Devátým místem, které navštívila kapela Chinaski se svojí show, byla Tipsport aréna v Liberci. Ta se již dlouhou dobu před začátkem koncertu začala plnit natěšenými fanoušky a výsledkem bylo pouze pár volných míst na tribunách i na ploše.
Před vypuknutím koncertu se fanoušci prozatím bavili interaktivní scénou. Každý, kdo měl mobilní přístroj vybaven funkcí bluetooth, si mohl zdarma do svého telefonu stáhnout obrázky nebo vyzvánění Chinasek, či naopak poslat vlastní fotky na obrazovky vedle pódia.
Daleko radši bych se ale věnoval spíše hudební stránce, takže směle do toho. Něco málo po osmé hodině na pódium doslova vtrhla slovenská předkapela Desmond. Ta nám předvedla několik rockových písní z alba Kyvadlo, ale také pár starších songů. Nicméně, dle mého názoru, úkol rozproudit diváky se jim moc nevydařil. Zmrazení přišlo v podobě násilného roztleskávání diváků snad v každé písni a skutečně hodně podlézavé komentáře zpěváka. Burcovat lidi k většímu potlesku stylem „Jsme přece dobří, tak tleskejte…“, to se na koncert nehodí. Jediné, co většinu diváků přimělo k výraznějšímu pohybu, byl sólový výkon bubeníka. Ani zdaleka to však nemohlo ukojit ucho posluchače, který někdy slyšel nahrávky uskupení Jumping Drums, takže i toto vystoupení mě nechalo téměř chladným.
Asi po hodinovém zahřívacím kole skupiny Desmond přišel na řadu ten pravý hřeb večera. Celá scéna se rozrostla na několikapatrové pódium a za skutečně hlasitého aplausu celé haly jsme byli svědky naprosto strhujícího intra. Do pozadí se vysunula široká obrazovka, která se v mžiku rozzářila do červena a nastoupili před ní všichni členové kapely Chinaski. Díky oslňující červené jsme však viděli pouze siluety umělců a diváci byli nadšení. Celý úvod dával znamení, že koncert bude skutečná show.
O rozehřátí, které nezvládla slovenská kapela, se během prvního setu písní postarali sami kluci z Chinasek. Začali třemi songy z nového alba, aby houstnoucí atmosféru znásobili energickou peckou Vedoucí.
Na obě obrazovky podél pódia i na projekci za kapelou se promítaly videoklipy a různé hlášky. S téměř každou písničkou připravila kapela nějaké překvapení. Ať už hudebníci hráli barevnými „light-sticky“ na tělesa připomínající popelnice, nebo trumpetista zmizel ze scény, aby se po chvíli objevil na druhé straně arény a hrál od zvukařů, diváci se nesmírně bavili.
Nová deska obsahuje 14 písní, na koncertě jich kapela zahrála 11. Diváci si jejich poslech dokázali vychutnat, ovšem nejvíce se logicky bavili při starších hitech. Zpívalo se při písničkách jako 1970, kdy se trefně číslice nad pódiem 07, označující název turné, přeskupily na oněch 70. Úspěch slavil Kutil, Drobná paralela, Strojvůdce, Můj svět a další. Největší překvapení, které rozzářilo zejména spoustu dětí, byl snášející se umělý sníh po celé aréně při písničce Vrchlabí.
Samozřejmě, že si na závěr fanoušci vytleskali i několik přídavků. Ten první z nich se překvapivě opět odehrál na akustickém pódiu u zvukařů, kdy si všichni zanotovali známou 1. signální, doprovázenou na akustické kytary, a také písničku Zrcátko. Celkové finále se však opět odehrálo na hlavním pódiu a celé turné uzavřel song Vinárna U Valdštejna s proslulým vulgárním refrénem.
Celý koncert jsem si samozřejmě užil, ovšem v závěru recenze budu poměrně kritický. Jak snad celý tento článek odtajnil, koncert byl skutečnou show. Ovšem na můj vkus se jednalo o přehnanou, drahou a megalomanskou záležitost. Představte si situaci z koncertu, kdy vysoko nad hudebníky visí čtyři velké plazmové televize. Tyto televize se spustí v průběhu koncertu během dvou písniček, přehrají se na nich dva videoklipy, a poté opět nenávratně zmizí kdesi nahoře. V takovýchto vymoženostech skutečně nevidím opodstatnění a přišly mi naprosto zbytečné. Dojem mi také zkazila tanečnice (údajně studentka DAMU), která nejprve svůdně tančila v pozadí, ovšem během koncertu sestoupila na hlavní pódium a motala se mezi hudebníky s kamerou, snímala jejich tváře a vytvořila tak nechtěný rušivý element.
Abych to shrnul celé ještě jednou, myslím si, že kapela neoslovila tolik svojí muzikou, jako svojí přemrštěnou show. Ovšem i to samozřejmě patří do kategorie populární hudby. Bohužel, koncert jsem si ani zdaleka neužil tolik, jako jejich vystoupení v rámci festivalu Benátská Noc před dvěma lety. Na druhou stranu chválím brilantní a křišťálový zvuk, nicméně celý koncert (včetně zahřívacího kola předkapely) ode mě stěží získává pomyslné tři hvězdičky z pěti.
