První srpnový víkend spustil pípy Křinický pivovar v Krásné Lípě na náměstí. V ležáckých tancích zrají už od poloviny června uvařený světlý ležák 11°, polotmavý ležák 12° a černý 14° speciál. Všechny druhy nesou jednotný název Falkenštejn.
„Pro naše pivo jsme hledali název, který bude mít vazbu k přeshraničnímu regionu Českosaského Švýcarska a který bude srozumitelný jak pro Čechy, tak i Němce. V Saském Švýcarsku je Falkenštejn známý pískovcový útvar ve skalním masivu Schrammsteine, na české jsou to romantické (a dnes bohužel nepřístupné) pozůstatky skalního hradu u Jetřichovic,“ vysvětlil jméno piva Jiří Rak, jeden ze zakladatelů společnosti Křinický pivovar.
V Krásné Lípě se tak po více než šedesáti letech opět začne vařit pivo. Od roku 1877 se zde pivo vařilo Krásnolipském pivovaru, který stával v místě dnešního sídliště severně od náměstí. Poslední várky uvařil majitel Kornelius Häusler již pod národní správou v roce 1949, kdy pivovar zanikl. V 60. letech pak byl objekt pivovaru zbourán.
V Křinickém pivovaru zatím počítají s výrobou do 1000 hektolitrů piva za rok. Pivo Falkenštejn se bude vařit tradičním řemeslným způsobem za použití moderních technologií. Produkce bude zaměřena na spodně kvašené ležáky. „Naším záměrem není vařit široké portfolio pivních druhů. Chceme mít dva základní druhy a k tomu příležitostně nějaký speciál,“ popsal Radim Burkoň, který je další ze společníků a také provozní manažer pivovaru. „Garantem kvality je pro nás vrchní sládek Oldřicha Koza, zkušený a respektovaný pivovarský odborník, který pivo vaří přes 30 let a který bude v pivovaru dohlížet na jeho výrobu a připravovat jednotlivé recepty,“ prozradil Radim Burkoň.
Ochutnat pivo Falkenštějn budete moci zatím pouze v lokále Křinického pivovaru, který nabídne cca 45 míst a je spojen přímo s technologickou částí pivovaru. „V budoucnu počítáme i s malou regionální sítí odběratelů našich piv, hlavně z řad hoteliérů a restauratérů na obou stranách hranice,“ přiblížil plány Radim Burkoň.
Realizace projektu zabrala více než 2 roky práce na přípravě projektové dokumentace, rekonstrukci objektu a instalaci technologií. Protože byl původní objekt ve velmi špatném technickém stavu a náklady na jeho rekonstrukci prakticky neumožňovaly ekonomickou životaschopnost projektu, byla část rekonstrukce pokryta z dotace na tzv. sociální podnikání. Pivovar tedy bude fungovat jako sociální podnik, ve kterém budou aktivně zapojeni také lidé se zdravotním hendikepem.
„Věříme, že se pivovar stane nejen místem společenského setkávání pro obyvatele z regionu, ale i jedním z cílů návštěvníků Krásné Lípy a Českosaského Švýcarska, který je jedinečným turistickým regionem nejen v Česku a Německu, ale i celé střední Evropy,“ dodal Jiří Rak.