Jsem místopředseda Sociální a bytové komise města (Sab, už 5 let jsem v komisi), problematiku částečně znám, něco jsem zjistil a myslím, že mám k tomu co říci.
Stížnost znáte, vážení čtenáři, detailně, je otištěna v i-novinách.
Spor (řekněme tomu tak) pana Rýpara s Mgr. Stehlíkovou trvá již přes rok.
Pan Rýpar mluvil již se senátorem MUDr.Tejnorou, psal hejtmanovi Petru Skokanovi, jeho stížnost řešil též místostarosta Mgr. Vlček, atd.
Nyní vystoupil se svou věcí na 11.ZM.
Ve stížnosti používá pan Rýpar obraty…. Pí. Stehlíková puzena potřebou ubližovat… rozsévala hrůzu….udělala, co udělala, což je trestný čin šíření poplašné zprávy…spáchaný velmi zavrženíhodným způsobem…to nemůže udělat psychicky zdravý člověk….vyslovuje lži, jejichž smyslem je snaha jen a jen škodit….jakmile jsem o tu osobu zavadil (o Mgr.Stehlíkovou) vždycky se vyvalila nějaká nekalost, újma způsobená těm, o které má pečovat…..v těch několika málo (!) našich kontaktech šlo z její strany o jednání vysoce nenormální směřující k poškození jiných…. Používala lži, demonstrovala sílu a moc…atd.
Pan Rýpar dovozuje, že se buď jedná o patologický jev, nebo mimořádně velkou zvrácenost…jde totiž o lidi staré a nemocné, kterým škodí.
V oblasti jejího působení vznikají lidem škody …psychické a hmotné a to velmi značné, které svým jednáním a nařízeními způsobuje…Pan Rýpar ovšem jasný důkaz o svém tvrzení nepodává… a končí… v případě šikanování jsou proti ní nezvratné písemné důkazy.
Kde ty důkazy jsou? Na ZM je nepředložil. Má je někdo? Kdo? Co důkazy obnáší?
Úmyslně jsem tyhle formulace citoval, aby si čtenář uvědomil přiměřenost a vhodnost jejich používání. Je Mgr. Stehlíková takový démon zla a rafinovaný ničitel lidí ?
Asi sotva.
Fakta:
Asi před rokem, v listopadu, jsme na komisi probírali dopady nového zákona o sociálních službách. Pro penzion v Dolní Libchavě to znamenalo nové nájemní smlouvy.
Přípravě těchto smluv věnovala Mgr.Stehlíková hodně času a také nás, členy komise, se smlouvami důkladně seznamovala. Bylo totiž několik variant řešení. Mgr.Stehlíková vybrala to, co bylo pro klienty penzionu jednoznačně nejlepší a nejméně je zatěžovalo.
Až jsem se trochu zlobil, že nám to tak „polopaticky“ vykládá. Bylo to správné, jak se nyní ukazuje. Je možné, že později v rámci sdělení kompletní informace klientům penzionu právě uvedla varianty, které zákon připouštěl, a z toho vznikl ten určitý rozruch. Klientům ale bylo jasně sděleno, co platí a jaké je pro ně řešení, a také již na to byli připravováni předem sděleními paní Kusé, vedoucí penzionu, která jednala dle dispozic své nadřízené Mgr.Stehlíkové.
Parkoviště.
Mgr.Stehlíková asi před rokem spolu s výborem klientů penzionu vytipovala vhodnou část pozemku v prostorách penzionu. Bohužel prostor penzionu je průsečíkem snad pěti majitelů pozemků, některé pozemkové věci nejsou dořešeny, a to právě v místě uvažovaného parkoviště. Střežení parkoviště před penzionem kamerou by přišlo na půl milionu, ještě by to nezaručovalo nějaký příznivý výsledek – to je výstup jednání ředitele MP Meryho s Mgr.Stehlíkovou. Parkování vozidel na komunikaci vedoucí k zadnímu traktu budovy je problematické pro možnost poškození vozidel. Další možné parkoviště uváděné panem Rýparem je v těsné blízkosti domu (a oken) penzionu a je tam i kryt hydrantu v zemi.
