V loňském roce oslavila českolipská vlastivěda 80 let od vydání prvního čísla vlastivědného časopisu Bezděz s podtitulem Přehled kulturních a přírodních poměrů severních Čech a Lužice. Časopis vydával Český muzejní spolek pro kraj Českolipský, jehož činnost byla však v roce 1938 zastavena.
Druhá světová válka a okupace Československa byla limitující nejen pro českou, ale i německou vlastivědnou práci na Českolipsku s její více než šedesátiletou tradicí. Labutí písní české vlastivědy zde bylo vydání posledního desátého ročníku časopisu Bezděz v letech 1947–1948.
Následující období komunistické totality vlastivědné, spolkové a publikační činnosti nepřálo. Teprve po dvaceti letech v roce 1967 byl zásluhou manželů Vojtíškových založen Klub přátel muzea, který začal od roku 1968 vyvíjet přednáškovou, zájezdovou a společenskou činnost. Ne však nadlouho. Po pěti letech byla činnost klubu vlivem normalizace utlumena a teprve v roce 1986 se ji podařilo obnovit.
Badatelé však stále postrádali možnost publikování výsledků své výzkumné činnosti, jak z oblasti společenskovědní, tak i přírodovědné. Od roku 1975 sice nepravidelně vycházel sborník Českolipsko literární, ten však svým literárně vědním zaměřením nevyhovoval pro široké pole badatelů. Proto se 17. listopadu 1988 sešla z iniciativy Miloslava Sovadiny v badatelně okresního archivu skupina tehdy mladých badatelů a rozhodla se vydávat vlastivědný sborník s názvem, jímž symbolicky navázala na předválečný vlastivědný časopis Bezděz. První číslo vyšlo po překonání obtíží finančního rázu s vročením 1990 a teprve 28. května 1991 byly stanovy nově ustaveného vydavatele Bezdězu - Vlastivědného spolku Českolipska – schváleny ministerstvem vnitra. Od tohoto data se odvíjí letošní 20. výročí ustavení VSČ. Předsedou byl zvolen ing. Jaroslav Panáček, jednatelem Miloslav Sovadina, který zároveň začal vykonávat funkci výkonného redaktora sborníku. Problémy s finančním zajištěním sborníku způsobily, že další číslo vyšlo až v roce 1994.
Bohatá a úspěšná činnost obnoveného Klubu přátel muzea pod vedením Ladislava Smejkala a vydavatelská činnost Vlastivědného spolku Českolipska vyústila v roce 1997 ve spojení obou vlastivědných sdružení, které od té doby pracují pod zkratkou VSČ-KPM. Spolek má v současné době 156 členů a je bez nadsázky záštitou veškeré vlastivědné práce v českolipském regionu. Od roku 2009 se na řízení činnosti spolku podílí výbor ve složení: Ing. Jaroslav Panáček, předseda, Ladislav Smejkal, organizace a koordinace činnosti KPM, Milada Heráková, jednatelka a spolupráce s KPM, Olga Sykáčková, pokladní, a Jaroslava Jarolímková, členka výboru, zajišťující kontakt se členy spolku a distribuci Bezdězu.
Vydávání Bezdězu bylo od roku 1998 finančně zajištěno smlouvou tří institucí, které se na něm podílejí – Vlastivědného muzea a galerie (tehdy ještě Okresního vlastivědného muzea), Státního okresního archivu a Vlastivědného spolku Českolipska. Sborník získal pravidelnou roční periodicitu, takže každý rok na přelomu června a července dostávají zájemci o historii a přírodovědu Českolipska do rukou sborník, který svou náročností uspokojí jak odborníky, tak i laiky. Od založení až do 14. čísla v roce 2005 obětavě redigoval sborník Bezděz Miloslav Sovadina, který pak předal tuto práci nadanému mladému archiváři Mgr. Petru Gajdošíkovi, pod jehož péčí vyšly sborníky č. 15–17. Po odchodu obou těchto obětavých pracovníků z České Lípy na Moravu v roce 2008 převzal úlohu výkonného redaktora předseda spolku ing. Jaroslav Panáček, který v současné době vede redakční radu ve složení: Mgr. Martin Aschenbrenner, PhDr. Jana Blažková, Doc. PhDr. František Gabriel, Ph.D., RNDr. Miroslav Honců, RNDr. Petr Kühn, Mgr. Michal Rádl, Ladislav Smejkal a Ing. Zdeněk Vitáček.
V současné době se dokončují přípravy na vydání 20. čísla sborníku Bezděz, takže již známe jeho budoucí obsah a můžeme bilancovat. V dosud vydaných dvaceti svazcích Bezdězu se těšila v oboru historických a společenských věd největší pozornosti témata dějin měst (zejména České Lípy) a hradů, značná pozornost byla věnována též českolipskému muzejnictví a vlastivědnému bádání a pochopitelně i sklářství. Stranou ale nezůstaly ani nejnovější dějiny po roce 1945, hospodářské dějiny (zejména těžba rud) a archeologie. Menší pozornost byla věnována dějinám umění, náboženským dějinám nebo obecně etnografii. V oboru přírodních věd se nejvíce publikovaných článků týká zoologie, botaniky, méně již geologie. Z teritoriálního hlediska jsou nejlépe probádaným územím Lužické hory a bývalý vojenský újezd Ralsko. Oběma územím byla věnována monotématická čísla Bezdězu 4/1996 a 5/1997. V uplynulých dvaceti letech bylo v Bezdězu publikováno celkem 395 článků, materiálů, drobností a zpráv, z toho 254 ze společenských a historických věd a 141 z přírodních věd. V letošním roce připravuje redakční rada vydání podrobné bibliografie všech dvaceti ročníků Bezdězu.
Vlastivědný spolek Českolipska a jeho sborník Bezděz tak během uplynulých dvaceti let významně přispěl k historickému a přírodovědnému poznání regionu a stal se významnou součástí kulturního života Českolipska.
Aktuální informace o Vlastivědném spolku Českolipska – Klubu přátel muzea a sborníku Bezděz naleznete na internetové adrese
www.vsc-kpm.cz