Advent i Vánoce jsou prostoupeny mnoha tradicemi a zvyky, které tato období činí právě tak milými, krásnými, libozvučnými a voňavými. Vždyť vůně perníčků, svařeného vína, vanilkových rohlíčků, kadidla, františka či purpury je stejně charakteristická jako tóny rorátů, adventních písní, koled a stejně radostná jako zvuk rolniček a zvonku, který ohlašuje, že Ježíšek už v pokoji vše připravil a nadílka je tady.
I na ZŠ a MŠ Jižní prožívají malí, větší i ti největší předvánoční čas s těmito zvyklostmi, které mají každého připravit na krásnou dobu Vánoc a doplnit a rozšířit čas školní výuky.
Co tedy děti, žáci a s nimi i učitelé před Vánocemi prožili? Nejprve ozdobili přidělený stromeček a s radostí přednesli vánoční pásmo na náměstí TGM. Následovala slavná návštěva sv. Mikuláše s doprovodem opravdu nebesky hodných andělů, ale i čertů, kteří přesně věděli, kdo má jaký vroubek.
Asi deset dnů před Vánocemi se i škola oblékla do vánočního a vestibul školy prozářila světélka vánočních stromečků, komety a světelných řetězů. Také třídy zkrásněly a někde i provoněly ozdobeným vánočním symbolem.
V posledním týdnu před Štědrým dnem, kdy zavřených okének v adventním kalendáři je stále méně, vrcholily naše vánoční akce. Pro druhý stupeň návštěvou filmového představení v kině Crystal a pro první stupeň zájezdem do Divadla kouzel Pavla Kožíška v Líbeznicích u Prahy. Vánoční program slavného mága, který se každému dítěti z našich třech autobusů podepsal a věnoval, se divákům velice líbil, což dávali najevo bouřlivými reakcemi. Zvláštní zážitek má několik žáků, které si iluzionista sám vybral, a oni mu pomáhali na pódiu s kouzly.
Blížící se čas koled jsme intenzivněji prožili na koncertu ZUŠ, který se konal v bazilice Všech svatých.
Již tradičně se před Vánocemi vydáváme k našim sousedům do Drážďan za atmosférou a krásou tohoto města na Labi. A není to jen výlet na trhy. Před rozchodem je vždy procházka po nejkrásnějších místech drážďanské architektury. Letos jsme společně s žáky druhého stupně prošli Brühlské terasy, kde na místě původního opevnění jsou vedle sebe v jedné řadě naskládány nejkrásnější stavby ve městě – mezi jinými i Albertinum. Pokračovali jsme kolem katedrálního kostela Nejsv. Trojice, Semperovy opery přes Zwinger až k zámku, kolem mozaiky Pochod kurfiřtů ke kostelu Frauenkirche - Kostel Panny Marie. Všichni byli ohromeni historií i monumentálností tohoto místa. Poté jsme už jen došli k chrámu sv. Kříže, kde byl rozchod a také sraz před odjezdem. Místo setkání – kostel nebyl vybrán náhodně. Při zastávkách v kostelích jsme totiž na chvíli unikli studenému větru, který ten den foukal, a tak i čekání před odjezdem bylo v teple – v drážďanských chrámech se totiž topí. Po rozchodu se všichni vrhli na trh, aby ochutnali vše, na co stačil hlad, chuť a peněženka. Potěšující bylo, že se žáci osmých tříd snažili dle jejich vlastních slov využít znalosti německého jazyka, který mají od září v rozvrhu. Domluvili se všichni. Velkou radostí a úlevou bylo, že se nikdo neztratil a všichni byli dochvilní.
I druhá předvánoční exkurze se podařila. Praha se svou vánoční výzdobou a trhy bývá naším dalším cílem. Po vystoupení z autobusu vedle Masarykova nádraží jsme se vydali na procházku přes náměstí Republiky, zastavili jsme se u Obecního domu, ČNB, Prašné brány, na Havelském trhu i u Staroměstského orloje. Krásná byla návštěva výstavy betlémů ve františkánském klášteře u kostela Panny Marie Sněžné. Betlémy historické i současné, papírové, dřevěné, slaměné, skleněné i z chleba, pohyblivé i ty bez pohybu, s prezidentem Masarykem místo sv. Josefa či betlém divadelní, kde se k místu narození Ježíška blížil Ferda Mravenec i Švejk.
Po rozchodu na Václavském a Staroměstském náměstí, kde všichni ochutnávali, ale i sháněli dárky pro své nejbližší, jsme se nádherně vánočně osvětlenou Prahou vraceli k autobusu. Jen drobné sněžení chybělo k dokonalosti atmosféry. Na cestu domů to ale bylo lepší bez toho sněhu. I v Praze byli všichni skvělí a dochvilní a za to, jak byli žáci hodní v autobuse, si vysloužili velkou pochvalu pana řidiče.
Do tradic, které ctíme, patří také vánoční nadílky či besídky. Školáci je prožívají společně se svými třídními učitelkami. Krásné setkání s vystoupením si pro rodiče a prarodiče připravily pod vedením svých skvělých paní učitelek děti ze školky a vše vrcholilo posezením u čaje a cukroví.
Nejdůležitější akcí však byl Vánoční jarmark. Celý den mohli žáci prožít s vánočními tradicemi, ale i výrobou dárků. A tak se pekly a zdobily perníčky, krájela se jablíčka, pouštěly se svíčkové lodičky po vodě, vyráběly se ozdoby a přání, vyráběla se mýdla i svíčky a také se psaly dopisy Ježíškovi. Ty se nakonec na třech stech balóncích vypustily směrem k obloze. A k tomu všemu se hrálo, zpívalo a tancovalo a nakonec se posedělo ve školní jídelně u čaje, vánoček a cukroví, které nám darovaly Jizerské pekárny.
Obraz Vánoc by však nebyl úplný. Pohled na jesličky připomíná nejen romantiku a něhu nejkrásnějších svátků roku, ale evokuje i nutnost myslet na druhé. Stáj, jesle a dárky pastýřů upozorňují na potřebnost mnohých kolem nás. Bylo velkou radostí, že výtěžek z prodeje našich školních výrobků na jarmarku ve výši 6000 Kč jsme mohli předat malému Šimonkovi Pačesovi a jeho rodičům (více informací zde).
Čas vánoční se skončil (i když někteří ho držíme až do Hromnic), ale věřím, že příští Vánoce, které se už začaly blížit, budeme ve všech tradicích a akcích pokračovat a snad přidáme i nějaké nové.