Vzhledem k tomu, že není sezona, tak se podívejte na náměstí a okolo uvedených památek v horní části nad náměstím, abyste věděli, na co se v sezoně můžete podívat.
Na cestu ke zřícenině hradu Ostrý se z nádraží dostanete po mostě přes Ploučnici a následující ulicí vlevo. Po dalším můstku přejdeme přes říčku Bystrá, která se v Benešově vlévá do Ploučnice. Podejdete trať na Českou Lípu a pokračujete vlevo do kopce až ke stožáru s anténami vykrývacích vysílačů mobilních operátorů. Tato cesta, dlouhá okolo dvou kilometrů, není značená turistickými značkami a ani není vyznačena na mapě EDICE KLUBU ČESKÝCH TURISTů 11.
Od stožáru s anténami je již vidět další vykrývací vysílač u fotbalového hřiště, které obejdeme zprava do lesa za levým rohem hřiště u pravé branky budeme pokračovat lesní cestou. Odtud to máme k hradu Ostrý okolo tří set metrů lehce z kopce. Hrad je schován za lesem, a tak ho spatříme až skoro pod ním. Cesta je bezpečná bez polomů a vývratů. Hrad Ostrý – Scharfenstein byl vybudován ve 13. století Markvartici z Děčína na čedičovém ostrohu v nadmořské výšce 261 m. Je ze tří stran obtékán Ploučnicí. Mezi další majitele patřili Michalovici, Berkové z Dubé a Vartemberkové. V roce 1445 hrad pobořili Lužičané a od roku 1515 byl opuštěn. Roku 1896 byla provedena poslední oprava. Do současné doby se dochovala část zdiva a válcové věže.
Z hradu je výhled do údolí Ploučnice na obec Františkov nad Ploučnicí a Oldřichov. Z hradu se můžete vrátit stejnou cestou zpět a nebo pokračovat po cestě dolů do obce Františkov nad Ploučnicí, k zadní části zdejší kovovýroby. Zde nepřehlédnete vodárenskou věž. Přejděte lávku přes Ploučnici a pokračujte obcí po silnici a po proudu řeky směrem na Benešov. Po levé straně silnice naproti zdejší kovovýrobně se musíte rozhodnout, zda budete pokračovat po silnici do Benešova nad Ploučnicí na vlak, a nebo po modře značené cestě, něco přes tři kilometry dlouhé, k rozhledně Kohout.
Máte-li dobrou kondičku, pokračujde ze silnice naproti kovovýrobě ve Františkově nad Ploučnicí, vlevo korytem potoka proti jeho kaskádám. Doporučuji jeho břeh po vaší levé ruce a po stu metrech koryto opustit a pokračovat lesem nad údolím potoka. Ani bez kompasu nezabloudíte, protože vaším cílem je vrchol této hory, to je stále jen a jen do poměrně strmého kopce. Překvapilo mě, že je zde velice málo polomů a vývratů a cesta je vzhledem k terénu poměrně bezpečná. Odměnou za dva kilometry dlouhý výstup vám bude druhý cíl výletu - rozhledna Kohout na poměrně plochém vrcholu stejnojmené hory.
Rozhledna byla postavena z popudu Spolku německých turistů podle upraveného projektu stavitele Antona Möllera. Na dutém kamenném válcovém základu s betonovýn schodištěm po jeho vnitřním obvodu byla přistavěna železná konstrukce s železnýn schodištěn a s plošinou ve výšce 12 metrů. Rozhledna byla 15.srpna 1908 pojmenována po Františku Josefovi. Byl to den oslav šedesáti let jeho panování.
V současné době je rozhledna ve velice špatném stavu a výstup na její vyhlídkovou plošinu bez dřevěné podlahy není bez nebezpečí a vstup dětem do vnitřního prostoru rozhledny nedoporučuji. Okolní les rozhlednu přerostl, a tak jediný průhled je směrem na Valkeřice – Kamennou hůru. Tímto směrem je na zemi, po padesáti metrech, ke zhlédnutí pamětní deska z roku 1942. Přesto, že rozhledna je již nerozhledna, stojí toto místo za návštěvu. V lesích je značné množství vody, a proto i cesty tomuto stavu odpovídají. Rovněž i polomy a vývraty nemůžete přehlédnout, a proto se jim vyhněte. Na vlak nebo autobus můžete jít zpět do Benešova nad Ploučnicí a nebo přes Valteřice do Žandova. Na tenhle výlet budete potřebovat uvedenou mapu, a to proto, že v lese byly značky k rozhledně zamazány a jen velmi obtížně se hledají.