Debata o hazardu se v Česku do značné míry přesunula na místní úroveň. Místní samosprávy by měly odpovědně zvažovat rozhodnutí v této oblasti. Mohou podstatným způsobem ovlivnit zdravotní stav obyvatel i tamní atmosféru.
Finanční stránka věci
Hazard a s ním často sousedící zastavárny mění charakter celých městských částí. Podstatně klesá faktická cena nemovitostí v těsném sousedství hazardu. Málokdo chce bydlet vedle hazardní provozovny, být rušen opilými a zoufalými hráči a najít ráno vykradené auto. Rizika hazardu pro obec jsou enormní. Kromě kriminality (krádeže, zpronevěry, podvody, loupeže, vydírání) sem patří i bezdomovectví, další sociální problémy a horší kvalita života obyvatel. Kriminalita související s hazardem negativně působí na cestovní ruch a obchod. Podle australské práce výdaje za hazardní hru v určité oblasti pozitivně korelují s tamní kriminalitou (Wheeler a spol., 2008). Navíc klesá kupní síla obyvatelstva. Tím trpí podnikatelé a obchodníci.
Skryté škody
* Jsou zde velká rizika pro děti dospívající. Ti, jak známo, často hazardně hrají v rozporu se zákonem. O tom svědčí např. údaje ze studie ESAPAD (viz tab. 1., Csémy, 2013). Mezi rokem 2007 a 2011 nedošlo v této oblasti k signifikantnímu zlepšení. Existuje jasná souvislost mezi hazardem a zneužíváním alkoholu a drog (Potenza a spol., 2011). Učeň nebo student kvůli hazardu předčasně opustí školu a začne si prostředky na hazard opatřovat ilegálně. Z člověka, který mohl celý život odvádět státu daně, se stal někdo, kdo prostředky odčerpává v důsledku kriminality a vyšší potřeby zdravotní péče.
* Policista, který hazardně hraje, je úplatnější, manažer, který hazardně hraje, se spíše dopustí zpronevěry, hazardní hra u podnikatele často vede ke krachu firmy a zániku pracovních míst.
* O negativním vlivu hazardu na duševní zdraví existuje řada dokladů. Např. obyvatele Las Vegas i návštěvníci tohoto města měli dvojnásobnou sebevražednost v porovnání s běžnou populací. U těch, kdo se z Las Vegas odstěhovali, se riziko sebevraždy snížilo (Wray a spol., 2008).
* Park a spol. (2010) v rozsáhlé studii zjistili, že patologické hráčství je spojeno se signifikantně vyšším rizikem zneužíváním psychoaktivních látek, depresí, úzkostných stavů a sebevražd. Rømer Thomsen a spol. (2009) konstatují, že intenzita s jakou se zkoumané osoby věnovaly hazardním automatům, korelovala s mírou depresivní symptomatologie. Další informace týkající se rizik hazardu viz Nešpor a spol. (2011).
* Vzhledem k chronickému stresu se obvykle zhoršuje i zdravotní stav nejbližších příbuzných. To je také velmi drahá záležitost.
Legální hazard zvyšuje riziko ilegálního hazardu
Existují tvrdá data o tom, že osoby mladší 18 let provozují nelegální hazard na automatech v legálních hernách. Zákaz hazardu nezvýší majetkovou kriminalitu v určité oblasti, ale sníží. O tom ostatně svědčí zkušenosti z Norska, kde po plošném zákazu hazardních automatů nedošlo k nárůstu ilegálního hazardu, ale míra problémů působených hazardem se naopak snížila (Lund 2009).
