace mu vycházely v Oxfordu, Curychu, ale jedna mu vyšla v roce 1935 i v Brně (Ost und West. Studien zur geschichtlichen Problematik der Antike).
V další generaci najdeme třeba následující osobnosti. (Část Ehrenbergů přijala zjednodušené jméno Elton.)
Sir Geoffrey Rudolph Elton (syn Victora a jeho manželky Evy Dorothey), učitel v Cambridge, specialista na tudorovské období. Za války narukoval do britské armády a podílel se na osvobozování Itálie. Kromě desítek vlastních knih se podílel na vzniku dvanáctidílné publikace Dějiny Anglie (A History of England).
Zdroj: Amazon
Dalším synem Victora a Evy Dorothey byl Lewis Richard Benjamin Elton. Ten byl pro změnu anglickým fyzikem. Proslavil ho však zejména nový přístup k vysokoškolské přípravě studentů. Zaujalo mě třeba to, že své mateřské univerzitě věnovali se svou manželkou sbírku obrazů, v níž byla i díla Picassa, Chagalla, Klee a Cocteaua.
Profesor Elton mezi svými studenty. Zdroj: University of Surrey
Příště se podíváme ještě o generaci níže. Zjistíme například, že do tohoto rodu patří i slavný britský komik.
Předchozí díly naleznete:
Českolipský pantheon 1 – Miliardy hrobů
Českolipský pantheon 2 – Zapomenutí Ledererovi
Českolipský pantheon 3 – Rodák mecenášem Klimta a Schieleho
Českolipský pantheon 4 – Z České Lípy do Vídně
Českolipský pantheon 5 - Osudy švagrů Ignaze Lederera
Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských Židů
Českolipský pantheon 7 – Osudy rodiny vídeňského pěvce
Českolipský pantheon 8 – Franz Pick, ekonomem i špionem
Českolipský pantheon 9 – O babičce amerického profesora
Českolipský pantheon 10 – Stopy Boženy Němcové na Českolipsku
Českolipský pantheon 11 – rodák, nerodák Pavel Altschul
Českolipský pantheon 12 – komunista, odbojář i designový génius
Českolipský pantheon 13 – Surrealista Rudolf Altschul
Českolipský pantheon 14 – O rodu Elbel a morovém sloupu
Českolipský pantheon 15 – Oběti pogromu v Lípě mají svá jména
Českolipský pantheon 16 – Kdo z Pomády má kořeny v Lípě a Mimoni
Českolipský pantheon 17 – Lípa a geny Martina Luthera
Českolipský pantheon 18 – Rod Adalberta Elbela
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.