V novém románu kanadského spisovatele Yanna Martela (Pí a jeho život, Fakta v pozadí případu Roccamatiových z Helsinek) opět nacházíme zvířata. Osud oslice a vřešťana odkrývá nedávnou historii lidstva i jednotlivců.
Nejznámější současný kanadský spisovatel Yann Martel opět obsadil do nového románu zvířata. Tentokrát ovšem s jasným úmyslem – přivést čtenáře k procítěnému lidství. Henry, hlavní postava, je spisovatel, jenž hledá jinou (tzn. ne faktografickou) formu psaní o holocaustu. Shodou okolností poznává jiného Henryho, preparátora zvířat, který už čtyřicet let tvoří divadelní hru se stejným tématem. Henry dramatik je obklopen zvířaty preparovanými, zastavenými v čase, ovšem hlavními postavami jeho hry jsou zvířata živá - oslice Beatrice a vřešťan Vergilius. Dva nerozluční přátelé, kteří se snaží smířit s osudem, jehož vývoj nemohli ovlivnit. Martel jednak prostřednictvím zvířat (jejichž utrpení občas probouzí city snáze než utprení lidské) a také prostřednictvím konkrétních jednotlivců podává vlastní pohled na problematiku holocaustu. Výsledné hrůzy holocaustu jsou omračující a nepochopitelné, ale skládají se z jednotlivých vláken, které jsou ve vývoji událostí neméně důležité. Beatrice a Vergilius nutí k přemýšlení.
Yann Martel
Beatrice a Vergilius
Argo, 2011