Mnislav Zelený Atapana přibližuje život Brazilských indiánů

Verze pro tisk |

Významný český etnolog a cestovatel Mnislav Zelený zahájil v pátek 18. března v městském kině v Novém Boru svou výstavu fotografií „Původní obyvatelé Brazílie.“

 

Na slavnostní vernisáži si návštěvníci vychutnali Brazílii všemi smysly. Od ochutnávky brazilského vína a kulinářské speciality Pao de Queijo, až po koncert kytarového virtuoza Petra Víta. Ten vystoupil se svou desetiletou dcerou Veronikou, která zatančila flamenco.  Temperamentní rytmy z brazilského karnevalu přivezla skupina Tam Tam Batucada. Nechyběl ani brazilský hudební film Dva synové.

Pro zájemce byla připravena dopolední přednáška s promítáním o životě brazilských indiánů, ve které Mnislav Zelený zdůraznil, že naše kultura nemusí být tou jedinou správnou, i přesto, že si to třeba myslíme. Neměli bychom jí vnucovat jiným národům a etnikům. Oni totiž mají svou kulturu a možná daleko lépe uspořádanou než je ta naše.

„Například běžný indián zná stovky rostlin a ví, k čemu se používají, dokáže pojmenovat na 300 hvězd a 50 souhvězdí, zná celý cyklus vesmíru a je propojen s celým tím systémem. Životní prostředí znamená pro Indiána celý vesmír nikoliv jako pro nás jen naše nejbližší okolí. Indián umí pojmenovat na 400 příbuzenských vztahů a zná celou genealogii svého rodu. My žijeme v materiálnu, pro nás jsou důležité peníze. O duchovním světě moc nevíme. Bohužel naše civilizace, která je tvrdá a nelítostná proniká do těchto území, a přináší tam naší pravdu a tu jejich zatlačuje,“ říká Mnislav Zelený, který více jak čtyřicet let zkoumá život brazilských indiánů a dokonce ho jeden z kmenů Yawalapiti přijal za svého a dal mu jméno Atapana.

„Myslíme si, že když šaman léčí, tak to jsou nějaké zázraky. Jsou to ale obrovské znalosti přírodních zákonů. Indián žije v přírodě tisíce let, my jsme se z přírody vydělili a tak přírodním věcem přestáváme rozumět a smějeme se jim. Naše kultura si rozděluje přírodu na živou a neživou abychom se v tom vyznali. Pro indiány je živá celá příroda. Šaman je schopný s celou přírodou komunikovat a tím i léčit například příčinu nemocí. Šamanismus byl dříve na celém světě, byl to první světonázor. Od úsvitu lidských dějin až do příchodu náboženství. Trval 40 nebo 50 tisíc let. Je zakořeněn v nás všech. Bohužel dnes používáme jen velmi malou část mozku. Šamani umí zbytek mozku používat a vytahovat z něj potřebné informace. Je zvláštní, že některé prvky šamanismu zůstali i v naší kultuře, aniž bychom si to uvědomovali. Například šaman běžně léčí foukáním. A co děláme my, když dítě upadne, automaticky mu bolístku pofoukáme, aniž bychom věděli proč.

Možná, že brazilští indiáni vypadají na první pohled uboze, tím, že nemají naše tak zvané vymoženosti, ale pokud máte to štěstí a dostanete se mezi ně, a chvíli tam žijete, zjistíte, že oni z naší kultury opravdu nic nepotřebují. Žijí absolutně šťastně a svobodně,“ dodává Zelený.

Výstava fotografií se koná pod záštitou Velvyslanectví Brazilské federativní republiky v Praze. Vernisáže se zúčastnil rada-vyslanec Paulo Roberto da Costa Pacheco, který připomněl vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Brazílií. Poděkoval za uspořádání této akce, která napomáhá upevňovat a rozvíjet kulturní vztahy obou zemí. Starosta města Jaromír Dvořák připomněl multikulturní význam této události i ve vztahu k mladé generaci, která se tak učí toleranci k jiným kulturám a národům. „Česko-brazilské dny a masopust jsou ozdobou Nového Boru,“ dodal starosta.

Výstava fotografií představuje běžný i slavnostní život etnických skupin Terenů, Macuxiů, Manaů, Kamajurů, Jawalapitů, Janomamů, Xavantů, Caiapů, které etnograf, cestovatel a publicista Mnislav Zelený Atapana před časem navštívil při své studijní roční cestě Brazílií.

Další částí fotografické výstavy je karneval v Olinde, který patří k těm nejtradičnějším v celé Brazílii. Nejedná se o žádnou turistickou velkoshow jako v Rio de Janeiru nebo v Salvadoru, ale o průvody lidových masek v nádherném koloniálním prostředí z období nizozemské kolonizace Brazílie.

V úvodní části autor představuje své dva přátele, kteří ho uvedli do života v Brazílii. První je brazilská princezna Christina Orleanz e Braganza, žijící v Petropolisu u Rio de Janeira. Její babička byla kněžna Dobřanská a její prapradědeček brazilský císař Pedro II. Dalším je Orlando Villas-Bôas, jedna z nejslavnějších osobností Brazílie, přítel indiánů z oblasti Xingu, duchovní zakladatel národního parku Xingu, a především vůdce kultovní Expedice Roncador v roce 1943, která otevřela cestu Brazílie do vnitrozemí, na jejímž konci bylo založení nového hlavního města Brasília prezidentem českého původu Juscelino Kubitschkem.

Mnislav Zelený v závěru vernisáže řekl, že je duchovně přesvědčen tím, že jak naše civilizace kráčí čím dál víc k materiálním věcem a vzdaluje se od duchovních zásad a předpisů, tak ztrácí půdu pod nohama. „Musíme se proto snažit existovat, tak jako indiáni, kteří žijí v amazonské džungli a bojují každý den o přežití už několik tisíc let. Je to opravdu obdivuhodné, jak tato indiánská kultura, která patří k těm nejjednodušším, drží i v těžkých životních podmínkách vlajku člověčenství a duchovních zásad. Tropické vedro a slunce je totiž nejhorším životním prostředím pro život po Arktidě a Antarktidě. Indiáni tam i přesto dokáží žít šťastně a spokojeně. Buďme i my šťastni z každé maličkosti, jako jsou oni.“

Výstava potrvá v městském kině v Novém Boru do konce dubna.

 

 

 

Nahoru