Právě vyšla kniha o Antonu Krombholzovi

Archiv
Verze pro tisk |

O období, které se v historiografii často označuje jako „doba předbřeznová“ (tj. období před revolucí v roce 1848) se v širší veřejnosti moc neví. Obvykle mají lidé tuto dobu spojenou jen s obecnými představami o prvním rozmachu průmyslu či s národně-obrozeneckými tendencemi ve společnosti. O vlastní regionální historii ale panuje mizivé povědomí a týká se to i většiny regionálních osobností. Farář a pedagog Anton Krombholz je jednou z nejvýraznějších českolipských postav první poloviny 19. století. Ač zde nepůsobil celoživotně, ale „jen“ necelých třicet let, zanechal za sebou velké dílo. Rodák z Dolní Police u Žandova na sebe upozornil už během studií na pražské univerzitě, kde se stal oddaným žákem a stoupencem Bernarda Bolzana, představitele reformního osvícenského myšlení v prostředí katolické církve. Po studiích se Krombholz vrátil na sever Čech a nastoupil jako profesor v litoměřickém kněžském semináři, kde brzy vznikla „reformní skupina“ studentů a profesorů. Na zásah z vyšších míst byla ale brzy rozpuštěna a Krombholz byl donucen ze semináře odejít. V roce 1820 přijal místo faráře a děkana na uprázdněné faře v České Lípě.


Podle svých vzpomínek přišel do města, které bylo značně zdevastované. Nešlo jen o nedávné požáry (1797 a 1820), kterým padlo za oběť několik set domů, mimo jiné i hlavní farní kostel, budova děkanství a školy (Krombholz o svém příjezdu píše: „…asi polovina domů byla znovu částečně vystavěna a zastřešena. Ostatní ještě ležely v troskách a ulice byly ještě plné ohořelých sutin.“). Vedle toho Krombholz brzy poznal i špatný morální stav obyvatelstva, který popisuje slovy jako „přemrštěná světská poživačnost a hýřivost…“ nebo „místo aby se modlili, mluví mezi sebou navzájem o světských záležitostech a vykládají si novinky.“ Do hlavní českolipské školy navíc odmítali obyvatelé posílat své děti, vcelku běžné bylo zaměstnávání dětí v místních továrnách. Krombholz stihl za 28 let svého působení v České Lípě znovu vydobýt respekt obyvatel ke škole a vzdělání, založil chudobinec, starobinec, dětský útulek, jeho pedagogické aktivity a řada úspěchů v této oblasti jej dovedly až ke jmenování vícerektorem českolipského gymnázia a školským inspektorem českolipského okresu. Krombholz se stal brzy nepřehlédnutelnou osobností a při správních reformách v roce 1848 byl jmenován poradcem ministerstva školství ve Vídni, kam také z České Lípy odešel.


Nově vydaná kniha Kamily Veverkové „Dílo Antona Krombholze a jeho význam pro reformní teologické myšlení v Čechách“, přibližuje osobnost Antona Krombholze po všech stránkách jako všestranného kněze, který smysl své práce neviděl jen v teologické oblasti, ale i v praktické činnosti na poli školství a charity. Autorka pamatuje na biografické detaily, přibližuje Krombholzovy osudy od dětství až po završení jeho kariéry na na ministerstvu školství ve Vídni. Podstatnou částí knihy je autorčin rozbor Krombholzova literárního díla, které tvoří jak řada kázání, tak i proslovy k různým příležitostem, odborné stati k problematice školství nebo málo zmapovaná novinářská aktivita. Kniha přináší přehled literatury vztahující se k Antonu Krombholzovi (bohužel není úplný a chybí i některé archivní prameny, o jejichž existenci se ví), je opatřena rejstříkem i řadou poznámek a odkazů. I přesto, že českolipskému období Krombholzova života je zde věnováno asi jen 15 stran (nabitých ovšem informacemi nejen o Krombholzovi, ale i o tehdejším společenském a kulturním životě České Lípy), hezky vypravená vázaná publikace bezesporu přispívá k málo známým stránkám českolipských dějin. Zájemci o historii České Lípy by ji neměli opomenout.


Kamila Veverková


Dílo Antona Krombholze a jeho význam pro reformní teologické myšlení v Čechách


Nakladatelství L. Marek Brno 2004


228 stran


ISBN 80-86263-47-9


Nahoru