Pro ty, co nemají možnost jet autem, je k dispozici vlak z České Lípy do Děčína hl. nádraží. Odtud z autobusového nádraží, vzdáleného od vlaku okolo tří set metrů, autobusem č. 434 MHD do Hřenska – Tři prameny. Ze zastávky po červeně značené cestě je to sice jen necelé dva kilometry na Pravčickou bránu, zato však poměrně strmě do kopce.
Po jejím prohlédnutí a nasycení se výhledy po kraji pokračujeme dále po červené. Cesta nás vede po vrstevnici, místy s mírným klesáním až na Mezní louku vzdálenou šest kilometrů. Ti, co nemysleli na něco k jídlu, si zde mohou dát něco na zub. Bohužel ceny jsou zde přijatelné spíš pro německé turisty.
U rozcestníku měníme barvu a dále pokračujeme po modré směrem na Vysokou Lípu. Po kilometru dojdeme k rozcestí a opět měníme barvu. Tentokrát pokračujeme po žluté a ta nám vydrží až do cíle naší cesty na zastávku autobusu č. 434 Hřensko k soutěskám.
Po žluté dojdeme k soutoku nepojmenovaného potoka s řekou Kamenicí, která nás na každém kroku okouzlí novou scenerií. Tak nám necelý kilometr k přístavišti pramiček rychle uteče. Zde zaplatíme vstupné do kaňonu soutěsek po 20 Kč za osobu a po 50 Kč za plavbu na pramici.
Poplujeme po neznečištěné vodě, půjdeme po souši nepřístupným kaňonem Divoké soutěsky se stěnami osmdesát metrů vysokými. Pramice je řízena a poháněna lodivodem pomocí bidla. Cestou nás upozorní na zajímavosti, které bychom jinak přehlédli. Komentář je podáván humornou formou v češtině a němčině. Zážitek z plavby dlouhé pět set metrů za ty peníze stojí.
Vystoupíme a pokračujeme okolo půl kilometru po žluté k rozcestníku u Mezního můstku. Pokud nám stačila tato plavba a nebo nechceme dát další padesátikorunu za další plavbu pramičkou, přejdeme lávku a po cestě pokračujeme na autobusovou zastávku Tři prameny, odkud nás autobus č. 434 odveze do Děčína. Vytrvalci lávku minou a pokračují k dalšímu přístavišti, které je co by kamenem dohodil. Nalezneme zde i stánek s občerstvením.
Plavba Edmundovou soutěskou, která je na starších mapách uváděná jako Tichá, je jeden kilometr dlouhá. Krom humoru nás čeká popis zajímavostí, umělý vodopád a hlavně nepopsatelná atmosféra prostředí s kouzelnou a neuvěřitelně zajímavou krajinou, která nás obklopí doslova kolem dokola, jen nad hlavou nám nechá proužek oblohy.
Hned za přístavištěm je jedno ekologické WC k použití zdarma. V tak nádherné krajině je doopravdy smutný pohled na zákoutí s použitými ubrousky a toaletními papíry, které nestojí děvčatům a ženám za zahrábnutí.
Po dvou kilometrech jsme v Hřensku u zastávky autobusu č. 434 Hřensko k soutěskám. Máme-li ještě dost energie na zástupy sádrových trpaslíků, triček a dalšího stánkového zboží, můžeme se projít po Hřensku. Osobně mi pohled na toto zboží stačil z autobusu. Trasa se dá jít i obráceně, ale musíme počítat s tím, že víc než šest kilometrů budeme stoupat do kopce. Jediným omezením je 17. hodina, kdy končí provoz pramic.