V sobotu 7. března 2015 byla ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě zahájena výstava s názvem Matice česká. Dvousloví nám připomíná školní léta.
Matice česká byla založena v roce 1831. Slovo matica značí v srbochorvatštině včelí královna a zakladatel František Palacký měl vizi, že tak jako pilné včely přinášejí potravu do úlu, tak i členové, platící nemalý peněžní obnos, přispějí na vydávání českých knih a podporu českého jazyka. Tato myšlenka se setkala s velkým ohlasem. Zájem byl hlavně ve městech, přihlásili se učitelé, lékaři, kněží, nižší úředníci a zejména studenti, ze kterých se později stali právníci a lékaři. Ale nesmíme si myslet, že to bylo tak jednoduché.
V době Metternichova kancléřství (1821-1848) to nebylo žádoucí, navíc v Časopise Národního muzea byli členové pravidelně zveřejňováni. Přesto bylo členů dostatek. Atmosféra národního obrození a upřímné vlastenectví Čechů bylo silnější a překonalo strach z represí. Odměnou členům Matice české, mezi kterými byli Josef Jungmann, Božena Němcová, Václav Hanka, Jan Evangelista Purkyně, Alois Jirásek, Zikmund Winter a později např. Václav Havel, byl výtisk každé vydané knihy.
Stěžejní činností Matice české bylo a dodnes je vydávání knih a časopisů. V edicích vycházely soudobé vědecké práce, krásná literatura, staročeské literární památky, překlady světové literatury, slovníky a encyklopedie. Mnohé jsou nám známé: Pětidílný slovník česko-německý od Josefa Jungmanna, Slovanské starožitnosti od P. J. Šafaříka, překlady Shakespearových dramat (vyšlo jich celkem 37). V roce 1832 se Matice česká ujala vydávání Časopisu Národního muzea (začal vycházet v roce 1827 a vychází dodnes). Další člen Matice české Jan Evangelista Purkyně začal v roce 1853 redigovat časopis Živa a i ten vychází dodnes. Během 19. století se stala Matice česká největším českým nakladatelstvím.
Matice česká působí již více jak 180 let. Má za sebou těžká období, která ale dokázala překonat, aniž by se zpronevěřila svému poslání, a udržela si původní vizi zakladatele Františka Palackého, totiž propagovat českou literární činnost a její osobnosti. Ihned po vzniku řešila aktuální úkol té doby - zavádět češtinu do škol. V současnosti, kdy vystupuje pod sekcí Společnost Národního muzea, pořádá přednášky, besedy, vycházky, výlety, komentované prohlídky výstav. Zaměřila se na spolupráci s městy a obcemi různých regionů, ve kterých se snaží na místech působení českých literátů instalovat informační tabule. Ta byla instalovaná i ve Sloupu v Čechách a připomíná zdejšího rodáka F. B. Mikovce. Matice česká se finančně podílí na restaurování sbírkových předmětů v Národním muzeu a také pomáhá při realizaci literárních expozic v muzeích.
Na výstavě, která potrvá do 19. dubna, se můžeme o historii Matice české dočíst hodně zajímavého. Můžeme si prohlédnout první vydání knih i současnou produkci. Výstava nabízí ukázku informačních tabulí českých literátů umístěných v různých regionech. Součástí výstavy je i ukázka dvou historických panelů Českého muzea v Zákupech z roku 1936.