Skip to main content

Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Verze pro tisk | | Více

Vzpomenete si ještě, která knížka vás nejvíc ovlivnila v dětsví ?
Moje nejoblíbenější byla Robinson Crusoe .

Komentáře

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Don Quijote.Našetřil jsem si na ni z peněz na svačiny a mám ji dodnes.Ale jestli mě ovlivnila to nevím určitě.Pak ještě Zajatci pardálí soutěsky od Vachtanga Yananjana :-)

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Ty jo. Zajatce pardálí soutěsky jsem taky miloval. Hráli jsme si na to v pískovně. Ale nejraději jsem měl Patnáctiletého kapitána. To byla první knížka, kterou jsem přečetl dvakrát. Druhou byla Němá barikáda :o))).

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Jednoznačně E.T.Seton Dva divoši.Podle návodů tam uvedených jsem zhotovil veškeré indianské vybavení.Akorát na Tee-pee nebyloZahradou nám teče potok,za ním les.To byly prázdniny!Dnes ,když tam vlezu,tak najdu políčka s marihuanou...asi taky nějací indiani.
No a pak Foglar a Verne.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Souhlasím s růženínem ;-)
To jsou knihy, které by neměl vynechat žádný kluk..

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Když vynechám, co mi četli rodiče před spaním: samozřejmě foglarovky a verneovky, Robinsona, dobrodružné povídky Otakara Batličky v klukovských časopisech. A taky příběhy o partyzánech, odboji, letcích apod., bylo jen pár let po válce.

Ale moje "první" knížka je Béla Balázs: O hodném panáčkovi, staré žábě a velké násobilce - vyšla 1947, to jsem byl prvňák. Ten dlouhý titul jsem si kupodivu vybavil i po tolika letech.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Moje nejoblíbenější byla knižní přepis kultovního tel.seriálu Čtyři z tanku a pes.Jsou to dva díly a mám je pořád.Už třicet let.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Chlapci z Pavelské ulice.Po letech jsem ji zase sehnal.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Dobrý, tak jsme tu znovuobjevili klasiku mládí. Autoři by z nás měli určitě radost, škoda , že už
nežijí. Trochu mě udivilo, že zatím chybí Mayovky , ale taky třeba Jirásek, ten se taky dobře četl.
A i mimo povinnou četbu.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Mayovky se nedaly sehnat.Vyšly teprve v brožované podobě,když byly v kině uvedeny kultovní filmy s P.Bricem.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Mám dva díly brožovaného Vinnetua z roku 1976 od Albatrosu s ilustracemi Zdeňka Buriana.Cena obou svazků 50 Kčs.Skoro osmset stran.Myslím,že mayovky vyšly i slovensky.Ve slovenském "znění" toho vycházelo hodně.Četl jsem tři mušketýry a i na ty verneovky si vzpomínám.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

