Lípa Musica: 15 let ve společnosti hudby

Verze pro tisk |

Lípa Musica má letos před sebou jubilejní patnáctý ročník. Dříve než vám odhalíme narozeninové menu, je nasnadě se za uplynulými lety ve společnosti hudby ohlédnout a připomenout si významné mezníky a příběhy, které festival utvářely do dnešní podoby. Začneme od kořenů Lípy Musicy ve Festivalu duchovní hudby Česká Lípa, který se zrodil na prahu nového milénia v roce 2000.

 

Špičkově obsazený hudební festival věnovaný především duchovním a chrámovým skladbám najde od září do prosince útočiště v kostelích České Lípy,“ hlásaly novinové články na začátku září roku 2000. Dramaturgickým záměrem festivalu, jenž byl v prvním roce složen z cyklu pěti koncertů, se stalo nabídnout posluchačům přehled dosavadního vývoje evropské duchovní hudby. První ročník sklenul doslova oblouk nad hudebními dějinami a v prostorách českolipských svatostánků – kostelích Povýšení sv. Kříže, Narození Panny Marie a bazilice Všech svatých – svým prvním posluchačům představil gregoriánský chorál, hudbu české renesance, pozdního německého baroka, klasicismus i romantismus a závěrem pak nabíd setkání se soudobým skladatelem Petrem Ebenem a jím provedeným varhanním opusem Labyrint světa a ráj srdce. 

 

Prvními vystupujícími umělci na festivalu byla takřka rezidenční Schola Gregoriana Pragensis, sbor Boni Pueri, soubory Musica Florea, Ad Vocem či violoncellista Jiří Bárta. Festivalovou premiéru následně uzavřela slavnostní děkovná mše. Již v prvním roce festival neopomněl ani charitativní přesah, kdy podpořil dětský domov v České Lípě a domov pro hendikepované v Dubé. Záštitu nad prvním ročníkem převzal tehdejší biskup litoměřický Mons. Josef Koukl a P. Angelus hrabě Waldstein, spolupořadatelem prvního ročníku bylo i město Česká Lípa. A úspěch snažení Martina Prokeše byl snad až neočekávaný…

Při prvním ročníku jsme se pokusili navázat na hudební tradici města a kraje v minulých staletích a probudit k životu některé již pozapomenuté skladby. Festival mimo jiné otevřel prostory některých dlouhodobě nepřístupných kostelů veřejnosti. Vysoká návštěvnost všech pěti koncertů, velký zájem médií i vstřícnost zastupitelstva a dalších institucí ke spolupráci nás přesvědčily, že jsme se tímto projektem dotkli živého místa a že máme možnost zaplnit určitý prázdný prostor v kulturním životě zdejšího obyvatelstva,“ uvedl Martin Prokeš.

 

Druhý ročník byl v režii Martina Prokeše pojat již trochu velkoryseji a šířeji, kromě klasické a staré hudby se dostalo i na pravoslavný odkaz a duchovní stopu v tvorbě lidové a v neposlední řadě se rozrostl i počtem koncertů a zapojených míst. Přibyl Nový Bor a Filipov u Rumburku. Dramaturgickým vrcholem se stala světová premiéra díla La divina commedia skladatele Václava Hálka. K záštitářům v druhém roce přibyla nadace manželů Havlových Vize 97 a město Česká Lípa, jehož jméno si festival v prvních rocích svého života nesl i v názvu, jej podpořilo částkou 200.000,- Kč s vírou, že festival bude příspěvkem k prohloubení identifikace občanů s městem. Druhý festivalový běh otevřelo provedení Dvořákovy kantáty Stabat Mater v podání Severočeské filharmonie Teplice, Severočeského filharmonického sboru a sólistů. Nadšeného diváckého ohlasu se dostalo ruskému hostu, Moskevskému patriarchálnímu sbor Drevněrusskij raspěv i cimbálistce a zpěvačce Zuzaně Lapčíkové. Významným programovým počinem bylo kromě zmíněného Hálkova oratoria i uvedení díla Job Petra Ebena. Druhý ročník uzavřelo provedení Mozartova Requiem v podání Campanuly a Filharmonie Hradec Králové.

Poslední ročník, u kterého se při našem prvním putování historií Lípy Musicy zastavíme, byl ročník třetí, jenž se uskutečnil v roce 2004. Jím festival ukončil svoji bienální formu a napříště byl již pořádán s roční periodicitou, díky zájmu partnerů i návštěvníků. „Dramaturgie třetího ročníku je vedena ve dvou liniích. První by se dala nazvat Česká hudba pro Evropu. Zazní tvorba českých skladatelů, kteří z různých důvodů působili v zahraničí. Druhá dramaturgická linie nese myšlenku Evropa svatých. Jakkoli slovo svatost skoro vymizelo ze slovníku moderního člověka, v historii svatých máme zachovánu významnou tradici,“ avizoval Martin Prokeš.

 

Třetí vydání této podzimní hudební přehlídky tak otevřel ambiciózní program, který vsadil na uvedení oratoria Svatý Mikuláš od moderního skladatele Benjamina Brittena. Z komornějších projektů došlo na Verba Chordis či Ensemble Inégal či komorní projekty písňové. Na festivalové pódium opět zavítala Schola Gregoriana Pragensis a směrem k neklasickým žánrům festival prvně vykročil zařazením mimořádného koncertu s kapelou Hradišťan. „Nosnou myšlenkou festivalu je žánrová pestrost, která má pomoci otevřít pomyslnou bránu duchovních témat širšímu spektru posluchačů, nabídnout různé úhly pohledu na tytéž základní otázky lidského bytí,“ osvětlil důvody dramaturgického rozvoje Martin Prokeš.

V příštím díle našeho seriálu nás čeká připomenutí přerodu Festivalu duchovní hudby do dnešní Lípy Musicy. Kromě připomenutí základních souvislostí vývoje naší hudební přehlídky pro vás současně připravujeme i připomenutí několika silných momentů, které jistě zůstaly zakořeněny nejen hluboko v srdcích pořadatelů, ale i v srdcích návštěvníků a možná s patnáctými narozeninami nastane ten správný čas si je nejen připomenout, ale i prožít znovu… še. Již

v prvním roce festival neopomněl ani charitativní přesah, kdy

ný…

alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
alt
Nahoru