Jaro přišlo letos náhle a téměř bez varování, nebýt ovšem hluku motorových pil, který se ozýval po celém městě.
Nastalo každoroční šturmování, aby se stihlo pokácet vše, co kde komu překáží. Zpravidla do konce mimovegetačního období, jak praví příslušná vyhláška.
Ne že by se v České Lípě nekácelo stále a celoročně, vždyť jde o stále aktuální problémy vlastníků pozemků, ať už města nebo občanů. Stromy znemožňují využití pozemků, brání stavbě nových objektů, prorůstají svými kořeny do základů budov a nadzvedávají jejich základy, listí padá do okapů a na garáže a je stále nutno jej uklízet. Stromy jsou zabijáci, vzpomeňme nedávnou kampaň proti alejím u silnic. Město jako vlastník pozemků potřebuje také kácet, je třeba rozšířit silnici, postavit market (aktuální případ letos ve Cvikově, kde padlo za oběť 32 krásných vzrostlých stromů, těch pod míru nepočítaně) nebo zvětšit již tak velké parkoviště. Pokud žádá město svého úředníka o povolení, jedná se o paradoxní situaci – který úředník by odolal a nepovolil, jen blázen by chtěl přijít o zaměstnání. V našem Městském parku se kácí na základě dendrologických posudků, letos zcela nepochopitelně, kromě řady jiných stromů padl nádherný pyramidální dub uprostřed trávníku, zůstal jen mohutný a zdravý pařez.
Hysterie strachu ze stromů a kácení se datuje od doby, kdy k nám přiletěl v lednu 2007 Kyrill a pokosil co se dalo, je to konec konců dost pochopitelné. Každý, kdo měl v dohledu strom jen mírně nakloněný, žádal jeho pokácení a povoleno bylo téměř vše, mnohdy zbytečně.
V roce 2008 nám prošlo rukama kolem 200 žádostí o kácení, v loňském roce jich bylo již kolem 300. Nutno konstatovat, že velká většina žadatelů dostane povolení hned, ale některé stromy padnou až jakýmsi podivným řízením spíše lidí než osudu později. Při obchůzce na místním šetření zjišťujeme, že stromy, o kterých víme, že povoleny k pokácení nebyly a přesto z nich zbyly jen pařezy. Za 10 let budeme mít ve městě o 3000 stromů méně?
Jírovce na Střelnici, které měly být pokáceny již před pár lety z důvodu rozšíření už tehdy prázdného parkoviště a přes každoroční zábavu otloukání kaštanů a napadení klíněnkou stále žijí. Přesto jich letos několik padlo, prý také na základě dendrologického posudku. Odslouženo měl snad jen jediný jírovec v předzahrádce hospody na Střelnici. Budeme se tedy těšit na náhradní strom, i když jeho stínu asi užijí až naše vnoučata. Padly také dvě lípy v ulici Petra Bezruče u sociálky. „Dendrologický posudek“, povídal děda s pilou, „jsou přece duté“.
Lípy a duté? Neuvěřitelné, že. To ten dendrolog asi neviděl nikdy Valdštejnskou alej v Zahrádkách a nebo Zdislavinu na Lemberku, tam jsou lípy duté skoro všechny. Ale po léta citlivě ořezávané a nově dosazované.
Při ošetřování dvě stě let staré (také duté) lípy v Bořejově jsem rovněž mluvila s odborníky na téma kácení. Asi to je jiná škola, třeba mají jiné razítko, asi z jiné civilizované země. Bohužel nejsme v České Lípě sami, tento trend pokácet kdejaký strom ve městech je až na malé výjimky stejný všude a úředníci tomu byť by i chtěli, těžko odolávají. V Doksech sice vysadili před pár lety novou lipovou alej, která žije a prospívá díky zálivce a následné péči, ale i malé zátěži na dnes již vedlejší dopravní komunikaci a také snad díky tomu, že se v Doksech nesolí. Ovšem z jakýchsi nepochopitelných důvodů, snad kvůli dřevu, byly vykáceny každá druhá borovice u dokské pláže Máchova jezera. Také realita, ale z jiné kapsy – podle lesního zákona.
