Vybočuj z davu – budeš potrestán! Jak opustit bezpečný přístav?

Verze pro tisk |

Pokud nemáme svůj vlastní sen, pravděpodobně pracujeme na snu někoho jiného! Toto je poselství mého článku a zároveň i krátkého příběhu.

Pablo Picaso kdysi řekl, že se všichni rodíme jako umělci, máme fantazii, sny a přání… to jen v průběhu dospívání se toto z nás jakoby vytratí.
 
Časy, kdy jsme si hráli, poznávali svět a náš život provázala přirozená hravost a zvědavost, jsme nadobro opustili v den, kdy nás rodiče dovedli do první třídy základní školy. Od té chvíle náš život začalo ovládat těchto pět základních pravidel:
 
1)      spolupráce – podvádění
2)      chyby – znamenají něco špatného
3)      kreativita – nežádoucí
4)      biflování tun informací – moderní styl výuky
5)      vybočuj z davu – budeš potrestán!
 
Tato pravidla se později také podepsala na vzorcích našeho myšlení a tím se transformovala do našeho osobního života. Většina lidí si ani neuvědomuje, že mnohaletým biflováním ztrácí schopnost vnímání souvislostí, vytrácí se schopnosti kritického myšlení a pomíjí se důležitost času. Lidé stále něco dělají, ale málokdo dnes ví, proč vlastně?! Kolik z nás se umí na chvíli zastavit a říci si, proč to, co dělám, vlastně dělám? Zahlcujeme se tisícovkami informací, ale uniká nám jejich podstata, uniká nám hloubka našich slov a principy, jež úzce souvisí se štěstím. 
 
 Lidé jsou nešťastní, protože žijí svůj život podle vzorců, co naprogramoval někdo jiný.
 
Obvykle mé okolí má nejčastěji tendenci se mnou řešit témata spadající do kategorie: Ordinace v růžové zahradě, různé reality show, seriály na pokračování apod. Mé vnitřní já vždy křičí STOP!!! Zeptám se dotyčného: jsi šťastný? To mě zajímá více. Jednoduchá a přitom tak důležitá otázka, že? Přesto na ní mnoho lidí odpovídá záporně.  
 
Je dnešní společnost racionálně uvažující nebo řízená strachem? Pokud znáte odpověď na tuto otázku, máte velkou šanci sami nad sebou zvítězit. Existuje totiž paradigma, které lidi svazuje, a to zejména ve vztahu k něčemu novému.
 
Sami jsme těmi, kdo náš život ochuzuje o věci, jež se mohly stát, ale nikdy se nestanou, stačilo by však jediné - opustit  „bezpečný přístav“… 
 

Než něco uděláme, nejprve pomyslíme, co o nás budou říkat ostatní. Jako by se lidé báli být sami sebou a podvědomě vyhledávali onen bezpečný přístav, kde jednoduše zakotví, aby člověk nic nepokazil. Je však potřeba dodat, že, v „demokracii“ o tom, co je dobré, nebo špatné, rozhoduje většinový názor! Na kterém názoru se nejvíce lidí shodne, ten je poté považován za správný. Uvážíme-li však, kolik lidí má dnes čas přemýšlet nad vlastním životem, zamyslíme-li se nad množstvím stresu, kterým většina lidí prochází, tím, jak jsou domácnosti zadlužené, tím, jaký typ informací lidé v dnešní společnosti nejčastěji „konzumují“, tak veškeré zmíněné aspekty ve mně vyvolávají značnou polemiku, zda se mám tedy nechat ovlivňovat tím, co si o mně bude většina lidí myslet.
 
Zdravý rozum, ten nelze podchytit statistiky, a za ten SELSKÝ by se mělo dnes platit zlatem!
 
Vlastní mozek a jeho zažité vzorce nás obelžou na dlouhou dobu. Dostaneme „dobrou“ a jistou práci, podaří se nám získat hypotéku na byt, rodina nám přikyvuje a všichni kolem nás dělají totéž, jsme „normální“.
 
Co na tom, že to dělají všichni, v přírodě platí jeden nepsaný zákon: vše, co se nehýbe, je z budoucího hlediska mrtvé. Tato zákonitost funguje neustále. Těžko někdy něco změníme, když budeme dvacet let přemýšlet a řešit věci stejným způsobem. Existují dvě možnosti:
 
Dělej, co všichni chtějí, a staneš se figurkou na hracím poli. Výsledek - budeš pravděpodobně řešit ty samé problémy jako většina ostatních lidí (nezaměstnanost, dluhy, chudoba, deprese). Jaký člověk je šťastný ve fabrice? Koho baví montovat auta? Kolik lidí má čas přemýšlet o sobě, o tom, co chce, o dnešním světě? Pracovali jste v jedné firmě přes deset let a oni Vás poté vyhodili? 
 
