Starý hřbitov v Kamenickém Šenově

Verze pro tisk |

Nachází se u barokního kostela Narození svatého Jana Křtitele, který je v pořadí třetí v tomto sklářském městě. První dva byly dřevěné, nynější kamenný se začal stavět v roce 1714 a dokončen byl o čtyři roky později. Kolem něj se rozprostírá hřbitov obehnaný pevnou obvodovou zdí.

Zde si místní lidé kupovali pozemky na hroby zemřelých, které zkrášlovali náhrobky různých velikostí. Starý hřbitov v Kamenickém Šenově ukazuje na majetnost zdejších sklářů, z nichž většina uměla nejen dobře vyrábět, ale i prodávat. Dokázali se přizpůsobit tržním mechanizmům, zboží vyrobené ve zdejších sklárnách jezdili nabízet do různých měst nejen Evropy ale i Ameriky, Asie, Orientu. V nich zakládali pobočky a usazovali se zde na delší dobu. Na cestách sbírali zkušenosti, domů přijížděli s novými poznatky a nápady, které uplatňovali ve své profesi.

Lustry z Kamenického Šenova jsou proslulé po celém světě. Dodávají honosnost zámkům, palácům, bankám, reprezentativním budovám i soukromým domům nebo jachtám bohatých majitelů. Náročné zakázky, ukazující vkus a přání zadavatelů, vždy byly a dodnes jsou vyráběné ve vysoké kvalitě. Šenovští skláři dostávali za svoji práci dobře zaplaceno. Většinou to byli zbožní lidé, kteří, znalí poměrů v cizích zemích, žili v pokoře a úctě ke své rodině a předkům. Náhrobky na starém hřbitově tyto skutečnosti zrcadlí. Podle letopočtu vzniku je jejich výzdoba ve stylu baroka, rokoka, manýrismu, novogotiky, klasicismu. Podle vkusu i peněz majitelů jsou některé zdobené baldachýny, sochami andělů různých velikostí, drobnými postavami znázorňující biblické výjevy.

Všudypřítomná symbolika připomíná pomíjivost zrození (dítě), smrt (smrtka s kosou), plynutí života (přesýpací hodiny), křehkost žití (slánka s bublinou, která může prasknout). Nacházíme zde symboly zednářů. O hluboké zbožnosti majitelů vypovídají žalmy vyryté do náhrobků. Vytvářeli je různí sochaři, i ti velmi významní, např. bratři Maxové ze Sloupu v Čechách, ve druhé polovině 19. století nejvýznamnější sochaři v Čechách.

Na zaplněném hřbitově se přestalo pohřbívat (s výjimkou Weidlichovy rodiny) v roce 1883. Rozrůstající se město založilo hřbitov nový. Aby se stávající mohl lépe udržovat, byly hroby zrušeny a majitelé si náhrobky přestěhovali na nový hřbitov nebo je přesunuli ke zdi stávajícího. 

Hřbitov byl uzavřen v roce 1910 a začínal chátrat. Ve třicátých letech minulého století zde bylo 84 náhrobků. Po 2. světové válce chátral kostel i náhrobky, které ubývaly, byly likvidovány např. při opravě kostela v 70. letech minulého století. Mizely i sošky jak sešlostí, tak rozkrádáním. 

Žalostný stav Starého hřbitova není lhostejný některým obyvatelům Kamenického Šenova. V roce 2005 se sdružili do občanského spolku SONOW s cílem zrestaurovat zbylých 55 náhrobků a vrátit tomuto pietnímu místu Genius loci. Z peněz získaných od města Kamenický Šenov, Libereckého kraje, Česko-německého fondu budoucnosti a soukromých dárců dosud opravili 15 náhrobků. Skoro beznadějný pohled na chátrající hřbitov se změnil v potěšující. 

Nízká teplota, mlha a zatažená obloha, ze které začalo pršet, vytvořila tu pravou atmosféru dušičkového výletu, kterého se zúčastnilo 29 zájemců. S dějinami hřbitova nás seznámil historik Ladislav Smejkal, k jednotlivým náhrobkům nás doprovodil Bc. Radim Vácha, předseda SONOW, který nás seznámil s rodinami, kterým náhrobky patřily a se „zajímavými historkami ze hřbitova“, které se staly během restaurování.

Další přednáška Vlastivědného spolku Českolipska se koná tuto sobotu. Náš stálý host Dr. Ladislav Pytloun z Brandýsa nad Labem přijede s přednáškou věnovanou severozápadnímu Španělsku. Jde o krajinu hluboce zapsanou do srdcí českých poutníků a to nejen slavnou Compostelou, nýbrž také oním mysem na konci světa, kam přišlo české poselstvo již v 15. století. Přednáška začíná ve 14 hodin v klubovně muzea.
 

alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
Nahoru