A pokud chtěl být člověk za vzdělance,nepohrdl ani takovým Senekou.Dnes už mám k němu jisté výhrady.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Jojo knížky, to je věc. Toho Vinnetoua mám třídílné vydání z roku 1967. A další, Robinsona Crusoe podle Grübnerova vydání a Moserova překladu s ilustrací Em.Posledníka.Od Setona Rolfa Zálesáka z roku 1973 (za21Kčs). Ale nejcenější kus je Velký Cirkus od Pierre Clostermanna z roku 1990 (vlastnil jsem ale i starší vydání z roku 1968). Harry Thürka Hodinu mrtvých očí, Knoflíkovou válku a další. Mam toho plnou knihovnu Hubáčka, Fajtla, Verna, KODovky, Mayovky atd.
Všehochuť co jsem si sám nakoupil a podědil.
Teď mi na to padá prach, protože mi doba vzala chuť do čtení a do života.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Když už se to tady tak trochu zvrhlo - nemáte někdo Oči džungle? Vyšlo to kdysi v edici Rozruch,což byla taková obdoba Rodokapsu.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Nepíši to, aby jste mi záviděli, ale závidět budete. Četl jsem knihy od dědy, z 1.republiky, bylo to přes dvacet svazků Winnetoua, ilustrované, Apači měli vrkoče a Komančové vypadali jako primitivní africký kmen s kopími opatřenými kamennými hroty. Knihy v podstatě veřejnosti neznámé, jako Winnetou a Old Shatterhand po 10, 20, možná i 50 letech. To zmrtvýchvstání proběhlo jakousi samozřejmostí, už si nepamatuji, ale oni jako starouškové moudře meditovali u Niagarských vodopádů.
Úžasné, jenom mi vadilo, že dvojice pokrevních bratří, která běžně porážela tlupy banditů a celé indiánské kmeny, byla vždycky snadno poražena jedním jediným banditou - Santerem. Ach, jak já toho Santera nenáviděl.
Například v knize Winnetouův odkaz vyhrabal Old Shatterhand zpod kamenné mohyly svého přítele "závěť", z 99% duchovního obsahu a z 1% s popisem, jak získat zlato Apačů. Santer opět Oldu přepadl, nedovolil mu dopis milovaného bratra dočíst, svázal Charlieho a zanechal ho napospas lesu. Olda - Karel - Charlie se ale osvobodil, Santera pronásledoval, leč marně. Santer se mu vysmál, závěť před jeho očima roztrhal a hodil do vodopádu. Spravedlnost ale rozhodla: Santer dal příliš silnou nálož dynamitu, aby otevřel skálu s pokladem a výbuch ho srazil do vodopádu, stále se chechtajícího. Chudák Charlie se tak nedozvěděl, co měl rudý bratr na srdci, ale zůstalo to nastíněno: Olda byl dobrý křesťan a bratra obrátil na víru. Už tenkrát jsem tušil, že proto nedošlo k novému vydání všech příběhů. A to například nemilosrdně zlikvidovali celou odnož Ku-Klux-Klanu (podle zvuku natahované ručnice), což bylo uvědomělé.
Bylo to superčtení.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Nemám svazky Karla Maye (dobrodružství v celém světě, v Číně například přepadávání džunek pomocí smrdutých hrnců), ani Oči džungle, pouze už chátrající paměť.

Vedle těchto knih jsem četl další, vydané ve stejném období, autor Leo Urbanes. Například Peklo Sibiře, nebo hodně svazků románu - dokumentu Ruská revoluce. Když jsem aktuálně při zkoušení z dějepisu použil znalosti z těchto knih, starý dějepisář zezelenal, pokryl se potem, dal mi definitivní jedničku a výrazně prohlásil: TO STAČÍ.
Přitom šlo jenom o životopis bandity Stalina, vyvraždění carské rodiny, Československé legie a revoluční teror (to jsem už byl v pubertě a zvlášť mě zaujalo znárodnění žen v jednom městysi, který ovládl moskevský chuligán, když se prokázal místnímu sovětu jako komisař poslaný samotným Vůdcem revoluce. Prokázal se lístkem na tramvaj). No a samozřejmě - Rasputin!

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Pokud si dobře pamatuji v originále dopadl Santer po té co zastřelil Vinetoa tak,že indiáni klíny naštípli kmen stromu,pak tam strčili Santera a klíny vyndali.Nebo to byl někdo jiný?

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Četl jsem Šťourale něco podobného,ale to je dodnes zakázaný autor:o))))

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Milý růženíne, ano, tahle scéna je mi velmi povědomá. S "jistotou" si pamatuji, že v rozštípnutém kmeni skončil buďto Old Webb, nebo Old Death. Už si nepamatuji, který z nich byl narkoman, nestřídmě požívající opium.

