Ve středu 12. května se na MÚ v České Lípě sešli učitelé matematiky ze základních (14) a středních (gymnázium, SPŠ) škol, kterým nejsou lhostejné úroveň a výsledky matematického vzdělávání v okrese Česká Lípa.
Výsledkem setkání je následující výzva:
Vážené paní ředitelky, vážení páni ředitelé,
chceme Vás touto cestou požádat, abyste se zcela vážně zabývali výstupy, které vzešly z naší schůzky. Věříme, že i Vám, řídícím pracovníkům, záleží na úrovni matematických znalostí žáků ZŠ.
Ještě v nedávné minulosti dosahovali žáci ZŠ v České republice nadprůměrných výsledků v mezinárodních srovnáních se stejně starými žáky z jiných evropských zemí. V posledních letech se ale výsledky našich žáků pravidelně a celkem výrazně zhoršují. Za jednu z hlavních příčin poklesu úrovně znalostí našich žáků považujeme dlouhodobé snižování časových dotací určených na výuku matematiky, která je (podobně jako ČJ) na ZŠ "obrušována" o své hodiny ve prospěch různých výchov (např. rodinná či občanská a přitom je to často stejné učivo), mediálních projektů, projektových dnů a dalších aktivit. Jistě i tyto činnosti jsou součástí vzdělávání, ale nemůže to být tak prioritní činnost, jak jsme tomu občas svědky. Osvícený problematiky znalý pedagog musí uznat, že vedle cizích jazyků je to právě matematika, IVT a přírodovědné předměty, které mají v současné době největší perspektivu při dalším studiu nejen na SŠ a VŠ, ale především při následné snaze uplatnění se na trhu práce.
Negativní výsledky dlouhodobého podceňování matematických výsledků se ale celkem výrazně projevují → na střední školy přicházejí studenti, kteří mají problémy např. se zlomky, jejichž zvládnutí patří mezi základní dovednosti. Učitelé matematiky na SŠ pak opravdu nemají na čem stavět. Studenti se snaží přetrpět povinné matematické minimum a zaměřují se z velké části na humanitní předměty. V dnešní době již ale nestačí získat diplom na libovolné VŠ, aby měl její absolvent šanci uspět na trhu práce. Je zde spousta VŠ zaměřených humanitně, jejichž absolventi mají pramalé šance získat zaměstnání v oboru. Výjimkou jsou dnes snad už pouze právnické fakulty. V naprosto opačné situaci jsou ale studenti technických VŠ. Mohou si vybírat z pestré nabídky volných míst, o finančních podmínkách nemluvě.
Začínat s propagací technických předmětů a oborů na SŠ je pozdě. S tím je nutné začít již na ZŠ → žáci musí mít dostatek prostoru k zvládnutí matematického učiva. Při snižování časových dotací jsou jednak ve stresu z neznalostí pramenících z pramalého procvičení učiva a jednak si k tomuto předmětu (obdobně k fyzice a chemii) fixují negativní vztah. Každý vyučující matematiky Vám potvrdí, že pokud mají žáci či studenti dostatek času na opakování a procvičování, většina jich toto učivo zvládne minimálně s uspokojivými výsledky.
Bohužel se objevují názory, že cestou, jak získat časový prostor pro procvičování učiva, je redukovat učivo. tedy vypustit na ZŠ některé kapitoly → lomené výrazy, mocniny s přirozeným mocnitelem (ponechat pouze druhou mocninu a odmocninu), lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli, lineární nerovnice, kvadratická funkce, goniometrické funkce. S těmito úvahami přicházejí různí teoretici z VÚP, kteří většinou nikdy v základním či středním školství nepůsobili.
viz. http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1930/POJETI-VZDELAVACI-OBLASTI-MATEMATIKA-A-JEJI-APLIKACE-V-RVP-ZV/
Přestože se jedná zatím pouze o návrh, z různých důvodů byly dodatečně vypouštěny z letošních přijímacích zkoušek na SŠ příklady s jednoduchými lomenými výrazy. Ostatní uvedené tematické celky se tam ani neobjevily (např. goniometrické funkce se ale zpravidla pouze orientačně probírají až na konci 9. třídy).
Těžko si může soudný člověk představit situaci, že by se uvedené kapitoly skutečně z učiva ZŠ vypustily. Vedlo by to zcela určitě k tomu, že matematika na SŠ by se pro většinu studentů stala doslova neřešitelnou překážkou v úspěšném absolvování školy. Nebo si snad dovedete představit, že již tak naplněné osnovy SŠ lze ještě nafukovat dalšími kapitolami ze základního učiva ? Bude snad učitel vzbuzovat u svých studentů zájem o matematiku, když je nejprve několik měsíců seznamovat s učivem, které jejich předchůdci absolvovali na ZŠ a přitom bude muset stihnout probrat i vše ostatní ? Protože učitelé SŠ nemohou různé kapitoly vypouštět a tím přenést problém na jejich vysokoškolské studium, musí ve spěchu jednotlivé kapitoly pouze „nakousnout“ s 1 – 2 příklady a neustále zrychleným tempem pokračovat v honbě za probráním středoškolského učiva. Tento způsob povede samozřejmě jen k tomu, že studenti budou stresováni a jediné co z těchto hodin získají, bude totální odpor v matematice jako celku. Jediným výsledkem středoškolského matematického martýria by pro drtivou většinu studentů bylo rozhodnutí studovat na VŠ humanitní obor, po jehož absolvování se ale pouze zařadí do fronty před Úřadem práce.
