Setkal jsem se s prvorepublikovými překlady z řečtiny nebo z latiny, ale i s originální vědeckou tvorbou. Když jsem to srovnával s gymnáziem, jak jsem ho zažil jako student já, přišlo mi téměř nepochopitelné. No a teď se mi poštěstilo pracovat na gymnáziu českolipském, kde přinejmenším dva lidé vydávají knihy.
Kromě slavného Milana Bárty je to také učitel dějepisu a českého jazyka Martin Aschenbrenner, který nedávno vydal velmi povedený historický spisek Poslední Habsburkové na Zákupsku.
M. Aschenbrenner působí ve školství již několik let, ale nebylo tomu tak vždy. Předtím totiž dlouhou dobu pracoval právě na zámku v Zákupech, kde se seznámil s materiálem a skutečnostmi, které se staly základem jeho knihy.
K širšímu kulturnímu povědomí občana Českolipska tradičně patří také informace o tom, že na zámku v Zákupech přebýval na sklonku svého života habsburský císař ve výslužbě Ferdinand V. a že se tam konala svatba smutně proslulého následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda a Žofie Chotkové.
Málokdo však už ví, jaký byl například zasedací pořádek během svatební hostiny nebo za jakých okolností se vlastně zákupský zámek stal Ferdinandovým majetkem nebo že a za kolik se na jeho výzdobě a úpravě interiérů podílel slavný český malíř 19. století J. Navrátil, atp. To vše a mnoho dalšího se můžete dozvědět právě v Achenbrennerově knížce.
Protože publikace postrádá obsah, uvedu zde alespoň výčet kapitol, abyste si dokázali představit, co všechno se v ní můžete dočíst. Takže:
I. Příchod Habsburků do severních Čech,
II. Ferdinad V.,
III.Úprava zákupského zámku pro císaře Ferdinanda,
IV. První návštěvy císaře a dokončení úprav zámku,
V. Pobyty a působení císaře Ferdinanda a jeho ženy v Zákupech,
VI. Období po smrti Ferdinanda V.
Podrobněji to tu nemá smysl rozebírat, chtěl bych spíš říct, proč jsem se tento článek vůbec rozhodl napsat, tzn. co mi na Posledních Habsburcích na Zákupsku přijde obzvlášť pozoruzhodné.
1) Je to dobrá reklama pro gymnázium. Dějepis tu učí samostatně přemýšlející a tvořící člověk. Skvělé.
2) Můžete se tu, byť jen letmo, přece jen formát sedmdesátistránkové informační brožury neposkytuje až tolik prostoru, setkat s postavami evropského i celosvětového významu – s Orlíkem čili Napoleonem II, vévodou zákupským, s již zmiňovanými Ferdinandy, s Františkem Josefem I., s jeho synem Rudolfem a s mnoha dalšími postavami z nejužší habsburské rodiny, ale také třeba s Mozartem a Salierim.
Šťastně vybrané a vděčné téma dalo vzniknout kvalitní regionálně historické práci. A vzhledem k tomu, že dnes už nikdo, až na autory učebnic, nepíše tzv. velké dějiny, ale prosazuje se spíše snaha ilustrovat velká obecná témata na jasně vymezeném a konkrétním historickém prostoru, odvážím se tvrdit, že knížka zásadně přesahuje regionální význam a lze ji směle označit za příspěvek k pochopení evropských poměrů druhé poloviny 19.století.
3) Z hlediska způsobu historické práce jsem byl ohromen množstvím a poutavostí detailů, které autor k vylíčení habsburské přítomnosti v Zákupech použil. To nepochybně vyplývá z jeho dlouholeté praxe zámeckého průvodce, která je ovšem doplněna pro mě až nedosažitelnou pečlivostí ve studiu detailů každodenního života (opět evropský rozměr práce – dějiny každodennosti jsou dnes mezi historickou veřejností rozhodně in).
Přiklad: „Císařovna Marie Anna zatím nakupovala. Vybírala osobně látky k potažení nábytku a na závěsy a papírové tapety. Z firem, od kterých nakoupila, se uvádí Zuber & Co v Rixheimu a Piette v Praze, v Praze také nakupovala od rodiny Kubinských, slovenských Židů, kteří se zde již dříve usadili a vlastnili na Smíchově i jinde textilní továrny, dále se mluví o firmách pařížských. Na tapetě v oblékárně byl při restaurování v r. 1988 objeven název firmy Seeburger in Prag.“
No a to je asi tak všechno, díky autorovi za zajímavé počtení, a pokud se vám také dostane do ruky, tak příjemnou zábavu.