Jako nepřijatelné se v něm mimo jiné hodnotí jeho vedení po trase železniční trati č.132 (Děčín-Oldřichov u Duchcova). A to už jen proto, že by nešlo o obchvat, nýbrž o průtah centrální částí Děčína, což by mělo významný negativní dopad na život zdejších obyvatel. Za druhé pak proto, že by to bylo podmíněno zrušením výše uvedené trati, která je dobře využitelná pro páteřní regionální osobní dopravu. Bylo by to také v přímém rozporu s oficiálními vládními dokumenty Státní politika životního prostředí a Dopravní politika ČR.
Jde jistě vítězství všech, kdo bojovali a bojují za zachování této dnes už legendární Kozí dráhy, především pak děčínských občanských sdružení a představitelů a obyvatel obcí a měst podél dráhy.
Ale bylo by chybou usnout na vavřínech. Místní ekonomicko-politická lobby, která o její zrušení a o vedení přivaděče po její trase usilovala, a mám podezření, že spíše ve prospěch svých osobních než veřejných zájmů, se jistě svého úsilí nevzdá.
Nyní je třeba zasadit se o urychlenou revizi stavu dráhy, případně o potřebné drobné opravy a o obnovení pravidelného provozu nejpozději od platnosti nového jízdního řádu, tedy od prosince letošního roku. Rovněž je nutné začít jednat o její rekonstrukci a modernizaci, aby se stala konkurenceschopnější ve srovnání s automobilovou dopravou. Už proto, že se poblíž její trasy připravuje výstavba velkého logistického centra Žďárek. A to, když už se musí stavět právě tady, by na ni mělo být napojeno automaticky, nemá-li být celá zdejší krajina i s lidmi roznesena na kolech tisíců kamiónů.
I bez hangárů ve Žďárku však není třeba mít o její budoucnost obavy. Kromě každodenních cest lidí do zaměstnání, do škol či za kulturou a za nejrůznějšími všedními záležitostmi se dnes železnice stále více uplatňuje v dopravě rekreační. A těžko si z tohoto hlediska představit vhodnější trasování, než má Kozí dráha. Vždyť obsluhuje významné turistické, sportovní a rekreační destinace od oblasti Děčínského Sněžníku a Tiských stěn po lyžařské areály kolem Telnice a Horní Krupky a dál celé podhůří východního Krušnohoří. Tam všude se zájemcům už dnes nabízejí (a nově vznikají) také desítky cyklistických i pěších výletních tras, tak krásných, že mohou směle konkurovat i těm nejvyhlášenějším v jiných českých horách či v zahraničí.