Klienti penzionu mohou v prostoru penzionu provádět servis a údržbu svých vozidel, avšak nesmí tam parkovat. To, že majetek klientů - vozidla jsou poškozována, a jedno dokonce ukradeno, to samozřejmě nikoho netěší a je snaha to řešit.
Rozhodl jsem se udělat si ve věci trochu jasno. Penzion jsem navštivil 09.11. Hovořil jsem s paní Mgr.Kusou, vedoucí penzionu. Dne 12.11. jsem navštívil pana Rýpara.
Panu Rýparovi je 75 – 76 let. Je to svěží pán, vypadající zřetelně fyzicky mladší. Vyjadřuje se dobře, inteligentně, má přehled. Co mu schází, je trpělivost a uznání argumentů druhého.
On za sebe nebojuje (má garáž), bojuje za jiné… ovšem vůbec není jisté, zdali ho ostatní v jeho boji podporují. To je jistě zajímavé zjištění. V uvedené schůzce výboru mu naopak členové výboru sdělili, že takhle podanou jeho aktivitu považují za nevhodnou.
Pan Rýpar totiž v žádném případě není mluvčí klientů penzionu, všechno je jeho vlastní iniciativa.
Tak jsme spolu vcelku v klidu rozmlouvali a snažil jsem se pochopit jeho myšlení.
Řekl jsem mu: "Myslím, pane Rýpare, že tady vzniklo mnoho nedorozumění a problém se zbytečně zesiluje. Spory by se měly důstojně řešit, ne ještě více eskalovat. Takže, vezmeme to za jiný konec… Mgr. Stehlíková se omluví klientům penzionu a samozřejmě i Vám za nevhodnou formulaci problému nájemních smluv. Vy se zase omluvíte jí, protože ve Vašich formulacích zřetelně zazněly už osobní invektivy urážející důstojnost Mgr.Stehlíkové. Omluva musí být oboustranná. Tím to bude skončeno. A to parkoviště se jistě časem vyřeší - vždyť se na tom pracuje“.
Odpověď: „Ale proč by se mi omlouvala. To jí bude jistě dělat potíže, to nebude chtít. A jiným… vždyť oni už to ani neví, to je už dávno, to k ničemu není….“
Přiznám se, že jsem potřeboval trochu času, abych tohle strávil.
Pan Rýpar rozhoduje za Mgr. Stehlíkovou a pro lidi, za které tak bojuje, nechce tedy satisfakci? Potom to spíše vypadá tak, že klienti penzionu jsou rukojmími a záminkou pana Rýpara pro jeho další boj.
Pan Rýpar pokračoval dál: Ona je prostě zlá, potřebuje psychologické a psychiatrické vyšetření.
Řekl jsem mu: Proboha, mějte rozum… copak Vy rozhodujete o tom, kdo potřebuje takové vyšetření, jak můžete tohle říct, znáte ji tak málo.
Pan Rýpar je však odhodlaný vést svůj boj dál.
Další rozhovor byl již zbytečný. Šli jsme se podívat na možné parkovací plochy.
Oponu už můžeme, vážení čtenáři, spustit.
Tady si už musíte udělat svůj názor každý sám.
Při úvahách o penzionu mě trochu zarazila jakási neúčast paní vedoucí Mgr.Kusé na událostech. Zdá se mi, že přece jenom mohla zjistit jakousi anketou zájem klientů na parkovišti. Že třeba také mohla nějak jednat s panem Rýparem a zabránit eskalaci problému.
Myslím, že právě vedoucí penzionu je tím prvým, kdo to má řešit, nebo alespoň svému nadřízenému nějak pomáhat. Ale možná se to dělo a já o tom nevím.
Závěrem musím jasně sdělit, že stížnost pan Rýpara považuji za zcela neopodstatněnou až zmatenou. Není to žádná zkouška demokracie, jak říká pan Rýpar, spíše jeden pán vede svůj zvláštní boj (a zcela zbytečný boj), místo aby v klidu odpočíval a užíval si spokojené a hlavně zdravé stáří.
Ještě dodávám, že moje návštěvy a prohlášení v penzionu nebyly s nikým projednávané a konzultované.
To tak pro pořádek.
Takže, milí čtenáři, veselejší věci příště.
MUDr.Ladislav Záruba, místopředseda SaB Města Česká Lípa