Santer, ke všemu ještě o mnoho starší, než naši milovaní hrdinové, byl ozdobený výrazně větším knírem než Old Shatterhand. Možná Santera navlékli do kmenu, o to se nemůžu přít, ale bylo by mu podobné, že se nějak mistrovsky vyvlékl. Kdoví, jestli nepřežil i výbuch dynamitu a pád do vodní propasti a nedělá nám dneska nějakého významného lobbystu.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Ještě dodatek: smrt Winnetoua zastihla, když osvobozovali spoutaná rukojmí (velká rodina z nějaké misie?) na dně rokle a spouštěli se po strmé stěně po lanech. Prozradilo je nějaké dítě, nastala střelba a - nevím, nevím - Winnetoua zabila kulka neznámého střelce. Už si nepamatuji, zda tam Santer vůbec byl. Nevzpomíná si někdo na ty nejstarší překlady?

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Já tedy ne! Já si nevzpomínám na nic,natož na tohle!

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Se taky budu trochu vytahovat, co mám po tátovi. Brožurky Kavalíři západu ,napínavé příběhy cowboyské a dobrodružství z divokého západu jsou tak z 20.let . Každý svazek za 1K, formát A6.
Pár titulů : Rudé zlato, Mexičtí jezdci, Ostruha , Na jih od Ria, Supův konec. Jeden se přečetl za večer, pravda ,byly si ty příběhy dost podobné ,ale nevadilo to, ,vžycky tam byl padouch a hrdina a vždycky to končilo happyendem a padouch byl zneškodněn. A pak trochu větší sešity edice Dobrodružný svět.
Ty byly na pokračování a nebyly kompletní, takže děj byl vždycky nečekaně utržen.Tam jsem objevil v názvu první anglické slovo - Nobody, když jsem se, nevím jak, dopídil, co to je v překladu, ještě víc mě fascinovalo. Někdo by řekl brak, ale k tomu věku to patřilo .Líbilo se mi to číst . Ale zrovna tak třeba Čuk a Gek nebo Timur a jeho parta a další knižní novinky pro děti ,které tehdy vycházely.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Ty westerny docela závidím, ty se mi do ruky nedostaly. Zato od kamaráda půjčené knihy o Johnu Carterovi. Začalo to jako western, Indiáni ho obklíčili v jeskyni, Carter se dostal na Mars, seznámil se zeleným čtyřrukým Tars Tarkasem, osvobodil princeznu z Marsu a tak dále, úplná lahoda od autora Tarzana - jméno z hlavy nenapíšu správně: zkrátka Burous. Dnes mají všechny díly v MK Česká Lípa.

Timur, Čuk, nemělo chybu. V dětství také Jasmínek v zemi lhářů. Učedník kouzelníka Čáryfuka. A samozřejmě pirát Karabas Barabas, kterého hrdina deptal tím, že mu tajně ořezával prameny jeho devítiocasé kočky (to byl karabáč).

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Šťourale mám originály prvního vydání Vinetou.Je ale samozřejmě v němčině.Čuka a Geka jsem nečet,Timur mě moc taky nenadchl.Zato jako malý jsem doslova žral Neználka a obdivoval,jak Šroubek a Vroubek udělali auto z lahve na sodovku.V 15.letech se mi do ruky dostala Chevalierova kniha Zvonokosy.Tenkrát jsem řval smíchy a děsně toužil podívat se do Francie.To přaní se mi splnilo až skoro po 30 letech.Mám tam spoustu přátel.Tu knihu nezklamali.Senzační lidé.Jenom si myslí,že jsme něco jako němci :o))))
P.S.Aby nedošlo k rudému hadru.V tom smyslu naší pořádkumilovnosti a smyslu pro dochvilnost..

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Zvonokosy, to je úžasná zábava. Neználek a hlavně Všeználek a lidičci překouzlení z oslů, to také. Naštěstí jsem knihy četl vždy ve správném věku. Možná příliš brzy jsem si oblíbil i Remarquea, Hanse Falladu. A je dobré si přečíst po sobě Kruté moře a Žraloci a malé ryby. Obojí o útocích německých ponorek na konvoje, z obou pohledů. Hodně brzy jsem si přestal hrát na vojáčky!