Většina, to znamená vždy nějaký průměr něčeho a ten se dá vždy velmi dobře nahradit zase průměrem.
 
Druhá možnost je jít za svým vlastním cílem a bojovat, být originál. Stát se nezávislým, umět  se spolehnout sám na sebe - a to jak finančně, tak informačně. Tato možnost je obvykle tou nejtěžší, neboť porušuje zakořeněná paradigmata, jež nosí lidé ve svých hlavách.
 
Lidé nemají rádi, když se od nich někdo moc odlišuje, to je všeobecně známo. Přirozená reakce je často tyto lidi pomlouvat či jinak diskreditovat, již předem jim říkat onu větu, kterou zná každý z nás: Ono to nevyjde, já jsem ti to říkal! To, že se to ale ještě nikdy nikomu nepodařilo, neznamená, že se to stát nemůže.
 
Dříve bylo pro společnost nerealistické, aby člověk vkročil do pokoje, cvaknul vypínačem a objevilo se světlo, Alva Edison si to naštěstí nemyslel. A podobných příběhů jsou stovky, stačí zapátrat v naší historii, a není to ještě ani tak moc dávno…
 
Nyní vám prozradím mých pět pravidel:
 
1)      Spolupracuj, protože nikdy nedosáhneš ničeho velkého sám!
2)      Chyby - čím víc jich v životě uděláš, tím více se naučíš!
3)      Kreativita je tou nejdůležitější vlastností člověka, bez ní nevzejde nic unikátního!
4)      Biflování tun informací - na tom nikdo v životě ještě nevydělal! Důležité je umět vnímat souvislosti.
5)      Vybočuj z davu, protože prototypů školského typu jsou TISÍCE! Buď unikátní a v oblasti, ve které vynikáš, tě velmi těžko někdo nahradí.
 
Změnou přístupu a myšlení změníte také vzdálenost a velikost bariéry.
 
Zkuste si představit, jak byste se bavili s Pavlem Nedvědem, kdybyste ho potkali někde na společenské akci a nevěděli jste, kdo to je.
 
Jsme naučeni vnímat celebrity a úspěšné lidi jako něco nedostižného. Úspěšní lidé mají stejný genetický kód jako my!  Máme také reálnou šanci mezi tyto lidi patřit, nesmíme si však sami ve své hlavě vytvářet překážky a domněnky. 
 
Jako by v nás byla zakódovaná poslušnost ze školských let, kdy učitel vešel do třídy a my jsme vstali z lavice a mluvili až tehdy, co jsme se přihlásili, poté, co nám dal někdo slovo. Chodíte někdy do obchodu? Pravděpodobně ano. Určitě jste se setkali se situací, kdy byla otevřená pouze jedna kasa a u ní čekalo někdy patnáct i více lidí, zatímco ostatní kasy byly zavřené, vztek a rozhořčení, to se dá vyčíst z obličejů lidí. Já však nehodlám být obětí této či jiné situace, uvědomuji si možnost volby.
 
Často jsme obětí situace a paradoxně zcela dobrovolně, protože nikdo neřekne nahlas, co chce…
 
Jdu za prodavačkou a požádám ji, ať zavolá kolegyni, ona takto ve většině případech učiní, otevírá se další kasa a já už u ní stojím jako první, moje nálada je zachráněna a odnáším si výhru v podobě ušetřeného času. Lidé na mě jen mlčky zírají a asi si říkají, vždyť stačilo přeci tak málo…
 
Šesté pravidlo – porušujte pravidla!
 
Majitel investiční společnosti, která spravuje stovky miliónů korun, přišel na schůzku v modrém tričku a na něm měl obrovského žlutého usmívajícího se smajlíka. Ani já jsem nepřišel v obleku, vzal jsem si koženou bundu. Oba jsme porušili pravidla pro obchodní schůzku a jaký byl výsledek? Schůzka se nesla v mnohem přátelštějším duchu, nesvazovala nás pravidla, jimiž se řídí obchodní schůzky, byli jsme více sami sebou a atmosféra byla o poznání lepší, než když proti sobě sedí dva lidé v oblecích a používají obchodní rétoriku. 
 
Tomu, co je na trhu hodně, se automaticky snižuje tržní hodnota (zákon: poptávka x nabídka), člověk nikdy neuteče před hrozbou nečekaného vyhazovu a ani nevydělá dostatek peněz, když bude dodržovat STATUS QUO – to, co lidé považují za „normální“.
 
