Minule jsme si řekli, že naše peníze mají společného nepřítele – inflaci. K hlavním úkolům produktů, do kterých vkládáme naše úspory, by tak mělo patřit tuto inflaci porazit a naše peníze zhodnotit. Dnes si povíme něco o běžných a spořicích účtech a nahlédneme pod pokličku produktům stavebních spořitelen.
Běžný účet je v dnešní době pro většinu lidí už naprostou samozřejmostí. Především kvůli němu se také v posledních desetiletí rozmáhají bezhotovostní platby, dle některých studií je více zboží v supermarketech a na benzínkách placeno platební kartou. Díky této oblibě běžných účtů jich lze na finančním trhu najít nepřeberné množství, téměř každá banka, spořitelna nebo pojišťovna nabízí klientům nějaký typ běžného účtu. Podmínky pro jejich získání a používání se však mohou velmi lišit. Nejvíce rozdílů panuje v poplatcích souvisejících se správou účtu.
K běžným účtům se váže mnoho dalších služeb a produktů, které k nim lze získat. Patří mezi ně vydání již zmiňované platební karty, internetové a mobilní bankovnictví, kontokorent, možnost platby v zahraničí, zasílání elektronického výpisu a v neposlední řadě také oblíbené vybírání peněz z bankomatu. Všechny tyto služby jsou různě zpoplatněné. Proto by si klient měl vybrat banku, která mu nabízí nejlepší podmínky pro jeho priority. Pohybujete se často na internetu? Vyberte si banku, která má tuto službu vypracovanou a ještě zdarma. Vybíráte často z bankomatu? Vyberte si banku, která má buď široké pokrytí bankomatů a nebo má výběry ze všech bankomatů zdarma.
Ale vraťme se k té naší inflaci. Není totiž žádný běžný účet, který by tuto porazil, také mezi spořicími účty jich najdeme velmi málo (možná pět).
Český občan je bohužel velmi konzervativní a poslední průzkumy hlásí alarmující čísla: Češi mají naspořeno 2,8 bilionů Kč. Jen pro zajímavost: státní dluh se pohybuje kolem 1,5 bilionu Kč. 70 % (tedy asi 1,9 bilionů Kč) těchto naspořených prostředků však mají občané právě na běžných a spořicích účtech, kde celkem logicky ztrácí na hodnotě (zase ta inflace a různě poplatky).
V USA je to 10 % a v EU se toto číslo pohybuje mezi 25-30 % , což by měl být i náš cíl. Jak vidíte, stále u nás ta nezdravá finanční gramotnost potlačuje zdravý selský rozum.
A ještě jedna zajímavost. V roce 2012 Češi prosázeli v různých loteriích 126 miliard Kč, což dělá zhruba 12.000 Kč na hlavu… I nad tímto bychom se měli zamyslet a zkoušet nějakou lepší alternativu na zhodnocení úspor (o některých si povíme v dalších dílech). Z výše uvedených důvodů klientům radím, aby svůj běžný účet degradovali jen na jednoduchou správu financí a používali ho hlavně k přeposlání svých peněz na nutná místa (platit účty, nájmy, hypotéky, splátky ad.).
Dalším produktem, který si dnes představíme, je spořicí účet, což je finanční produkt nabízený převážně bankovními organizacemi, který slouží ke zhodnocování volných finančních prostředků. Vedení spořicího účtu je většinou zdarma a výše zhodnocení je závislá na několika faktorech: jsou to délka spoření, délka výpovědní doby a samozřejmě výše spořené částky a výše počátečního vkladu. Je tedy určen klientům, kteří mají k dispozici volné finanční prostředky a z nějakého důvodu je nechtějí, nebo nemohou dlouhodobě investovat, nebo nechtějí podstoupit riziko možné ztráty za cenu nižšího úroku.
Ovšem když se podíváme na aktuální tabulku zhodnocení spořicích účtů, vidíme, že to také není produkt, který by nabízel z dlouhodobého hlediska výnosy zajišťující poražení inflace. Klienty při výběru banky upozorňuji i na fakt, že mnohdy banky lákají na vysoké zhodnocení, které je pak záhy rapidně sníženo nebo je garantováno pouze do prvního výběru.
Dalším produktem je termínovaný vklad, do kterého klient vloží své peníze a s bankou se pak dohodne na době, po kterou nebude peníze potřebovat. Banka mu pak nabídne úrokovou sazbu, kterou mu peníze za předpokladu, že dodrží dohodnutou dobu, zhodnotí.
Spořicí účty – aktuální úrokové sazby
(stav k 6. 12. 2013)
Termínovaný vklad: první sazba platí pro vklad 150 000 Kč na tři roky, druhá sazba je maximální možná
* spořicí účet s výpovědní lhůtou
Posledním produktem, který si v tomto dílu představíme, je úvěr od stavebních spořitelen. Stavební spořitelna je státem podporovaná forma spoření na bydlení. Podpora dosahuje maximálně 2.000 Kč ročně a je podmíněna dobou spoření na minimálně 6 let, můžete je navíc zkombinovat i s hypotékou. Spoření však umožňuje získat levný úvěr na bydlení. Existují porovnávací tabulky, kdy se vyplatí úvěr ze stavebního spoření a kdy hypotéka, což vždy závisí na okolnostech a možnostech klienta.
Jak jsem již minule zmiňoval, jsou to vše produkty, které mají své místo na trhu a svoji cílovou skupinu. Chcete-li bydlet a nemáte dostatek vlastních prostředků – pak musíte využít úvěru ze stavební spořitelny, nebo hypotéky od některé z bank. Opět se však musím vrátit k tomu, že úvěr ze stavebního spoření již dávno není produkt, do kterého bychom měli vkládat naše peníze za účelem zhodnocení. Dříve, když byla státní podpora vyšší a nebyl dáván ze strany vlád takový důraz na účelovost těchto produktů, bylo spoření přes stavební spořitelny jeden z nejefektivnějších produktů. Dnes máme možnost investovat do otevřených a uzavřených fondů, kde jsou výnosy vyšší a likvidita větší než u stavebního spoření.
Příště bychom se podívali na problematiku životního pojištění. Podrobněji si rozebereme, co by taková životní pojistka měla obsahovat, přiblížíme si různá připojištění a zkusím ve Vás vzbudit zájem o dobře nastavenou životní pojistku.
Ivan Hudec, hypoteční makléř a investiční zprostředkovatel