Před 100 lety začínal třetí rok Velké války. Mnozí oplakávali svoje syny, manžely a kamarády, naprostá většina rodin byla zchudlých. Už dávno opadlo bojové nadšení a pocit dobrodružství z počátku války, které mnozí pocítili v polovině roku 1914. Vojáci i civilní obyvatelé zažívali ponorkovou nemoc z beznaděje a nedohledna brzkého konce války.
Válka to byla vyčkávací, prožitá v zákopech za pálení slunce, prudkého deště, sněhových vichřic, bláta a zimy. Nudu a nicnedělání zaháněli mnozí vojáci psaním korespondenčních lístků svým blízkým, ve kterých vyjadřovali obavy o jejich zdraví a životy. Někteří si zapisovali události všedního dne a vzpomínky na bezstarostné mírové časy. Tyto zápisníky plné fotografií a došlých pohlednic byly jejich jediným poutem s domovem. Dodnes je uchovávají jejich potomci, některé se nacházejí v muzeích a archivech a jsou cenným dokladem každodenního života prostých vojáků i jejich příbuzných té doby.
Po válce, která tolik změnila svět i myšlení lidí a zasáhla takřka každou rodinu, byla vystavena spousta jednoduchých i honosných památníků. Stály skoro v každém městě i vesnici u kostelů, na hřbitovech, náměstích. Jejich osudy jsou různé. Mnohé, zejména v pohraničí, zanikly po roce 1945 - byly cíleně zbourané. Pouze některé se zachovaly na fotografiích a pohlednicích. Na výstavě můžeme vidět zaniklé památníky ze Starých Splavů, Sloupu v Čechách, Mařenic, Zákup, Bohatic.
Na jiných památnících byla odstraněna jména a nahrazena nic neříkajícími větami připomínajícími oběti obou válek minulého století. Takto „upravené“ pomníky byly např. v Oknech nebo Zahrádkách.
Na některých místech stojí původní památníky, které byly a jsou dodnes udržované. Najdeme je např. v Novém Oldřichově, Dolním Prysku, Mistrovácích a Polevsku.
A některé zpustlé ale nezbourané památníky byly po roce 1989 zrestaurované do původního stavu nebo vkusně upravené. V našem regionu se takový památník nachází např. v Ralsku, Kamenickém Šenově nebo Doksech.
Zajímavou historii má památník Velké války v České Lípě. Byl postaven v roce 1923 u kostela sv. Kříže a spojoval ve složitých 30. letech minulého století Čechy a Němce. Místní smíšení obyvatelé jeden den v roce zapomněli na rozbroje a šarvátky a na Bílou sobotu zde uctili památku padlých.
Ve stejném roce vznikl i památník v Mimoni, ke kterému bylo vytvořeno tablo padlých vojáků.
Výstava je doplněna dvěma náhrobními deskami a tyto exponáty nejvíce poukazují na krutost válek. Patří rodině Krombholzových. Otec August padl v 1. světové válce a jeho syn Franz v té druhé.
Pestrá historie památníků, jejich ničení, přepisování, ale také udržování a restaurování nás nutí k zamyšlení se nad krutostí války, překrucováním dějin, vymazáváním historické paměti, jejíž návrat je složitý a mnohdy nevratný.
Výstavu v Maštálkové síní Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě můžete navštívit do 18. září 2016.