Krátký příběh:
 
Nedostatek peněz je příčinou mnohých problémů. DEPRESE a MATERIALISMUS jsou civilizační choroby 21. století. Většina lidí porovnává svůj život s druhými podle toho, kolik kdo bere peněz, nemálo důležité je však také to, jakým způsobem ony peníze vyděláváme. Když obětujeme náš čas něčemu, co nás nedělá šťastnými, přicházíme prakticky jednoduše o polovinu našeho života, poté se to snažíme kompenzovat penězi, kupujeme si drahá auta, značkové oblečení, nové telefony a další trendy věci, které právě „frčí“, ale čas, jenž jsme takto investovali, už nikdy nelze koupit zpět.
 
Poté přicházejí děti, nové světlo, a přestože víme, že svět nefunguje na bázi teoretické rovnice a zastaralých postupů, posíláme své děti stále do škol a říkáme jim: Mějte na vysvědčení samé jedničky. Poté je posíláme do práce, aby dělaly to, co je nebaví, stejně jako většinu dospělých. Říkáme: Zkus zatím tu fabriku, za rok si najdeš něco jiného, ejhle… tohle přesně říkali rodiče mým kamarádům, ejhle, a ono uteklo pět let a oni tam stále pracují!
 
Dnes má každý, kdo se zapojí do komunikace na sociálních sítích, pocit, že je jeho názor hrozně důležitý, všichni něco komentují, nikdo nic nevytváří, nikdo nikoho nechválí, všichni jen na něco či někoho nadávají a sami se mezi sebou shazují.
 
A tím se každý z nás okrádá o lepší svět. Mnoho lidí nemá sebevědomí, podporu, lásku a chybí jim opravdoví přátelé, je to velmi smutný obrázek dnešní doby.

 

 

Tímto videem a také mou knihou se snažím lidem ukázat, jak je důležité vědět, kam doopravdy chcete ve svém životě směřovat, jak vnímat svět v souvislostech a proč je důležité spolupracovat a vzájemně se podporovat, neboť všechno v přírodě existuje skrze spolupráci. Organismy, které spolupracují s ostatními, přežívají nejvíce. Ti, kteří si myslí, že mohou existovat sami, nepřežijí vůbec.

Jsem člověk, který chce, aby lidé přemýšleli a nepřijímali automaticky to, co jim je předkládáno. A takovým způsobem by se mělo přistupovat i k této celé myšlence. Děkuji!

 

Knihu Ukradený potenciál je v České Lípě možno zakoupit v Knihkupectví Rubický.

Nahoru

Komentáře

Re: Vybočuj z davu – budeš potrestán! Jak opustit bezpečný ...

Dobrá, vezmu autora za slovo (jeho poslední odstavec):

Problém konformity ve společnosti není tak prostý, jako by psychologický typ jedince závisel jen na osobním rozhodnutí a přijetí několika moudrých rad. Sociální psychologové se tím zabývají už dlouho. Před 50 lety (!) například vyšel světový bestseller Davida Riesmana „Osamělý dav“ (česky 1968 a 2007). Autor v něm definoval tři modelové typy:
U člověka řízeného TRADIČNĚ je konformita zajišťována sklonem držet se uznávané tradice a norem, které přetrvaly staletí a v průběhu generací doznaly jenom malých změn.
U NITERNĚ řízeného člověka je konformita zaručována sklonem ztotožnit se v raném věku se vštípeným komplexem životních cílů. Je mu vštípen staršími a je zaměřen k obecným, přesto však jednoznačně stanoveným cílům. Má tak v sobě zabudovaný jakýsi „psychologický gyroskop“.
V případě VNĚJŠKOVĚ řízeného člověka je sociální konformita dosahována jeho sklonem být vnímavý vůči očekáváním a přáním druhých. Učí se reagovat na signály pocházející nejen z rodiny, ale daleko širšího okruhu. Rodina je pouze částí širšího společenského prostředí, od kterého takový člověk přijímá signály jako radar.
Jak jistě tušíte, typ společenského charakteru, který v dané době převládá, se sice s vývojem společnosti mění, ale velmi pomalu: „Politické změny ve východní Evropě je možno provést během několika měsíců, ekonomické změny si však už vyžádají léta, a to hlavní: proměna společnosti, společenských vztahů, způsobů jednání a myšlení bude trvat desetiletí.“ (Ralf Dahrendorf)
Článek z roku 1999 (!) http://www.agris.cz/clanek/104261, který o tématu referuje podrobněji, rozhodně stojí za přečtení, ačkoli je o problémech našeho školství.

Už jsem to poznamenal u prvního článku o knize v listopadu: Soustavná generalizace s pojmy jako všichni – nikdo – většina – každý apod. není moc přesvědčivá.
A mimochodem: Není náhodou Depeyracovo pravidlo číslo 5 v logickém rozporu s pravidlem číslo 1?

Nahoru

Re: Vybočuj z davu – budeš potrestán! Jak opustit bezpečný ...

