„Již podruhé jsme se vydali na hranice krajů, vloni jsme poznávali Semilsko a Trutnovsko, nyní na opačném konci zase Českolipsko, Děčínsko a Litoměřicko. Je to velmi účinná možnost, která se nám vloni osvědčila, jak se seznámit s problémy obyvatel žijících na kraji krajů, jak se osobně poznat, navázat kontakty i trochu propagovat turistiku a cestovní ruch v těchto oblastech,“ uvedl Petr Skokan, kterého na cestě doprovázeli statutární náměstek hejtmana Karel Dolejší, radní Vít Příkaský a krajská zastupitelka a starostka České Lípy Hana Moudrá.
„Postupně jsme na naší straně zavítali do Dubé, Tuhaně, Blíževedel, Kravař, Stvolínek, Žandova, Horní Police, Stružnice, Horní Libchavy, Volfartic, Nového Oldřichova a Kamenického Šenova. Druhý den jsme projeli sousední města a obce - Česká Kamenice, Markvartice, Horní Habartice, Dolní Habartice, Benešov nad Ploučnicí, Františkov nad Ploučnicí, Valkeřice, Verneřice, Lovečkovice. Cestu jsme zakončili ve starobylém Úštěku, kde jsme spolu s kolegou Šulcem prošli i „peklem“ v místním Čertově muzeu,“ doplnil s úsměvem.
Stejně jako vloni se ukázalo, že v navštívených obcích je mnoho zajímavých kulturních a přírodních památek, které stojí návštěvníkům kraje za pozornost (na straně liberecké např. Autocamp Nedamov v Dubé, výstava ornátů v Kravařích, motoristické muzeum v Žandově, kostel v Horní Polici, Hasičské muzeum v Novém Oldřichově, Panská skála neboli Varhany a sklářské muzeum v Kamenickém Šenově a další. Na straně ústecké zase stojí za pozornost třeba poutní kostel v České Kamenici, koupaliště v Benešově nad Ploučnicí, Bobří soutěska ve Verneřicích či židovská synagoga v Úštěku.
Hejtmani symbolicky zahájili práce na muzejní železniční trati
„Také jsme mimo jiné diskutovali s občany Volfartic o možnostech získání peněz z fondů Evropské unie na kanalizaci, o možnostech záchrany historických staveb a společně s ústeckým hejtmanem a zástupci Klubu železničních cestovatelů slavnostně a symbolicky zahájili rekonstrukci muzejní železniční trati mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem,“ připomněl liberecký hejtman s tím, že od předsedy sdružení Romana Hrůzy se dozvěděl potěšující informaci, že oblíbené historické motoráčky by se tu měly rozjet v květnu 2009 a jezdit v průběhu letních prázdnin.
Na všechny účastníky putování velice zapůsobilo přátelské setkání s arciděkanem Josefem Stejskalem, který působí v Horní Polici již 54 let. V přítomnosti starostky obce mu hejtman Petr Skokan předal na znamení úcty a uznání na památku knihu Čarovné bylinky.
Velké diskuse vedli hejtmani a radní se starostkou Janou Kušnerikovou na zchátralém zámku ve Stvolínkách a starostou Horní Libchavy o tomtéž problému v jejich obci. Zámek ve Stvolínkách vznikl v letech 1655 až 1664 na místě gotické tvrzi a starší renezanční stavby (1668), jedná se o čtyřkřídlou budovu se zajímavým hospodářským polopatrem, kterou nechal vystavět biskup Schleinitz jako letní biskupskou rezidenci. V polovině 19. století byla budova upravena na jezuitský seminář. Počátkem 20.století sloužila jako letovisko pro děti z Litoměřic, později zde měl pobočku archiv z České Lípy. V současnosti je zámek prázdný a chátrá. Součástí zámku je rozsáhlý zámecký park původně navržený ve francouzském stylu, patřila k němu dančí obora a součástí byla zahrada, která vznikla zasypáním hradního příkopu. V zámeckém parku byla v roce 2002 z finanční dotace provedena údržba.
„Bohužel jsme se zatím nedohodli s litoměřickou arcidiecézí, které objekt zámku patří. Jednání se protahují,“ uvedla Jana Kušneříková.
Zámek v Horní Libchavě z roku 1574, který si zachoval původní renesanční ráz, získala obec Horní Libchava v devadesátých letech minulého století do svého vlastnictví. Od roku 1653 bylo libchavské panství přiřknuto maltézskému řádu, kterému patřilo až do vzniku samotného Československa. Poté bylo panství prodáno.V roce 1930 statek o rozloze přes 700 ha i se zámkem získala Severočeská stromovka, rodinná akciová společnost. Za okupace byly v zámku zřízeny ubytovny pro Říšskou pracovní službu. V letech 1943 - 45 patřil zámek k hospodářství SS, zvanému Malta.
„Jeden historický objekt v sousedství zámku se nám už podařilo prodat a nový majitel zde chce vybudovat ubytovací zařízení a také jakési Mini zoo s tuzemskými zvířaty,“ řekl Pavel Černý.
