Naštěstí jsem tentokrát nespěchal, jak se mi to často stává, přes náměstí do Sokolské ulice, jinak bych tentokrát nestíhal. Náměstí totiž již bylo uzavřené z důvodu koncertu Petra Koláře.
Nechápal jsem, proč nebylo upozornění již na křižovatce Mariánské a Jiráskovy ulice. Takto se člověk musel zbytečně vracet. Tentokrát jsem chtěl ale projít hlavní třídu Jindřicha z Lipé, tak jsem měl k dispozici celkem přijatelnou zkratku Panskou uličkou.
Když jsem se po nějaké době vynořil pod náměstím, byl jsem svědkem vzrušené debaty skupinky lidí, kteří zde potřebovali projít. I nedalo mi to a vmísil jsem se do debaty s poznámkou, že vrchní uzávěra náměstí není dobře vyřešena, že by varování mělo být výš. Jeden z trojice obránců dolního rohu náměstí, mladý muž ve světlých maskáčích, mi sdělil, že to není jeho problém. To jsem plně chápal, takže jsem chtěl jméno někoho, kdo za akci zodpovídá a mohl mi pomoci. Mladý muž mi sdělil, že tím zodpovědným jsi ty, milý městský úřade. A nepřeslechl jsem se, zopakoval mi to několikrát. Dožadoval jsem se tedy velitele, který má tuto skupinu na starosti. Odpověď mě však už vůbec neuspokojila. Vyslechl jsem si pouze větu: “Dejte si vodchod, pane!" A ne jednou, ale opět několikrát a čím dál tím důrazněji. Nechtělo se mi, nechtělo, leč obránci měli převahu početní a byli v nejlepším věku a plné síle. Dal jsem si tedy odchod.
Nyní bych asi měl, jak káží módní trendy, vykřikovat něco o potlačování lidských práv a především nejzákladnějšího práva přejít přes náměstí, ale jsem soudný a myslím si naopak, že je fajn, když se něco dělá a že to asi za určitá omezení stojí (zda to za to opravdu stálo, musí posoudit ti, co tam byli, já jsem po tomto rozhovoru přestal váhat zda jít či nejít).
Co však stojí za úvahu zcela jistě, můj drahý městský úřade, je otázka, zda by neměl být určen jeden „mluvčí“, který by podobné situace řešil a v klidu. Možná by mi dokonce vysvětlil, proč se už hodinu před akcí nemohlo nějakým koridorem po kraji náměstí procházet. Ale to už si možná vymýšlím moc.
Tvůj taky občan Miloslav Sviták