Na klasické téma: Cui bono?

Minulý čtvrtek jsem zhasínal po půlnoci, takže mě ráno probudilo až pípnutí SMS:

02.11 7:38 Pane Tichy, pospeste na hrbitov k pomniku, mate tam 8 figuryn zastrelenych Nemcu! Fotak s sebou!
Ještě jsem se úplně neprobral, a po chvíli se podobná zpráva pro jistotu opakovala:
02.11 7:48 Dobry den, navstivte hrbitov, u pomniku mate nejake postavy s napisy!
U obou byla místo odesílatele jen poznámka: z internetu.
Považoval jsem za nejrozumnější přeposlat obě výzvy panu starostovi, a pro jistotu mu i zavolat. Co následovalo, už víte (zde).

Z fotografie je zřejmé, že podivné halloweenské příšery jsou v lesíku za hřbitovem, a nápis mobilizuje proti nacionalismu. Kdo asi sehnal ty černé hlavy a prostěradla, vyrobil osm panáků, vytiskl profesionálně vypadající cedule, dovezl to všechno v noci před Dušičkami na místo a přibil na stromy? Rozhodně to nemohl zvládnout sám.
To ale předbíhám. Po snídani mi přišel ještě e-mail:

Přiložené fotografie jsou tak mizerné, že nejspíš mají jen motivovat adresáta, aby se šel honem podívat, co tam vlastně je:

„Zcela náhodná“ přítomnost odesílatele před osmou ráno za hřbitovem není moc uvěřitelná. Také jméno je zkomolené, ani adresa nesouhlasí s adresou, ze které mi pan Doškář občas poslal vyžádaný dokument. A další indicie: Ve stejný den řekl do novin „Byli to náckové, kdo to sem pověsil. Možná místní, možná přeshraniční. Pokládám to za nevhodné vyvolávání duchů historie.“ A v internetovém ČL-deníku poznamenal „Není těžké uhodnout, kdo tuto divadelní scénu vymyslel. Doufám, že nebyla hrazena z Česko-německého fondu budoucnosti.“ Kdyby mi skutečně hned po objevu napsal, sotva by zvolil výšeuvedená slova, natož docela přátelský tón.

Jsem přesvědčen, že jsme se oba měli stát terčem mystifikace a že jsme protentokrát paradoxně na stejné lodi. Co by asi následovalo, kdybych naletěl, byl hned ráno spatřen (a vyfotografován!) na místě činu a kdybych navíc na podkladě toho naivního e-mailu neprávem obvinil Josefa Doškáře, že má s artefakty něco společného?

To, že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mně nejdou... V duchu známé poučky mi to připomnělo jisté metody. Už před lety se mnou pánové odpůrci „pomníku nacistů“ čile mailovali pod fingovaným jménem borské pamětnice, aby vypátrali cokoli vhodného k mé diskreditaci v očích veřejnosti (kromě autorství kovbojek nevypátrali nic!) – dokud jsem nezjistil, že ta dáma neexistuje. Rozhlašovali, že jsem jako práskač StB donášel na dva chartisty – dokud jsem nezveřejnil čisté lustrační osvědčení. Kromě toho jejich zlomyslné anonymní vzkazy a útoky v internetových diskuzích taky obvykle začínají uctivým oslovením, vzájemně si přihrávají na smeč a často obsahují křiklavou hrubku (aby bylo případně možné tvrdit „Já bych přece tak školáckou chybu neudělal“).

Nakonec jsem samozřejmě nikam nešel. Případ vyšetřuje policie, ale nemyslím, že na dušičkovou akci najde nějaký paragraf. Bylo to snad pobuřování? Rozbor právníka by mě docela zajímal.

Kolem poledne se mi ozval první novinář...
Dnes už víme, že na figurínách byly nápisy v němčině: Nikdo se nás neptal, zda se chceme narodit jako Němci / Byli jsme také jen lidé / Právo na život patří mezi přední lidská práva / Kdož jste, že se nás odvažujete soudit? / Soud rozhoduje, kdo je vinen / Pravda vždy vítězí / Německý a český nacionalismus by měl skončit ve stejném koši. / Nemáme strach, jsme již mrtví.

Všechno bych taky podepsal. Z jistého úhlu pohledu vytvořili anonymní autoři za hřbitovem uměleckou instalaci, jakýsi happening. Ale vystavit osm strašidel s narážkami na zastřelené, dokonce mezi jejich skutečným a symbolickým hrobem, a navíc v den Památky zesnulých – to je nevhodná a nevkusná provokace. Která má navíc pro mě ve spojení s anonymními vzkazy velmi zvláštní smysl.

Kdo ty artefakty během noci instaloval a čemu to posloužilo? Shrnu hypotetické původce, ke kterým možná připojíte další:
1) Místní kritici zločinů divokého odsunu (Josef Doškář nás označuje jako „nácky“).
2) Stejní „náckové“, ale z Německa.
3) Pachatelem jsem já sám (stařík bez řidičáku!), jak už rozhlašuje Pavel Danys.
4) Přespolní skupina umělců (jako třeba Ztohoven), která ovšem projevila podivuhodný přehled o místních poměrech.
5) Cílená provokace kohosi z okruhu pánů odpůrců „pomníku nacistů“.
Počkáme a uvidíme, co zjistí policie.

Musím se bránit, ačkoli se určitě vyskytnou hlasy, že jsem měl zůstat zticha, aby byl klid. Stejně by nebyl! Nakonec připomenu, že tématem článku jsou dušičkové artefakty za hřbitovem. Vedení města se od nich distancuje a nechalo je odstranit, protože chce předejít rozdmýchávání starých křivd. Pokud se v diskuzi znovu rozhoří „boj o kámen“, nebudu se na něm podílet. O událostech z června 1945 toho bylo od roku 2004 (!) řečeno i napsáno až dost.

O incidentu v různém rozsahu informuje mj. tištěná MFDnes a Právo, ale i Českolipský deník (zde), Novinky.cz (zde), liberecká redakce idnes (zde) nebo České noviny, tj. ČTK (zde).

Na klasické téma: Cui bono?

Komentáře