Nic jen z další řady řečí, které už tu kolují. Na internetu takových rad a rádoby postupů, jak mít kvalitní život, topit se ve vatě a být maximálně šťastný je milióny. Za úspěchem těchto rádoby mentorů, propagátorů a jedinců, kteří prohlédli lest dnešní společnosti jsou jen trendy a lidi, kteří dychtí po pohádkách tohohle typu. Stačí jim jen přečíst tyhle skvělé knihy, které mají osvědčené tipy a triky na to jak systém porazit. Dostanou co potřebují, špetka naděje v nich uhasí trochu toho chtíče a dál se budou utápět v těch ideálních představách, které nabízejí dnešní knihy a jakmile vyhladoví, jediné co stačí je otevřít knihu na straně 27 a přečíst si kapitolu o tom jak říct svému šéfovi, že jeho služby už nebude potřebovat. Nic to neřeší a jen se omílají řeči, které tu kolují již celá léta a kdyby lidské pokolení bylo přesně takové jaké podle těchto knih je, tak již by to dávno něco změnilo. Bohužel není. Jsme líní, chceme jistoty, pečené holuby do huby a to nám stačí. Nikdo nemá přirozenou potřebu se za něčím hnát. Je to jen další uměle vytvořená myšlenka, která mladé a možná i nadějné lidi tlačí do kouta a v konečném důsledku, spíše ubližuje než pomáhá. Málokdo se totiž vyrovná těmto ideálům a stejně jako zmíněné nekonečné seriály se šťastným koncem je i tohle pohádka na dobrou noc. Za mě jen z další z mnoha idealizovaných sraček, které si můžeme v našem produktivním světě přečíst.
No nic jdu si odpíchnout, tak třeba příště mě něčím překvapí.

Nahoru

Re: Vybočuj z davu – budeš potrestán! Jak opustit bezpečný ...

/

Nahoru

Re: Vybočuj z davu – budeš potrestán! Jak opustit bezpečný ...

Náhodou skvělý článek! Podnikám již přes 20 let a denně vidím kolem sebe jaké následky na nás napáchal školský systém a život v pseudojistotách. Zdejší kritika dle mého soudu není na místě, neboť sám autor nikomu neslibuje velké zbohatnutí díky přečtení jeho knihy. Chápu to tak, že jeho cíl je, aby lidé více přemýšleli a přestali být neustále oblbováni. Navíc nikdo přeci nemůže od někoho čekat, že mu někdo veřejně prozradí přesný návod jak vydělat milióny, proč taky? Dělali by to poté přeci všichni a to by bylo až moc jednoduché a namyslím si, že by to bylo i správné! Každý ať si začne hezky lidově řečeno od píky. Mě to trvalo 10 let než se mi podařilo vybudovat úspěšnou firmu. Knihy jsou vždy dobré vodítko, navíc četl jsem dostupnou ukázku od tohoto autora a knihu plánuji zakoupit pro svého syna, neboť přesně odráží to, co si o dnešním stavu společnosti myslím už dlouho.

Nahoru

Re: Vybočuj z davu – budeš potrestán! Jak opustit bezpečný ...

Děkuji. Tuto knihu od Napoleona Hilla znám, četl jsem ji již dávno a cítil jsem z ní velký vliv církve... z mého pohledu je tato kniha již dávno překonaná a celá by se dala shrnout do tohoto citátu: Stáváte se tím, na co myslíte!

Nahoru

Re: Vybočuj z davu – budeš potrestán! Jak opustit bezpečný ...

Ještě dvě poznámky:

1) Množství příruček, jak dosáhnout úspěchu a štěstí, by mělo nabádat k preventivní opatrnosti (jak píše i -dmtrz- nebo Zahradník). Ti "druzí", kteří měli smůlu, totiž obvykle příručky nepíšou - a je jich mnohem víc. Přitom pravděpodobně znali stejné rady a mohli se snažit stejně jako ti úspěšní.

2) Materiální úspěchy mají jen dočasný efekt, který za pár měsíců jaksi vyprchá a jste zase na pomyslné nule. (Naštěstí totéž platí při osobních ztrátách a tragédiích, z kterých se většina lidí taky časem vzpamatuje.) Víc záleží na životním stylu, způsobu trávení volného času a na mezilidských vztazích.

Přiznávám, zrovna jsem dostudoval 52 "Pastí v myšlení" Rolfa Dobelliho, který tyto poznatky vtipně a přesvědčivě zformuloval: klam přeživších (The Survivorship Bias) + zůstáváme stále stejně šťastní (The Hedonic Treadmill).
Ukázka: https://www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/6679_preview.pdf
Užitečná příručka, jak tak často nenaletět demagogům, "odborníkům" všeho druhu nebo reklamě!

Nahoru

(smazáno)

(smazáno)

Nahoru