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Četl jsem,ty Žraloci a malé ryby- to je ta epizoda,jak se nořili před hloubkovými minami níž a níž až to vyrazilo nýty a natlakované paprsky vody řezaly posádku jak motorovka?Strhující četba.
Zvonokosy mají i další díly.Ale člověk se baví míň a míň

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Leccos z toho, na co vzpomínáte, se mi taky vybavuje.
Možná budu za podivína, ale spíš jsem jen jiná věková kategorie: četli jste někdo taky Pavlíka Morozova, Příběh opravdového člověka, Mladou gardu, Jak se kalila ocel, Makarenka apod.?
V pubertě jsem ty "sovětské člověky" bral doslova, a později dalo dost práce zbavit se té působivé ideologické převýchovy :o))

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Ano, růženíne, je to ono. Včetně scény, kdy vypluli na hladinu, otevřeli poklop, vystoupili a záhy zjistili, že se na ně žene nepřítel. Honem naskákali zpátky do ponorky, tomu poslednímu ale poklop přiskřípl prsty. kamarádi se na něj věšeli jeden po druhém, aby poklop zapadl a mohli pod hladinu, ale bohužel překážel snubní prstýnek. Tak mu vytrhli prst se šlachami až k "patě". Ošklivá představa. Pak se žeňte!
V Krutém moři to bylo ještě horší: plameny, ledová voda, nafta v plicích, někdy žraloci. Člověka opravdu přešla chuť pomýšlet na vojenská hrdinství.
Pane Tichý, jsem asi mladší, takže sovětští lidé tolik vlivu neměli. Něco mi říká Na obzoru plachta bílá (už si nevzpomínám o čem přesně), také Mladá garda (z občanské války, střídající se bílí - rudí?). A Osud člověka, i když větší vliv měl asi film než kniha.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Trochu mě překvapilo, že se tu ve výčtu literatury zatím neobjevily Foglarovky a Eduard Štorch. Při četbě Lovců mamutů, zejména pasáží o shánění potravy pro přežití, jsem doma s chutí snědl vše, co mi bylo naservírováno. I vařený nudle se skořicí. Z pečenýho králíka nebo kuřete jsem se dožadoval stehna, abych mohl v ruce držet maso s kostí. Příběhy o Divokém Západě mě zase naučily konzumovat fazole na slanině a po četbě některých Verneovek jsem přišel na chuť rybám. Dalo by se říct, že četba románů v dětství hodně ovlivnila můj jídelníček.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

V dětství jsem vícekrát četla Bylo nás pět a Saturnina, během gymplu pak nesčetněkrát Hrdého Budžese - srdcová záležitost :-)

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Pro šťourala-Na obzoru plachta bílá-román pro mládež o životě v carské totalitě kolem událostí na křižníku Potěmkin.Viděno očima malého kluka.Můj oblíbený titul...což o semidementním
Hrdém Budžesovi říct rozhodně nemůžu.
...tak jo...pro neznalé boje za svobodu...v roce 1905 vypukla vzpoura posádky na křižníku Potěmkin.Jinak bylo to kvůli zkaženému masu pro obyčejné námořníky zatímco papaláši si žrali kaviárek a šampaňské.Copak nám to dnes připomíná???

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Učedník kouzelníka Čáryfuka,Nové příhody starého džina,Čechtická paní,Krása nesmírná.Zkoušel jsem to číst po letech,ale už to není ono.Sehnal jsem kovbojku Muž zákona,ale přečetl jsem ji už jen silou vůle.Přitom kdysi patřila k mým zamilovaným (kultovním :-).Ale Zvonokosy se dají číst pořád dokola.Škoda že knižní Dva písaři mají tak daleko do toho našeho seriálu.Bylo nás pět se mi líbí až do chvíle,kdy hrdina onemocní a objeví se ta Indie.Ale je dobře,že knihy patří k našemu životu.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Hrdý Budžes mi připadá hodně poplatný době.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Alane, souhlasím. Foglara jsem do ruky dostal až později (nebylo mu přáno, že...), Lovci mamutů byli jasná první třída v oblibě. Ovlivnění jídelníčku, to se mi líbí. Když jsem ovšem četl Kata mydláře a mlsal u toho ovocnou přesnídávku, při jednom z podrobných popisů mi přestala chutnat.

