Když se skupině zainteresovaných nepodařilo trať zrušit tím, že zajistili, aby si tu Ústecký kraj od 1.ledna letošního roku již neobjednal dopravu přesto, že o ni místní obyvatelé a starostové obcí ležících při trati jednoznačně projevili zájem, začaly se dít divné věci. Podle zákona nelze dráhu zrušit, když si tam alespoň někdo objedná alespoň nějakou dopravu. A na tom se starostové domluvili a vlaky alespoň o některých víkendech vyjely.
Tomu zřejmě bylo nutno za každou cenu zabránit. A tak se hned po 31.květnu, kdy ještě vlak naprosto bez problémů projel celou trasu, náhle zjistilo, že některé mosty na ní jsou údajně ve špatném technickém stavu. A pro jistotu byly v uvedeném místě hned odmontovány koleje. Objednavatelé dopravy se tedy smířili s tím, že nejbližší jízda bude jen na části trasy. Jenže, a to už z ní jako ze špatného vtipu, pár dní před tím se zjistila další „porucha“. Za Jílovým u Děčína ve směru na Telnici prý chybí některé propojky kolejnic, a také rozchod kolejí prý neodpovídá. Mezi námi, jde v podstatě o drobnosti, které se dnes a denně řeší v rámci běžné údržby každé trati.
A mezitím se už začínají objevovat obvyklé následky zrušení pravidelného provozu na trati. Tak třeba z Děčína do Krupky, což je desetitisícové město, se bylo možno vlakem dostat přímo, bez přestupování i za necelou hodinku. Nyní nejdříve za hodinu a půl, buď vlakem do Ústí nad Labem a do Teplic a pak teprve autobusem do Krupky, nebo jen autobusem, ale to pak je nutno použít čtyři (!) autobusové spoje a modlit se, aby některý těsně navazující přípoj neujel. Kolik asi lidí tohle martyrium vzdalo a zvolilo raději auto, což jen dále zhoršilo situaci na už tak ucpaných a stále častěji kolabujících silnicích?
Potíže mají i podnikatelé. Jeden z nich sdělil na improvizované tiskové konferenci v Jílovém u Děčína, že měl objednán vagón s materiálem, avšak kvůli popsaným podivnostem na trati musel nakonec po marném čekání a řadě komplikací a vyjednávání nechat vše přeložit na auta. Tratil finančně, i zbytečně promarněným časem.
V poslední době navíc vyšlo najevo, že zrušení provozu na trati rozhodně nedošlo proto, že by o ni cestující ztratili zájem, nýbrž že šlo ve skutečnosti o předem dohodnutou intriku. Již v listopadu 2006 píše radní Ústeckého kraje Dr. Franc starostovi Jílového u Děčína o tom, že doprava na trati bude omezena pro rok 2007 a v roce 2008 zastavena vůbec, aby mohla být zrušena a po jejím tělese veden dálniční přivaděč. A bylo to provedeno tak, aby zbývající spoje cestujícím vyhovovaly co nejméně. Úplné zrušení dopravy od 1.ledna letošního roku pak bylo odůvodňováno tím, že lidé o dopravu po této trati nemají zájem! A to všechno se děje přesto, že státní dopravní politika jednoznačně upřednostňuje železniční dopravu. Nejen jako ekologičtější, ale také je jako energeticky úspornější, což je o to závažnější, že ceny ropy raketově rostou, a nikdo neví, zda a kdy se zastaví a jaké následky to bude mít pro automobilovou dopravu.
Nechci spekulovat nad divokými hypotézami o pozemkových a dalších zájmech zainteresovaných, které údajně mají být za touto neuvěřitelnou kauzou. Důležité je, že lidé boj o zachování trati nevzdávají, o čemž svědčí třeba i narvaný mimořádný vlak, který v sobotu 5.července nakonec přece vyjel, i když tentokrát jen do Jílového. A vypadá to, že rostoucí tlak veřejnosti nebude nakonec zcela bez účinku. A tak si držme palce, aby příští mimořádná jízda vyjela když ne po celé trati, tak alespoň na její větší část.