Chybí po celá léta pravidelná údržba a péče o stromy, chybí nová náhradní výsadba, jejíž uložení zákon umožňuje. V Městském parku a horní části lesoparku, kde se letos zase kácelo, je nová výsadba jen sporadická. Napočítala jsem celkem 6 nových menších stromků v předchozích letech vysazených a dosud živých. Nové stromy, třeba i dvou a více metrové nemohou nahradit vzrostlé věkovité stromy ve městě, ať již co se týká krásy a hlavně užitku pro všechny obyvatele. Tím spíš, že v současném ovzduší měst SE kvůli dopravní zátěži nové stromy jen velmi těžko ujímají. Zářný příklad je výsadba stromečků jako prstíčků do suti u OBI, které už dávno nepatří mezi živé. Chybí následná péče, kterou rovněž zákon umožňuje nařizovat po dobu až 5 let. Poražení stromu trvá 10 minut, nový roste 100 let i více.
Důvod, který se stal českolipským folklórem – prorůstání kořenů do základů budov, je podle skutečného odborníka arboristy rovněž v naprosté většině případů nesmysl. Poslední uváděný případ hrůzného prorůstání do šaten a záchodů na hřišti v ulici 5. května je o to tristnější, že se jedná o sportovní hřiště. Žádost o pokácení 11 vzrostlých stromů - javorů, břízy a topolů byla povolena v únoru, kdy se pro sníh nedalo na pozemek probojovat a ověřit či vyloučit tvrzení, žádali jsme z tohoto důvodu odklad, nebylo vyhověno. V této lokalitě poblíž autobusového a vlakového nádraží není zeleně nazbyt, u sportovního hřiště by měla být naopak vítána a ta trocha práce s hrabáním listí by mohla být pro sportovce jen minimálním doplňkem tréninku. Některé stromy, na které se vyhláška nevztahuje, jsou pod uvedenou míru obvod kmene 80 cm ve výšce 130 cm a už padly, několik topolů bylo ořezáno.
U mnoha případů zbytečných kácení by při tom stačilo jen trochu víc ohleduplnosti. U projektování nových staveb není třeba nejprve vyholit pozemek a pak zasadit do půdy, která je jako úhor pár větývek ubožáků, kteří v dalším parném létě stejně zhynou. Zákon 114/1992 Sb., u jehož zrodu byli osvícení pánové Vavroušek a Dejmal mluví jasně, kácet se může jen ze závažných důvodů. Nedávno uvedl vlastník pozemku u žádosti o pokácení dvou statným modřínů důvod – padá jehličí na trávník. Ten člověk nemohl pochopit, proč musí mít povolení, když stromy vysadil a k tomu na vlastní pozemek. Tento přístup bohužel vůbec není ojedinělý, příčinou není zlá vůle, ale nedostatek informací. I v osvětě a informovanosti občanů by mohlo město sehrát pozitivní roli.
V minulých letech při projektování kruhového objezdu v ulici Českokamenická a Roháče z Dubé bylo přislíbeno upravit projekt a ponechat javor, který však letos rovněž padnul.
Zeleně ve městě stále ubývá, náhradní výsadba vázne, je prý drahá, možná taky nejsou lidi . O plošném kácení v tovární čtvrti Dubice, kde je zeleň v průmyslové zóně tolik potřebná by se dal psát rovněž román. Další kapitolou by mohla být péče o zeleň ve městě vůbec, například každoročně po zimě okudlané keře forsytií ještě před květem. Na sídlišti Střelnice ořezané habry, každý ale jen z půlky, aby nepřekážely autům. Stejně tak se dá psát o úklidu ve městě. Máme plno míst, kam ruka lidská nesáhla mnoho let, byť by město mělo lidí na veřejně prospěšné práce a veřejnou službu stovky. Oblíbená plošná výsadba zeleně ve městě je taky na kapitolu, krásný příklad je Sahara u Crystalu, kde se nedá v létě vydržet.
Budeme se těšit, že naše město Česká Lípa kromě příspěvku pro ekologii - zhasnutí světel na jednu hodinu - se stane opravdovou výjimkou. Stane se doopravdy hezkým čistým městem k žití, plným starých krásně opečovávaných stromů i těch nově vysázených. Rádi přiložíme ruku k dílu.
Za Českolipskou regionální pobočku Společnosti pro trvale udržitelný život a hlavně za sebe Michaela Komersová