Mým koníčkem byla vždycky práce, říká 103letá seniorka

Verze pro tisk |

Nemá ráda zahálku a zbytečné mrhání časem. Ostatně ještě ve svých 80 letech chodila Anna Lukšová z Horní Tříče u Vysokého nad Jizerou vypomáhat do kravína. Přesto, že 12. května oslavila úctyhodných 103 let, nenudí se ani dnes, v Domově důchodců v Rokytnici nad Jizerou, kde poslední čtyři roky žije. K narozeninám jí v domově popřál minulý týden i náměstek hejtmana Libereckého kraje Pavel Svoboda.

V domku v Horní Tříči strávila Anna Lukšová celý svůj život. Vedle práce v zemědělském družstvu se živila také navlékáním korálků. Dodnes je v rámci svých možností aktivní. Každý den tráví v kontaktu s ostatními seniory, s nimiž hraje společenské hry. Pokud počasí dovolí, pobývá venku na dvoře. Doposud nevynechala ani jeden výlet, který pro své klienty vedení domova připravuje.

„Paní Lukšová se narodila na prahu 1. světové války, kdy jsme ještě byli součástí rakousko-uherské monarchie. Pro nás, mladší, je až nepředstavitelné, co všechno pamatuje, od první republiky až po dnešní dobu. Na své roky je v obdivuhodné kondici a pořád plná energie,“ podotkl náměstek hejtmana Pavel Svoboda.

Jak říká jubilantka, sama si nedokáže vysvětlit, čemu vděčí za to, že se dožila tak vysokého věku. „Žila jsem, jak se dalo. Žádné velké sny jsem neměla. Mým koníčkem byla vždycky práce. Nemám ráda zahálku a zbytečné mrhání časem,“ zdůraznila Anna Lukšová. „Žili jsme střídmě. Jedlo se, co bylo, a v Tříči nic fajnového nebývalo. Dnešní způsob života považuji za luxus,“ dodala.

Anna Lukšová má dvě děti, syna a dceru a dočkala se už i vnoučat. Raduje se z každé návštěvy, která za ní do Rokytnice přijede. Svou péči a lásku věnuje také morčatům, která v domově chovají. „Mám už jen jedno přání. Ráda bych se ještě někdy podívala do naší chaloupky v Tříči,“ prozradila seniorka.

alt
Nahoru