Sousedská práva a povinnosti dle nového občanského zákoníku

Verze pro tisk |

Nový občanský zákoník (noz) oproti původní právní úpravě obsahuje podstatně podrobnější úpravu sousedských práv a povinností. Většina těchto ustanovení je popsána v části pojednávající o omezení vlastnických práv, což do jisté míry naznačuje, jakým způsobem může každý užívat své nemovitosti ve vztahu k ostatním sousedům.

V dnešním článku se zaměříme na tyto situace, a to především na tzv. imise, tj. odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky ovlivňující uživatele sousedních nemovitostí.

Vlastník věci se musí zdržet všeho, co působí, že imise vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku, to platí i o vnikání zvířat. Z této obecné úpravy vyplývají dvě pravidla, jež musí být splněna současně: zákaz obtěžování jiného imisemi nad míru přiměřenou místním poměrům a zákaz omezování vlastníka v obvyklém užívání pozemku.

Každodenní kohoutův ranní budíček nebo štěkot psa jsou samozřejmě v pořádku na vesnici, ale chov psí smečky v panelovém domě nebo hluk sekačky každou neděli po ránu už v pořádku nejsou. Dále je vhodné v této souvislosti uvést, že zákon zakazuje přímo přivádět jakékoliv imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, tj. nelze mít např. komín z udírny namířen přímo nad sousedův pozemek, i když byste udili 1× ročně.

Obranou proti nezákonnému chování souseda je možnost domáhat se nápravy nebo zákazu takové činnosti tzv. sousedskou žalobou. Žalobcem může být každý člověk (nikoliv pouze vlastník, ale např. i nájemce), který je nadměrně obtěžován nebo podstatně omezen v užívání svého pozemku, a to nikoliv pouze bezprostřední soused „narušitele“. Stejně tak je možné postupovat proti šikanoznímu chování vašeho souseda, který začíná řezat dříví vždy, když začnete obědvat na terase. V této souvislosti však připomínám, že před zahájením soudního řízení je nutné zvážit, zdali máte dostatek důkazů (svědci, foto, video) pro prokázání svých tvrzení.
Sousedskou žalobou je možné dále např. požadovat, aby soud uložil vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit (tuto povinnost totiž vlastník obecně ze zákona nemá). Důvodem může být např. pobíhání sousedových zvířat po vašem pozemku.

Jiná situace nastává v případě, že se jedná o imise závodu, který se nachází v okolí vašeho pozemku a který byl řádně úředně povolen provozovat danou činnost (továrna, živočišný závod, letiště atd.). Zde se nelze bránit sousedskou žalobou a domáhat se zákazu činnosti takového zařízení, ale vlastník dotčené nemovitosti v okolí takového zařízení má nárok žádat peněžitou náhradu z důvodu povinnosti strpět nadměrné imise.

A jak je to např. s jehličím, listím nebo ovocem, které padá ze sousedova stromu na váš pozemek? Dokud jsou tyto plody součástí stromu, jsou ve vlastnictví vašeho souseda, jakmile však spadnou na váš pozemek, je to vaše věc a můžete s nimi libovolně nakládat. Ovoce ze sousedova stromu může být příjemným zpestřením jídelníčku, ale musíte počkat, až spadne na vaši zahradu. Nicméně dle tohoto pravidla však nyní nemůžete nutit souseda uklidit listí spadlé z jeho stromu na vaši zahradu, jelikož i ono je v takovém případě ve vašem vlastnictví.
Větve nebo kořeny od sousedových porostů, jež např. nadměrně stíní vaše okna nebo ohrožují plot nebo samotnou nemovitost, máte právo sami odstranit nebo upravit. Nicméně tak může učinit až poté, co jste k tomu vyzvali majitele, který tak v přiměřené lhůtě neučinil. Neznamená to však, že můžete ihned vzít do ruky pilu a konat. Lze tak učinit pouze ve vhodné roční době, šetrným způsobem a za podmínky, že zájem na odstranění vašich potíží převyšuje zájem souseda na zachování nedotčeného stromu. Pro výsadbu nových porostů zákon stanoví pravidlo, že pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m je pro výsadbu přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

V závěru je vhodné uvést, že vždy je nutné mít na mysli, že četnost a závažnost sousedských sporů se neodvíjí od kvality nebo způsobu právní úpravy sousedského soužití, ale především od povahových vlastností a chování samotných sousedů. Vzájemná komunikace a respekt druhého jsou ten nejlepší způsob, který stoprocentně zaručí příjemné soužití celého domu nebo ulice.

JUDr. Lukáš Hajžin, advokát

Nahoru