„Žel, objekt zámku, za který chceme pouhých pět miliónů korun, zatím kupce nemá. Těžce se hledá pro historickou stavbu účelné využití,“ poznamenal.
„Je vidět, že když se obec s církví dohodnou, je alespoň nějaká šance, že tyto historické objekty získají uplatnění a využití. V Horní Libchavě jsou již o hodně dál než ve Stvolínkách,“ podotkl Petr Skokan a připomněl návštěvu obce Kravaře, kde je starosta Vít Vomáčka upozornil, že z podobného zchátralého objektu fary tu budují startovací byty.
„Kravaře mají navíc nádhernou sbírku církevních ornátů v nádherném kostele Narození Panny Marie. Je jich tu zatím jedenadvacet a stále přibývají. Opravdu stojí za prohlídku,“ dodal s tím, že návštěvníkům doporučuje i návštěvu Vísecké rychty, která svými rozměry (33x17x28m) je největším roubeným stavením v Čechách. Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, pod které rychta patří, tu otevřelo expozici věnovanou lidové architektuře a bydlení v severních Čechách.
Starostku v Novém Oldřichově volili občané, získal nejvíce hlasů
Obě delegace také pozdravily takřka kompletní zastupitelstvo v Novém Oldřichově vedené starostkou Marcelou Novotnou, která představila místní hasičské muzeum. Namátkou si hosté prohlédli například dřevěnou čtyřkolovou ruční stříkačku z roku 1764, snad nejstarší, která je u nás k vidění. Dále kolový koňmi tažený žebřík Magirus s dostupnou výškou 24 m z roku 1900, sanitku Renault z dvacátých let uplynulého století, nesoucí označení RAF, protože si ji vypůjčili filmaři pro natáčení Svěrákova Tmavomodrého světa a mnoho dalších.
„Muzeum mě samozřejmě zaujalo, protože k hasičům, profesionálním a hlavně dobrovolným, mám dlouhodobě vřelý vztah a jejich práci uznávám a podporuji. Co však bylo pro mne velký překvapením, byl způsob volby zastupitelstva v Novém Oldřichově. Každý kandidoval sám za sebe a ten který získal nejvíce hlasů, se stal automaticky starostou, respektive v tomto případě starostkou, a podle získaných bodů a pak členem zastupitelstva, “ popsal netradiční způsob volby hejtman.
Prudký déšť sice zmařil návštěvu Panské skály či Varhan na Práchni nedaleko Kamenického Šenova, ale návštěva místního sklářského muzea mnohé nahradila. Starosta a krajský zastupitel Ota Raiter spolu s místostarostou Jiřím Vičanem a ředitelkou muzea Helenou Braunovou stručně nastínili historii i současnost muzea a zdůraznili zejména jeho a budoucnost, kdy se mezi vystavenými exponáty objevují i zajímavé maturitní práce studentů místní, možná nejstarší sklářské školy ve střední Evropě.
„Byl to krásný zážitek poznávat zajímavé lidi a mnohdy neznámá místa našeho Libereckého kraje. Naše poznávací, ale hlavně přátelská jízda pro mne znamenala navázání osobních kontaktů, které mnohdy ve spěchu času chybí. Nechceme, aby lidé žijící na kraji kraje měli dojem, že jsou i na okraji zájmu. Potkal jsem skvělé lidi, třeba manžele Surovcovy ve Stružnici, kteří mají vynikající soukromé arboretum. Viděl jsem neznámá místa, která si zaslouží pozornost pracovníků v cestovním ruchu a sledoval jsem i kontakty obcí, které sice leží v jiných krajích, ale mají mnoho společného a dobře spolu spolupracují,“ řekl na závěrečné společné večeři se starosty navštívených obcí po prvním dni putování liberecký hejtman.
V Úštěku mají veselé Čertovy sklepy
Druhý den vedla cesta autoveteránů po obcích Ústeckého kraje, mezi mnohými pamětihodnostmi zaujaly hejtmany a další hosty mimo jiné navíc úctyhodně rekonstruovaná synagoga a také nově otevřené Čertovy či Pekelné sklepy v Úštěku, jejichž návštěvou celá anabáze či spanilá jízda hejtmanů zakončila.
„Škoda, že jsme s těmito společnými jízdami nezačali dříve, ukazuje se, že jsou velice poučné a pro všechny přínosné. Děkuji všem, kteří toto putování připravili,“ prohlásil na závěrečném společném obědě s představiteli navštívených obcí Ústeckého kraje hejtman Jiří Šulc.
„Potvrdila naše zkušenost z loňského roku, že i zdánlivě nezajímavá nebo odlehlá místa našeho kraje mají návštěvníkům mnoho co nabídnout a že zde žijí výborní, pracovití a skromní lidé, kteří si zaslouží naší pozornost“ dodal Petr Skokan s tím, že historické vozy zapůjčené z Automuzea ve Vratislavicích n.N., jež měly za volantem Jiřího Hladíka (Triumph Spitfire IV) a Ingo Schmida (Tatra z roku 1930) všechny účastníky svezly spolehlivě a bez nehod.