Má však provozovatel kanalizace na něco takového vůbec právo, nebo nám zbývá jen se modlit, ať neprší? Hrozí nám nějaký postih za neplacení tohoto poplatku?
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách zmocňuje ústřední vodohospodářský orgán k podrobnému vymezení toho, co vše je považováno za odpadní vodu. Tento orgán proto vydal metodický pokyn čj. 38 145/289/76 uveřejněný ve Věstníku Ministerstva vodního a lesního hospodářství ČSR částka 9/1976, ve kterém jsou za odpadní vodu považovány všechny vody odváděné veřejnou kanalizací mimo ty srážkové vody, které jsou odváděny oddílnou (tzv. srážkovou) kanalizací, určenou pouze pro tyto srážkové vody.
Čili srážková voda odváděná kanalizací veřejnou je voda odpadní a může být zpoplatněna.
Účtování poplatku za srážkovou vodu právnickým a fyzickým osobám je možné pouze po uzavření smlouvy s "odběratelem srážkových vod". V případě Českolipska jsou tímto odběratelem Severočeské vodovody a kanalizace a.s.
Povinnost platit za srážkovou vodu je stanovena v odst. 1 vyhlášky č. 144/1978 Sb. "Odběratel je povinen platit dodavateli úplatu za dodávání pitné nebo užitkové vody z veřejných vodovodů pro nemovitosti k jakémukoli účelu (dále jen "vodné") a za odvádění, popřípadě zneškodňování, odpadních a srážkových vod veřejnou kanalizací (dále jen "stočné"); tato úplata se však nevztahuje na odvádění srážkových vod z kanalizačního systému veřejné komunikace."
Ve smlouvě musí být mj. uveden výpočet množství odvedené srážkové vody. Toto množství se stanoví podílem plochy střechy, případně pozemku, průměrným odtokovým součinitelem (tj. 0,86) a vynásobením odtokovým srážkovým úhrnem určovaným každý rok (pro Českou Lípu je 0,585).
Původně byla platba za srážkovou vodu zahrnuta v poplatku za stočné. Na základě přepisu Ministerstva financí ČR, kde je cena stočného účtovaná jako cena nákladová, začali proto někteří povozovatelé kanalizací po privatizaci, od roku 1993, fakturovat srážkovou vodu zvlášť.
Platba za srážkovou vodu není účtována v plné výši například tehdy, je-li pozemek, ze kterého se srážková voda odvádí, částečně propustný, nebo v objektu je k podnikání určena pouze jeho část. Pak se poplatek vypočítává jen z plochy k podnikání určené.
Jak uvedla ekonomická náměstkyně SČVAK a. s. závod Děčín Hana Vytisková, v případě, že podnikatel neuzavře s provozovatelem kanalizace smlouvu a srážkovou vodu do kanalizace odvádí, vystavuje se nejen pokutě až deseti tisíc, ale poplatek za srážkovou vodu je mu účtován zpětně za dobu jeho činnosti, maximálně však za 4 roky.
Srážková voda je účtována právnickým i fyzickým osobám, ale také například školám či městům. Platit za ni nemusí pouze nepodnikající anebo ti, kteří podnikají v místech, kde není dešťová voda odváděna kanalizací.