Na vrchol Spící panny je při troše opatrnosti cesta bezpečná. Z vrcholu je daleký výhled kolem dokola. Ještěd, Krkonoše, Říp, Milešovka, Klíč, Ortel, Česká Lípa, Nový Bor, Bezděz a další jsou jako na dlani. Zatím jste ušli necelé dva kilometry a cesta vzhledem k pastvinám a soukromým pozemkům je značena zpět na silnici spojující Provodín se Srním. Zde nad pískovým lomem kvalitních sklářských a keramických písků se zachoval kousek lesa a na jeho kraji malý lesní hřbitůvek. Ze Srní se dostanete do České Lípy, vzdálené pět kilometrů, vlakem a nebo po zelené přes les.
Další možnost je cesta rovnou přes pastviny směrem na severovýchod na červenou trasu podél Ploučnice. Zde krom soukromého vlastnictví je překážkou pastva krav. Krávy jsou z vrcholu nepřehlédnutelné a v případě jejich pohybu v tomto prostoru na cestu tímto směrem raději zapomeňte, a to hlavně proto, že býci bývají v běhu rychlejší a vytrvalejší. Pokud krávy nejsou v dohledu, přejděte pastviny uvedeným směrem. Pokud byste šli rovnou na sever nebo severozápad, dostali byste se do nepříjemných mokřin nad Heřmanickým rybníkem a dalších pastvin nebo na poměrně frekventovanou silnici.
Osm kilometrů zbývá do České Lípy severozápadním směrem a po červené. Červeně značená cesta, vedoucí podél nedalekého toku Ploučnice, kříží již uvedenou silnici a právě zde, nedaleko výkrmny prasat, si po levé straně povšimněte opomíjené památky, malé hrobky, postavené v roce 1936. Na náhrobním kameni je uvedeno jméno Marie Sasko a letopočet 1869 – 1936. Jde zřejmě o osobu spojenou s Marií Annou Karolínou Sasko hraběnkou Bavorskou – Lauenburskou. Tento rod ve své době významně ovlivnil severočeský kraj. Vlastnil pozemky od Litoměřic až po Zákupy. Ve vlastnictví měl mimo jiné i Zákupský zámek, pivovar atd. Další podrobnosti k hrobce se mi zatím nepodařilo zjistit.
Cesta vás zavede do Žizníkova, kde při občerstvení se můžete rozhodnout pro kratší směr domů přes Svárov nebo Špičák.
Trasu si můžete prohlédnout na mapě Edice klubu Českých turistů 15.