Zřícenina Ostrý–symbol založení Nordböhmischer Excursions-Clubu

Verze pro tisk |

V letošním roce připomíná Vlastivědný spolek Českolipska 140. výročí založení vlastivědného spolku Nordböhmischer Excursions-Club.

Před jeho vznikem se v našem městě scházeli pánové se zájmem o regionální vlastivědu a pořádali výlety na památná místa, na kterých si připomínali jejich historii. 24. července 1877 vystoupili na zříceninu Ostrý (Scharfenstein) ve Františkově nad Ploučnicí. Ve stejných stopách se 15. září letošního roku vydali i členové Vlastivědného spolku Českolipska. Stejně jako slovutným pánům Paudlerovi, Hantschelovi a dalším, i jim se naskytl při pěkném slunečném počasí pohled do údolí Ploučnice.

V polovině 19. století nechali hrad na čedičovém ostrohu postavit zřejmě členové významného rodu Markvarticů. První písemná zmínka pochází z roku 1268 z královské listiny Přemysla Otakara II., kterému v té době patřil. Královský hrad později vlastnili Michalovci, Berkové z Dubé a Vartenberkové. V roce 1445 doplatil na neustálé spory mezi dolnolužickými a Vartenberky. Hrad byl obléhán a při požáru shořely dřevěné části. Byl sice částečně obnoven, ale postupně ztrácel svůj význam a od roku 1515 je v listinách uváděn jako pustý.

Původní obyvatelé malé osady se na přelomu 16. a 17. století zabývali rybářstvím, v 19. století lesnictvím, chovem dobytka a zemědělstvím. V jeho polovině zde byla vybudovaná cesta a Mattauschové zde postavili přádelnu. Tři generace úspěšné podnikatelské rodiny tovární komplex neustále rozšiřovali. Postavili si honosnou vilu a mysleli také na své zaměstnance (kolem roku 1900 jich u Mattauschů pracovalo 1500). Vnuk zakladatele nechal na místě bývalého rybníka postavit kolonii domků pro dělníky a pojmenoval ji po své ženě Terezínské údolí. Staré dělnické domky zde stojí dodnes a jsou nejstarší zachovalou dělnickou kolonií v Evropě.

Na půdě kdysi gotického hradu s pohledem na vznikající továrny si pánové před 140 lety uvědomili rychlost postupující industrializace, my jsme si při dnešním pohledu na částečně opravené nebo chátrající tovární komplexy uvědomili zašlou slávu průmyslové výroby v tomto kraji. V doznívajícím romantismu měli zakladatelé rodícího se spolku potřebu zachovat příštím generacím proměnu krajiny, ve které vyrůstaly tovární haly, vily, železniční tratě, tunely. A také dát najevo potomkům svůj vztah k domovině, neboť „pro vlastence nemůže být krásnějšího a čestnějšího poslání než ve volných chvílích poznávat tu část země, ve které se narodil a kde žije.“ To je citace ze schůze z 20. prosince 1877, která se uskutečnila v hostinci Údolí Josafat. Na ní si zakládající členové určili stanovy spolku, který neměl pouze připomínat starobylá místa a památky, ale dokumentovat proměny krajiny, chránit přírodní památky, poukazovat na nevratné ničení a poškozování přírody a památek, které sebou nesla rozvíjející se industrializace. 

Oficiální vznik spolku se datuje od 21. března 1878, kdy jej schválilo pražské místodržitelství. 

10. dubna 1878 přišlo 80 zájemců na zakládající schůzi. Nadšení, obětavost a zapálení pro věc zakládajících členů dokázaly strhnout řadu lidí, kteří začali aktivně pracovat ve spolkových sekcích a lokálních klubech. Spolkové území bylo velké: “Od Labe na západě, k Ještědskému hřebeni na východě, od jazykové hranice na jihu po státní hranici na sever“. Jeho historie, popis památek i soudobé zprávy jsou zmapované ve spolkovém časopisu Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Club, který vycházel nepřetržitě 61 let. Výměnou byl nabízen různým spolkům v Evropě i zámoří (dodnes jej vlastní archivy a muzea např. ve Vídni, Hamburku, Kaliningradu, Budapešti, Stockholmu, Buenos Aires, Washingtonu). 

Členové spolku se zúčastnili stovek zájezdů a výletů, při kterých poznávali historii a památky své domoviny. Snadnou orientaci jim umožňovalo značení a rozcestníky, které turistická sekce na klubovém území vytvořila, a které se používají dodnes. 

Hmatatelnými stopami práce technické sekce je železniční viadukt nad osadou Karba, o jehož výstavbu se zasloužila, a tím zachránila skalnaté útvary v údolí Peklo. Velký a dlouholetý boj svedla sekce o zastavení těžby Panské skály v Kamenickém Šenově. Na symbolu České Lípy kopci Špičáku se tyčí rozhledna Štěpánka, kterou tam nechal spolek postavit. 

To je jenom několik příkladů z velké řady dalších, které svědčí o záslužné práci spolku a sklízí náš obdiv.

alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
Nahoru