Po stopách Karla Hynka Máchy - 1. část

Verze pro tisk |

Snad každý tu zprávu již letos někde četl nebo slyšel. A pokud ne, tak slyšte teď: „Všem občanům na vědomost se dává, že letos uplyne 200 let od narození našeho slavného básníka Karla Hynka Máchy.“

Ano, je to tak. 16. listopadu 1810 se opravdu narodil Karel Hynek Mácha. Básník, jenž byl za svého krátkého života milován i zatracován a nikdy nebyl pochopen. Proč? Nejspíše proto, že byl velmi bouřlivým romantikem. Nejspíš ale i proto, že – jak říkají mnozí – předběhl svou dobu. Ať to bylo s Máchou jak chce, zanechal nám tu po sobě dílo unikátní. Dílo, které zná snad opravdu každý a většina z nás ho i četla – Máj. Máchových děl se nám dochovalo více, ale žádné jiné ho neproslavilo. Ostatní díla, ačkoli opravdu stojí za povšimnutí, zná málokterý z nás. A jelikož je letošní rok pro nás tak významný, rozhodla jsem se Karla Hynka Máchu svým čtenářům trochu přiblížit.

Tak trošku o jeho životě, hlavně o jeho cestách (jsme v rubrice Tipy na výlet), ale i o jeho literárním díle bude tento článek. Nejedná se o žádný nudný popis jeho života, ale o menší sondu do jeho srdce. Jeho srdce pro nás zůstává i po dvou stech letech pořád tajemné, proto se mu chci zkusit přiblížit skrz jeho cesty i básně.

Mnozí z vás, kteří máte „Máchu v malíku“ namítnete – ta holka o něm nic neví. Nejen, že ho vůbec nezná, ale ještě tu píše o poezii. Copak neví, že psal i prózu?

Nebojte se. O Máchově próze vím. Ale četli jste ji? Opravdu je to próza v pravém smyslu slova? Ano, je to próza. Jedná se, dá se říci, o plynulý tok slov, žádné graficky viditelné veršování, ale.. Copak nevíte, jaký byl Mácha poeta? Jistěže víte. Nejen, že jsou jeho prozaické útvary velmi často doplněny v úvodu trefným veršem, ale i samotný tok textu našemu srdci přijde spíše jako líbivá (nebo třeba strašidelná) poezie.

 Pokud se chcete o Máchovi dozvědět více, můžete si ho, jak velí moderní doba, „vygůglit“. Najdete k němu spoustu odkazů, na prvních místech odkazy k jeho životu a k jeho Máji. Pokud se nechcete spokojit jen s internetovým hledáním, určitě se vydejte do nějakého Máchova památníku. Najdete jich hned několik.

Jeden, velmi podstatný, je v Litoměřicích. Říkáte si, proč v Litoměřicích? Ano, vaše myšlenky určitě směřují správným směrem. V Litoměřicích Karel Hynek Mácha zemřel. Expozice, kterou zde vystavilo Vlastivědné muzeum v Litoměřicích, se nachází v domě Na Vikárce. Ve světničce, kde Mácha bydlel a 6. 11. 1836 zemřel. Najdete zde například ukázky z Máchovy tvorby. Jen jedno upozornění. Prohlídku Máchovy světničky je nutné si vyžádat u pokladny v hlavní budově litoměřického muzea (Mírové náměstí 40, Litoměřice) nebo se předem telefonicky objednat na tel. č. 416 731 339. Jinak vás tam nepustí.

Další památník, který láká Machovy příznivce k navštívení, je památník v Doksech. Proč v Doksech? Tady nezapochybuje nejspíše nikdo. Určitě ne ten, kdo četl Máj.

 „Za růžového večera pod dubem sličná děva sedí, se skály v břehu jezera daleko přes jezero hledí. To se jí modro k nohoum vine, dále zeleně zakvítá, vždy zeleněji prosvítá, až v dálce v bledé jasno splyne. Po šírošíré hladině umdlelý dívka zrak upírá; po šírošíré hladině nic mimo promyk hvězd nezírá;“

 Karel Hynek Mácha si okolí Doks velice oblíbil. To pro nás však není žádná novinka, jelikož místní rybník i celý kraj nesou jeho jméno – Máchovo Jezero, Máchův Kraj.

 Pokud tedy chcete zkusit proniknout do poetiky Máchovy duše, zkuste se po návštěvě dokského památníku vydat na cestu napříč Máchovým krajem – a nebo, po červené turistické značce, jež nese název Máchova cesta – až na majestátní hrad Bezděz. A z Bezdězu přes Housku dále až do Mělníka.

Ještě zpět k Dokskému památníku. Je pobočkou Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Nachází se v tzv. Hospitálu a co v něm najdete? Expozice Doba a dílo K. H. Máchy - život a dílo významného českého básníka K. H. Máchy uprostřed kraje, kde vznikl jeho Máj, Galerie obrazů 19. století, Rybářství a rybníkářství na Českolipsku - chov a lov ryb, dějiny rybníkářství a nejvýznamnější rybníky okresu.

 Tak to bylo úvodní slovo k našemu velikánovi. Příště se vydáme napříč Prahou, se kterou je též neodmyslitelně spojen. Navštívíme mnohem více zajímavých míst než dnes.

Nahoru