Kaere, mezitím jsem si obsah Plachty bílé našel, je to tak. Princip zkaženého masa versus kaviáru mi také něco připomíná. :-)

Darku, Bylo nás pět, to jsou nezapomenutelné zážitky, například s vosama, to bylo ze života. Asi tě nepřekvapí, že popis snu (fantasy) se mi na rozdíl od tebe hodně líbil, taková ta příslovečná třešnička na dortu.

A jak se vám líbil Lodivod dunajský? Mě moc, taková atypická verneovka, že?

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Přelouskal jsem jednou Dopisy Olze od nějakýho Havla.Dnes už bych se do toho asi nepouštěl.Mám to dole v regále s ostatním politickým čtením,které jsem v té euforii zakoupil.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Ale komplet her Járy Cimrmana v knižní podobě jsem si užil !

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Stěhoval jsem knihy abych získal místo na CD a při tom jsem "objevil" brožovaný kousek Zelená smrt(Theodor L.Thomas a Kate Wilhelmová).V roce 1976 to vycházelo na pokračování v časopise Květy.V roce 1988 to vydal Scifi klub při ZK ROH VTŽ Chomutov v nákladu 500 kusů a zdarma.Uvedu zde závěr-
Pod každým velkým městem protékají řeky odpadních vod obsahující všemožné minerální a organické látky.Je to bohatý zdroj energie,který může dát podnět ke vzniku prakticky jakékoli chemické reakce.Tento proud obsahuje všechny rozdrobené živné látky,jaké si jen dokážeme představit.Mýdlo,mycí prostředky,zbytky léků,koření,aromatické látky,barvy,kosmetické přípravky,pomyje,odbarvovače,smoly,katalyzátory,fermenty i výkaly.Při vzájemném mísení v nejneuvěřitelnějších kombinacích a koncentracích za nejrozličnějších teplot a tlaků jsou tyto chemické látky protékající kanalizačním potrubím chemickým reaktorem,v němž může vzniknout cokoliv.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Ano, na Zelenou smrt si vzpomínám. Hezky to žralo bílkoviny a minerály, tedy i lidi, jen voda z nich stříkala. Nakonec zelený sliz zahubili v jezeře, tuším jódem.

A co takhle Enšpígl?

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Enšpígla mám taky někde zastrčenýho.toho by už asi dnes nikdo nečet'.
Ano,jódem.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

A co takhle Bigles ? Asi dvacet dílů. Taky Robinsoni z Kronborgu a Kormidelník Vlnovský, dalo se to číst několikrát.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Dokázal jsem přečíst první 4díly. Zbytek jsem vzdal. Pokud ale mohu něco doporučit ze současné lit.tvormy, tak neváhejte a přečtěte si Strašné pověsti české aneb Hrdinné příběhy Bohemanů uprostřed Evropy(vydáno 2005). Autoři Ivan Krejčí a Lumír Lichý. Od začátku do konce jsem řval smíchy.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Já zase řvu pokaždé u Bohatýrské trilogie.dnešní tvorba mi připadá příliš polopatistická.To pak i ten Bigles je genius.Co nesnáším je tvorba Ivana Krause a dílka absolventek kursů tvůrčího psaní okolo magazínu Ona Dnes.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

