Vodní hrad v České Lípě se tuto sobotu otřásal v rytmech hudby různých stylů, a to už od 14. hodiny odpolední. Odehrávala se tu již zmíněná akce pořádaná klubem Progres – první ročník open-air festivalu Všudybud a vystoupilo zde deset kapel z blízkého okolí i z dalekého San Franciska. (Součástí článku jsou i nové fotografie.)
Všudybud nebyl nazván Všudybudem náhodně – jak nám bylo vysvětleno vtipným komentátorem odpoledne a večera, byl takto pojmenován podle postavy z díla Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Toto pojmenování mělo předznamenávat směsici žánrů, které zde bylo možno slyšet.
Už cestou u OD Andy jsem zachytila tóny prvních skladeb skupiny X-Minor. Celý areál Vodního hradu byl na tuto akci velmi dobře připravený. Byl tu stánek s občerstvením, pivo i limo, něco teplého do žaludku, dokonce i stánek s různými exotickými čaji. Bohužel ale účast místních diváků nebyla zdaleka tak velká, jak by si festival jistě zasloužil.
Jakmile dohrála skupina X-Minor, což bylo asi v 15:25, vběhla na pódium oblíbená skupina Papír Sklo Plasty a rozproudila svými písněmi a hláškami některé diváky až k tanci. Mezitím už od 15:00 probíhalo ve sklepení hradu také netradiční vystoupení nazvané Hyde Park. Hrálo se zde na různé meditační dechové nástroje a bubny, jejich hudba se v uzavřeném prostoru krásně rozléhala, že nám skoro připadalo, jako bychom se na okamžik ocitli v jiném světě.
Další skupinou na hlavním pódiu pak byl Magnetický spánek. Svou hudbou nás naštěstí nijak nezmagnetizoval ani neuspal, těšil se opět velké přízni mladých lidí a přenechal kolem 17:30 prostor zmíněné zahraniční skupině Sabot složené pouze ze dvou členů. U této formace z USA přesně platilo rčení, že důležitá není kvantita, ale kvalita. Rozjeli to ve velkém stylu na bicí a na elektrickou kytaru, až oči a uši přecházely.
Následovala výborná a v našem městě a okolí dobře známá skupina Obří broskev. Začali hrát s malým předstihem už před 19:00 a diváci a posluchači tak měli možnost vychutnat a vyslechnout si jejich hudbu naplno.
Po tomto vystoupení přišla na řadu ne příliš známá, ale velmi rychle stoupající kapela V tunelu?, které se opět podařilo dostat většinu návštěvníků do varu.Tančilo se a zpívalo, panovala výborná nálada, nikomu ani nevadil pomalu se blížící soumrak a nízké večerní teploty, všichni se myslím výborně bavili.
Stejně tak se podařilo zaujmout posluchače i další skupině v pořadí, a tak ve 21:30, kdy začali Optimici hrát, nebylo už prakticky diváka, který si alespoň na chvíli nezaskákal v utvořeném chumlu jejich obdivovatelů.
Po této velmi úspěšné produkci bylo pro nás připraveno milé oddychové překvapení, ohňová show. Dva mladíci a jedna dívka nám se zapálenými konci jakýchsi řetězů předvedli opravdu neuvěřitelnou až nebezpečnou podívanou a byli za to náležitě odměněni potleskem.
Síly načerpané během této příjemné přestávky jsme posléze všichni využili k taneční podpoře hudby kapely Lingers. Tato oblíbená pětičlenná skupina sklízí úspěchy již několik let a nezklamala ani vytrvalé obecenstvo čekající na jejich vystoupení až do půlnoci.
Na rozloučenou nám zahrál středověký soubor Řemdih a udělal tak tečku za celým festivalem. Zkrátka – kdo přišel, určitě neprohloupil. Přejme příštímu ročníku stejně bohatý a pestrý hudební program a více stejně nadšených návštěvníků, než měl ten letošní!
--------
Fotografie: Petr Sršeň