Vznik obce se datuje do kolonizace krajiny uhlíři. První písemné zmínky jsou z r. 1446, kdy toto území patřilo k tolštejnsko-šluknovskému panství. Kostel sv. Mikuláše je postaven v letech 1551 až 1555 s barokní úpravou z r. 1695 a do dnešní podoby přestavený v r. 1750. Uvnitř můžeme vidět hlavní bohatě vyřezávaný oltář s cenným barokním a rokokovým zařízením. Varhany jsou z r. 1900 s více než třemi tisíci píšťal. Věž byla v roce 1863 opravena po zničujícím požáru v roce 1842. Ojediněle dochovalé klasicistní městské domy a patrové dřevěné domy s podsázkami. Zemědělství a plátenictví bylo hlavní obživou obyvatel až do 18. století, kdy vznikají první manufaktury jako základ pozdějšího průmyslu nožířského a textilního. Městem se obec stala v r.1916.
Druhá světová válka přinesla zbrojní průmysl s nasazenými dělníky z okupovaných zemí a válečnými zajatci. 9. 5. 1945 bylo město osvobozeno vojskem 2. polské armády – památník osvoboditelů najdeme na náměstí. Ve městě není rozcestník s klasickým barevným značením tras, a tak se musíte spokojit se značením cyklotras. Vaši cyklotrasu s číslem 3041 naleznete v ulici směřující na jih zhruba mezi kostelem a náměstím. Po pár desítkách metrů, hmed u vyhořelého kina, na vás čeká žlutá turistická značka, po které se dostanete až na německé hranice.
Při výstupu na Hanlův vrch se nezapomeňte z louky ohlédnout na nádherné panorama Mikulášovic. Půjdete po staré obchodní cestě, po které se dopravovalo hlavně obilí a která je písemně zmiňována od 15. století, ale byla používána již dříve. Vládla zde čilá obchodní doprava zboží do Čech a Horní Lužice. Vévoda z Bartige v roce 1525 postavil v Hinterhermsdorfu celnici, která byla do roku 1900 spojena s dědičnou funkcí soudce a výběrčího. V roce 1787 při bavorské válce zde spolu se 6000 muži táhl do Čech generál Mollendorf.
Hraniční přechod do Saska je dnes samoobslužný, a tak si přečtěte zákonem dané podmínky k jeho použití. Nástěnky se zdejšími zajímavostmi jsou jen na německé straně a nalezneme na nich i český překlad. Odtud vás dělí jen tři sta metrů po červené trase od paty zalesněného kopce. Na jeho vrcholu je první zastávka - rozhledna Weifberg. Byla postavena v roce 2000. Její smíšená konstrukce z pozinkované ocele a dřeva o celkové výšce 36,9 m, šířce 6,4 m se 173 schody a s desátým patrem ve výšce 32,4 m ve 477,8 m NM. Odtud je za slunečného počasí daleký výhled hlavně na České i Saské Švýcarsko.
Při mé návštěvě bylo sice slunečno, ale inverze nechala mlhu dole, a tak se naskytl nezvyklý pohled z této výšky na okolní hory. Pod rozhlednou se rozhodněte, zda se po červené vrátíte pod kopec na modrou značku a budete po ní pokračovat do Saska, a nebo půjdete dál po červené až ke žlutě značené cestě (200 m – doporučuji tuto variantu). Oba směry vás zavedou do cíle výletu, do Hinterhermsdorfu. V této době poklidná rekreační obec ze třináctého století s barokním kostelem z r. 1690 a s 900 obyvateli s nadmořskou výškou 360 až 380 m ukrývá spoustu zajímavostí a je i startovním místem k cestám po zadním Saském Švýcarsku. Prohlédnout si zde můžete četné obvazcové domy z poloviny 19. století.
Další zajímavostí je Lesnické muzeum – domek lesních dělníků s roubenou světnicí s historickým vybavením. Při představě, že tato zdánlivě velká místnost plnící funkci kuchyně, obývacího pokoje, ložnice i pracovny zaplněné třemi generacemi s počtem dětí několika násobně přesahujícím dnešní průměr, tak se nám začne jevit byt v paneláku jako královský palác. Jsou zde i ukázky práce vorařů a lesních dělníků, práce zdejších hodinářů -dřevěné hodiny - a nebo zdejší specialita se Sebnitzu – výroba umělých květin. A informace o zdejším kraji v podobě fotografií.
Vrátit se můžete stejnou cestou a nebo si (jako já) prodloužit si výlet po žluté přes Hraniční most v Zadní Doubici a po modré na vlak do Brtníků. V tomto případě doporučuji po cestě v obci Kopec hospodu U Vyskočilů a nebo v Brtníkách hospodu U Krkovičky. Obě s výbornou domácí kuchyní za přijatelnou cenu.
Trasu najdete na mapě Edice klubu českých turistů 13 v měřítku 1:50000.