K tomu Bigglesovi. Kdysi dávno vyšel v jakémsi šasopisu Biggles na pokračování ve formě "vystříhat složit a nechat knihařem svázat". Můj bratr se toho jako vyučený knihař zhostil a vytvořil nádherný dílo. Moc dlouho jsem tuto knihu opečovával ale z jakýchsi mě záhadných příčin zmizela. Když se po letech objevil Biggles od nakladatalství Toužimský a Moravec, tak jsem jen zazářil blahem a hned koupil první dva díly. Měl jsem to tenkrát tak načtené, že jsem všechno znal na zpaměť. Potom následovaly další díly, ale ty už mě moc nezaujaly.
Dnes po celé řadě cca15ks.Bigglesovek v mé knihovně zeje díra.
Čas změnil můj pohled na příběhy J.Biggleswortha a já se vydal cestou literatury faktu.,
Stejně ale Biggles od Velbloudích stíhaček je super čtení.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Je to tak.S odstupem času nám někdejší příběhy připadají dětinské,ale i když jsme už někde jinde,dívejme se na ně shovívavě.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Tak to já mám naopak tvorbu Ivana Krause ráda, dále pak např. Zdeňka Šmída :-)

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Nic proti I.Krausovi,ale jeho fejetony většinou z jejich rodiny mi přijdou sterilní,nezáživné a bez koulí.Připadá mi,že ten člověk navštívil kurs tvůrčího psaní a po vzoru Ivanky Deváté a dalších se rozhodl nás hlupáky trochu zkulturnit.
-Za dusného letního odpoledne belhal se po Madison Square ryšavý hrbáč- tuto větu by takový Kraus nikdy nevymyslel :-))

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Proti Ivanu Krausovi nic, mě se příběhy ze života jejich rodiny líbily, skoro by člověk takovou rodinu mohl závidět.. Báječná léta pod psa jsou něco podobného ,ale v časové ose o něco později. Ale taky beru.
Ale oboje je zábavné čtení. Za to Hrdý Budžes je proti tomu takové hloupé,trapné, dětinské pitvoření.
Ani k smíchu to není. Nemůžu se smát jenom pošklebování předešlému režimu.
Šmíd - vážná próza, to je něco úplně jinýho a vážnýho, možná i závažnýho.
A četli jste někdo Selský baroko od Jiřího Hájíčka z r.2005 ? Co tomu říkáte ?

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

S hodnocením Hrdého Budžese souhlasím.Bára Hrzánová je trapná.Je to šité horkou jehlou a ta snaha zavděčit se přicházejícímu režimu je zřejmá.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Kdyby to hrála Švorcová,bylo by to fajn.Už je mi to jasný.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

ale no tak,snad se tu nebudeme trumfovat.Navíc Hrzánová je jako smrt,ta bere všechno.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Darku (i ostatní), zkuste hádat, kde jedna postava dost často používala výraz: "Roztrhni si hubu hákem."

To abych aspoň trošku kontroval ryšavému hrbáčovi...

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Nahoď !

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Philip Marlowe. ?

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Zkusím to taky - ,, ranný ,, Erle Stanley Gardner : Dobrodružství Paula Prye

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Raymond Chandler, řekl bych. Toho jsem rád četl, soukromé očko Marlowe byl čtivý.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Svého času jsem si liboval při četbě Perryho Masona od E.S.Gardnera.S Phillipem Marlowem jsem se taky setkal,ta huba a ten hák,to je asi vono.Ed McBain,taky výborný čtení.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Ale co se mnou jde už nějaký čas - Bohumil Hrabal a jeho Taneční hodiny pro starší a pokročilé.To poslední vydání jsem si koupil v Reynkově knihkupectví v České Lípě za 99 korun 10.9.2003

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

milan zahradník: pozor, Zdeněk Šmíd, to není jenom vážná próza (Cejch, Lesk a bída Čekání), ale jsou to i jakési cestopisy (Starci na Aljašce), humoristická próza (Babinec) a humoristická próza s trochou toho cestování - zážitky z vody, hor, ... (Proč bychom se netopili, Proč bychom se netopili, ...) :-) doporučuji snad všechny jeho knížky :-)

