MHF Lípa Musica 2016
Úštěk, synagoga
Zapomenuté perly Čech a Moravy
Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813): Sonáta D Dur pro flétnu basso continuo, op. 10/6
Josef Antonín Štěpán (1726–1797): Sonata seconda B dur pro sólové cembalo
Jiří Čart (1708–1778?): Sonáta h moll pro flétnu a basso continuo, op.1/5
Charles Wagner (?): Andante C dur s variacemi na téma Josefa Haydna
Jiří Antonín Benda (1722–1795): Sonáta G Dur pro flétnu a obligátní cembalo, L.642.b
Pro Arte Bohemica: Michaela Ambrosi – historické flétny, Petra Žďárská – cembalo
Hudební emigrace byla jedním z rysů českého hudebního života 18. století, avšak nebyl to jev úplně nový. V naší hudební historii se objevují zprávy o českých muzikantech v kapelách rozličných zahraničních dvorů či hudebních centrech zpětně až do středověku. Vedle hudebníků, malířů, architektů, a jiných umělců, odcházely také nekatolické rodiny, mladíci ohrožení čtrnáctiletou vojnou, či řemeslníci, kteří vyhledávali příznivěji vyhlížející útočiště za hranicemi rodné vlasti. Sousední země nabízely místa v nově vznikajících kapelách věhlasných panovnických sídel a útěk mohl zbavit nejen potupné lokajské služby, ale i nevolnictví, kterým byli tito uprchlíci sužováni v rodných krajinách. Někteří původem čeští emigranti, jako například Jan Dismas Zelenka, Josef Mysliveček či Jan Ladislav Dusík, došli k zasloužené slávě, ale jiní, je-li možno za ně mluvit, stále čekají na svůj návrat do obecného povědomí. Novodobá závislost na německém muzikologickém kánonu, rodícím se v devatenáctém století, vytlačila Čarta, Vodičku a Štěpána z hudební mapy, taktéž jako i další české a „východní“ muzikanty. Avšak nyní si jsme vědomi, že skladby těchto autorů plny energie, rozmanitosti, zpěvných melodií i lidových slovanských prvků si rozhodně zaslouží být hrány.
Michaela Ambrosi (historické flétny) a Petra Žďárská (cembalo) se potkaly již před mnoha lety, kdy začínaly se studiem staré hudby. Potom se jejich cesty na několik let rozdělily. Působily v různých souborech a získávaly zkušenosti, které nyní zúročují ve společných projektech. Spojuje je nejen nadšení pro objevování hudby, která byla historií zapomenuta, ale také možnosti, které jejich nástroje nabízí. Spojení cembala a flétny má velmi dlouhou a rozmanitou tradici, počínaje renesanční hudbou pro virginal, flétnu a hlas, přes barokní skladby pro flétnu a basso continuo, až ke galantnímu slohu, kdy vznikají skladby pro obligátní cembalo s flétnovým doprovodem. Interpretky se rozhodly proniknout hlouběji k podstatě hudby, kterou publiku přináší, a tak se obě v rámci doktorského studia věnují jednomu neprávem opomíjenému českému skladateli. Michaela se zaměřila na hudbu Jiřího Čarta a Petra spojila své studium s odkazem Josefa Antonína Štěpána.
250 Kč