Vztah rodičů a školy z pohledu práva ČR

Verze pro tisk |

V dnešním článku se pokusím stručně shrnout některé otázky vztahů mezi rodiči a školou (ZŠ, SŠ), kterou navštěvuje jejich dítě. Z hlediska práva se jedná o velmi širokou oblast, z tohoto důvodu se zmíním pouze o několika základních či sporných otázkách. Tato problematika je upravena především v občanském zákoníku a zákonem č. 561/2004 Sb. – Školský zákon.

Při výkonu rodičovské zodpovědnosti jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje, vykonávat péči o nezletilé dítě, dbát o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.

Zákonný zástupce nezletilého dítěte má povinnost dbát, aby se dítě účastnilo povinné školní docházky, tj. přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce v době stanovené zákonem, a dále dohlížet, aby dítě povinnou školní docházku řádně plnilo (nesplnění může být hodnoceno jako přestupek či dokonce trestný čin). S tímto souvisí rovněž problematika absencí, když zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka (bližší podmínky může upravit školní řád). Častým případem je žádost rodičů o uvolnění dítěte z výuky např. kvůli týdennímu pobytu na horách s rodiči. Rodič by si měl vyžádat souhlas školy předem, a to s dostatečným předstihem. A je na zvážení školy, do jaké míry považuje nepřítomnost žáka za přijatelnou. Škola by měla rozhodovat podle individuálních potřeb žáka, tj. zejména by měl být rozhodujícím kritériem žákův prospěch. Zákon ne příliš konkrétně upravuje pravidla pro situace, kdy škola pořádá akci mimo výuku nebo školu v přírodě. Lze však spíše dovodit, že žák, pokud si to jeho zákonný zástupce nepřeje, nemusí být na takové akci přítomen.

Další povinností rodičů je informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, a dále oznamovat škole a školskému zařízení další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka (samozřejmě včetně změny těchto skutečností).
Na druhé straně školy a školská zařízení mají povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb.

Rodiče mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dětí, žáků a studentů. U zletilých mají toto právo pouze rodiče či osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost (ta trvá do doby, než je dítě schopné se samostatně živit). Rodiče dále mají právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.

Při pochybnostech o správném postupu školy nebo o způsobu hodnocení žáka má zákonný zástupce právo do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; a byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad (do 3 pracovních dnů lze takto požádat o přezkoumání výsledku hodnocení žáka na vysvědčení a obvykle by mělo dojít ke komisionálnímu přezkoušení žáka – záleží zde však na druhu školy).
Zákon dále umožňuje podání podnětu, stížnosti či petice, na jejichž základě bude provedena inspekční činnost v příslušné škole či školském zařízení. Obdobný podnět může zákonný zástupce adresovat i řediteli školy nebo zřizovateli školského zařízení. Každému z nás je však nadmíru jasné, že především dobrá komunikace a nekonfliktní vztah mezi rodiči a učiteli je základem pro dosažení co možná nejlepších výsledků a vzdělání všech dětí.  

JUDr. Lukáš Hajžin, advokát

Nahoru