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Perliča pro Darka
Bohumil Hrabal a jeho vyprávění o bláznovi z Kerského lesa, kterého ve filmu Slavnosti Sněženek ztvárnil pan Jaromír Hanzlík. Při jedné naší rodinné sešlosti jsem vyslechl vyprávění, jak moje prateta vyprávěla Hrabalovi v Kesku příběh o jednom našem "strejčkovi z Litole" který sbíral po smeťákách kdejakej poklad a tahal to domů. Co se týká toho policajta (pan Somr), tak ten je také popsán podle skutečného člověka. Sloužil na služebně SNB v Sadské.
Z vlastních zkušeností vím, že tento příběh je nafilmován přesně podle toho, jak se v teto oblasti (Semice, Kersko, Hradištko, Velenka) v období socialismu žilo.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Docela by mě zajímalo,jak se tam žije dnes.Film o tom už určitě nikdo neudělá,točí se jiné,závažnější,ale někdo by mohl poreferovat zde.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Semice (tam jezdil pan Hrabal na pívo do hospody u Klusáčka). Dříve vesnice ve které žilo 90% starousedlíků, velice dobře hospodařící JZD po vedením pana Václava Bašuse a koldokola úrodná pole s moderním zavlažovacím systemem. Dnes lokalita pro rekreaci pražáků. Místo bohatého JZD hospodaří Bramko-Semice a lidé už nejsou sousedi a "jezeďáci" ale pouhá levná pracovní síla ve sklenících a na polích. Romantika Hrabalovských příběhů je dávno pryč!

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Hlavně, aby se to neproměnilo na romantiku B.Travena! Našlápnuto by bylo...

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Bramko-Semice? Od nich jsme dnes měli k obědu brambory. Dvoukilový igelitový pytlík - odrůda DALI za 18,90 Kč a nedaly se z toho udělat pomalu ani 3 porce. Z některých brambor zbyl po odkrájení sotva kubický centimetr.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Abych zase neujel od tématu, tak doporučuji knihu Bramborová kuchařka z nakladatelství Reader´s Digest. Není nejlevnější, ale na těch receptech dost ušetříte, pokud ovšem seženete kvalitní brambory.

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Jenom aby tam nebyly například brambory s lanýži či uzeným lososem. :-)

Já jsem vůči kuchařkám naladěn příznivě, jim děkuji za skvosty jako je hajducká polévka nebo bulharský fazolový salát.

Shodou okolností manželka jmenovanou kuchařku od RD má. 222 osvědčených receptů. Namátkou grilovaný mořský jazyk. Sliny se sbíhají...

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Souhlasím,kuchařky jsou dobrá literatura.Nakonec mi z toho ale vždycky vyjde guláš.Proto mám taky raději Babicu než toho pop akčního Pohlraicha.V Tescu mají dvoukilový pytlík brambor za 10 korun.Štourale asi myslíš Vzpouru oběšenců :-))

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Romantika Hrabalovy tvorby. Toť otázka.
Pokud by pan Hrabal měl v dnešní době popisovat dění v obcích kolem jeho milovaného Kerska, tak by se to považovalo za politicky nevhodnou literaturu! Oni tam totiž tomu Bramku šéfujou ti, co zahodili po listopadu stranický knížky. Proto nevím kdo by koho věšel.
Ale jinak kuchařka je také dobré čtení. Hlavně když se v ní neuvádí : krájejte tři dny starý housky :-)

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Několik znalců Hrabala přijelo do Cvikova a schánělo se po plánu hřbitova.Hrabal prý ve Cvikově pobýval u nějakého příbuzného,aby se naučil německy.Místní nádraží pak posloužilo jako předloha pro ostře sledované vlaky.Víte o tom něco znalci Hrabala?

Nahoru

Re: Vraťme se už raději zas ke knížkám.

Tak to nevím. Ale vím kde je pan Hrabal pohřbený a kdo ho pohřbíval. Byl to můj kamarád Miroslav Růžina a dával mu do hrobu na cestu jedno lahvový Postřižinský. Jinak se nepovažuji za znalce díla pana Hrabala

Nahoru