Srdečně vás zveme na velmi zajímavou tématickou výstavu, zahájenou vernisáží dnes 2. 2. v 17 hodin v galerii KD Crystal, která se nachází v 1. patře objektu.
Výstava je výsledkem fotografického workshopu pořádaného Svazem českých fotografů k 200. výročí narození slavného a originálního českého básníka, jenž proslul láskou ke krajině, putování a objevování a jenž cestu povýšil na filozofickou kategorii při hledání smyslu lidského života.
Vystavená kolekce je výběrem z téměř tří set fotografií, které v průběhu workshopu vznikly. Je otevřená, neboť fotografové se jistě budou k máchovským inspiracím vracet. Fotoaparát je nezbytným vybavením současného poutníka, nabízí možnost uchovat vzpomínky, podělit se o své pocity a dojmy z cest. Dnešní cestovatel s nejmodernějším vybavením tak následuje máchovského poutníka, svou touhou pochopit a zachytit kouzlo spatřeného a podělit se o ně.
Podrobná anotace:
„V Máchově literární pozůstalosti se dá vysledovat - pokud se nezaměříme na tajemství okolo jeho osobnosti, na erotické zážitky a na "romantismus" - jedna velmi důležitá linie, která se navíc nevine jen dílem literárním, ale také deníky a korespondencí. Jde o linii v pravém slova smyslu, je to totiž cesta. Karel Hynek Mácha byl především poutník, muž na cestě, který z dosaženého místa vyhlíží v krajině další místo, z něhož zase bude výhled na další místa. Muž na cestě, která je cílem,“ zdůrazňuje znalec Máchovy osobnosti, autor publikace Cesty s Karlem Hynkem Máchou, ředitel nakladatelství Academia a zároveň fotograf Jiří Padevět.
Také skupina fotografů absolvovala pro inspiraci máchovské putování, i když nikoliv pěšky, jak to realizoval mladý poeta, ale autobusem s delšími zastávkami na výstupy a fotografování. „Z míst, která Mácha navštívil, jejichž stopy lze nalézt v jeho dílech nebo v jeho kresbách, jsme za jeden pozdní říjnový den viděli jen zlomek. Vynechali jsme Benešovsko, Křivoklátsko, další západní Čechy, Krkonoše a východní Čechy i Čechy jižní. Přesto místa, která nám byla dopřána, Litoměřice, Doksy, Bezděz, Houska, Kokořín a cesty mezi nimi, nabídla dostatek máchovských stop a konfrontací. Již výjezd na lovosickou dálnici, i když za deště, naznačil panorama Středohoří, které se pak plně otevřelo u kříže na radobýlském kopci, s dominantami Milešovkou, ale i se zříceninami Hazmburku, Košťálu a dalších, s výhledem na polabskou rovinu až k Řípu i na průmyslové břehy Labe k Lovosicím. A Staré Splavy s jezerem a jeho okolními kopci, zejména Bezdězem s pohledy přes vodu i z jeho úpatí, tajemná Houska, údolí s dominantou Kokořína v růžovém oparu zapadajícího slunce a krajina k Mělníku i soutok pod jeho zámkem již po setmění... říká dr. Prokop.
Zhlédnutí Máchou navštívených, zmiňovaných a často i kreslířsky zachycených míst, spolu se studiem příslušných odkazů v jeho díle vedlo fotografy k vlastní tvůrčí práci na tématu. Snažili se zachytit svůj dojem z proměny máchovské krajiny, vztah člověka a přírody v básníkově době i současnosti, vizuálně ztvárnit romantické souvislosti, inspirovat se fantazií i myšlenkovým odkazem slavné osobnosti. Usilovali o pochopení významu krajinných scenériií v romantické literatuře, se smyslem pro specifiku jednotlivých míst. Fotografie se jim v tomto ohledu stala dobrým pomocníkem. Škála výsledných obrazů je široká od téměř dokumentárního zachycení daných míst a také událostí v máchovském výročním roce, přes idealizované krajiny po digitální montáže, koláže a inscenované fotografie. Mnohé záběry doplňují citáty z Máchy či vlastní komentáře autorů. Velký podíl zde má černobílá fotografie, protože nabízí stále živou možnost redukce vjemů a soustředění na významovou stránku obrazu.