Během svého pátrání se mi podařilo spojit s hlavním propagátorem českého undergroundu, Františkem Čuňasem Stárkem, který mimo jiné několik týdnů bydlel s Pavlem Zajíčkem v mařenické hájovně. Dokonce jsme si i potykali, jednou, dvakrát, a pak si zase stejně vykali. Je samá historka. Ještě než jsme se dostali k mým otázkám, hned jednu vytasil.
"Oni se Mařeničtí nejprve domnívali, že jsme tři buzeranti, pak u Soukupa hajný viděl Bibli, tak si zase mysleli, že jsme nějaká náboženská sekta. Jinak byli v pohodě, chodili jsme i na melouchy. Ale v těžbě jsme nedělali, jen prořezávali keře, polomy. Navíc to bylo v zimě. Jednou jsem se tam taky říznul motorovou pilou do kolena. Místní si udělali jasno, až když nás sebrali."
17. března 1976 začalo celorepublikové zatýkání lidí kolem Plastic People, byly jarní prázdniny a spolubydlící z mařenické hájovny si udělali výlet do okolí společně s manželi Němcovými (známá je zejména Dana Němcová, zvaná první dámou undergroundu). Když se k večeru vraceli domů, stála před hospodou kriminálka z České Lípy a ti, co se nazývali pomocníci Veřejné bezpečnosti. Odvezli je do okresního města, kam si pro ně přijeli estébáci z Plzně.
"Ti si mě vzali a odvezli zpátky do Mařenic na domovní prohlídku. Potom jsme ještě jeli do Teplic, kde se to opakovalo. Kuriózní na tom bylo, že v Mařenicích to prohlíželi strašně dlouho, navíc venku byla šílená vánice, takže jsme do Teplic přijeli až ve dvě hodiny v noci. V Teplicích bouchali na mámu, u níž jsem byl trvale hlášenej. Máma, který bylo kolem sedmdesáti, na ně rozespale hučela: Teď ve dvě v noci! To i gestapo přišlo ve dne!"
Zajímalo mě, jak se vůbec komunita mániček na Českolipsku ocitla. Podle Čuňase šlo o jakýsi apendix hradu Houska, kde v té době dělal kastelána další z významných představitelů undergroundu – Svatopluk Karásek. S Karáskem je seznámil Zdeněk Vokatý (zvaný Londýn, bývalý manžel Dany Vokaté): "Vezmeme sem Čuňase, on potřebuje z Teplic vypadnout," navrhl prý Londýn Karáskovi. Karásek však nechtěl, údajně si myslel, že přezdívku dostal kvůli svému sexuálnímu apetitu. Karásek měl obavy o svou ženu Stáňu. Přezdívka Čuňas však vznikla díky francouzskému filmu Výhodná koupě v hlavní roli s Louisem de Funèsem.
František Čuňas Stárek žil v Mařenicích asi tři měsíce, Pavel Zajíček o dva déle, už od podzimu 1975.
Chtěl jsem si ujasnit, kde teda ta hájenka je, takže jsem se zvedl od počítače a do Mařenic zajel. Nakonec se ukázalo, že ve skutečnosti není v Mařenicích, ale na okraji Heřmanic. Byl to dům, který mě tam zaujal kdysi při výletě. Po telefonu se nám ale zatím nepodařilo vyjasnit, ve které hospodě je to vlastně zatkli.
Později mi František Stárek poslal i některé fotografie a na dálku jsme se je snažili popsat. Na mnoha je i tzv. Mařenický stařec, jak Pavel Zajíček nazýval mařenický kostel, dokonce měl o něm vzniknout i film. Podle Čuňase asi neexistuje, ale... sedím si tak po práci na zaslouženém pivku, když mi Čuňas volá. Měl radostný hlas: "Představ si, že jsem našel negativ, na kterým je natáčení Mařenickýho starce."
Musím mu zase napsat, aby na mě myslel a nějaké fotky poslal. Problémem je, že on nepíše, jen volá. Mařenický stařec není jediným undergroundovým filmem, který na Českolipsku vznikal. Kromě toho jsem dostal pár dalších tipů.