Celý problém matematické nevyspělosti našich žáků začíná již na 1. stupni ZŠ. Přestože je v této fázi vzdělávání dostatek prostoru k procvičování učiva, přicházejí na 2. stupeň ZŠ či do prim víceletých gymnázií žáci, kteří nemají osvojené např. základní geometrické dovednosti → narýsovat tence přímku je pro většinu žáků neřešitelným problémem. Práce s kružítkem či dvěma pravítky ( konstrukce rovnoběžek) připomíná u většiny žáků spíše varietní vystoupení než geometrickou činnost. Nejedná se ale pouze o geometrické učivo. Žáci v tomto období mají problémy s obyčejnou násobilkou, velké problémy jim působí řešení jednoduchých slovních úloh → např. většinou netuší, jak řešit slovní úlohy typu "o kolik ..." a "kolikrát ...". O problému v tomto raném stádiu matematického vzdělávání vypovídá i fakt, že teprve letos se po uskutečnilo v České Lípě okresní kolo matematické olympiády pro žáky 5. tříd → celkem 5 účastníků ze dvou škol je ale v porovnání např. s Libereckým okresem poněkud tristní. V minulých letech se neobjevil žádný účastník, zatímco jinde má i tato kategorie výrazně delší tradici. Takže je na místě otázka, jak se v našem okrese pracuje s matematicky nadanými dětmi na 1. stupni ZŠ. Buď jejich vyučující nevědí o možnosti účastnit se Matematické olympiády nebo nemají čas a prostor pro podporu dalšího růstu talentovaných dětí.
Zcela katastrofální výsledky mělo letos okresní kolo MO v kategorii Z6 → nebyl zde žádný úspěšný řešitel, což se ještě nikdy nestalo. Z 18 účastníků bodovalo pouze sedm ( vítěz získal 5 bodů, sedmý v pořadí 1 bod ). Dalo by se z toho usuzovat, že zadání bylo velmi obtížné, ale při porovnání výsledků z okresů Liberec a Jablonec n.N. je vidět, že se jedná o problém v našem okrese. Při pomyšlení, že takto katastrofálně dopadla okresní matematická "elita" v této věkové kategorii, je na místě se ptát, jak jsou na tom se znalostmi jejich matematicky méně zdatní vrstevníci.
Řešení neuspokojivé situace nevidíme ve vypouštění různých kapitol, které byly dlouhodobě součástí základního učiva matematiky, ale v tom, že učitelé ZŠ musí mít dostatečný prostor (hodinové dotace) k tomu, aby základní učivo mohli se svými žáky nejen probrat, ale také řádně procvičit. Je žádoucí mít na všech školách pro budoucí studenty SŠ v 8. a 9. ročníku ZŠ volitelný předmět s matematickým obsahem → zde by bylo možné nejen zařadit některé obtížnější kapitoly, ale také prohlubovat poznatky z kapitol již probraných. V současné době mnoho ZŠ tento předmět ve svých ŠVP nemá.
Také se domníváme, že by bylo žádoucí zavést na konci 9. ročníku ZŠ srovnávací zkoušky, jejichž výsledky by byly směrodatné pro přijímací řízení na SŠ. Nedávno se tyto zkoušky několikrát konaly. Dobrý nápad byl ale nevhodně praktikován → zkoušky se konaly v únoru, takže v dalších měsících žáci neměli zrovna silnou motivaci se aktivně zapojovat do výuky (měli již „své jisté“). Lze si snadno domyslet, jak asi v tomto období výuka vypadala. Nevhodně byla řešena kontrola průběhu těchto testů → na každé škole byl sice učitel z jiné školy, ale pouze zkontroloval neporušenost obálek s testy a do třídy neměl přístup. Takže v některých třídách se vyplňování testů stalo kolektivní záležitostí. Jaká asi tedy byla vypovídající hodnota těchto testů ? Přitom vše lze zorganizovat zcela jednoduše → ve třídě bude dozírat učitel z jiné (tzn. konkurenční) školy a o objektivnosti těchto testů nebude nikdo pochybovat. Potom by se mohly stát určujícím kritériem pro přijetí na SŠ.
Z výše uvedených důvodů Vás žádáme o :
1. zavedení volitelného předmětu „Cvičení z matematiky“
2. prosazování srovnávacích testů za výše uvedených podmínek : a) pozdější termín (alespoň druhá ½ dubna)
b) kontrola testovaných učitelem z jiné ZŠ
Věříme, že situaci chápete a že nás v našem úsilí budete aktivně podporovat.
Za přítomné pedagogy
Mgr. Radomír Tulka