Fejeton: O významu slov
Pod stromeček mi Ježíšek nadělil Slovník nespisovné češtiny. (Obtloustlý manažer od černé limonády k nám nechodí, ten ostatně nic nedává, ale jen prodává). Tahle zvláštní složka – argoty, profesionální slangy a obecná mluva vůbec mě vždycky nějakým způsobem fascinovala. Mimo jiné i proto, že poukazuje na obrovský rozdíl mezi řečí psanou a mluvenou, jako kdyby šlo o dva různé jazyky.
Můj rituál začíná tím, že ke knize přivoním, každý druh papíru voní jinak a tu bohatost mám rád. Pak lačně otevřu libovolnou stránku. Písmeno I, heslo íčko. A vida, hned tři významy. Ital, informační centrum, policejní informátor. Vybaví se mi ještě dva. Infarkt, přičemž mě napadá, jak by to bylo skvělé, kdyby slovo pozbylo obsahu, a od úvah o svém ne zrovna vzorovém životním stylu raději utíkám k jinému íčku, vlastně Íčkovi. Chápu autory, že na těch pár let, než se na smutnou aféru s odposlechy bývalého ministra vnitra zapomene, nemá smysl heslo zařazovat. Pro jistotu kontroluji písmeno T, heslo téčko. Významů hned sedm, bývalý ministr financí a příležitostný striptér ve vířivce je však též spravedlivě zamlčen.
Při podrobnějším prolistování nacházím všemožné slangy z různých povolání, ale všechna slovíčka, která jsem zachytil v časech studentských pod pódiem, u verštatu či u troku, zkrátka ve sklárně, jsou zlověstně nezařazena. (Pevně věřím, že už se jazykovědci nechystají na jejich přesun do slovníku se slovy historickými a archaismy).
Už dlouho mi vrtá hlavou slovo boubelka. Autoři tvrdí, že jde o eufemismus, tedy jemnější označení obézní dívky. No nevím. To slovo je mi podezřelé už jen tím, že jsem jej nikdy neslyšel. Neznám muže, který by jej kdy vyslovil, ledaže by mu na čele svítil nápis PABLB. Neznám ale ani ženu, která by jej kdy použila, natožpak tváří v tvář. Pokud by se tak ale stalo, troufám si přeložit jako: Vyzývám tě na souboj na život a na smrt, zmije jedovatá!
Používá se tedy jen zprostředkovaně, o někom, respektive o některé. Je-li doprovázeno fotkou, pak jde také o záhadu, obvykle jí bývá označována žena zcela normálních proporcí, v nejhorším případě pak štíhlá… a to už nechápu vůbec.
Mimochodem, ten slovník je výtečný, jenom čeština je tak bohatá a vyvíjí se tak rychle, že je prostě nemožné ji v čase T zachytit v úplnosti a svázat do příručky.
A to je moc dobře.
Tomáš Vlček
Nahoru
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.