Hazard a sport
Neprokázalo se, že by sport u dospívající snižoval riziko zneužívání alkoholu a drog. Některé sportovní disciplíny, jako fotbal, toto riziko naopak zvyšují. To souvisí s provázaností fotbalu s alkoholem a hazardem a jeho sociálním kontextem. Tento kontext převažuje nad pozitivním efektem fyzické aktivity (Nešpor a Csémy, 2013). Hazard je spojen s vyšším rizikem zneužívání drog i alkoholu. Často zmiňované peníze z hazardu pro sport jsou z hlediska prevence škod působených návykovými riziky používány bezúčelně nebo kontraproduktivně.
Poznámka k rozšířenosti patologického hráčství
Usuzovat na počet patologických hráčů podle počtu léčených je absurdní. Většina patologických hráčů z různých důvodů odbornou pomoc nevyhledá. K těmto důvodům patří stud, neinformovanost, finanční překážky nebo rezignace. Navíc je třeba uvážit, že vážné komplikace v životě jedince i jeho okolí vyvolává nejen patologické, ale i problémové hazardní hráčství. Z těchto důvodů nabízíme na www.drnespor.eu volně ke stažení příručku „Už jsem prohrál dost“ (Nešpor, 2006) i další svépomocné materiály.
Tab. 1. Hraní na hazardních automatech podle pohlaví (Csémy, 2013). Mezi rokem 2007 a 2011 neexistuje statisticky významný rozdíl.
|
|
ESPAD 2007 (N=3901) |
ESPAD 2011 (N=3913) |
||||
|
|
Celý vzorek |
Chlapci |
Dívky |
Celý vzorek |
Chlapci |
Dívky |
|
Nikdy |
88,6 |
83,5 |
93,3 |
90,4 |
85,0 |
95,6 |
|
Několikrát za rok |
7,8 |
10,6 |
5,3 |
6,5 |
10,0 |
3,2 |
|
1x-2x za měsíc |
2,2 |
3,5 |
1,0 |
1,6 |
2,6 |
0,5 |
|
1x týdně a častěji |
1,4 |
2,4 |
0,4 |
1,5 |
2,4 |
0,7 |
Literatura
Csémy L. ESPAD - Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Nepublikovaná data z let 2007 a 2011, zpracováno 2013.
Lund I. Gambling behaviour and the prevalence of gambling problems in adult EGM gamblers when EGMs are banned. A natural experiment. J Gambl Stud. 2009;25(2):215-25.
Nešpor K. Už jsem prohrál dost. Praha: Sportpropag 2006; 130. Na adrese www.drnespor eu je volně aktualizovaná verze této publikace.
Nešpor K. a spol. Jak překonat hazard. Praha: Portál 2011; 159.
Nešpor K, Csémy L. Těsná aktivita a návykové nemoci: překvapivá zjištění. Čes-slov Pediat 2013; 68(1):57-60.
Park S, Cho MJ, Jeon HJ, Lee HW, Bae JN, Park JI, Sohn JH, Lee YR, Lee JY, Hong JP. Prevalence, clinical correlations, comorbidities, and suicidal tendencies in pathological Korean gamblers: results from the Korean Epidemiologic Catchment Area Study. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol. 2010;45(6):621-9.
PotenzaMN, Wareham JD, Steinberg MA, Rugle L, Cavallo DA, Krishnan-Sarin S, Desai RA. Correlates of at-risk/problem internet gambling in adolescents. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry. 2011;50(2):150-159.
Rømer Thomsen K, Callesen MB, Linnet J, Kringelbach ML, Møller A. Severity of gambling is associated with severity of depressive symptoms in pathological gamblers. Behav Pharmacol. 2009;20(5-6):527-36.
Wheeler SA, Round DK, Sarre S, O’Neil M. The Influence of Gaming Expenditure on Crime Rates in South Australia: A Local Area Empirical Investigation. Journal of Gambling Studies 2008; 24(1):1-12.,
Wray M, Miller M, Gurvey J, Carroll J, Kawachi I. Leaving Las Vegas: Exposure to Las Vegas and risk of suicide. Soc Sci Med. 2008;67(11):1882-8.
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
PhDr. Ladislav Csémy.